var textForPages = [".\"4\"3:,07\" 6/*7\&3;*5\"                                                                      \&,0/0.*$,0 413›7/§ '\",6-5\"                                    1SPUJQPWPEÌPW» PDISBOB                                                                             4CPSOÇL [ LPOGFSFODF                           1SPUJQPWPEÌPWÃIP W[EÆM»WBDÇIP B W×[LVNOÃIP DFOUSB                            LPOBOà EOF             W )PUFMV $POUJOFOUBM  #SOP","Masarykova univerzita                                               Ekonomicko-správní fakulta                                                   Protipovodňová ochrana 2013                                                  Sborník z konference Protipovodňová ochrana 2013                               Protipovodňového vzdělávacího a výzkumného centra                                  konané dne 4. 11. 2013 v Hotelu Continental, Brno                                                                                    Brno 2014","Protipovodňové vzdělávací a výzkumné centrum                                      (CZ.1.07/2.4.00/17.0040)                                Všechna práva vyhrazena. Žádná část této elektronické knihy nesmí         být reprodukována nebo šířena v papírové, elektronické či jiné podobě          bez předchozího písemného souhlasu vykonavatele majetkových práv          k dílu, kterého je možno kontaktovat na adrese – Nakladatelství         Masarykovy univerzity, Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno.                    Editoři:         Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.                            Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D.               Recenzent:       Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc.              © 2014 Masarykova univerzita            ISBN 978-80-210-6746-2 (v‚zan‚ vazba)           ISBN 978-80-210-6747-9 (online : pdf)","Obsah                         Předmluva ..........................................................................................................................................     5                       BLOK  1.  Ochrana  před  negativními  dopady  povodní  jako  dlouhodobý,                      promyšlený proces plánování                        DRBAL KAREL: Metodické postupy použité v procesu implementace směrnice                      2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik v podmínkách                      České republiky................................................................................................................................     9                       PODHRÁZSKÁ JANA: Mluví spolu územní plán a pozemkové úpravy?  .....................    22                        TEJKALOVÁ JANA: Povodňová problematika v procesu plánování.............................    29                      BLOK 2. Povodně v červnu 2013                        BŘEZINA KAREL: Povodeň v červnu 2013 na Vltavské kaskádě..................................    37                       HRAZDIROVÁ HANA: Fond solidarity EU ..............................................................................    41                        KUDLÁK ALEŠ: Poznatky a zkušenosti z povodně 2013 ve správním obvodu                      obce s rozšířenou působností Písek .........................................................................................    46                        NOVÁK JAROMÍR: Řízení povodňové problematiky ..........................................................    57                       ROUDNÝ RADIM: Povodně a rozhodování ............................................................................    67                       SPÁLENKOVÁ MARTA: Hodnocení červnových povodní 2013 v Jihočeském                      kraji .......................................................................................................................................................    78                                                                                                                                                 3","","Předmluva                         Cílem projektu CZ.1.07/2.4.00/17.0040 Protipovodňového vzdělávacího a výzkumného                      centra financovaného z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost je                      vytvoření  podmínek  pro  neformální  setkávání  a  spolupráci  pro  odbornou  veřejnost                      (akademické a výzkumné pracovníky), studenty vysokých škol a veřejný a podnikatelský                      sektor  v  oblasti  vodohospodářství  a  protipovodňové  ochrany  a  prevence.  Tato                      spolupráce  a  komunikace  je  naplňována  formou  realizace  odborných  a  vzdělávacích                      seminářů,  workshopů,  praxí  a  stáží  pro graduální  i  doktorské  studenty  a  pracovníky                      žadatele a partnerů se síťovými partnery s cílem zvýšit kompetence v oblasti vzájemné                      spolupráce a transferu znalostí v problematice vodního hospodářství a protipovodňové                      ochrany  včetně  ekonomických,  sociálních,  veřejnosprávních  a  stavebně-technických                      aspektů.                      Partnery  projektu  Protipovodňového  vzdělávacího  a  výzkumného  centra  jsou                      Ekonomicko-správní  fakulta  Masarykovy  univerzity,  Stavební  fakulta  Vysokého  učení                      technického v Brně a Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i.                       Předkládaný  sborník  je  souborem  textů  z přednášek  akademiků  a  odborníků  z  praxe,                      které  byly  v rámci  projektu  Protipovodňového  vzdělávacího  a  výzkumného  centra                      předneseny  na  odborné  konferenci  „Protipovodňová  ochrana  2013“  4. listopadu  2013                      pro  studenty  Ekonomicko-správní  fakulty  Masarykovy  univerzity,  studenty  Vysokého                      učení technického v Brně a zainteresované odborníky.                      Sborník se věnuje v první části problematice územního plánování ve vztahu k povodním                      v České  republice.  V druhé  části  sborníku  jsou  shrnuty  zkušenosti  a  poznatky                      z proběhlých povodní v roce 2013 v jednotlivých regionech např. v Jižních Čechách nebo                      v Praze.                       Sborník  je  určen  především  studentům  vysokých  škol  v graduálním  a  v  doktorském                      studiu. Může však sloužit i představitelům regionální a veřejné správy na úrovni měst                      a obcí a širší odborné veřejnosti, která se zabývá problematikou vodního hospodářství                      a protipovodňové ochrany.                      Věříme, že publikace přispěje nejen ke zlepšení informovanosti o problematice vodního                      hospodářství  a  protipovodňové  ochrany,  ale  bude  také  praktickým  návodem,  který                      umožní nalézt odpovědi při řešení otázek v rámci protipovodňové prevence.                                                                                  Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D.                                                                                       Hlavní řešitelka projektu                                                                                                                                  5","","BLOK 1.                                    Ochrana před negativními dopady povodní                               jako dlouhodobý, promyšlený proces plánování                                                                                                                                                           7","","Metodické postupy použité v procesu implementace směrnice                                  2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových                                              rizik v podmínkách České republiky                                                              Karel DRBAL                         Abstrakt                       Proces implementace směrnice EU 2007/90/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových                      rizik  byl  v ČR  iniciován již  v průběhu  vlastní  tvorby  předpisu. Podrobným  rozborem byly                      definovány  problémové  okruhy,  jejichž  řešení  bylo  zajištěno:  (i)  transpozicí  principů                      směrnice do právního řádu ČR, (ii) zahájením vývoje metodických nástrojů nezbytných ke                      splnění  jednotlivých  požadavků  směrnice.  Oba  časově  náročné  dílčí  procesy  byly                      moderovány  mezirezortní  pracovní  skupinou  vedenou  Ministerstvem  životního  prostředí                      ČR. V příspěvku jsou uvedeny principy vybraných metodických postupů včetně dosažených                      výsledků.  Zejména  se  jedná  o  fázi  vymezení  oblastí  s významným  rizikem,  metodickou                      podporu tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik. Současně jsou uvedeny                      další dílčí výsledky využitelné pro přípravu plánů pro zvládání povodňových rizik.                       Klíčová slova                       povodňové  nebezpečí,  povodňové  ohrožení,  zranitelnost,  povodňové  riziko,  oblasti                      s významným povodňovým rizikem, riziková analýza, předběžné vyhodnocení                        Úvod                        V  souvislosti  s povodňovými  situacemi  získali  obyvatelé  České  republiky  za  posledních                      šestnáct let, tj. od roku  1997 do června 2013 tragické zkušenosti, které dokládají smutné                      údaje: 137 obětí  na lidských životech a téměř 188 mld. Kč  materiálních škod. Negativní                      povodňové  dopady  vyplývají  ze  dvou  hlavních  typů  povodňového  nebezpečí,  kterým  je                      území    České     republiky    vystaveno.    Máme     v živé   paměti     jak   problémy                      spojené  s odstraňováním  následků  povodní  z regionálních  dešťů,  tak  nově  se  snažíme                      rozumnou měrou předcházet a minimalizovat škody povodní z přívalových srážek.                      Ochraně před povodněmi je v ČR věnována velká pozornost a vynakládány nemalé finanční                      prostředky  jak  v oblasti  prevence, tak v rámci  operativních  opatření.  Ochrana  před                      negativními  dopady  povodní  jako  soubor  opatření  je  výsledkem  dlouhodobého  procesu,                      v rámci kterého jsou po uvážení všech racionálních možností řešení zvoleny ty efektivní. Za                      efektivní řešení je nutno chápat takové, které je ve výsledku pořízeno za únosnou cenu při                      minimálních  negativních  vedlejších  účincích  a  za  udržitelné  provozní  (servisní)  náklady.                      K tomu je nutné ve fázi tvorby návrhů opatření propojit řadu informací, znalostí, výsledků                      pozorování  tak,  aby  bylo  možné  minimalizovat  případné  kolize  zájmů,  účelů  a  efektů.                      Nicméně  uplatnění  systémových  přístupů  v řešení  ochrany  před  negativními  účinky                      povodní  a  dalšími  průvodními  jevy  vyžaduje  provedení  několika  nezbytných  logických                      kroků. Z obecného pohledu zmíněná posloupnost činností znamená: (i) aktuální vyjádření                      míry  nebezpečí,  (ii)  věrohodné  vyjádření  či  kvantifikaci  možných  dopadů,  (iii)  volbu                      hledisek klasifikace a kritérií výběru nezbytných k definování splnitelného cíle/cílů ochrany,                      (iv) návrh postupů k dosažení cílů, (v) vypracování variant srovnatelných z pohledu plnění                      cílů  ochrany,  (vi)  výběr  optimálního  řešení.  Optimem  může  často  být  kostra  systému                                                                                                                 9","ochrany  sestavené  z klíčových  prvků.  Nalezením  výsledného  řešení  se  zcela  celý  postup           neuzavírá, protože po následném zahrnutí obtížně kvantifikovatelných hledisek či upřesnění           požadavků může nastat korekce cílů a proces se vrací do kroku (iii). Již byl zmíněn problém           celého  postupu,  který  spočívá  ve  vybalancování  střetů  zájmů,  kolizí  aktivit,  a  zejména  ve           výsledné efektivní  výši  součtu  pořizovacích  a  provozních  nákladů.  Dosažení  tohoto  stavu           pak vyžaduje přípravu řady metodik, na základě kterých je možné objektivizovat jednotlivé           kroky uvedeného postupu.           Nezbytnost  propracovaných  objektivních  postupů  posuzování  míry  povodňového           nebezpečí,  vyjádření  povodňového  rizika  a stanovení  výše  možných  škod,  které  ve  výše           nastíněném  postupu  reprezentují  kroky  (i)  a  (ii),  připomínaly  doporučení  z výsledných           zpráv  vyhodnocení  katastrofálních  povodňových  situací  v ČR  zejména  z let  1997,  2002,           2006.  Výzkum  prakticky  využitelných  metod  v podmínkách  České  republiky  probíhal  od           druhé poloviny 90. let (projekty VaV/650/5/02, SP/1c2/121/07), zavádění těchto postupů           do právního rámce a rutinní praxe akcelerovalo schválení Směrnice Evropského parlamentu           a Rady  2007/60/ES  o vyhodnocování  a zvládání  povodňových  rizik  –  Directive  of  the           European Parliament and of the Council on the assessment and management of flood risks           (dále Směrnice 2007/60/ES) v říjnu 2007. Tento právní dokument ukládá členským státům           EU povinnost postupně na jejich území vyhodnotit povodňové nebezpečí, riziko a pořízené           informace  zpracovat  do  formy  příslušného  mapového  vyjádření.  Termíny  vypracování           zmíněných  dokumentů  včetně  postupů  jak  efektivně  zmírnit  možné  dopady  povodní  jsou           v návrhu Směrnice 2007/60/ES uvedeny následující posloupností vyžadovaných aktivit:              •  do 22. 12. 2011 dokončit předběžné vyhodnocení povodňových rizik,              •  do 22. 12. 2013 zajistit dokončení map povodňového nebezpečí a rizik,              •  do 22. 12. 2015 zajistit dokončení a zveřejnění plánů pro zvládání povodňových rizik.             Stav plnění požadavků Směrnice 2007/60/ES             Splnění uvedených úkolů znamenalo iniciaci procesu implementace Směrnice 2007/60/ES           do právního prostředí a institucionálního rámce České republiky již od druhé poloviny roku           2007 v gesci MŽP ČR.           Zásadní byla transpozice principů směrnice a terminologického aparátu do novely zákona           č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) zákonem č. 150/2010           Sb.,  s účinností  od  1. 8. 2010.  Druhým  právním  předpisem,  který  úzce  souvisí  se           směrnicí  o vyhodnocování  a  zvládání  povodňových  rizik  je  nová  vyhláška  č.  24/2011           Sb.  o  plánech  povodí  a plánech  pro  zvládání  povodňových  rizik  (účinnost  od  4.  3.  2011).           Vyhláška  uvádí  způsob  a formu  zpracování  předběžného  vyhodnocení povodňových  rizik,           obsah a způsob zpracování map povodňového nebezpečí, map povodňových rizik a formy           jejich  zveřejnění,  obsah  a  způsob  zpracování  plánů  pro  zvládání  povodňových           rizik a konečně způsob zpřístupnění přípravných prací, návrhů plánů pro aktivní zapojení           veřejnosti.  Činnosti,  které  souvisejí  se  zmíněným  procesem,  probíhají  i  nyní.  Nicméně  je           vhodné  zmínit  ty  z aktivit,  jejichž  minimálně  metodická  část  je  připravena  k použití.           V intencích  požadavků  Směrnice  2007/60/ES  byla  v  České  republice  v termínu  ukončena           fáze  tzv.  předběžného  vyhodnocení  povodňových  rizik  s výslednou  identifikací           oblastí  s potenciálně  významným  povodňovým  rizikem.  Pro  další  krok  byly           vypracovány a ověřeny postupy  vhodné k tvorbě map povodňového nebezpečí a zejména           map  povodňových  rizik,  které  umožní  přesně  určit  místa  s vysokou  mírou  povodňového           rizika vzhledem k současnému, příp. uvažovanému, způsobu využívání příslušného území.                 10","Definice povodňového rizika                        Velmi  frekventovaným  termínem nejen  v uváděné  problematice je  termín  „riziko“.  Jelikož                      se s riziky setkáváme v každodenním životě, má tento pojem tedy jistě celou řadu významů,                      které odpovídají hůře či lépe popisovanému jevu či realitě. Povodňové riziko je vyjádřeno                      nejčastěji  jako  kombinace  pravděpodobnosti  výskytu  nežádoucího  hydrologického                      jevu a odpovídajících potenciálních povodňových škod. V širších souvislostech pak může být                      povodňové riziko vyjádřeno jako kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu                      (povodně,  scénáře  nebezpečí)  a  jeho  nepříznivých  dopadů  na  lidské  zdraví,  životní                      prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.                      Riziko je v rámci tohoto přístupu definováno jako n-tice vektorů (Tichý, 1994):                                                    RI ≡ ( Sc , P, D ), i 1=  ,...,  n ,     (1)                                                               i                                                             i                                                                   i                                                      i                      kde                      Sc     scénář nebezpečí,                      P      pravděpodobnost výskytu scénáře nebezpečí,                       D      následky (poškození, škoda), vyjádřené ve vhodných jednotkách.                      Všechny tyto veličiny jsou časově závislé, neboť jak scénář nebezpečí, tak pravděpodobnost                      jeho  výskytu  a  škoda  se  mohou  v čase  měnit.  V souladu  s uvedenou  obecnou  definicí  je                      možné riziko určit podle vztahu                                                      ∞                                                      ∫                                             RI (D )  = D (u O ) ⋅ (ug  ⋅ ) du .       (2)                                                      0                      D(uO)  je  funkce  následků,  u  je  kvantifikátor  události  závislý  na  vektoru                      opatření a rozhodnutí O (výška ochranné hráze podél toku, včasná evakuace, apod.), který                      ovlivňuje  následky  extrémní  události,  g(u)  je  hustota  pravděpodobnosti  výskytu  události                      (scénáře nebezpečí) s následky D(uO).                      Pokud  jsou  důsledky  povodní  vyjádřitelné  v diskrétní  formě,  pak  dílčí  riziko  RIi                      vyplývající z realizace i-tého scénáře nebezpečí lze vypočítat podle vztahu                                             RI =  P ⋅  D                              (3)                                               i                                                        i                                                    i                      Potom pro celkové riziko RI z realizace n statisticky nezávislých scénářů nebezpečí platí                                                   n                                             RI  = ∑ P i  ⋅ D ,                        (4)                                                          i                                                   = i 1                      kde Pi je roční pravděpodobnost výskytu i-tého scénáře nebezpečí                                                       1                                                      −                                             P = 1−  e  N   (doba trvání T=1 rok).     (5)                                              i                       Předběžná vyhodnocení povodňových rizik (PVPR)                        Stěžejním cílem předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice bylo vybrat                      na základě co nejširšího plošného posouzení povodněmi ohrožených území takové oblasti,                      kde  jsou  povodňová  rizika  významná  a  pro  které  je  žádoucí  a  současně  i  reálně                      možné v průběhu šesti let platnosti prvních plánů oblastí povodí, tj. do roku 2015, připravit                      plány  pro  zvládání  povodňových  rizik,  a  to  na  základě  zpracování  map  povodňového                      nebezpečí a map povodňových rizik. Vedle schopnosti postihnout hodnocením co největší                      část území státu, kde mohou existovat povodňová rizika, je tedy podstatným požadavkem na                                                                                                                11","použitou metodiku i nabídnout co nejobjektivnější kriteria pro stanovení významnosti rizik           při  potřebě  porovnat  i oblasti  s  velmi  rozdílnými  podmínkami  fyzicko-geografickými,           s rozdílným  využitím  území  a s výraznými  rozdíly  v  míře  ohrožení  povodňovým           nebezpečím.            Z uvedeného  vyplývá,  že  základní  otázkou  pro  nastartování  procesu  předběžného           vyhodnocení  povodňových  rizik  bylo  exaktní  vymezení  obsahu  sousloví  „významné           povodňové  riziko“.  Směrnice  2007/60/ES  vyžaduje,  aby  tento  proces  byl  založen  na           dostupných  nebo  snadno  odvoditelných  informacích  a  aby  byl  opakovatelný  v šestiletých           plánovacích  cyklech.  Současně  ponechává  definici  „významnosti“  na  každém  z členských           států EU.           K předběžnému vyhodnocení povodňových rizik v České republice byly použity standardně           zpracovávané databáze poskytující podklady zejména o lokalizaci a prostorovém vymezení           dále uvedených prvků a způsobů využití území, případně informace vhodné pro posouzení           nebo vyhodnocení následků, ke kterým by mohlo docházet při zasažení příslušných objektů           povodněmi. Jednalo se zejména o následující podkladové informační zdroje především ve           formě databází GIS:              •  Vymezení  záplavových  území  pro  standardně  zpracovávané  povodňové  situace                  z regionálních  srážek  pro  průtoky  s dobou opakování 5, 20 a 100 let, příp. jiné,                  databáze DIBAVOD;              •  Počty  trvale  bydlících  osob  lokalizované  podle  adresných  bodů  budov,  databáze                  Registr  sčítacích  obvodů  (ČSÚ),  databáze  Budovy,  databáze  katastrálních  území                  (ČÚZaK);              •  Hodnota  fixních  aktiv  (rok  2006)  v územních  jednotkách  pro  stanovení  odhadu                  majetku    dotčeného     projevy   povodňového      nebezpečí    na    zastavěných                  plochách a v dopravní infrastruktuře;              •  Vymezení  zastavěných  ploch  podle  druhu  využití  a  lokalizace  silniční  dopravní                  infrastruktury v databázích ZABAGED;              •  Lokalizace  objektů,  ve  kterých  se  nakládá  s nebezpečnými  látkami  podléhajícími                  předpisům  o integrované  prevenci  a  omezování  znečištění  (směrnice  96/61/ES                  a navazující předpisy) a které mohou způsobit havarijní znečištění vod a životního                  prostředí při zasažení středním scénářem povodňového nebezpečí (Q100). Databáze                  IRZ (Integrovaný registr znečištění), RPZZ (Registr průmyslových zdrojů znečištění)                  a krizové plány těchto objektů;              •  Lokalizace  kulturních  a  historických  památek  (databáze  Národního  památkového                  ústavu - NPÚ) s doprovodnými informacemi o závažnosti jejich ohrožení záplavovou                  vodou středním scénářem povodňového nebezpečí (Q100).             Přípravné vyhodnocení povodňových rizik            Předběžné  vyhodnocení  povodňových  rizik  bylo  založeno  na  využití  dvou  základních           hledisek,  podle  kterých  lze  dopad  povodňového  nebezpečí  kvantifikovat.  Kvantitativní           vyjádření  parametrů  základních  hledisek  předběžného  vyhodnocení  povodňového  rizika,           které  je  založeno  na  výše  uvedené  definici  rizika,  bylo  provedeno  pro  jednotlivé  scénáře           povodňového nebezpečí.            Základními hledisky pro výběr oblastí s významným povodňovým rizikem byly zvoleny:              •  počet  obyvatel  pravděpodobně  dotčených  povodňovým  nebezpečím  v záplavových                  územích,  podle  všech  dostupných  scénářů  nebezpečí  (zejména  Q5,  Q20,  Q100),                  v průměru za rok (obr. 1);              •  hodnota  majetku  na  zastavěných  plochách  a  příslušejícího  do  silniční  dopravní                  infrastruktury  pravděpodobně  dotčeného  povodňovým  nebezpečím  v záplavových            12","územích,  podle  všech  dostupných  scénářů  nebezpečí  (zejména  Q5,  Q20,  Q100),                             v průměru za rok (obr. 2).                      Počet obyvatel a hodnota majetku (fixních aktiva) dotčené projevy povodňového nebezpečí                      pro jednotlivé  scénáře  určité  doby  opakování  byly  stanoveny  jako  průniky  plochy                      příslušného  záplavového  území  pro  průtok  Qn,  ploch  sčítacích  obvodů  a  ploch                      odpovídajícího  typu  zastavěného  území  v základní  územní  jednotce  konkrétní  obce.  Při                      vyčíslení  hodnoty  dotčeného  majetku  se  předpokládalo  v rámci  správních  jednotek,  pro                      které  ČSÚ  byly  poskytnuty  údaje  o hodnotě  fixních  aktiv,  jeho  rovnoměrné  rozložení  na                      jednotku plochy zastavěného území ve všech obcích příslušné správní jednotky.                       Obr. 1 Trvale bydlící osoby dotčené povodňovým nebezpečím v průměru za rok                                                          Zdroj: Autor                      Jednalo se o následující údaje:                          •  povodňové ohrožení objektů, ve kterých se nakládá s nebezpečnými látkami a mají                             proto  potenciál  způsobit  havarijní  znečištění  vody  nebo  životního  prostředí  při                             zasažení povodní Q100;                         •  povodňové ohrožení kulturních a historických památek při Q100;                       Vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem                       K  vlastnímu  vymezení  oblastí  s významným  povodňovým  rizikem  bylo  na  základě                      testovacích analýz doporučeno použít pro základní hlediska toto nastavení kritérií:                         •  počet obyvatel dotčených povodňovým nebezpečím ≥ 25 obyv./rok,                         •  hodnota dotčených fixních aktiv povodňovým nebezpečím ≥ 70 mil. Kč/rok,                      přičemž  do  výběru  byly  zahrnuty  všechny  základní  územní  jednotky  (ZÚJ)  měst  a  obcí,                      ve kterých byla naplněna alespoň jedna z podmínek kombinovaného kritéria. Za primární                      oblast s významným povodňovým rizikem je považována území charakterizované úsekem                      hlavního toku vymezený ZÚJ, kde byla naplněno a překročeno uvedené kritérium (obr. 3).                                                                                                                13","V případě,  že vybrané  základní  územní  jednotky  spolu  nesousedí,  byly  spojeny  vymezené           úseky  do  jednoho  souvislejšího  úseku  toku  buď  na  základě  vyhodnocení  pomocných           hledisek, nebo s ohledem na praktickou řešitelnost hydrologických souvislostí.           Obr. 2   Hodnota  majetku  (fixních  aktiv)  dotčená  povodňovým  nebezpečím  v průměru  za  rok           [mil. Kč/rok]                                           Zdroj: Autor           Pomocná hlediska sloužila k upřesnění rozsahu oblastí s významným povodňovým rizikem.            Obr. 3 Identifikace území s významným povodňovým rizikem na základě kombinovaného kritéria           25 a více obyvatel anebo 70 a více mil. Kč hodnoty majetku dotčených povodňovým nebezpečím           v průměru za rok (označené červeně - celkem 308 základních územních jednotek)                                         Zdroj: Autor               14","Předpokládá  se,  že  při  následných  aktualizacích  předběžného  vyhodnocení  povodňových                      rizik  v šestiletých  cyklech  se  nastavení  hodnot  pro  základní  hlediska  upraví,  např.  podle                      postupu realizace plánu pro zvládání povodňových rizik v předchozím plánovacím cyklu.                       Výstupy fáze předběžného vyhodnocení povodňových rizik                       Výsledkem analýz je vymezení úseků toků a také seznam obcí, u kterých jsou povodňová                      rizika   předběžně    vyhodnocena      jako   významná     a    pro   které    jsou   nyní                      zpracovávány a dokončovány mapy povodňového nebezpečí, mapy rizik v rámci šestiletého                      cyklu příprav plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik.                      V době zpracování úlohy předběžného vyhodnocení povodňových rizik byly dostupné údaje                      vymezených  záplavových  území  pro  10 890 km toků, což představuje cca 67 %  tzv.                      významných  vodních  toků  (Vyhláška  č.  178/2012  Sb.).  Tab.  1  uvádí  aktuální  hodnoty                      parametrů základních hledisek předběžného vyhodnocení povodňového rizika pro jeden ze                      scénářů povodňového nebezpečí na těchto tocích (Q100). Z pohledu směrnice 2007/60/ES se                      jedná  z hlediska  četnosti  výskytu  o reprezentanta  středních  situací  (scénáře  nebezpečí).                      Z dostupných  údajů  vyplývá,  že rozlivy  jevů  s pravděpodobností  výskytu  1  %  mohou  být                      dotčeny základní územní jednotky 3006 měst a obcí v ČR. Celkový počet obyvatel v těchto                      obcích  představoval  v roce  2009  (doba  prováděných  analýz)  84 %  podíl  obyvatel  České                      republiky. Hodnota majetku měst a obcí jejichž základní územní jednotka je dotčena rozlivy                      Q100  pak  dosahovala  82  %  hodnoty  fixních  aktiv  ČR  (hodnota  za  rok  2006).  Jednotlivá                      hlediska  nebylo  možné  uplatnit  na  všechny  z 3006  měst  a obcí,  neboť  bytové  domy  byly                      dotčeny  povodňovými  rozlivy  v 1819  obcích,  komunikace  v 2813  případech  a  zastavěné                      plochy pak v 2490 městech a obcích. Byla také zjištěna nezanedbatelná množina měst a obcí,                      pro které nebylo vyhodnoceno žádné ze zvolených hledisek, protože rozlivem byla dotčena                      „pouze“ zemědělská či lesní půda v jejich ZÚJ.                      Tab.  1  Hodnoty  parametrů  základních  hledisek  předběžného  vyhodnocení  povodňového  rizika                      pro rozlivy s dobou opakování 100 let                                                                                  Zastavěné    Hodnota majetku                                                    Trvale bydlící   Komunikace                                                                                   plochy          [mil. Kč]                                                       osoby           [km]                                                                                    [ha]           rok 2006                       Celkem za ČR                     10 160 406       388 950     185 091          12 416 936                       Celkem v obcích dotčených         8 555 378       246 877     137 643           10 140 261                       rozlivem Q 100                       Dotčeno rozlivem Q 100             396 864         11 074      11 145             746 278                       Podíl v dotčených obcích [%]          4,64           4,47        8,10                7,36                       Zdroj: Autor                       Hlavním výstupem je přehledná mapa oblastí povodí v České republice s vyznačenými úseky                      toků, které charakterizují oblasti s významným povodňovým rizikem (obr. 4).                       Celková  délka  úseků  významných  vodních  toků  v  oblastech,  kde  bylo  vyhodnoceno                      povodňové riziko jako významné, činí 2 965 km.                       Metodické postupy vyjádření povodňových rizik v záplavových územích                        Posuzování  míry  povodňového  nebezpečí,  vyjádření  povodňového  rizika  a  výše  možných                      škod  patří  k  velmi  aktuálním  problémům  nejen  ve  vodním  hospodářství.  Směrnice                      2007/60/ES  ukládá  členským  státům  pevnými  časovými  termíny  povinnost  postupně  na                      jejich území vyhodnotit povodňové nebezpečí, riziko a tato vyhodnocení zpracovat do formy                      příslušného mapového vyjádření.                                                                                                               15","Za   tímto    účelem    byla    připravena    metodika     tvorby    map     povodňového           nebezpečí  a  povodňových  rizik  (Drbal,  2011).  Hlavním  cílem  navržené  metodiky  je           vytvoření  a  následné  poskytnutí  podkladů  zejména  odborné  veřejnosti  pro  kvalifikované           rozhodování o využití území v rámci územního plánování i o potřebách a rozsahu opatření           proti vzniku povodňových škod.           Obr. 4 Úseky toků definující oblasti s významným povodňovým rizikem                                              Zdroj: Autor            Toho  je  možné  dosáhnout  využitím  výsledků  na  základě  analýz  provedených  podle           metodiky, jejichž součástí jsou také členění inundačních území podle stupně povodňového           rizika. Jedná se o podklad zejména pro stanovení priorit návrhů protipovodňových opatření.           Obecně metodika představuje určité schéma postupů zaměřených na povodněmi ohrožená           území. Jednotlivé pracovní fáze uvozují následující tři klíčové pojmy.           Povodňové  nebezpečí  -  charakterizuje  stav  s  potenciálem  způsobit  nežádoucí  následky           (povodňové  škody)  v  záplavovém  území.  Povodňové  nebezpečí  lze  definovat  také  jako           „hrozbu“  události  (povodně),  která  vyvolá  např.  ztráty  na  lidských  životech,  škody  na           majetku,  přírodě  a  krajině.  Kvantifikace  povodňového  nebezpečí  se  provádí  na  základě           hodnot charakteristik průběhu povodně.           Zranitelnost  území  -  vlastnost  území,  která  se  projevuje  jeho  náchylností  k  poškození           a škodám v důsledku malé odolnosti vůči extrémnímu zatížení povodní, tj. v důsledku tzv.           expozice.           Pojem  povodňové  riziko,  jehož  podrobná  definice  je  uvedena  v kap.  3,  vyjadřuje  syntézu           účinků povodňového nebezpečí, zranitelnosti a expozice.                       16","Charakteristiky průběhu povodně                        Povodňové  nebezpečí  je  vyjádřeno  tzv.  charakteristikami  průběhu  povodně  pro  zvolené                      scénáře povodňového nebezpečí. Jedná se o rozsahy rozlivů, hloubky zaplavení a rychlosti                      proudění  vody.  Podstatou  vyjádření  povodňového  nebezpečí  v podmínkách  ČR  je  určení                      prostorového  rozdělení zmíněných  charakteristik  a  jejich  zpracování  do  podoby  tzv.  map                      povodňového nebezpečí pro jevy s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let.                      V současné  době  je  k dispozici  více  platforem  programového  vybavení,  které  umožňují                      efektivní hydraulické modelování či prostorové analýzy. Výsledné datové sady mají různý                      formát i přesnost a metodika nabízí odpovídající formy vizualizace výstupů.                       Metoda matice rizika                       Hodnocení povodňového ohrožení a povodňového rizika záplavových území je prováděno                      pomocí tzv. metody matice rizika. Jedná se o jeden z nejjednodušších postupů pro hodnocení                      potenciálního  ohrožení  a  rizika  v  záplavových  územích.  Metoda  nevyžaduje  kvantitativní                      odhad škody způsobené vybřežením vody z koryta, ale vyjadřuje povodňové riziko pomocí                      tzv. škálování.                      Postup metody spočívá v následujících krocích:                         •  Kvantifikace povodňového nebezpečí – výpočet intenzity povodně (obr. 5);                         •  Stanovení povodňového ohrožení pomocí matice rizika;                         •  Určení ploch s nepřijatelným rizikem.                      Vstupními daty jsou výsledky hydraulického modelování: hloubka vody a rychlost proudění                      pro scénáře s dobou opakováni 5, 20, 100 a 500 let.                       Nově  zaváděnou  veličinou  je  intenzita  povodně  (IP),  která  představuje  měřítko  ničivosti                      povodně a je definována jako funkce hloubky vody h [m] a rychlosti vody v [m/s].                       Výpočet  IP  je  třeba  provést  pro  všechny  sledované  scénáře  povodňového  nebezpečí                      (standardně  pro  dobu  opakování 5, 20, 100  a 500 let). Výsledkem výpočtů jsou rastrová                      data,  ve  kterých  každá  buňka  rastru  obsahuje údaj  o  intenzitě  povodně  IP  pro  jednotlivé                      povodňové scénáře.                      Obr. 5 Stanovení intenzity povodně IPi                                               Zdroj: Autor                                                                                                                   17","Povodňové  ohrožení  Ri  se  pro  i-tý  povodňový  scénář  odpovídající  kulminačnímu           průtoku  s dobou  opakování  Ni  let  s  pravděpodobností  překročení  pi  je  možné  stanovit           dvěma způsoby: a) klasifikací pomocí matice rizika; b) pomocí výpočtového algoritmu (obr.           6).            Obr. 6 Stanovení povodňového ohrožení Ri                                     Zdroj: Autor             V dalším kroku se provádí vyhodnocení maximální hodnoty ohrožení R pro jednotlivé dílčí           ohrožení  Ri  odpovídající  i-tým  scénářům  nebezpečí  (průchodu  N-letého  kulminačního           průtoku) dle vztahu                                                  n                                         R    =  max  R ,                   (6)                                            y)                                          (                                           x,                                                 i 1 =  i           kde n značí počet hodnocených scénářů povodňového nebezpečí.           Výsledkem  je  jedna  rastrová  vrstva  obsahující  maximální  hodnoty  ohrožení  R  ve           studovaném  území.  Maximální  hodnoty  ohrožení  se  zobrazují  pomocí  barevné  škály  do           mapy  ohrožení  (obr. 7)  a záplavové  území  je  tak  rozčleněno  z  hlediska  povodňového           ohrožení.           Obr. 7 Příklad mapy ohrožení s vyznačením hranic rozlivů (Břeclav)                                    Zdroj: Autor             18","Uvedené  členění  umožňuje  posouzení  vhodnosti  stávajícího  nebo  budoucího  funkčního                      využití  ploch  a doporučení  na  omezení  případných  aktivit  na  plochách  v  záplavovém                      území s vyšší mírou ohrožení.                      Finální  povodňové  riziko  se  stanovuje  průnikem  informací  o  povodňovém  ohrožení                      a zranitelnosti území. Jak uvádí tab. 2 jsou v metodice pro jednotlivé kategorie zranitelnosti                      území (způsobu užívání) stanoveny míry přijatelného rizika.                       Tab. 2 Míry přijatelného rizika                      Přijatelné riziko       Kategorie zranitelnosti území                       Vysoké (červená)        Lesy, zemědělská půda, zeleň                      Střední (modrá)         Sport a hromadná rekreace                                              Bydlení, Smíšené plochy, Občanská vybavenost, Technická a dopravní                      Nízké (oranžová)                                              infrastruktura, Výrobní plochy a sklady                      Zdroj: Autor                      Výsledné mapy povodňového rizika zobrazují plochy jednotlivých kategorií využití území,                      u kterých  je  překročena  míra  tohoto  přijatelného  rizika.  Uvnitř  každé  takové  plochy  jsou                      vyznačeny  dosažené  hodnoty  ohrožení  v  barevné  škále  odpovídající  tab.  2.  Takto                      identifikovaná  území  představují  exponované  plochy  při  povodňovém  nebezpečí                      odpovídající jejich vysoké zranitelnosti. U těchto ploch je nutné další podrobnější posouzení                      jejich „rizikovosti“ z hlediska zvládání rizika, což představuje snížení rizika na přijatelnou                      míru.                      Obr. 8 Příklad mapy rizik (Břeclav)                                                                Zdroj: Autor                                                                                                                  19","Závěry            Splnění  úkolů  uložených  Směrnice  2007/60/ES  znamenalo  iniciaci  procesu  zavádění           principů Směrnice do právního prostředí a institucionálního rámce České republiky. Proces           byl  připravován  již  v průběhu  roku  2007  v gesci  MŽP  ČR.  Důležitým  předpokladem  pro           plnění  ůkolů  implementace  byla  včasná  příprava  metodických  postupů.  Návrhem           objektivního           postupu  a  vymezením  oblastí  s významným  povodňovým  rizikem  pro  podmínky  České           republiky,  bylo  definováno  zadání  pro  následné  práce  na  tvorbě  podkladů  pro  výsledné           vyjádření  povodňových  rizik.  Bude  se  jednat  o  velice  důležité  informace  zejména  ve  fázi           rozhodování o případných protipovodňových opatřeních. Klíčovou úlohou bude posouzení           efektivnosti  opatření  z hlediska  snížení  rizika  povodní  a  tímto  způsobem  bude  dosaženo           optimalizace  využívání  veřejných  prostředků  na  zajišťování  celostátně  nebo  regionálně           srovnatelné standardní úrovně povodňové ochrany.           Výsledky aktualizovaného šetření počtů trvale bydlících osob, popř. bytů, zastavěných ploch           atd. dotčených  povodní  v ohrožených  oblastech  ukazují,  že  ohrožení  povodňovým           nebezpečím z rozlivů vodních toků se týká (pro střední scénář nebezpečí) méně než 5 %           obyvatel  ČR  a cca 7 %  hodnoty  nemovitého  i movitého  majetku,  který  se  nachází           v záplavových územích. Uvedené souhrnné údaje jsou užitečné zejména v diskusi, která je           vedena nad tématem stanovení standardu ochrany před negativními účinky povodní jako           segmentu  veřejných  služeb  v ČR.  Údaje  zjištěné  pomocí  analýz  na  dostupných  datech  na           národní  úrovni  mohou  přispět  k doplnění  argumentů,  jak  lépe  a spravedlivě  nastavit           motivační prostředí v problematice povodňové prevence v ČR a pro její financování.           V problematice  vymezení  či  formulace  cílů  zvládání  povodňových  rizik  v ČR  byly  nově           provedeny  analýzy  nad  daty,  která  charakterizují  oblasti  s významným  povodňovým           rizikem.  Výsledkem  je  konstatování,  že  v těchto  oblastech  se  nachází  celkem  891  obcí.           V případech  15 obcí  nedošlo  k průniku  KÚ  teoretickými  rozlivy.  Ve  zbývající  většině  876           obcí trvale bydlelo 6 043 005 osob. Celkový počet obyvatel v těchto obcích dotčených rozlivy           v průměru za rok je 24 699 osob. Teoretická ztráta majetku (hledisko 2) má hodnotu 75 205           mil. Kč/rok.            Literatura            [1]  DRBAL, K. a kol. (2005):  Návrh  metodiky  stanovování  povodňových  rizik  a  škod                 v záplavovém  území  a  jeho  ověření  v povodí  Labe.  Zpráva  řešení  za  rok  2005.  Číslo                projektu VaV/650/5/02, VÚV TGM, Brno, 144 s., 43 s. příl.           [2]  DRBAL, K. a kol. (2006):  Návrh  metodiky  stanovování  povodňových  rizik  a  škod                v záplavovém území. Urbanismus a územní rozvoj 5/2006. s 43-49.           [3]  DRBAL, K. a kol. (2006):  Návrh  nástroje  hodnocení  účinnosti  realizovaných                preventivních opatření ochrany před účinky povodní. Zpráva úkolu 3385 za rok 2006.                VÚV TGM, Brno.           [4]  DRBAL, K. a kol. (2008): Metodika stanovování povodňových rizik a potenciálních škod                 v záplavovém území. VÚV TGM., Brno, 60 s.           [5]  DRBAL,  K.,  (2009):  Proces  implementace  povodňové  směrnice  EU  a  problematika                 předběžného vyhodnocení povodňových rizik v ČR. In: Vodní toky 2009, Hradec Králové,                24. – 25.11.2009., ISBN 978-80-87154-70-0,           [6]  DRBAL, K. a kol (2010): Návrh metodiky předběžného vyhodnocení povodňových rizik                v České republice. MŽP Praha, 7 s.               20","[7]  DRBAL, K. aj. (2011): Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik.                            VÚV TGM, Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha, 84 s.                      [8]  DRBAL,  K.,  ŠTĚPÁNKOVÁ,  P.  (2008):  Problems  Solved  in  Context  of  Flood  Directive                            Implementation in the Czech Republic. In Brilly, M., Šraj, M. XXIVth Conference of the                            Danubian  Countries.  Bled,  Slovinsko,  2.6.2008.  Ljubljana  :  Slovenian  National                            Committee for the IHP UNESCO, 2008, s. 52—57. ISBN 978-961-91090-2-1.                      [9]  ŘÍHA,  J.  a  kol.,  (2005):  Riziková  analýza  záplavových  území.  Práce  a  studie  Ústavu                            vodních staveb FAST VUT Brno, Sešit 7, CERM, 286 s., ISBN 80–7204-404–4.                      [10]  ŘÍHA, J. aj. (2006): Vyhodnocení jarní povodně 2006 na území ČR – Riziková analýza                            (Svratka, Svitava). VUT Brno, FAST, Ústav vodních staveb, 38 s.                      [11]  TICHÝ, M. (1994): Rizikové inženýrství. 1–Riziko a jeho odhad. Stavební obzor 9/94, s.                            261–262                       Kontaktní údaje                       Ing. Karel Drbal, Ph.D.                      Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., Brno,                      karel_drbal@vuv.cz                                                                                                                                                                    21","Mluví spolu územní plán a pozemkové úpravy?                                              Jana PODHRÁZSKÁ              Abstrakt             Problematikou  využití,  rozvoje  a  ochrany  venkovské  krajiny  se  v současné  době  zabývají           zejména  Ministerstvo  zemědělství,  Ministerstvo  životního  prostředí  a  Ministerstvo  pro           místní rozvoj. Z toho je zřejmé, že prosazování rozličných opatření v krajině je podmiňováno           různými zájmy. Jejich realizace je prováděna zejména prostřednictvím pozemkových úprav.           Úkolem pozemkových úprav je mimo jiné řídit se podklady územního plánování a realizovat           je prostřednictvím uspořádání vlastnických práv k pozemkům. Cílem příspěvku je analýza           odlišností a styčných bodů v koordinaci a řízení pozemkových úprav a územního plánování.            Klíčová slova             pozemkové úpravy, územní plán, správní řízení, koordinace postupů, dotčené zájmy, plán           společných zařízení              Úvod            Problematikou  využití,  rozvoje  a  ochrany  venkovské  krajiny  se  v současné  době  zabývají           zejména    tři   ministerstva:   Ministerstvo    zemědělství,    Ministerstvo    životního           prostředí  a  Ministerstvo  pro  místní  rozvoj.  Již  z uvedeného  je  zřejmé,  že  prosazování           rozličných opatření v krajině je podmiňováno různými zájmy. Jejich realizace je prováděna           z velké  míry  prostřednictvím  pozemkových  úprav,  to  znamená  prostorovým  a  funkčním           uspořádáním  pozemků  tak,  aby  byly  zabezpečeny  podmínky  pro  hospodaření  vlastníků           zároveň  s potřebami  zachování  a  zlepšení  ekologické  stability  krajiny.  Tento  proces  je           spjat  s  uspořádáním  vlastnických  práv  k jednotlivým  pozemkům,  což  často  komplikuje           naplňování představ, vizí a koncepcí týkajících se venkovské krajiny, zpracovávaných bez           vazby  na  vlastnické  vztahy  v  území.  Pokud  se  týká  podrobnosti  zpracování,  jsou           pozemkovým úpravám nejblíže územní plány obcí, které však zpracovávají rozvojové plány           také bez ohledu na vlastnické vztahy. Úkolem pozemkových úprav je řídit se mj. podklady           územního  plánování  a  realizovat  je  prostřednictvím  uspořádání  vlastnických           práv  k pozemkům.  Tento  postup  zákonitě  naráží  mnohdy  na  nepochopení,  neochotu           vlastníků  či  na  faktickou  nemožnost  zapracování  některých  návrhů  z důvodů  jejich           rozporuplné funkce.            Proces tvorby pozemkových úprav             Proces pozemkových úprav je po organizační, věcné a dokumentační stránce velmi složitým           správním  řízením.  Řízení  o  pozemkových  úpravách  je  upraveno  zákonem  č.  139/2002           Sb.,  o  pozemkových  úpravách  a  pozemkových  úřadech  (dále  jen  zákon  o  pozemkových           úpravách,  ZoPÚ)  v aktuálním  znění,  a  dále  zákonem  503/2013  o  Státním  pozemkovém           úřadu.  Předmětem  pozemkových  úprav  jsou  pozemky  v obvodu  pozemkových  úprav  bez           ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim. Obvod            pozemkových úprav je území tvořené jedním nebo více celky v jednom katastrálním území.           Řízení  o  pozemkových  úpravách  vždy  zahajuje  pozemkový  úřad.    Účastníky  řízení  jsou           vlastníci pozemků, stavebník a příslušné obce. v jejichž územním obvodu jsou pozemky            22","zahrnuté do obvodu pozemkových úprav.  Ve smyslu zákona se pozemkovými úpravami ve                      veřejném  zájmu  prostorově  a  funkčně  uspořádávají  pozemky,  scelují  se  nebo                      dělí  a  zabezpečuje  se  jimi  přístupnost  a  využití  pozemků  a  vyrovnání  hranic  tak,  aby                      vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Současně se jimi zajišťují                      podmínky  pro  zlepšení  kvality  života  ve  venkovských  oblastech  včetně  napomáhání                      diverzifikace  hospodářské  činnosti  a  zlepšení  konkurenceschopnosti  zemědělství,                      zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění ZPF, vodní hospodářství…a zvýšení                      ekologické stability krajiny…(prostřednictvím plánu společných zařízení).                      Návrh  plánu  společných  zařízení  (dále  jen  PSZ)  je  souhrn  opatření,  která  mají                      zabezpečit a naplnit §2 ZoPÚ a zahrnuje:                         •  cestní síť, tj. opatření k zabezpečení přístupnosti pozemků (polní cesty, lesní cesty,                             mostky, propustky, brody, železniční přejezdy),                         •  protierozní  opatření  na  ochranu  půdního  fondu  (protierozní  meze,  zasakovací                             pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, protierozní zatravnění, zalesnění apod.),                         •  vodohospodářská opatření k neškodnému odvedení povrchových vod a k ochraně                             území  před  záplavami  (suché  poldry,  nádrže,  rybníky,  odvodnění,  ochranné  hráze                             apod.),                         •  místní  Územní  systém  ekologické  stability  (ÚSES),  tj.  opatření  pro  zvýšení                             ekologické stability (biocentra, biokoridory, interakční prvky),                         •  opatření  k ochraně  a  tvorbě  životního  prostředí,  například  doplnění  zeleně,                             terénní úpravy.                      Na  realizaci  návrhu  PSZ  je  přednostně  využita  státní,  obecní  půda  případně  adekvátní                      rozsah výměry půdy vlastníků (pokud je nedostatek státní nebo obecní půdy).                       Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu (zákon č. 344/1992                      Sb.,  o  katastru  nemovitostí  České  republiky,  dále  jen  katastrální  zákon,  KZ)  a  jako                      neopominutelný  podklad  pro  územní  plánování  (zákon  č.  183/2006  Sb.,  o  územním                      plánování  a  stavebním  řádu,  dále  jen  stavební  zákon,  SZ).    Pozemkové  úpravy  jsou  tedy                      realizačním dokumentem.                       Průběh a dokumentace pozemkových úprav                        Proces  pozemkových  úprav  řídí  pozemkové  úřady.  V následující  tabulce  je  schematicky                      zaznamenán průběh pozemkových úprav z hlediska pozemkového úřadu.                       Tab. 1 Průběh pozemkových úprav z hlediska pozemkového úřadu                      Etapa    pozemkové  Odkaz na zákon       Náplň etapy                      úpravy                      Zahájení řízení           § 6 ZoPÚ       Řízení zahajuje vždy pozemkový úřad.                                                               Zahájení řízení se oznamuje veřejnou vyhláškou.                                                               Pozemkový  úřad  vyrozumí  o  zahájení  řízení  dotčené                                                               správní úřady s tím, aby stanovily podmínky k ochraně                                                               zájmů podle zvláštních právních předpisů.                      Formulace návrhu                         Pozemkový úřad zformuluje zadání a vybere, dle zákona                      zadání pozemkové                         č.137/2006  Sb.  o  veřejných  zakázkách,  zpracovatele                      úpravy                                   návrhu PÚ.                                                                                                                       23","Úvodní jednání            § 7 ZoPÚ      Svolává  je  pozemkový  úřad.  Slouží  k  seznámení                                                   účastníků  řízení  s  účelem,  formou  a  předpokládaným                                                   obvodem  pozemkové  úpravy  a  způsobem  ocenění                                                   pozemků.  Na úvodním  jednání  se  volí  sbor  zástupců                                                   vlastníků.  Pozemkový  úřad  obvykle  nezve  zástupce                                                   dotčených správních úřadů.            Soupis a ocenění          § 8 ZoPÚ      Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků           nároků vlastníků                        vlastníků pozemků.           Návrh pozemkových         § 9 ZoPÚ      Pozemkový  úřad  zajišťuje  odborné  zpracování  návrhu           úprav                                   pozemkových  úprav.  Návrhu  nového  uspořádání                                                   pozemků předchází zpracování Plánu společných zařízení                                                   (PSZ).                                                    Návrh  PSZ  je  projednán  a  schvalován  na  veřejném                                                   zasedání  zastupitelstva  obce  po  předchozím  posouzení                                                   ve sboru zástupců vlastníků.                                                    Předkládá dotčeným orgánům státní správy zpracovaný                                                   plán společných zařízení.           Rozhodování o            § 11 ZoPÚ      Předpokladem pro vydání rozhodnutí o schválení návrhu           pozemkové úpravě                        PÚ je souhlas s návrhem a to vlastníků tří čtvrtin výměry                                                   půdy  řešené  v  PÚ.  Po  vystavení  návrhu  k  veřejnému                                                   nahlédnutí  z  hlediska  vznesení  případných  námitek                                                   a  připomínek  a  následném  závěrečném  jednání  vydá                                                   pozemkový  úřad  rozhodnutí  o  schválení  návrhu                                                   pozemkové  úpravy.  Rozhodnutí  se  oznamuje  veřejnou                                                   vyhláškou                                                   a  doručuje  všem  známým  účastníkům  řízení.  Po nabytí                                                   právní  moci  uvedeného  rozhodnutí  vydá  pozemkový                                                   úřad rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických                                                   práv.  Rozhodnutí  se  oznamuje  veřejnou  vyhláškou  a                                                   doručuje všem známým účastníkům řízení. Pravomocné                                                   rozhodnutí se zapisuje do katastru nemovitostí.            Provádění                § 12 ZoPÚ      Po  projednání  se  sborem  zástupců  vlastníků  stanoví           pozemkových úprav                       pozemkový  úřad  postup  realizace  pozemkových  úprav.           tj. realizace                           Pro změny  druhu  pozemků,  výstavbu  polních  a  lesních                                                   cest,   ochranu   a   zúrodňování    půdního   fondu,                                                   protipovodňová  opatření  a  další  společná  zařízení                                                   zahrnutá do schváleného návrhu pozemkových úprav se                                                   upouští  od  vydání  územního  rozhodnutí  o  umístění                                                   stavby a od rozhodnutí o využití území.                                                   Společná zařízení realizovaná podle schváleného návrhu                                                   pozemkové úpravy vlastní (obvykle) obec.            Péče o uskutečněná     dle občanského   Provádí vlastník společného zařízení.           opatření                  zákoníku             Zdroj: Autor              24","Proces tvorby a dokumentace územního plánování                       Cílem  územního  plánování  je  vytvářet  předpoklady  pro  výstavbu  a  pro  udržitelný  rozvoj                      území  tak,  aby  byly  uspokojeny  potřeby  současné  generace  a nebyly  ohroženy  podmínky                      života  generací  budoucích  ve  smyslu  stavebního  zákona.  Nástroje  územního  plánování                      jsou  územně  plánovací  podklady,  politika  územního  rozvoje,  územně  plánovací                      dokumentace.                       Územně plánovací dokumentací se ve smyslu stavebního zákona rozumí:                         •  zásady územního rozvoje,                         •  územní plán,                         •  regulační plán.                       Pořizovatelem  územně  plánovací  dokumentace  je  příslušný  obecní  úřad,  krajský  úřad,                      Ministerstvo  pro  místní  rozvoj.  Pořízení  územně  plánovací  dokumentace  není  ze  zákona                      povinné.  O  pořízení  územně  plánovací  dokumentace  rozhoduje  zastupitelstvo  obce.                      Nejdůležitější územně plánovací dokumentací ve vztahu k pozemkovým úpravám je územní                      plán  a  regulační  plán.  Jak  pozemkové  úpravy,  tak  i  územní  plán  řeší  území  v měřítku                      katastrálního území. V procesu pořizování územního nebo regulačního plánu jsou ve smyslu                      výše uvedeného hlavními účastníky obec, pořizovatel, kterým je obecní úřad a projektant.                       Územní  plán  stanoví  základní  koncepci  rozvoje  daného  území,  ochrany  jeho  hodnot,                      plošného a prostorového uspořádání, koncepci uspořádání krajiny a veřejné infrastruktury,                      vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené                      ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro                      veřejně prospěšné stavby a opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro jejich                      využití                      Úroveň podrobnosti zpracování a projednání územního plánu nepředpokládá bezprostřední                      realizaci záměrů v něm obsažených – územní plán je tedy koncepčním, nikoli realizačním                      dokumentem.                       Tab. 2   Průběh pořízení územního plánu podle stavebního zákona                                                                                             Odkaz na právní                         Fáze pořízení                      Komentář                                                                                                předpis                      Rozhodnutí          O    pořízení   územního   plánu    rozhoduje  § 44 SZ                      o pořízení          zastupitelstvo  obce  z  vlastního  podnětu,  na                      územního plánu      návrh orgánu veřejné správy, na návrh občana                                          obce,  na návrh  fyzické  nebo  právnické  osoby,                                          která  má  vlastnická  nebo  obdobná  práva  k                                          pozemku nebo stavbě na území obce.                      Zadání územního     Pořizovatel   ve    spolupráci   s   určeným  § 47 SZ                      plánu               zastupitelem  zpracuje  návrh  zadání  územního   (obsah   zadání   –                                          plánu a projedná ho mj. s dotčenými orgány a   příloha č. 6 k vyhlášce                                          vyzve  je  k  uplatnění  požadavků.  Na  základě                                          uplatněných  požadavků  upraví  návrh  zadání  a   č. 500/2006 Sb.)                                          předloží ke schválení zastupitelstvu obce.                       Koncept územního  V  odůvodněných  případech  nebo  z  podnětu  § 47 – § 49 SZ                      plánu               dotčeného orgánu ochrany přírody se v zadání                                          územního  plánu  uloží  zpracování  konceptu                                          územního  plánu  prověřujícího  variantní  řešení                                          územního plánu.                                                                                                                25","Návrh územního      Projektant zpracuje návrh územního plánu.      § 50 a § 51 SZ           plánu                               O  návrhu  územního  plánu  vede  pořizovatel  (obsah  vyhodnocení                               společné  jednání  mj.  s  dotčenými  orgány  a  ZÚR  a  ÚP  na  URÚ                               vyzve je k uplatnění stanovisek.               a obsah  ÚP  –  přílohy                                                                              č. 5 a 7 k vyhlášce                               Návrh  územního  plánu  posoudí  také  krajský                               úřad.  Podle  výsledku  projednání  projektant  č. 500/2006 Sb.)                               případně upraví návrh územního plánu.           Řízení o územním    O upraveném a posouzeném návrhu územního  § 52 a § 53 SZ           plánu               plánu  se  koná  veřejné  projednání.  Nejpozději                               na tomto  projednání  lze  uplatnit  připomínky                               a námitky. Pořizovatel ve spolupráci s určeným                               zastupitelem  vyhodnotí  výsledky  projednání                               a zpracuje  návrh  rozhodnutí  o  námitkách                               uplatněných  k  návrhu  územního  plánu.                               Podle výsledku projednání projektant případně                               upraví návrh územního plánu.            Vydání územního     Pořizovatel  předkládá  zastupitelstvu  příslušné  § 54 SZ           plánu               obce  návrh  na  vydání  územního  plánu  s  jeho                               odůvodněním. Zastupitelstvo obce vydá územní                               plán  formou  opatření  obecné  povahy  podle                               správního  řádu.  Územní  plán  nelze  měnit                               rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu.           Vyhodnocování       Pořizovatel  vždy  po  4  letech  předkládá  obci  § 55 SZ           územního     plánu zprávu    o   uplatňování   územního    plánu           a jeho změny        v uplynulém  období,  která  se  může  stát                               východiskem  pro  zpracování  změny  územního                               plánu.            Zdroj: Autor            Kompetence úřadů a orgánů v procesu pozemkových úprav            Složitost  celého  procesu  pozemkových  úprav  vyvolává  potřebu  nezbytné  vzájemné           koordinace mezi účastníky procesu na všech kompetenčních úrovních. Na nejvyšší úrovni           se jedná o nutnou spolupráci ministerstev podle jejich kompetencí:               •  Ministerstvo  zemědělství  má  v kompetenci  řízení  Státního  pozemkového  úřadu,                  který řídí krajské pozemkové úřady,              •  Ministerstvo pro místní rozvoj koordinuje činnost územního plánování,              •  Ministerstvo  životního  prostředí  metodicky  vede  odbory  životního  prostředí                  na pověřených obcích.            Mezi jednotlivými účastníky procesu vznikají často komplikované situace vzhledem k tomu,           že tvorba územních plánů se řídí stavebním zákonem a projektování pozemkových úprav se           řídí zákonem o pozemkových úpravách.            Styčné body procesu pozemkových úprav a územního plánování            Úkolem  PÚ  je  řídit  se  mj.  podklady  územního  plánování  a  realizovat  je  prostřednictvím           uspořádání vlastnických práv k pozemkům.             26","Styčnými body obou procesů jsou zejména návrh plánů společných zařízení pozemkových                      úprav a vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření v návrzích                      územních plánů. V těchto bodech jsou vyjádřeny veřejné zájmy pro další rozvoj území.                      Do zpracování územních plánů i pozemkových úprav vstupuje řada oborových dokumentů,                      které výrazným  způsobem  ovlivňují  proces  zpracování,  projednání  a  schválení  díla                      (generely  -  doprava,  protipovodňová  ochrana, územní  systém  ekologické  stability   apod.),                      které  lze  do  územního  plánu  snadněji zapracovat  než  do  pozemkových  úprav.  V  PÚ  však                      mohou nastat problémy při detailním řešení společných zařízení s ohledem na potřebu půdy                      pro     tato     zařízení.    Nejvhodnější      je    proto      územní      plán     obce                      pořizovat v součinnosti s pozemkovou úpravou.                       Hlavní problémy koordinace územních plánů a pozemkových úprav                       Časový horizont                         •  životnost územního plánu cca deset až dvacet let, změny územního plánu jsou možné                             a akceptovatelné,                         •  životnost  pozemkových  úprav  se  předpokládá  na  desítky  let,  změny  hranic                             pozemkové držby jsou velmi obtížné a finančně nákladné, dochází k nové organizaci                             pozemků                             a základních krajinných struktur.                      Obsah zpracování                          •  územní plán je koncepčním dokumentem rozvoje a využití území,                         •  plán  společných  zařízení,  který je  součástí  pozemkových  úprav,  je  zpracováván  na                             úrovni dokumentace stavby pro územní řízení.                      Podrobnost zpracování                          •  územní plán pracuje s plochami a koridory,                         •  pozemková  úprava  je  řešena  v  podrobnosti  parcel,  popř.  břemen  k  jednotlivým                             pozemkům.                      Forma projednání (odsouhlasení)                         •  oba  dokumenty  se  projednávají  s  dotčenými  orgány,  samosprávou  a  veřejností,                             rozdílné  jsou  možnosti  vypořádání  námitek  a  připomínek  ze  strany  vlastníků                             pozemků,                         •  v procesu pozemkových úprav je pozice vlastníka pozemku klíčová a bez souhlasu                             vlastníka nelze pozemkovou úpravu zdárně dokončit.                       Závěr                        Při  zpracování  pozemkových  úprav  musí  být  respektovány  zásady  územního                      rozvoje a současně pozemkové úpravy jsou jedním z neopominutelných podkladů územního                      plánování.  Podle právních  předpisů  není  jednoznačně  definován  postup  a  v některých                      případech  dochází  k procesním  „zádrhelům“  z důvodů  mnohdy  jen  obtížně  dosažitelné                      možnosti realizace návrhů územního plánu nástroji pozemkových úprav.                      Nemalou úlohu v celém složitém procesu pozemkových úprav také hrají zdroje financování                      projektů. Zatímco projektování pozemkových úprav je hrazeno projektantům z prostředků                      Ministerstva zemědělství, tedy ze státních prostředků, tak náklady na zpracování územního                      plánu  projektantem  (a  tedy  i  změny  územního  plánu  v souvislosti  s pozemkovými                      úpravami) hradí obec. Proces koordinace postupů v pozemkových úpravách a územním                      plánování  je metodicky  zpracován  v  příručce,  vydané  v roce  2012  a  zpracované                                                                                                                  27","v kooperaci  Ústavu  územního  rozvoje  a  Výzkumného  ústavu  meliorací  a  ochrany           půdy, v.v.i.             Literatura             [1]  KOLEKTIV.  (2012)  Koordinace  územních  plánů  a  pozemkových  úprav.  Brno,  ÚUR  a                VÚMOP Brno. 61 s. ISBN 978-80-87361-07-8           [2]  TNV 75 0144 (1996) Terminologie pozemkových úprav. Hydroprojekta.s., Praha.           [3]  Vyhláška  č.  122/2007  Sb.,  o  postupu  při  provádění  pozemkových  úprav,  ve  znění                pozdějších předpisů.           [4]  Vyhláška  č.  500/2006  Sb.  o  územně  analytických  podkladech,  územně  plánovací                dokumentaci  a  způsobu  evidence  územně  plánovací  činnosti,  ve  znění  pozdějších                předpisů.           [5]  Vyhláška č.545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech                pozemkových úprav jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č.122/2007 Sb            [6]  Zákon  č.139/2002  Sb.,  o  pozemkových  úpravách  a  pozemkových  úřadech,  účinnost                1.1.2003 ve znění pozdějších novel           [7]  Zákon  č.  183/2006  Sb.,  o  územním  plánování  a  stavebním  řádu.,  dále  jen  stavební                zákon, SZ).             Příspěvek  byl  zpracován  za  podpory  výzkumného  záměru  MZE  0002704902  „Integrované           systémy ochrany a využití půdy, vody a krajiny v zemědělství a rozvoji venkova”.              Kontaktní údaje            Ing. Jana Podhrázská, Ph.D.,           Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., oddělení pozemkové úpravy a využití           krajiny,           Lidická 25/27,           602 00 Brno           e-mail: podhrazska.jana@vumop.cz                                        28","Povodňová problematika v procesu plánování                                                           Jana TEJKALOVÁ                         Abstrakt                       Článek  popisuje  proces  plánování  v oblasti  vod  dle  Směrnice  2000/60/ES  a  Směrnice                      2007/60/ES a jeho vztah k povodňové problematice. Úvodem je zmíněna historie plánování                      na území dnešní České republiky. Článek dále přibližuje strukturu a časový harmonogram                      celého  procesu  plánování,  jeho  základní  legislativní  rámec  na  evropské  i  národní  úrovni,                      charakterizuje základní dokumenty, které jsou nebo budou výsledkem procesu.                       Klíčová slova                        plánování v oblasti vod, plány povodí, plány pro zvládání povodňových rizik, dílčí povodí,                      KPOV, Směrnice 2000/60/ES, mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik                         Historie plánování v oblasti vod na českém území                        Historie  plánování  v  oblasti  vod  je  na  území  České  republiky  dlouhá,  sahá  do                      středověku a raného novověku. Patří do něj plány pro rybničních soustavy v jižních Čechách                      (stavitelé  Štěpánek  Netolický  a  Jakub  Krčín  z  Jelčan)  či  pro  dnes  zaniklou  perštejnskou                      rybniční soustavu na Pardubicku.  Hlavním účelem těchto děl byl chov ryb.                      Jako  počátek  moderního  plánování  v  povodňové  ochraně  je  považován  rok  1899.                      Po katastrofální povodni v Jizerských horách z července 1897 (v průběhu této povodně byl                      zaznamenán  dosud  platný  evropský  rekord  v  denním  úhrnu  srážek  -  345,1  mm                      na meteorologické stanici Nová Louka) vzniklo „Vodní družstvo pro regulaci toků a výstavbu                      údolních přehrad v povodí Zhořelecké Nisy pro město Liberec a zemské okresy Jablonec nad                      Nisou, Chrastavu a Frýdlant“. Družstvo iniciovalo výstavbu šesti údolních nádrží v povodí                      Lužické Nisy, jejichž hlavním účelem byla ochrana před povodněmi. Jednalo se vodní díla                      na Harcovském potoce v Liberci, na Černé Nise v Bedřichově, na Fojteckém potoce ve Fojtce,                      na Albrechtickém potoce v Nové Vsi, a na Mšenském potoce v Jablonci nad Nisou (dnešní                      nádrž  Mšeno).  Plánovaná  přehrada  na  Jeřici  v  Oldřichově  v  Hájích  nebyla                      realizována. V průběhu 1. poloviny 2O. století byla vypracována řada plánů pro splavnění                      řek a využití vodní energie.                      V období  po  2.  světové  válce  se  stal  základním  nástrojem  plánování  Státní                      vodohospodářský plán (SVP), který byl zpracován v letech 1949 – 1953. SVP představoval                      první soustavný přehled možností využití vodního bohatství na území státu. Byl schválen                      vládou Československé republiky a podle § 3 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství                      (který byl vydán na základě podkladů SVP), a stal se směrným plánem pro vodohospodářská                      opatření v rámci všech odvětví národního hospodářství, sloužil i jako podklad pro územní                      plánování. Z dnešního pohledu je důležité, že na základě podrobného místního průzkumu                      byly zhodnoceny možnosti využití vodních zdrojů v jednotlivých povodích a navrženo jejich                      využití pro krytí očekávaných potřeb vody. Dále byly v tomto dokumentu charakterizovány                      hlavní  trendy  vývoje  potřeb  vody  (ne  vždy  správně),  dány  podněty  k soustavnému                      sledování  a  vyhodnocování  údajů  o přírodních  podmínkách  ovlivňujících  vodní  zdroje  a                      hospodaření  s vodou.  Poprvé  byla  souhrnně  zpracována  problematika  zásobování  pitnou                      vodou a jakosti vod, prosazována tendence komplexního a víceúčelového využíváni vodních                                                                                                                29","zdrojů,  soustavných  úprav  vodních  toků  a  odtokových  poměrů  celých  oblastí.  Z hlediska           zásobování  pitnou  vodou  byl  prosazován  přechod  od  místních  vodovodů  k  velkým           skupinovým a oblastním vodovodům.           Na  konci  60.  let  bylo  rozhodnuto  o  aktualizaci  SVP.  Součástí  příprav  byly  rozsáhlé           analytické a dokumentační práce (zaměřené na přehradní profily, zhodnocení potenciálních           zdrojů  vody,  a  také zhodnocení  212  úseků  vodních  toků  s  většími  inundacemi z  hlediska           ochrany  území  před povodněmi).  Výsledkem  prací  se  stal  Směrný  vodohospodářský  plán           zpracovaný v letech 1970 – 1975.  Tento plán byl členěn na Směrný vodohospodářský plán           ČSR,  k dispozici  bylo  i pro 6  povodí  ustavených  dle  vodního  zákona  Směrné           vodohospodářské plán povodí (6 povodí).  SVP byl platný až do doby schválení plánů oblastí           povodí v roce 2009.            Legislativa pro plánování             Základními    dokumenty     pro    proces   plánování    jsou    Směrnice     Evropského           parlamentu  a  Rady  2000/60/ES  ze dne 23. října 2000 ustavující  rámec pro činnost           Společenství  v  oblasti  vodní  politiky  (tzv.  Rámcová  směrnice  o  vodách).  Hlavním  cílem           směrnice  je,  do  roku  2015,  dosáhnout  dobrého  stavu  vod  s  určitými  výjimkami  do  roku           2027(Článek 1). Povodňová problematika je zmíněna spíše okrajové a to v článku 1 písm. e)           „přispěje ke zmírnění účinků povodní a období sucha“).           Pro   oblast   povodňové      problematiky    je   důležitější   Směrnice     Evropského           parlamentu  a  Rady  2007/60/ES  ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání           povodňových  rizik  (tzv. Povodňová  směrnice),  jejíž  hlavním  cílem  dle  článku  1:  „snížit           nepříznivé  účinky  na  lidské  zdraví,  životní  prostředí,  kulturní  dědictví  a  hospodářskou           činnost, které souvisejí s povodněmi ve Společenství“.           Do  českého  právního  prostředí  byly  uvedené  směrnice  implementovány  prostřednictvím           zákona  č.  254/2001  Sb.,  o  vodách  a  o  změně  některých  zákonů  (vodní  zákon).  Oblast           plánování je součástí hlavy III Stav povrchových a podzemních vod (a konkrétně ji obsahují           § 23 - § 25).            Dle  §  23  vodního  zákona  je  plánování  soustavná  koncepční  činnost,  kterou  zajišťuje           stát, a jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy:             a) ochrany vod jako složky životního prostředí;              b) snížení nepříznivých účinků povodní a sucha;             c) udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.           V rámci plánování v oblasti vod se pořizují plány povodí a plány pro zvládání povodňových           rizik.  Tyto  plány  jsou  podkladem  pro  výkon  veřejné  správy,  zejména  pro  územní           plánování a vodoprávní řízení.            V § 24 vodního zákona je upravena struktura plánů, řešeny otázky pořizovatelů plánů atd.           Podrobněji  je  tato  problematika  zpracována  v prováděcí  vyhlášce  č.  24/2011  Sb.,           o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Ve vyhlášce je specifikován:           základní  obsah  plánů  povodí  a  plánů  pro  zvládání  povodňových  rizik,  obsah  a  způsob           zpracování map povodňového nebezpečí, map povodňových rizik a formy jejich zveřejnění,           způsob zpřístupnění přípravných prací, návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání           povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti.           Pro stanovení územního rozsahu plánů je klíčová vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech           povodí,   která   pro    2.   plánovací   období   nahradila    zrušenou    stejnojmennou           vyhlášku č. 292/2002 Sb. Rozsah dílčích povodí je patrný z obrázku 1.              30","Obr. 1 Vymezení jednotlivých dílčích povodí na území České republiky                                                             Zdroj: Autor                        Harmonogram plánování dle Směrnic 2000/60/ES a 2007/60/ES                        Plánování v oblasti vod je rozděleno do třech následných etap, etapizace je dána časovým                      plánem  určeným  ve  Směrnicích  2000/60/ES    a  2007/60/ES.    V roce  2015                      dojde k harmonizaci obou časových plánů a následné třetí období bude probíhat společně.                      V roce  2027  by  měl  být  dosažen  dobrý  stav  vod.  Pro  lepší  přehlednost  je  celý  proces                      znázorněn v tabulce 1,  která obsahuje i klíčové dokumenty na národní úrovni.                       Koordinace procesu plánování                        Koordinaci  procesu  plánování  zajištuje  Komise  pro  plánování  v  oblasti  vod  (dále  jen                      „KPOV“).  KPOV  je  podle  ustanovení  hlavy  IV.  vodního  zákona,  a  přechodných                      ustanovení  k  zákonu  č. 150/2010  Sb.  poradním  orgánem  úřadů  veřejné  správy  a  dalších                      institucí pro koordinaci zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik.                      Funkční období končí v 30. červnu 2016. Komise pro plánování pro druhé plánovací období                      navazuje na činnost komise z KPOV z prvního období.                      Členy  KPOV  jsou  zástupci  ústředních  správních  úřadů,  do  jejichž  působnosti  spadají                      jednotlivé oblasti mající vztah k plánování v oblasti vod, krajských úřadů, Asociace krajů ČR,                      správců povodí, Lesů ČR, s. p., významných vodohospodářských institucí, Agentury ochrany                      přírody  a  krajiny,  České  inspekce  životního  prostředí,  významných  uživatelů  vod,                      nevládních organizací a dalších institucí.                                                                                                                    31","Tabulka 1: Plánování v oblasti vod            Fáze plánování a platnost   Platné dokumenty               Platné dokumenty            dokumentů                   dle 2000/60/ES                 dle 2007/60/ES             I. plánovací období         Plán hlavních povodí ČR (PHP)     Nejsou             (2004 –2009)                8 Plánů oblasti povodí (POP)             platnost pro období 2010 –            2015            II. plánovací období        3 Národní plány povodí (NPP)   1. fáze: Předběžné vyhodnocení                                                                       povodňových rizik (2011)            (2010 – 2015)               10 Plánů dílčích povodí (PDP)                                                                       2.  fáze:  Mapy  povodňového                                                                       nebezpečí  a  povodňových  rizik                                                                       (2013)            1. aktualizace Plánů povodí                                                                       3.  fáze:  Plány  pro  zvládání            platnost pro období 2016 –            2021                                                       povodňových rizik (2015)                                                                       Dokumentace pro oblasti                                                                       s významným povodňovým                                                                       rizikem (příloha jednotlivých                                                                       PDP) pro 10 dílčích povodí                                                                        Národní plány pro zvládání                                                                       povodňových rizik pro                                                                       3 mezinárodní povodí na území                                                                       ČR (Labe, Dunaj, Odra)            III.  plánovací  období  (2016            – 2021)             1.    aktualizace    Plánů            pro zvládání  povodňových            rizik             2. aktualizace Plánů povodí.            platnost  v  období  2022  –            2027            Zdroj: Autor            KPOV  v  souladu  se  svým  statutem  zřídila  Programový  výbor  (dále  jen  „PV  KPOV“),           který připravuje a odborné podklady pro její jednání. Do KPOV je rovněž začleněna pracovní           skupina pro implementaci směrnice 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových           rizik.           Česká republika, ještě před schválení Povodňové směrnice v roce 2007, zařadila do osnovy           plánů oblasti povodí kapitolu D. Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny, i když ji           Směrnice 2000/60/ES nevyžadovala. Obsahem kapitoly je:               •  stav ochrany před povodněmi a vodní režim krajiny;              •  cíle  ochrany  před  negativními  dopady  extrémních  hydrologických  situací                  a pro zlepšování vodního režimu krajiny;             32","•  extrémní odtokové situace a jejich důsledky;                         •  opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy.                       V současné době končí druhá fáze procesu implementace zmiňované Povodňové směrnice -                      mapování  povodňového  nebezpečí  a  povodňových  rizik.  Výstupy  mají  být  zveřejněny                      nejpozději  22.  12.  2013.  V České  republice  je  zveřejnění  zajištěno  přes  Centrální  datový                      sklad (CDS). CDS je informační systém pro sběr a správu výstupních dat povodňového                      mapování  a  poskytne  prezentaci  výstupů  povodňového  mapování  orientovanou  na                      jednotlivé  úseky  vodních  toků  formou  mapového  serveru.    CDS  bude  implementován                      v rámci portálu Českého hydrometeorologického ústavu (www.hydro.chmi.cz).  Projekt CDS                      byl financován z Technické asistence Operačního programu Životní prostředí 2007-2013.                       Mapy  povodňového  rizika  jsou  nezbytným  podkladem  pro  zhotovení  plánů  pro  zvládání                      povodňových  rizik,  které  budou  výsledkem  dalšího  kroku  implementace  Povodňové                      směrnice. Tyto plány mají být zhotoveny a prodiskutovány s veřejností do 22. 12. 2015.                       Literatura                        [1]  Informace k implementaci Povodňové směrnice  www.povis.cz                      [2]  Informace na webech Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí                      [3]  Metodiky dostupné na stánkách Ministerstva životního prostředí a jeho Věstnících                      [4]  Plány pro 1. plánovací období viz odkazy na příslušné plány ze stránky                            http://www.mzp.cz/cz/planovani_oblasti_vod                      [5]  Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  2000/60/ES  ustavující  rámec  pro  činnost                            Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. Rámcová směrnice o vodách)                      [6]  Směrnice  Evropského  parlamentu  a  Rady  2007/60/ES  o  vyhodnocování  a  zvládání                            povodňových rizik (tzv. Povodňová směrnice)                      [7]  Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, ve znění pozdějších předpisů                      [8]  Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik,                            ve znění pozdějších předpisů                      [9]  Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění                            pozdějších předpisů                       Kontaktní údaje                       Jana Tejkalová, Mgr. Ing.                      Ministerstvo životního prostředí ČR                      E-mail: jana.tejkalova@mzp.cz                                                                                                                                    33","","BLOK 2.                                                  Povodně v červnu 2013                                                                                                                                                             35","","Povodeň v červnu 2013 na Vltavské kaskádě                                                            Karel BŘEZINA                         Abstrakt                        Vltavská  kaskáda  je  soustava  vodních  děl,  která  zajišťuje  více  účelů,  přičemž  ty                      nejdůležitější,  tedy  akumulace  vody  pro  zajištění  minimálního  odtoku  v málovodném                      období  a  udržování  volného  prostoru  pro  transformaci  povodňových  průtoků,  jsou  zcela                      protichůdné.  Z tohoto  důvodu  jsou  zpracovány  manipulační  řády,  v nichž  jsou  vymezeny                      objemy určené pro plnění těchto účelů a způsob, jak provádět  manipulace  při  různých                      hydrologických situacích a účely vodních děl plnit. Tato soustava vodních děl je umístěna na                      Vltavě  nad  hustě  osídlenými  aglomeracemi  a  díky  svým  v České  republice  ojedinělým                      parametrům  vyvolává  nepřiměřená  očekávání  veřejnosti  ohledně  možností  transformace                      povodně. Při povodni v červnu roku 2013, která byla mimořádná tím, že se koncentrovala na                      středních a dolních částech toků, bylo ke zmírnění následků povodně využito této soustavy                      vodních děl v nejvyšší možné míře.                       Klíčová slova                       soustava vodních děl, účely vodních děl, manipulační řád, manipulace, sucho, povodeň.                         Úvod                        Vltavská kaskáda je soustava vodních děl, která se skládá z vodních děl Lipno I, Lipno II, dále                      vodních  děl  Hněvkovice  a  Kořensko  a  pak  z vodních  děl  Orlík,  Kamýk,  Slapy,                      Štěchovice  a  Vrané.  Posledních  pět  uvedených  vodních  děl  na  sebe  přímo  navazuje,  tedy                      konec vzdutí níže položeného je u paty hráze výše položeného vodního díla.                       Tato soustava byla vybudována v 50. a 60. letech minulého století a jejím hlavním účelem                      bylo stabilizovat průtoky pod vodními díly, zajistit minimální průtok v době sucha a zajistit                      výrobu elektrické energie ve špičkových elektrárnách. Protipovodňová ochrana byla rovněž                      zahrnuta, a to vymezením retenčních prostorů na vodních dílech Lipno I a Orlík.                      Vodní  díla  jsou  ve  vlastnictví  státu  s právem  hospodařit  pro  státní  podnik  Povodí  Vltavy.                      Provoz  na  nich  řídí  centrální  vodohospodářský  dispečink  ve  spolupráci  s dispečinkem                      vodních elektráren společnosti ČEZ, a.s.                       Účely Vltavské kaskády                        Dle  platného  manipulačního  řádu  vodní  díla  Vltavské  kaskády  zajišťují  svou  funkcí                      při hospodaření s vodou následující účely:                                                                                             3 -1                         •  minimální  průtok  ve  Vltavě  pod  VD  Vrané  v množství  40  m .s ,  ve  spolupráci                             vodních děl Lipno I, Orlík a Slapy při hospodaření s vodou a v součinnosti s ostatními                             vodními díly Vltavské kaskády,                         •  využití  odtoku  z nádrží  k výrobě  elektrické  energie  ve  vodních  elektrárnách,  které                             jsou součástí vodního díla,                         •  snížení  povodňových  průtoků  na  Vltavě  a  ochrana  území  pod  přehradami  v míře                             dané ochranným účinkem nádrží,","•  dodávku povrchové vody pro odběratele,              •  nadlepšování průtoků ve Vltavě a případně v Labi pro zlepšení plavebních podmínek,              •  vypouštění  zvýšených  průtoků  ke  zlepšení  hygienických  podmínek  a  kvality  vody                  ve Vltavě a k likvidaci následků čistotářských havárií,              •  ovlivňování  zimního  průtokového  režimu  pod  nádrží  a  omezení  nežádoucích                  ledových jevů,              •  rekreaci a vodní sporty,              •  plavbu v nádrži,              •  rybí hospodářství.           Zajištění minimálního odtoku vyžaduje udržovat v nádržích akumulováno co nejvíce vody,           aby v případě  sucha  bylo  možné  co  nejdelší  dobu  nadlepšovat  průtok  pod  soustavou           vodních děl, zatímco snížení povodňových průtoků vyžaduje naopak vytváření co největšího           volného prostoru pro transformaci povodňových průtoků. Míru, ve které jsou uvedené účely           zajištěny,  určují  příslušná  povolení  k nakládání  s vodami  pro  jednotlivá  vodní  díla  a           schválené  manipulační  řády,  které  z nich  vychází  a jejich  jednotlivá  ustanovení           rozpracovávají  do  souboru  pravidel  pro manipulace.  V běžném  provozu  je  tak  hladina           udržována  na  plánovaných  hodnotách  vycházejících  ze  sezonního  charakteru           hydrologického režimu v povodí a dále z omezení odtoku či hladiny toho kterého vodního           díla. Pokud vodohospodářský dispečink obdrží od Českého hydrometeorologického ústavu           informace  o  blížící  se  povodni,  začne  zvyšovat  odtok,  aby  se  vytvořil  volný  prostor  pro           zmírnění  povodně.  Velikost  zvýšeného  odtoku  je  limitována  jednak  stavem  provedených           protipovodňových opatření na toku pod Vltavskou kaskádou a dále situací na vodních tocích           Sázavě a Berounce, jež jsou vodními díly prakticky neregulované.           Při povodních s dobou opakování větší než 20 let již nelze očekávat výraznou transformaci           povodňových průtoků, neboť na transformaci takového objemu vody není ve vodních dílech           dostatek  volného  prostoru.  Pak  význam  Vltavské  kaskády  spočívá  ve  vytvoření  časové           rezervy pro provedení protipovodňových opatření, tedy pouze v časovém oddálení nástupu           zvýšeného průtoku. Vzhledem k tomu, že pod vodním dílem se nachází Pražská aglomerace           a i v okolí Vltavy pod Prahou a v okolí Labe pod soutokem s Vltavou je mnoho lidských sídel,           průmyslu  a infrastruktury,  je  tato  časová  rezerva  pro  minimalizaci  povodňových  škod           naprosto klíčová.            Vltavská kaskáda během povodně v červnu 2013             Pro  povodeň  v červnu  roku  2013  bylo  charakteristické  to,  že  příčinné  srážky  vypadly  na           střední  a  dolní  toky,  tudíž  nebylo  možné  pozorovat  vzestup  a  koncentraci  povodně  na           horních  partiích  povodí.  Byl  tedy  jen  minimální  časový  prostor  pro  přípravu           protipovodňových opatření v lokalitách pod soutoky velkých vodních toků.           Na Vltavské kaskádě byly retenční prostory obou vodních děl, jež je mají vymezené, zcela           prázdné a krom toho byl volný prostor i v zásobních prostorech těchto vodních děl. I přesto,           že se  Českému  hydrometeorologickému  ústavu  nástup  a  parametry  povodňové  vlny           nepodařilo  předpovědět,  už  na  základě  vyhodnocení  nasycení  povodí  bylo  zahájeno           preventivní snižování hladiny VD Orlík (obr. 1), díky kterému pak v době nástupu povodně           byl v tomto vodním díle prostor odpovídající dvojnásobku vymezeného retenčního prostoru           (obr. 2).           V Praze  a  na  dolním  toku  Vltavy  byla  provedena  protipovodňová  opatření  odpovídající                                        3 -1           vzestupu  průtoku  na  450  m .s   již  v 31.5.,  opatření  odpovídající  vzestupu  průtoku  na                 3 -1           600  m .s   pak  během  1.6.  Když  pak  v brzkých  ranních  hodinách  započaly  srážky,  které            38","následně způsobily povodňovou vlnu, všechen volný prostor byl využit na zadržení vody do                      doby, než se provedou protipovodňová opatření.                       Obr. 1 Vodní dílo Orlík za povodně v červnu 2013 (4.6. 2013)                                            Zdroj: Autor                      Obr. 2 Průběh povodně v nádrži Orlík v červnu 2013                                                        VD Orlík - povodeň červen 2013                        H (m n.m.)  355.00                                                               2500  Q (m 3 .s -1 )                          354.00                                                                                                         2250                          353.00                                                                         2000                          352.00                                                                         1750                           351.00                                                                         1500                           350.00                                                                         1250                          349.00                                                                         1000                           348.00                                                                         750                          347.00                                                                         500                           346.00                                                                         250                          345.00                                                                         0                             27.5  28.5  29.5  30.5  31.5  1.6  2.6  3.6  4.6  5.6  6.6  7.6  8.6  9.6  10.6  11.6  12.6  13.6  14.6  15.6  16.6                                         Hladina v nádrži        Přítok do nádrže         Odtok z nádrže                        Zdroj: Autor                      Vzhledem k tomu, že srážky vypadly v podstatě na celou linii Vltavy od VD Lipno až po VD                      Vrané a jejich úhrny se pohybovaly až okolo 100 mm za 24 hod., došlo ke zvýšení přítoku do                                              3 -1                      VD Orlík o téměř 2000 m .s  během jediného dne.                      Když  bylo  následně  3.6.  ve  večerních  hodinách  dosaženo  maximální  hladiny  retenčního                      prostoru, bylo nutné vyrovnat přítok s odtokem, aby se vodní dílo dále neplnilo, a to bez                      ohledu  na  vývoj  průtoku  na  Sázavě  a  Berounce.  Kulminační  přítok  do  VD  se  během  této                                                       3 -1                      povodně  podařilo  snížit  o  200  m .s   a  nástup  tohoto  průtoku  oddálit  o  více než 12 hod.","Manipulacemi na nástupné a následně i sestupné větvi se dále podařilo ulevit lokalitám na           Vltavě a na Labi, které byly povodní postiženy.            Závěr             Účelu, pro který byla Vltavská kaskáda postavena, byla přizpůsobena konstrukce vodních           děl, jež ji tvoří, a jejich provozní parametry. To, že od uvedení do provozu byla tato vodní           díla  vystavena  častěji  hydrologickému  extrému  povodně  a  méně  často  hydrologickému           extrému  sucha,  by  nemělo  vést  k bagatelizaci  dopadů  sucha  a  následně  k akcentu  na           protipovodňovou funkci soustavy vodních děl na úkor funkce akumulační.           Případné  přehodnocení účelů  a  funkce  vodních děl  Vltavské  kaskády  by  měla  předcházet           celospolečenská diskuse.            Literatura             [1]  Horní  Vltavy,  Berounky  a  Dolní  Vltavy  Červen  2013.  [online].  Praha:  Povodí  Vltavy,                státní      podnik,       2013.       [cit.     dne       15.11.2013]       Dostupné                z <http://www.pvl.cz/files/download/hydrologicke-informace/zpravy-o-                povodni/2013-06-zprava-o-povodni-vt.pdf>.           [2]  Povodí  Vltavy,  státní  podnik.  Zpráva  o  povodni  správce  vodních  toků  v dílčích                povodích           [3]  VD TBD, a.s. (1997). Komplexní manipulační řád Vltavské kaskády, Praha: VD TBD, a.s.                1997. 40 s.            Kontaktní údaje            Ing. Karel Březina           Povodí Vltavy, státní podnik – Centrální vodohospodářský dispečink           karel.brezina@pvl.cz                                                40","Fond solidarity Evropské unie                                                          Hana HRAZDIROVÁ                        Abstrakt                        Příspěvek se zabývá problematikou Fondu solidarity Evropské unie (EU).  Nejprve krátce                      popisuje  historii  jeho  vzniku  a  příslušná  kritéria  pro  jeho  použití  členskými  zeměmi                      EU a zeměmi, se kterými se jedná o přistoupení k EU. V další  části  nastiňuje  vývoj  jeho                      užití v podmínkách ČR až do současnosti.  Zabývá se postupem při přípravě a administraci                      příslušné žádosti o poskytnutí prostředků a dále její realizaci v ČR. Krátce shrnuje příslušné                      zkušenosti  Ministerstva  financí  ČR  s jeho  implementací  v ČR.  V závěru  předkládá  možný                      budoucí vývoj fondu.                       Klíčová slova                        finanční pomoc, Fond solidarity, kritéria, povodně, škody, žádost                          Úvod                        Fond  solidarity  EU  (FSEU)  vznikl  v roce  2002  po  extrémních  povodních,  které  v  srpnu                      postihly několik států Střední Evropy. Extrémní hydrometeorologická situace způsobila na                      území České republiky, Rakouska, Německa a Francie ničivou povodeň.                      Evropská  komise  (EK)  na  nastalou  situaci  reagovala  zřízením  FSEU  -  nového  finančního                      nástroje, jehož cílem je přispění veřejným rozpočtům zemí zasažených závažnou přírodní                      katastrofou  na likvidaci  škod  a  bezprostřední  obnovu  území,  infrastruktury  a  majetku.                      Pomoc z FSEU může být mobilizována např. v případě povodní, sucha, rozsáhlých požárů,                      zemětřesení, bouří a dalších extrémních událostí přírodního rázu. Finanční pomoc z FSEU                      nelze  nárokovat,  závisí  výhradně  na  rozhodnutí  EK  i  na  stavu  finančních  prostředků  ve                      FSEU. Lze ji označit za vhodný doplňkový zdroj pro financování odstraňování škod, přestože                      nemůže      být     chápána      jako     rychlá     pomoc       zasaženým       regionům,                      vzhledem k několikaměsíčnímu procesu schvalování žádosti o grant.                      Pomoc  z FSEU  je  příspěvek  veřejným  rozpočtům,  ze  kterého  mohou  být  hrazeny  výdaje                      na odstranění  bezprostředních  následků  povodní  na  veřejném  majetku  (úklidové  práce                      a základní opravy infrastruktury, přechodné ubytování, zajištění zdravotních a hygienických                      potřeb a záchranná opatření, apod.). Škody na soukromém majetku a škody v zemědělství                      hradit nelze.                      Kritéria  a podmínky  poskytnutí  pomoci  definuje  Nařízení  Rady  (ES) 2012/2002.  V letech                      2002 – 2013 bylo z FSEU poskytnuto 56 grantů ve výši 3,5 mild. EUR.                      Nařízení  Rady  (ES) 2012/2002  stanovuje  základní  kritéria  a  podmínky  využití  FSEU,                      zejména:                          •  definice  kritérií  pro  podání  žádosti  -  tzv.  hlavní  kritérium  („závažná  katastrofa),                             výjimečná kritéria (kritérium sousedící země, kritérium pro mimořádné regionální                             katastrofy),                         •  výši příspěvku z FSEU s ohledem na typ kritéria,                         •  oprávněné žadatele - členské státy EU a státy, se kterými se jedná o přistoupení k EU,","•  základní charakteristiku operací oprávněných k financování z FSEU,                     o  okamžitá obnova zničené infrastruktury a provozů v odvětví energetiky, vod                         a odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání,                     o  poskytnutí dočasného ubytování a financování záchranných prací k zajištění                         okamžitých potřeb zasaženého obyvatelstva,                     o  okamžité zajištění ochranných opatření na ochranu kulturního dědictví,                     o  okamžité vyčištění oblastí zasažených katastrofou včetně přírodních oblastí,              •  časové  rámce  pro  podání  žádosti  o  příspěvek  z  FSEU,  realizaci  FSEU  v zasaženém                  státě, ukončení pomoci z FSEU,              •  základní požadavky na obsah žádosti o pomoc z FSEU,              •  základní pravidla realizace,              •  stanovení roční alokace FSEU, která může být využita na granty - 1 mld. EUR nad                  rámec standardního ročního rozpočtu EU.           „Závažnou katastrofou“ opravňující mobilizovat FSEU se rozumí taková přírodní katastrofa,           jež má za následek škody přesahující 3 miliardy EUR v cenách roku 2002 nebo škody vyšší           než 0,6  %  hrubého  národního  důchodu  (HND).  V případě  ČR  jde  o  rozsah  škod  ve  výši           zhruba  20 mld.  EUR  (přesná  částka  závisí  na  aktuálním  kurzu  Kč/EUR).  V případě,  že  je           žádost  podána  v rámci  tohoto  kritéria,  může  grant  dosáhnout  2,5  %  celkových           odhadovaných  škod  do  výše  limitu  pro  „závažnou  katastrofu“  plus  6  %  z celkových           odhadovaných škod přesahujících tento limit.           V případě,  že  je  žádost  podána  v rámci  kritéria  sousedící  země,  činí  grant  nejvýše  2,5%           celkových škod. Toto kritérium stanovuje, že žádost může být podána i v případě, že škody           nedosáhnou limitu „závažné katastrofy“, ale zasažený stát sousedí se státem, který postihla           „závažná  katastrofa“  a  který  podá  žádost  o finanční  příspěvek  z  FSEU.  U  sousedského           kritéria je nutné doložit, že živelní pohroma měla v obou státech stejnou příčinu.            Ve výjimečných případech může pomoc ze FSEU získat také stát, ve kterém škody nedosáhly           limitů  pro  „závažnou  katastrofu“,  avšak  živelní  pohroma  zasáhla  podstatnou  část           obyvatelstva určitého regionu a měla závažné a dlouhotrvající následky na životní podmínky           a hospodářskou stabilitu tohoto regionu. V takovém případě je žádost podána v rámci tzv.           kritéria pro mimořádné regionální katastrofy.  Žádosti podané v rámci tohoto kritéria jsou           však EK posuzovány velice přísně a jsou schvalovány zřídka.           Pokud je žádost o příspěvek z FSEU schválena EK, je Parlamentu a Radě EU předložen návrh           Rozhodnutí o poskytnutí grantu z FSEU. Po schválení Rozhodnutí uzavře EK a zasažený stát           Dohodu o implementaci FSEU, která stanovuje konkrétní postupy realizace FSEU.            FSEU v ČR             Povodně 2002            V srpnu 2002 postihla ČR rozsáhlá povodeň, zasaženo bylo 9 krajů (Jihočeský kraj, Plzeňský           kraj, Středočeský kraj, hlavní město Praha, Karlovarský kraj, Liberecký kraj, Ústecký kraj,           Kraj  Vysočina,  Jihomoravský  kraj),  200  tisíc  obyvatel  bylo  evakuováno  a  6%  území  bylo           zatopeno.  Celková  škoda  způsobená  povodní  dosáhla  73,142  mld.  Kč.  Celkem  bylo           konečným  příjemcům  proplaceno  4,079 mld.  Kč,  tato  částka  představovala  celou  alokaci           grantu z FSEU určenou pro ČR.             Povodně 2010           V roce  2010  byla  ČR  zasažena  dvěma  povodňovými  událostmi,  v květnu  a  červnu  to  byly           povodně na Moravě a v srpnu a září 2010 povodně v Severních Čechách. Povodně 2010 v ČR             42","nezpůsobily škody umožňující žádat o standardní podporu z FSEU. Vláda ČR přesto rozhodla                      předložit dvě žádosti o finanční příspěvky s odvoláním na mimořádně ničivý dopad povodní.                      V případě povodní na Moravě byla podána žádost na základě kritéria sousedící země a při                      povodních  v Severních  Čechách  na  základě  kritéria  pro  mimořádné  regionální  katastrofy.                      Vzhledem  k velmi  malému  počtu  žádostí,  které  EK  v rámci  kritéria  pro  mimořádné                      regionální katastrofy doposud schválila, bylo schválení žádosti ČR pro povodně v Severních                      Čechách velkým úspěchem.                      Povodně  na  Moravě  zasáhly  Zlínský,  Olomoucký,  Jihomoravský  a  Moravskoslezský  kraj,                      zhruba 1 000 obyvatel bylo evakuováno a povodně měly dopad na zhruba 10% obyvatel ČR.                      Celkové škody byly vyčísleny na 5,265 mld. Kč. Příspěvek z FSEU činil 131,6 mil. Kč a byl                      vyčerpán  ze 100 %.  Povodně  v Severních  Čechách  postihly  Liberecký  a  Ústecký  kraj.  Bylo                      evakuováno zhruba 2 500 osob. Přestože povodně zasáhly jen 2 kraje ČR, celkové vyčíslené                      škody  činily  10,724 mld. Kč  a  přesáhly  50%  limitu  pro  tzv.  hlavní  kritérium.  Příspěvek                      z FSEU činil 268,1 mil. Kč a byl vyčerpán ze 100%.                       Povodně 2013                       V  červnu  2013  byla  ČR  opět  zasažena  rozsáhlými  povodněmi,  které  postihly  zejména                      Jihočeský,  Plzeňský,  Středočeský,  Královehradecký,  Ústecký,  Liberecký  kraj  a  území                      hlavního  města  Prahy.    Celkové  škody  byly  vyčísleny  na  16,4  mld.  Kč,  zhruba  25 000                      obyvatel muselo být evakuováno a povodně měly přímý dopad na zhruba 36% populace ČR.                      V srpnu 2013 předložila ČR žádost o příspěvek z FSEU na základě kritéria sousedící země.                      Dne 9. 12. 2013 přijala EK Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku z FSEU ve výši 411,84 mil. Kč.                      Předpokládá  se,  že  příspěvek  z FSEU  budou  moci  postižené  subjekty  začít  čerpat  v 1.                      čtvrtletí 2014 po podpisu Dohody o implementaci FSEU.                       Postup při přípravě a administraci FSEU                        Celkovou zodpovědnost za přípravu Žádosti a mobilizaci FSEU v ČR má Ministerstvo financí.                      Realizace  FSEU  se  řídí  Nařízením  Rady  (ES) 2012/2002,  Dohodou  o  implementaci  FSEU,                      relevantní českou legislativou a závaznou metodikou pro realizaci FSEU v ČR, kterou vydává                      Ministerstvo  financí.  Konečnými  příjemci  pomoci  jsou  primárně  postižené  kraje,                      obce a příspěvkové organizace krajů a obcí. Dotace z FSEU je vždy vztažena ke konkrétním                      již uhrazeným  a  doloženým  výdajům,  které  přímo  souvisí  s řešením  bezprostředních                      následků povodní na veřejném majetku.                       Příprava Žádosti o mobilizaci FSEU                       V souladu s Nařízením Rady (ES) 2012/2002 musí být Žádost o mobilizaci FSEU předložena                      EK do 10 týdnů ode dne vzniku prvních škod způsobených katastrofou.  Pro potřeby                      přípravy  Žádosti  je  nutné  ve  velmi  krátké  době  získat  co  nejpřesnější  údaje                      zejména o celkové výši škod, ale také další informace o hydrometeorologických podmínkách                      vedoucích  ke  vzniku  katastrofy,  dopadu  této  katastrofy  na  životní  podmínky  postižených                      obyvatel,   hospodářskou      stabilitu   a   životní   prostředí    postiženého    území,                      informace o finančních zdrojích na odstraňování škod jak ze státního rozpočtu tak dalších                      zdrojů  (např.  pojistné,  dary,  sbírky  apod.)  atd.  Ministerstvo  financí  proto  při  přípravě                      Žádosti    spolupracuje    nejen    s postiženými    kraji,   ale   také    např. s Českým                      hydrometeorologickým  ústavem,  Ministerstvem  vnitra,  Armádou  ČR,  Českou  asociací                      pojišťoven a dalšími relevantními subjekty.                      Škody  jsou  vyčíslovány  zejména  dle  Zákona  č.  12/2002  Sb.,  o  státní  pomoci  při  obnově                      území postiženého živelní nebo jinou pohromou (škody na veřejném i soukromém majetku),","dle zákona  č.  240/2000  Sb.,  o  krizovém  řízení  (prvotní  náklady)  a  dále  jsou  případně           započítány  náklady  nasazených  hasičských  sborů  (Sborů  dobrovolných  hasičů  obcí,           Hasičského záchranného sboru ČR), výdaje Státní správy hmotných rezerv, náklady Armády           ČR a Policie ČR apod. Žádost o mobilizaci FSEU předkládá EK vláda České republiky, která           zmocňuje k podpisu a předložení Žádosti ministra financí.            Schválení žádosti            Pro  schválení  Žádosti  není  v Nařízení  Rady  (ES)  2012/2002  stanoven  pevný  limit.  Délka           schvalovacího procesu závisí zejména na typu kritéria, které bylo při podání Žádosti použito.           Celý  proces  může  trvat  několik  měsíců,  ale  také  celý  rok.  Žádost  je  nejprve  posouzena           pracovníky EK – Generálního ředitelství pro regionální politiku. Pokud je Žádost posouzena           kladně,  je  Radě  a  Parlamentu  předložen  ke  schválení  návrh  Rozhodnutí  EK  o  udělení           příspěvku  z FSEU.  Na  schválení  Rozhodnutí  navazuje  příprava  Dohody  o  implementaci           FSEU,  kterou uzavírá  EK  s postiženým  státem.  Po  podpisu  Dohody  převádí  EK  finanční           prostředky na účet Národního fondu Ministerstva financí.            Realizace FSEU            V souladu  s  Nařízením  Rady  (ES)  2012/2002  musí  být  prostředky  z FSEU  vyčerpány  do           jednoho  roku  od  jejich převodu  na  účet  Národního  fondu.  Pro realizaci  FSEU  je nastaven           jasný  implementační  systém.  Celkovou  odpovědnost  za  implementaci  nese  Ministerstvo           financí,  které přenáší  některé  zodpovědnosti  na  postižené  kraje,  které  mají  za  povinnost           poskytovat     finanční    prostředky     dále    svým     příspěvkovým       organizacím,           obcím  a  příspěvkovým  organizacím  obcí.  Příspěvek  může  být  poskytnut  také  institucím           státní správy, preferuje se však čerpání z FSEU zejména na úrovni krajů a obcí.            Za účelem realizace FSEU vydává Ministerstvo financí Závaznou metodiku realizace FSEU           v ČR.   V souladu    s touto   metodikou     přijímá   Ministerstvo    financí   souhrnné           žádosti o poskytnutí dotace z FSEU. Souhrnné žádosti obsahují informace o konkrétních, již           uhrazených  výdajích  souvisejících  s řešením  krizové  situace  a  odstraňováním  jejích           bezprostředních  následků.  Ministerstvo  financí  všechny  výdaje  kontroluje  a  v případě,  že           jsou v souladu s pravidly oprávněnosti jak po věcné, tak finanční stránce, vydá Rozhodnutí o           poskytnutí dotace a převede finanční prostředky žadateli.            Ukončení pomoci            Do  6  měsíců  od  ukončení  realizace  FSEU  je  ČR  povinna  předložit  EK  souhrnnou           zprávu o realizaci FSEU. Tato zpráva obsahuje informace o podpořených operacích, vyčíslení           výdajů  z FSEU,  informace  o  provedených  kontrolách,  auditech  a  jejich  výsledcích,           informace o přijatých preventivních opatřeních která by měla zamezit opakování přírodní           katastrofy a celkové zhodnocení průběhu realizace. Limit pro přezkoumání zprávy ze strany           EK  není  stanoven,  proces  může  trvat  i  několik  let.  Pokud  EK  při  přezkoumání  neshledá           žádná pochybení ze strany postiženého státu, je pomoc z FSEU oficiálně uzavřena.            Zkušenosti Ministerstva financí s přípravou a realizací FSEU             Od  roku  2002  požádala  ČR  o  mobilizaci  FSEU  čtyřikrát  a  pokaždé  byla  se  svou  žádostí           úspěšná.  Z pohledu  Ministerstva  financí  je  FSEU  považován  za  vhodný  doplňkový  nástroj           pomoci  při odstraňování  škod  po  přírodních  katastrofách,  který  poskytuje  žadatelům           možnost     získat    100%      grant.    Jako    převážně     pozitivní    je    vnímána           spolupráce s EK a institucemi v ČR zapojenými do přípravy a realizace FSEU, a to zejména na           pracovní úrovni. FSEU vzhledem ke své povaze (nejedná se o standardní pracovní agendu),            44","klade    na    subjekty    zapojené    do    jeho    přípravy     a   realizace    zvýšené                      administrativní  a  personální  nároky.  Tyto  zvýšené  nároky  a  požadavek  na  dodržování                      stanovených  pravidel  pro  realizaci  FSEU  jsou  vnímány  jako určitá  překážka  při  čerpání                      prostředků z FSEU, která může vést ke snížení absorpční schopnosti příjemců pomoci.                       Co se Nařízení Rady (ES) 2012/2002 týká, jedná se o dokument, který byl vytvořen ve velmi                      krátkém čase, aby EU mohla reagovat na situaci po povodních 2002. To se odráží v určitých                      nedostatcích a nevyváženosti tohoto dokumentu. Jedná se např. o nastavení termínů (velmi                      krátká lhůta na přípravu kvalitní Žádosti o mobilizaci FSEU a krátká lhůta pro jeho realizaci                      versus  často  zdlouhavý  proces  schvalování  žádosti  a  zprávy  o  implementaci),  poměrně                      vágně stanovená pravidla pro oprávněnost operací, které je možné z FSEU financovat apod.                       Budoucnost FSEU                        I EK si uvědomuje, že systém nastavení FSEU je potřeba zrevidovat a upravit tak, aby lépe                      vyhovoval smyslu tohoto nástroje pomoci. V roce 2013 EK předložila Parlamentu a Radě EU                      návrh modifikace Nařízení Rady (ES) 2012/2002. Cílem EK je učinit takové změny, které                      FSEU umožní lépe a rychleji reagovat na vzniklé krizové situace a nastavit jasnější kritéria,                      kdo  a na jaké  operace  je  oprávněn  žádat  o  pomoc.  Návrh  se  snaží  zjednodušit  stávající                      pravidla tak, aby mohla být pomoc poskytnuta co nejrychleji. Za tímto účelem EK navrhuje                      mimo  jiné  zavedení  zálohových  plateb  a  sloučení  dvou  aktů  souvisejících  s udělením                      příspěvku z FSEU, tj. Rozhodnutí EK o udělení příspěvku a Dohody o implementaci.                      ČR vnímá navrhované změny jako veskrze pozitivní a k návrhu modifikace uplatňuje pouze                      jednu zásadní připomínku, která se týká návrhu na zavedení opatření, která mají nabádat                      státy  k zavádění  strategií  pro  prevenci  katastrof  a  která  zahrnují  např.  dlouhodobé                      reportování  o  aktuálním  stavu  v této  oblasti  nebo  podmiňování  výše  příspěvku  z FSEU                      s ohledem na informace poskytnuté v žádosti v oblasti preventivních opatření a související                      legislativu EU v daném státě.                        Literatura:                        [1]  EU  Solidarity  Fund  [online]  European  Commission  [cit.  17.12.2013]  Dostupné                            z  http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/solidarity/index_en.cfm                       [2]  Nařízení Rady (ES) 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity                            Evropské unie                       Kontaktní údaje                       Mgr. Hana Hrazdirová                      Ministerstvo financí ČR","Poznatky a zkušenosti z povodně 2013                    ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek                                                  Aleš KUDLÁK            Abstrakt             Příspěvek ve zkrácené formě informuje čtenáře o krizové situaci a činnostech povodňových           orgánů a krizového štábu obce s rozšířenou působností ve správním obvodu města Písek.           Snaží se přiblížit, jak je potřeba reagovat na vzniklou mimořádnou událost, která v červnu           roku  2013  vznikla  v  několika  krajích  České  republiky  vč.  Jihočeského  kraje.  Shrnuje           statistické údaje o zajištění varování a informování starostů obcí, obyvatelstva, nasazených           silách  a  prostředcích  a  prvotních  nákladech  použitých  na  záchranné  a  likvidační  práce.           V poslední  části  příspěvku  jsou  vyhodnoceny  poznatky  a  závěry,  které  jsou  zaměřeny           nejprve dovnitř městského úřadu a krizového štábu a pak vně, tj. nastarosty obcí, Operační a           informační  středisko  Hasičského  záchranného  sboru  Jihočeského  kraje,  Krizový  štáb           Jihočeského kraje a ústřední orgány státní správy.            Klíčová slova            krizová  situace,  kulminace,  povodeň,  povodňová  komise,  prvotní  náklady,  starosta  obce,           srážky, stupeň povodňové aktivity, síly a prostředky, vodní tok, výška vodní hladiny.              Úvod             Povodně  na  přelomu  měsíce  května  a  června  roku  2013  patřily  podle  typologického           rozdělení mezi tzv. letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Obvykle se           vyskytují  na všech  vodních  tocích  v  zasaženém  území  s  výraznými  důsledky           na  středních  a  větších  vodních  tocích  a  významným  vlivem  návětrného  efektu  zesílení           srážek. Místně byly zesíleny dalším typem letních povodní, a sice povodněmi způsobenými           krátkodobými  srážkami  velké  intenzity,  zasahujícími  poměrně  malá území, jež se           vyskytovaly  na malých  vodních  tocích.  Katastrofální  důsledky  pak  měly  zejména  na           sklonitých povodích vějířovitého tvaru. V období od 29. května do 5. června 2013 napršelo v           Čechách v plošném průměru přes 100 mm, v některých oblastech až 180 mm. Nejvíce srážek           spadlo ve středních a jižních Čechách, a to při první srážkové vlně ve dnech 1. a 2. června           2013.  V  dalších  dnech  se  srážkové  pole  posunulo  na  východ,  zatímco  v  Čechách  srážky           slábly.  Do Čech se dne 5. června 2013 přechodně rozšířil nevýrazný výběžek vyššího tlaku           vzduchu a srážky ustaly. (Povodí Vltavy, 2013)            Situace na vodních tocích ve správním obvodu             V rámci bodu Situace na vodních tocích ve správním obvodu budou popsány nevýznamnější           vodní toky, které protékají správním obvodem obce s rozšířenou působností Písek a svými           rozlivy způsobily škody na majetku obcí a měst.             Řeka Otava           Na  území  správního  obvodu  obce  s rozšířenou  působností  (dále  jen  „ORP“)  Písek  došlo           zejména  díky  vysokému  přítoku  z  řeky  Blanice  v řece  Otavěk  výraznému             46","překročení 3. stupně povodňové aktivity (dále jen „SPA“), a to o 142 cm. Kulminace hladiny                                                                                                             3 -1                      vodního toku v profilu Písek nastala dne 3. června 2013 ve 13:00 h při průtoku 548 m .s                      (výška hladiny 522 cm), viz obrázek 1.                      Tak jako v ostatních částech správního území ORP Písek, tak i ve městě Písku byly značné                      problémy  způsobeny  bleskovým  rozvodněním  drobných  vodních  toků,  a  to  enormními                      místními  srážkami.  Došlo  k  vybřežení  přítoků  do  řeky  Otavy.  Jednalo  se  o  potoky  Jiher,                      Mehelnický a Na Trubách. Způsobily zaplavování přilehlých nemovitostí, dočasné uzavření                      zaplavených  komunikací,  problémy  s  nedostatečnou  kapacitou  kanalizací,  škody  na                      komunikacích,  problémy  a  škody  na  přetékajících  rybních  v  místních  částech  Purkratice,                      Semice  a  Smrkovice.  V  Písku  v  Čechově  ulici  Městské  služby  Písek  s.  r.  o.  nainstalovaly                      protipovodňové  zábrany.  Muselo  být  zabezpečeno  staveniště  kanalizace  na  třídě  Národní                      svobody, bezprostředně navazující na řeku Otavu. Povodňové komisi města Písek a následně                      krizovému štábu ORP Písek se velmi osvědčil způsob informování občanů formou rozesílání                      hromadných  SMS  zpráv,  aktualit  na  webových  stránkách  města  i  nepřetržité  podávání                      informací  na  povodňové  a  krizové  telefonní  lince,  která byla  v  provozu  po  celou  dobu                      vyhlášeného krizového stavu.                      Obec  Kestřany  byla  ohrožena  především  řekou  Otavou  a  Brložským  potokem.  Dále  pak                      přetokem  hráze  Zátavského  rybníku  a  jeho  drobným  vodním  odtokem,  který  ohrožoval                      chatovou  oblast  svým  vybřežením  a  jejím  zatopením.  Řeka  Otava  naštěstí  nezpůsobovala                      větší potíže. Kritická situace však byla na Brložském potoce, který přetékal přes narušenou                      hráz  rybníku  Dobevský a následně hráz rybníku Velký Potočný. Oba se  nachází  nad  obcí                      Kestřany  a  jsou  ve  vlastnictví  Jihočeského  kraje.  Vzniklá  povodeň  z tohoto  vodního  toku                      poškodila  komunikace,  byl  zatopen  sportovní  areál  obce  a  částečně  13  nemovitostí  ve                      vlastnictví občanů. Další škoda vznikla na hrázi bývalého rybníka Kukle, který je využíván                      jako  poldr.  Obec  odhadla  předběžně  škody  na  cca  6,5  mil.  Kč.  Po  zkušenostech  z  letošní                      povodně obec navrhla, aby byl zpracován komplexní povodňový plán rybníků nad rybníkem                      Velký Potočný (Blatenská rybniční soustava).                       Řeka Blanice                       Výška hladiny vodního toku Blanice v profilu Heřmaň výrazně překročila 3. SPA, a to o 99                                                                                                3 -1                      cm.  Kulminace  nastala  dne  3.  června  2013  v 07:00  h  při  průtoku  199  m .s , to se rovná                      výšce hladiny 279 cm, viz obrázek 1.                      Na území správního území ORP Písek došlo k rozsáhlým rozlivům do inundace, k zaplavení                      částí obcí, k uzavření dotčených komunikací i k evakuaci osob.                      V  obci  Heřmaň  došlo  ke  škodám  na  komunikacích  a  kanalizaci, a to  vlivem  přívalových                      dešťů  i mimo  záplavové  území  řeky.  Včasným  zajištěním  míst  průtoku  vybřežených  vod                      (stěny  z dvoukomorových  pytlů  s  pískem)  bylo  zabráněno  větším  škodám.  Přesto  hrubý                      odhad škod byl cca 5 mil. Kč.                      Město  Protivín  evakuovalo dne 2. června 2013 ve svém centru  kolem  vodního  toku                      Blanice  a v místní  části  Milenovice  celkem  247  osob.  Zjištěno  bylo  30  zaplavených  domů.                      Povodňová komise města Protivín zajišťovala dopravu i náhradní zásobování v postižených                      částech  města.  Vybřežená  řeka  zaplavila  místní  komunikace,  a  to  na  úsecích  Chvaletice  –                      Bor,  Maletice  –  Myšenec,  Milenovice  –  Čavyň,  v celé  místní  části  Milenovic  apod.  Město                      Protivín  zajistilo  postavení  protipovodňové  stěny  u  domu  s  pečovatelskou  službou,  která                      zabránila jeho zaplavení. Škody na celém území správního území města, včetně soukromého                      majetku, byly odhadnuty na 32,8 mil. Kč.                      Nejvíce postiženou obci při povodních na řece Blanice byla obec Putim. Je poslední obcí                      před soutokem řek Blanice s Otavou. Tak jako i v ostatních obcích na řece Blanici i zde se                      projevila povodeň ve dvou vlnách. První kulminace vodního toku proběhla dne 3. června.","Do 11. června  pokračoval  pokles  vodní  hladiny.  V nočních  hodinách  pak  na           Vodňansku a Bavorovsku vydatně pršelo a řeka začala opět stoupat. V pomocném profilu „C“           v obci, dle údajů starosty obce, bylo při první kulminaci dosaženo 425 cm, při druhé vlně           dne  12.  června  pak  246  cm.  Evakuováno  bylo  55  osob.  31  nemovitostí  bylo  zasaženo  v           obytné části, a to od 5 do 150 cm výšky vodní hladiny. 6 objektů bylo vytopeno v neobytné           části.  Povodňová  komise  obce  Putim  organizovala  nejen  plnění  dvoukomorových  pytlů           pískem,  ale  i  evakuaci  osob,  zvířat  a  záchranu  majetku.  Dle  starosty  obce  je  potřeba  ve           spolupráci s Jihočeským krajem a podnikem Povodí Vltavy zpracovat studii, která vyhodnotí           a příp. navrhne přínosnost provedení inundačních prostupů do tělesa komunikace II. třídy č.           140 na trase Písek - Ražice. Zde se pravidelně vytváří rozsáhlá hráz a při povodni dochází k           výraznému  vzdutí  řekou  Otavou.  Vodní  hladina  pod  silničním  mostem  dosahuje  rozdílné           výšky až o 0,5 m.           Obec  Žďár  byla  postižena  jak  povodňovým  stavem  v  řece  Blanici,  tak  i  rozvodněnými           potoky  Tálínský  a  Žďárský.  Povodní  došlo  k  poškození  komunikací,  vodovodního  řadu,           koryta Žďárského potoka, zanesení návesního rybníku, stok a soukromého majetku. Celkový           odhad nákladů na odstranění škod byly 2 mil. Kč. Dle názoru zástupců obce je nedostatečný           průtok  pod mosty  na  pozemní  komunikaci  I/20.  Navrhují,  aby  bylo  provedeno  opatření,           které zajistí zvětšení průtoku a vybudování obtokové stoky obce s vyčištěním odtokových           stok ze Žďárských luk.            Řeka Skalice            Na  řece  Skalici  byl  rovněž  překročen  3.  SPA,  a  to  na  profilu  „A“  Varvažov.  Vodní  tok                                                                                   3 -1           zde kulminoval  dne  2.  černa  2013  v 16:00 hodin při průtoku 75 m .s .  Hydrologicky           odpovídal průtok hodnotě Q10 až Q20, viz obrázek 1.           Obec Horosedly má stejný zdroj vody jako Mirovice, a proto bylo provozovatelem zajištěno           náhradní  zásobování  pitnou  vodou  (distribuováno  cisternou).  Došlo  k  zanesení  části           kanalizace a znečištění komunikací. Hrubý odhad škod na obecním majetku činil 25 tisíc Kč.           U majetku občanů došlo k zatopení 20 nemovitostí, z toho 7 objektů obytných. Červnová           povodeň překvapila svým rychlým nástupem a pomalým poklesem. Díky vydatným místním           srážkám způsobily problémy i přítoky z polí nad obcí.            Městem  Mirovice  prošla  povodeň  nejen  řekou  Skalice,  ale  i  přítoky  potoků           Hrádecký a Kakovický. Ve městě pracovala jednotka SDH, která stavěla zábrany z pytlů s           pískem.  Jednotka  zasahovala  i  v  obci  Myslín  a  pomáhala  v  obci  Horosedly.  Hasiči           zabezpečovali nemovitosti na levém břehu řeky, následně i na pravém. Odstavená byla ČOV           a z důvodu zaplavení prameniště bylo zajištěno náhradní zásobování pitnou vodou. Škody           byly  na  kanalizaci,  vodních  zdrojích,  ČOV,  komunikacích,  mostku  v  Kakovicích  na           Mišovickém potoce. Škody odhadovalo město na 1,7 mil. Kč.           V  obci  Myslín  nedošlo  ke  škodám  na  majetku,  přesto  po  dobu  12  hodin  byli  někteří           obyvatelé bez možnosti výjezdu či příjezdu do obce. Byla zaplavená místní komunikace, a           tím omezena i případná činnost záchranné služby.           V obci Nerestce, tak jako v ostatních obcích, pracovala povodňová komise, členové jednotek           sborů  dobrovolných  hasičů  a  dobrovolníci.  Na jejím území byla  poškozena  lávka  přes           řeku a pozemky byly znečištěny bahnem, pískem a naplaveninami. Musela být přečerpávaná           vodní nádrž, protože hrozilo vyplavení 3 domů. Celkové náklady na práce a služby činily 20           tisíc Kč.           Na  území  obce  Smetanova  Lhota  způsobovaly  problémy  drobné  vodní  toky,  odvádějící           vodu ze zemědělských a lesních pozemků, ale nebyla prováděna žádná opatření. Povodně           způsobily  škody  na  místních  komunikacích  a  návesním  rybníku.  Náklady  na  opravy  obec           odhadovala na cca 1 mil. Kč.             48","V obci Varvažov nebylo potřeba provádět žádné zabezpečovací a ochranné práce. Pomoc                      občanům  byla  poskytnuta  při  čerpání  vody  z  několika  sklepů  a  studní.  K  větším  škodám                      nedošlo.                       Řeka Lomnice                       Na  řece  Lomnici  na  území  ORP  Písek  byl  překročen  2.  SPA,  a  to  na  základě  měrného                      profilu  „A“  Dolní  Ostrovec.  Kulminace  nastala  dne  3.  června  2013  v 19:10  hodin                                        3 -1                      při průtoku 57,7 m .s . Hydrologicky odpovídal průtok hodnotě Q5, viz obrázek 1.                      Obr. 1 Kulminace vodních toků ve správním obvodu ORP Písek                                                  Zdroj: Povodí Vltavy s. p., město Písek, město Protivín, obec Putim a autor                        Další vodní toky                       Kromě  povodní  na  významných  vodních  tocích  nastala ve stejném  období  povodňová                      situace i na drobných vodních tocích. Kromě již uvedených případů, jako Mehelnický potok,                      Jiher, Mišovický potok apod., jsou níže uvedeny i další případy zasažených obcí.                      V místní části Chřešťovice obce Albrechtice nad Vltavou došlo k podemletí břehových zdí                      Chřešťovického  potoka  a  zřícení  části  zdi  u  jedné  nemovitosti.  Rozvodněným  potokem                      došlo  i  k  vyplavení  hasičské  zbrojnice,  poškození  mostku  a  místní  komunikace.  Povodeň                      zaplavila 2 obytné domy, a to na soutoku Jehnědského a Okrouhlického potoka. Obyvatelé                      v této  části  byli  evakuováni.  Obec  zajistila  provedení  zabezpečovacích  prácí  na  hrázi                      Jehnědského rybníku. Albrechtický potok strhl mostek a poškodil komunikaci v místní části                      Hladná. Přívalovým deštěm byla v místní části Újezd poškozena pozemní komunikace.                       Řeka  Otava  ve  správním  obvodu  obce  Čížová  místní  části  Borečnice  způsobila  zaplavení                      sklepů pěti rekreačních objektů. Díky mimořádným srážkám došlo k povodňovým situacím                      v povodí rybníků Nesejd, Křivolák a Zlivický, kdy přetékala voda přes jejich hráze. U rybníků                      Křivolák a Zlivický byla poškozena hráz, resp. byl poškozen přeliv. V průběhu nepříznivého                      počasí neustále hrozil vznik zvláštní povodně, při které by byly ohroženy místní části Zlivice                      a  Nová  Ves,  objekty  v  okolí  rybníka  Nesejd  a  zahrádkářské  kolonie.  Škody  způsobené                      povodní byly odhadnuty na 500 tisíc Kč.                      Obec  Dobev  řešila  povodeň  od  nedělních  ranních  hodin,  tj.  02.06.2013,  kdy  se  z koryta                      začala rozlévat voda Brložského potoka. Ta zaplavila zahrady okolo vodního toku, veřejná","prostranství,  část  hřiště,  pozemní  komunikace  a  svým  okrajem  dosáhla  až  ke  12           nemovitostem.  V  místní  části  Velké  Nepodřice  způsobil  silný  přívalový  déšť  zaplavení           komunikace,  vymletí  krajnic  většího  rozsahu,  znečištění  komunikací  bahnem  a  ucpání           kanalizačních  vpustí.  Studny  a  propustky  pod pozemní  komunikací  voda  zatopila  i  v části           obce  Malé  Nepodřice.  Voda  přetékala  přes  hráze  u  rybníků  Horní  a  Dolní  Sirotčí.  Obec           vyčíslila vzniklé škody na místních komunikacích, tj. 3,6 mil. Kč, na uskladněném řezivu obce           a čističce odpadních vod, tj. cca 300 tisíc Kč.           Ve správním obvodu obce Ražice došlo k přesycení povodí rozvodněné stoky od rybníků           Na Drahách, Kočkov a Miska směrem na Mladějovice a Štětice. Jejich hráze přetékaly a díky           tomu se rozvodnil i Řežabinecký potok. Na železniční trati č. 190 Plzeň - Ražice - Strakonice           došlo  k  zaplavení  kolejiště  a  dvorů  a  sklepů  dvou  rodinných  domů  pod  tratí.  Obec           v současné  době  řeší  protipovodňová  opatření  před  železničním  přejezdem  v Ražicích.           Dlouhodobě probíhají jednání se zástupci Českých drah, a. s., a to ohledně zvětšení kapacity           kanalizačního  řadu  v areálu  nádraží  a  prvního  propustku  pod  železniční  tratí  směrem  na           Strakonice. Předpokládaný odhad škod na obecním majetku dosahoval výše 4 mil. Kč.           Obec Skály řešila povodeň na Skalském potoce, a to od 1. do 4. června 2013. Byly vytopeny           sklepy  a  garáže  domů  okolo  vodního  toku,  poškozené  komunikace,  kanalizace,           zničené 2 hradidla a došlo k podemletí panelového opevnění koryta. V části obce Budičovice           byl vytopen jeden obytný dům. Škody obec odhadla na 4 mil. Kč.           Obec Záhoří ve své povodňové zprávě uvedla, že velké množství srážek způsobilo přelití           hráze rybníku v Dolním Záhoří. Došlo k zatopení několika dvorů, zahrad a studní. Rozlivem           došlo k poničení asfaltového povrchu části návsi, poškození místní komunikace vedoucí do           části  obce  Chrastiny.  Rozvodněný  Novosedlský  potok  odplavil  příjezdovou  hráz  u           Jamenských Pazderen. Obec odhadla vzniklé škody na 1,2 mil. Kč.            Statistika činností, nasazení sil a prostředků a prvotních nákladů             Na správním území ORP  byl od 2. do 19. června 2013 vyhlášen  nejprve hejtmanem           Jihočeského kraje stav nebezpečí a následně vládou ČR nouzový stav.            V průběhu  krizového  stavu  zasedaly  povodňové  komise  měst  a  obcí,  ORP  Písek  (2krát)           a krizový štáb ORP Písek (9krát).           Na území měst a obcí se používaly různé formy varování a informování. Například krizovým           štábem ORP Písek byly rozesílány hromadné SMS zprávy starostům obcí v jeho správním           obvodu, a to takto:              •  03.06.2013  v  00:17  h  –  informace  o  požadavcích  Krajské  hygienické  stanice                  a Krizového štábu Jihočeského kraje (48 SMS zpráv),              •  05.06.2013  ve  12:48  h  –  žádost  o  zaslání  prvotních  nákladů  bez  finančního                  vyčíslování na KŠ ORP (48 SMS zpráv),              •  06.06.2013 v 12:03 h – opětovná žádost o zaslání předběžných nákladů a poděkování                  těm, kteří již tak učinili (48 SMS zpráv),              •  19.06.2013 v 18:02 h – žádost o provedení nového vyplnění tabulky pro proplacení                  prvotních nákladů obcí (48 SMS zpráv).           Celkem bylo rozesláno 192 SMS zpráv.           Občanům města Písku v zátopové oblasti a dalším přihlášeným byly zasílány hromadné SM           zprávy takto:              •  02.06.2013 v 08:38 h – Informace o vyhlášení 2. SPA a dalším vývoji na území města                  (899 SMS zpráv),             50","•  02.06.2013 v 16:33 h – Informace o vyhlášení 3. SPA a dalším vývoji na území města                             (963 SMS zpráv),                          •  03.06.2013 v 11:21 h – Informace o max. výšce hladiny řeky Otavy a předpokladu                             kulminace (967 SMS zpráv),                         •  03.06.2013 v 15:04 h – Informace o ustálené výšce hladiny řeky Otavy a prognóze                             kulminace (979 SMS zpráv),                         •  03.06.2013 v 19:06 h – Informace o poklesu hladiny řeky Otavy (981 SMS zpráv),                          •  04.06.2013  v 13:31  h  –  Informace  o  pozvolném  klesání  hladiny  řeky                             Otavy a získávání dalších údajů o současném stavu (983 SMS zpráv),                          •  05.06.2013  v 07:55  h  –  Informace  o  poklesu  hladiny  řeky  Otavy  pod  380                             cm a odvolání 3. SPA (983 SMS zpráv).                      Celkem bylo občanům rozesláno 6755 SMS zpráv.                          •  Krizový štáb ORP prostřednictvím svého tiskového mluvčího informoval obyvatele                             města  i ve správním  obvodu  celkem  6  tiskovými  zprávami  a  11  informacemi                             ze zasedání povodňové komise města o své činnosti.                         •  Stálá  služba  zajistila  91  odchozích  hovorů  v délce  cca  7  hodin  na  pevných  linkách                             (linka  770  =  pracoviště  krizového  řízení,  linka  772  =  pracoviště  krizového  štábu,                             linka  775  =  stálá  služba)  a  240  hovorů  na  mobilním  telefonu  (02.06.  49  hovorů,                             03.06. 24 hovorů, 04.06. 16 hovorů, 05.06. 22 hovorů, 06.06. 11 hovorů, 07.06. 28                             hovorů, 08.08. 12 hovorů atd.).                         •  Příchozích hovorů na pevné lince bylo vyřízeno 326.                          •  Z pracoviště stálé služby bylo odesláno celkem 149 e-mailů, které se týkaly řešení                             krizové  situace  v rámci  správního  obvodu  ORP  Písek  (obcím,  krizovému  štábu                             Jihočeského  kraje,  operačnímu  a  informačnímu  středisku  Hasičského  záchranného                             sboru Jihočeského kraje), z toho 17 bylo skupinových (17 x 48 = 816).                         •  Přijato bylo713 e-mailů, z toho bylo 448 zpráv od obcí a měst ve správním obvodu                             ORP Písek, 112 zpráv od Krizového štábu  JčK, 108 zpráv od  operačního  a                             informačního střediska Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje (dále jen                             OPIS HZS JčK), 9 zpráv od Krajské hygienické stanice (děle jen „KHS“) JčK.                         •  V Záznamníku  zpráv,  nařízení  a  hlášení  krizového  štábu  ORP  Písek  bylo  zapsáno                             členy stálé služby 326 zpráv  a  ve  Sběrači  vztahujícím  se  ke  krizovému stavu  bylo                             zapsáno 389 odeslaných a přijatých důležitých dokumentů.                         •  Stálá služba krizového štábu odeslala 28 pravidelných hlášení krizového štábu ORP                             Písek Krizového štábu JčK vždy k 07:00 h a 17:00 h, dále pak 19 pravidelných hlášení                             KHS  JčK  ke 13:00 h  a  3  žádosti  na  dodání  materiálu  humanitární  pomoci                             prostřednictvím PANELu nebo Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje.                         •  V rámci  humanitární  pomoci  bylo  postiženým  obcím  dodáno  750  l  desinfekčního                             prostředku  SAVO,  320  l  mycího  prostředku,  490  ks  mýdel,  128  ks  košťat,  630  ks                             hadrů na mytí podlahy, 157 ks kbelíků, 134 ks lopat, 102 ks hrábí, 640 párů rukavic                             gumových, 600  párů rukavic jednorázových, 40 ks  čističů studní, 90 párů holínek,                             1950 ks pytlů na odpad, 470 rolí ručníků papírových, 4860 l balené vody a přes 2000                             ks protipovodňových pytlů tandemových s násypkami.                      Na řešení krizové situace ve správním obvodu ORP Písek se podílely (bylo nasazeno):                         •  Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje (jednotky požární ochrany stanice Písek                             byla  u  58  událostí,  stanice  České  Budějovice  u  jedné  události  a  stanice  Týn  nad                             Vltavou u 2 událostí),","•  Hasičská záchranná služba Správy železniční dopravní cesty provedla 2 zásahy,               •  jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí zasahovaly u 217 událostí, z toho jednotka                  požární ochrany města Písek byla přítomna u 62 událostí,              •  Policie ČR nasadila celkem 99 policistů, z toho 70 policistů služby pořádkové policie,                  14 policistů   služby   dopravní    policie,   13   policistů   služby   kriminální                  policie  a  vyšetřování  a  2  policisty  z územního  odboru;  použila  24  služebních                  motorových vozidel a 2 motorové čluny,              •  Městské  policie  Písek  (28  strážníků,  2  osobní  automobily)  a  Protivín                  (2 strážníci a 1 osobní automobil),              •  hasičská technika (Cisternové automobilové stříkačky CAS = SCANIA, LIAZ, TATRA,                  AVIA apod., PS a PPS 12, 16, plovoucí čerpadla),              •  speciální technika, jako nákladní automobily Renault, Avia, Ford, Kia, Tatra, klaďák                  dřeva,  traktory,  Kolové  bagry,  nákladní  přívěs  (návěs)  cisternový  na  pitnou  vodu                  apod.,              •  osobní vozidla, jako Škoda Octavia, Yeti, Fabia apod.,              •  protipovodňové pytle, stěny či jiné zábrany,              •  čerpadla kalová (220 V/380 V),              •  elektrocentrály a elektrogenerátory,              •  vysokotlaké čističe, vysoušeče, ventilátory,              •  motorové řetězové pily apod.           Na území správního obvodu ORP Písek bylo starosty 6 postižených obcí díky vybřežení řeky           Blanice,  řízenému  vypouštění  rybníka  Velký  Potoční  a  místním  vytrvalým  srážkám           rozhodnuto           o provedení evakuace obyvatelstva. Jednalo se o město Protivín a obce Kestřany, Nerestce,           Putim, Skály a Žďár, a to v těchto počtech:              •  Město Protivín        279              •  Obec Kestřany           44               •  Obec Nerestce              3              •  Obec Putim              55              •  Obec Skály                   2              •  Obec Žďár                    8            Prvotní náklady na záchranné a likvidační práce byly od obcí a měst vyžadovány Krizovým           štábem JčK, a to ve dvou termínech, tj. 06. a 19.06.2013. Krizový štáb ORP Písek byl vždy           požádán  o  předání informace  i  prostřednictvím  hromadných  SMS  zpráv.  Celkové  náklady           byly obcemi vyhodnoceny na cca 5,3 mil. Kč.            Poznatky a závěry             Tento  bod  je  možno  hodnotit  ze  dvou  pozic.  Vnitřní,  kdy  byly  zjištěny  nedostatky           na městském úřadu či krizovém štábu ORP. A pak vnější, kde přispívali svými zkušenostmi           nebo nedostatky starostové obcí, Krizový štáb JčK, OPIS HZS JčK, HZS JčK a ústřední orgány           státní správy.            Vnitřní záležitosti (organizační)            Ukázalo se, že při vzniku krizové situace ze soboty na neděli  chybí  přístup  ke  služebním           vozidlům  s klíči  a  potřebnou  dokumentací  (zajištěny  náhradní  klíče  od  kanceláře,  kde  je            52","připravena  dokumentace  a  klíče  od  osobních  vozidel).  V průběhu  týdne,  především                      pak  v úřední  dny,  bylo potřeba  zajistit  parkování  osobních  vozidel  členů  krizového  štábu                      ORP v ulici Otakara Ševčíka (zakoupeny kužely, zajistí domovník). Zjistilo se, že přebírání                      zpráv prostřednictvím pevné telefonní linky, kdy telefonistka přebírá informaci a zároveň ji                      zapisuje do Záznamníku, zdržuje ji a zároveň ruší její okolí (zakoupena náhlavní souprava).                      V letošním roce, po předání části agend na konci roku 2011 na úřad práce, byla zajišťována                      zcela nová činnost, a to odboru sociálních věcí. Úřednice tohoto odboru působily nejen na                      území města, ale monitorovaly situaci pro úřad práce a poskytovaly potřebné informace na                      úseku sociální péče a podpory postiženým občanům i ve správním obvodu ORP Písek.                       Probíhala neustálá součinnost s mluvčím Městského úřadu Písek, který okamžitě předával                      relevantní informace médiím a zároveň je zveřejňoval na webových stránkách města. Co se                      týče legislativního rámce, bylo vyhodnoceno, že ORP se jistým způsobem vrátilo, jen s trochu                      jiným  názvem,  do  pozice  bývalého  okresního  úřadu  a  okresního  krizového  štábu,                      tj. před zrušením okresních úřadů v roce 2002. Velice kladně byl hodnocen aktivní přístup                      všech členů krizového štábu ORP Písek a jeho přizvaných hostů.                       Vnější záležitosti                       Jak již bylo deklarováno výše, v bodě Vnější záležitosti budou popsány postřehy či některé                      nedostatky starostů obcí, Krizového štábu JčK, OPIS HZS JčK, HZS JčK a ústředních orgánů                      státní správy.                       Starostové obcí                       Komunikace  se  starosty  obcí  ve  správním  obvodu  ORP  Písek  někdy  vázla.  V některých                      případech, např. ke zpracování pravidelného hlášení pro Krizový štáb JčK, ji bylo potřeba                      si vynutit (telefonicky, e-maile, hromadnou SMS zprávou).                      Někteří  starostové  obcí  pozapomněli  na  telefonní  číslo,  ze  kterého  jsou  krizovým  štábem                      ORP zasílány hromadné SMS zprávy. Někdy se zpětně na tomto čísle domáhali informací, což                      však technicky nelze.                      Starostové  obcí  nebo  jejich  štáby  nehlásili  na  OPIS  HZS  JčK  a  KŠ  ORP  relevantní                      informace o zasahujících jednotkách požární ochrany na jejich území, vč. jimi zřízených. (v                      závěrečných  zprávách  z povodní  je  obcemi  vypsáno  více  jednotek  požární  ochrany,  než                      eviduje OPIS HZS JčK).                       Operační  a  informační  středisko  Hasičského  záchranného  sboru  Jihočeského                      kraje                       Jednotné  evropské  číslo  tísňového  volání  112  krizovému  štábu  ORP  v mnoha  případech                      svazovalo ruce. Kdyby došlo k evakuaci většího území, např. sídliště Portyč ve městě Písku                      (cca 5,5  tisíc  obyvatel),  OPIS  JčK  HZS  by  nebylo  schopno  relevantně  nasazovat                      síly  a  prostředky.  Při  vznesení  požadavku  krizovým  štábem  ORP  a  převzetí  informace  či                      požadavku jiným OPIS HZS v ČR, tj. jiným než JčK, tak není žádná zpětná vazba (krizový štáb                      nevím, zdali síly a prostředky byly nasazeny). OPIS eviduje mnoho událostí jednotek požární                      ochrany  v jednom  dni.  Statistika  se  pak  stává  nepřehlednou  a  těžko  se  dohledávají                      relevantní  informace.  V návaznosti  na  tuto  situaci  se  pak  komplikovaně  zpracovávají                      statistiky  o  zásazích  mimo  území  města,  které  je  potřebné  zapracovat  do  žádostí  o                      poskytnutí  finančních  prostředků  od  Ministerstva  financí  ČR,  a to prostřednictvím                      Jihočeského kraje a HZS JčK.                      Několikrát bylo zjištěno nedodržování  komunikačního  standardu,  a  to  od  OPIS  HZS  JčK                      směrem ke krizovému štábu  ORP, byť byl schválen ve všech Krizových plánech ORP a JčK.","Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje Územní odbor Písek            Díky  nedorozumění  při  předávání  úkolů  a  informací,  tj.  v  prvotní  fázi,  bez  domluvy           a dohodnutých pravidel, prováděl HZS JčK ÚO Písek zjišťování potřeb materiálu humanitární           pomoci. Bohužel potřebné informace nebyly pro nedostatek času předány na krizový štáb           ORP  Písek.  Proběhlo  převzetí  požadavku  od  starosty  postižené  obce,  ale  nebylo  nikým           vykryto.  Po opakované  žádosti  krizového  štábu  ORP  došlo  k vysvětlení,  nápravě  a           následnému uspokojení požadavku (5 denní zpoždění).              Jihočeský kraj           V prvotní fázi krizové situaci došlo ke komplikaci ve vyžadování a následném poskytování           materiálu  humanitární  pomoci  s dovozem  z Českých  Budějovic.  Doprava  požadovaného           materiálu PANELem bylo v některých záležitostech zdlouhavé.           Zjistilo se, že informace v informačním systému Argis byly zastaralé a irelevantní, a to  při           vyžadování:              •  elektrocentrál, kdy byly skoro všechny mimo správní obvod ORP Písek či JčK;              •  ventilátorů, kdy právnické a podnikající fyzické osoby je ve skladech neměly (byly                  využity  při  povodni  roku  2002,  mezi  tím  odepsány,  ale  nikdo  změnu  HZS  JčK                  nenahlásil); ty, které naše město vyžadovalo, jsou na trhu, mají větší průměr (nad 40                  cm) a jsou instalované na stojanech; v informačním systému je nelze rozlišit a těžce                  se pak shánějí (lze je pouze zakoupit).            Tímto  se  zjistilo,  že  Plán  nezbytných  dodávek,  který  využívá  informace  z informačního           systému  Argis  a  zpracovává  ORP,  nemusí  být  vždy  pro  potřeby  příslušného  zpracovatele           aktuální           a okamžitě použitelný.            Ústřední orgány státní správy            V některých  případech  docházelo  ústředními  orgány  státní  správy  k nestandardnímu           až populistickému  uvolňování  finančních  prostředků  na  zajištění  nákupu  materiálu,  prací           a služeb a obnovu majetku po povodni, jako např.:               •  fondy Evropské unie:                     o  Ministerstvo  financí  má  v  gesci  Fond  Solidarity  EU  (pomoc  postiženým                         regionům  v případě  přírodních  katastrof  a  omezuje  se  na  nepojistitelné                         škody, ČR bylo přiděleno 15,9 milionu eur),              •  dotační programy:                     o  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy má program na zmírnění škod                         způsobených  právnickým  osobám  vykonávajícím  činnost  školy  a  školského                         zařízení bez ohledu na zřizovatele,                     o  Ministerstvo  životního  prostředí  vede  program  na  obnovu  krajiny  po                         povodních, na podporu výměny kotlů a rychlou pomoc,              •  Ministerstvo pro místní rozvoj:                     o  pro  zajištění  dočasného  náhradního  ubytování,  odstranění  staveb  bytového                         nebo rodinného domu (dále jen „stavba“), jeho části nebo zbytků stavby nebo                         stavební  suti  (dále  jen  „odstranění  stavby“)  a  poskytování  příspěvku  na                         opravu bytu (náhradní ubytování, odstranění stavby pro bydlení, příspěvek                         30 tisíc Kč na opravu bytu),                54","o  na obnovu obecního a krajského majetku po živelních pohromách v roce 2013                                    (obnova  komunikací,  mostů,  veřejného  osvětlení,  veřejných  prostranství,                                    budov, vodohospodářských staveb a dalších zařízení),                         •  Ministerstvo  zemědělství  pod  názvem  program  129  140  „Podpora  odstraňování                             povodňových škod na infrastruktuře vodovodů a kanalizací“, podprogram 129 144                             „Podpora  odstraňování  povodňových  škod  způsobených  povodněmi  2013“                             (investiční  finanční  prostředky  na  obnovu  základních  funkcí  vodohospodářské                             infrastruktury vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu),                         •  dotace ze státního rozpočtu:                                 o  Ministerstvo  dopravy  na  odstranění  škod  na  místních  komunikacích,                                    případně                                    na ostatním obecním majetku (majetek obce související s dopravou), vydalo                                    směrnice a pravidla,                         •  Ministerstvo vnitra má v gesci:                                 o  neinvestiční transfer krajům a hl. m. Praze podle usnesení vlády k povodním                                    na pokrytí  mimořádných  finančních  prostředků  pro  jednotky  sboru                                    dobrovolných hasičů obcí nasazených v průběhu povodně v červnu 2013 (ÚZ                                    14 004 navyšováno 3krát),                                 o  účelový neinvestiční transfer ÚZ 14022 z rozpočtu MV  –  generálního                                    ředitelství  HZS  ČR  na  pokrytí  mimořádných  finančních  prostředků  pro                                    jednotky    sborů     dobrovolných     hasičů    obcí   Jihočeského     kraje                                    nasazených v průběhu povodně v červnu 2013,                                 o  pohonné  hmoty  a  maziva  (dále  jen  „PHM“)  spotřebované  při  zásahu                                    technikou  JSDHO  (PHM  zajišťovala  pro  Ministerstvo  vnitra  ČR  Správa                                    státních  hmotných  rezerv);  poskytování  proběhlo  v našem  regionu  až  po                                    provedení  všech  zásahů  a utlumení  činností  jednotek  sborů  dobrovolných                                    hasičů obcí; Směrnice MV byla vydána 09. 06. 2013 a na obce se dostala až                                    18.06.2013,  tedy  den  před  ukončením  krizového  stavu  (v  hromadných                                    informačních prostředcích byly zveřejňovány irelevantní zprávy, že základní                                    složky integrovaného záchranného systému obdrží karty CCS na odběr PHM,                                    což se v případě Zdravotnické záchranné služby JčK a JSDHO neuskutečnilo).                      Ministerstvo  financí  má v gesci zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci  při obnově území                      postiženého  živelní  nebo  jinou  pohromou  a  o  změně  zákona  č.  363/1999                      Sb.,  o  pojišťovnictví  a  o  změně  některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o  pojišťovnictví),                      ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území), ve znění pozdějších                      p  ř  e  d  p  i  s  ů     a     v  y  h  l  á  š  k  u     č  .     1  8  6  /  2  0  0  2     S  b  .  ,     k  t  e  r  o  u     s  e     s  t  a  n  o  v  í     n  á  l  ežitosti                      přehledu  o  předběžném  odhadu  nákladů  na  obnovu  majetku  sloužícího  k  zabezpečení                      základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby                      pověřené  krajem  zjišťováním  údajů  nutných  pro  zpracování  tohoto  přehledu,  ve  znění                      pozdějších  předpisů.  Činnosti  ústředních  orgánů  státní  správy  v  poskytování  dotačních                      titulů, transferů či grantů byly v mnoha případech vyhlášeny i z tzv. populistického hlediska                      (vyhlášeny mimo kalendář výzev, nižší kritéria než obvykle, v průběhu roku se měnily 3krát,                      jejich finanční hodnota se průběžně navyšovala apod.).                       Návrhy                        Na základě zjištěných vnitřních a vnějších poznatků lze konstatovat následující:                      a)  Mít vždy připravené univerzální označení (tabulky) služebních vozidel krizového štábu                          ORP.","b)  Přepracovat komunikační standard a stanovit, kdo jej bude dodržovat, vč. OPIS HZS JčK.               Musí být implementován do Krizových plánů ORP a Jihočeského kraje.           c)  Znovu přehodnotit věcné prostředky v IS ARGIS (i když se jeví, že jsou zajištěné).            d)  Zasílat  zápisy  z  jednání  krizového  štábu  ORP  na  Krizový  štáb  JčK,  a  to  jako  přílohu               pravidelného hlášení.           e)  Přehodnotit zaznamenávání událostí jednotek požární ochrany u větších mimořádných               událostí nebo krizových situací (provádí OPIS HZS a zaznamená jednu událost na jeden               den s více zásahy).           f)  Dohodnout  mezi  OPIS  HZS  všech  krajů  předávání  informací  a  následně  je  předávat               tomu, kdo si je vyžádal.           g)  Dohodnout mezi OPIS HZS JčK a krizovým štábem ORP, a to při velkých mimořádných               událostech  nebo  krizových  situacích,  použití  jednotek  požární  ochrany  zřízených               městem  nebo  obcí  na  svém  území  (v  případě  velké  plošné  evakuace  není  OPIS  HZS               schopen relevantně použít síly a prostředky).           h)  Aktualizovat  a  doplnit  o  poslední  poznatky  pomůcku  pro  starosty  obcí  týkající  se               finančního  zabezpečení  krizových  opatření,  vč.  postupu  při  vyčíslování  prvotních               nákladů.            Literatura             [1]  MĚSTO PÍSEK. (2013) Standardizovaná hlášení v průběhu vyhlášeného krizového stavu.                Krizový štáb ORP Písek.           [2]  POVODÍ VLTAVY S. P. (2013) Zpráva o povodni Správce vodních toků V dílčích povodích                Horní Vltavy, Berounky a dolní Vltavy, červen 2013. [online]. Praha, 2013. [cit. 2013-08-                30] Dostupné z: http://www.pvl.cz/files/download /hydrologicke-informace/zpravy-                o-povodni/2013-06-zprava-o-povodni-vt.pdf.            Kontaktní údaje             Ing. Aleš Kudlák            Absolvoval  Fakultu  týlového  a  technického  zabezpečení  Vysoké  školy  pozemního  vojska           Ludvíka  Svobody  ve  Vyškově,  obor  Ekonomika  armády  –  výstrojní  zabezpečení.  Tři  roky           pracoval na pozici náčelníka výstrojní služby tankového pluku. Na vlastní žádost v roce 1990           ukončil  služební  poměr  a  nastoupil  jako  skladník  do  státního  podniku  Pramen.           Od roku 1991 pracuje na Městském úřadu Písek a ve své náplni má oblast civilní a požární           ochrany.  Od  roku  2003  je  jmenován  tajemníkem  bezpečnostní  rady  a  krizového  štábu           určené obce a  následně obce s rozšířenou  působností.  V roce  2005  začal  přednášet           na  Jihočeské  univerzitě  v Českých  Budějovicích,  a  to  zejména  předměty  zaměřené           na  ochranu  obyvatelstva,  krizové  řízení  a  hospodářská  opatření  pro  krizové  stavy.           V současné  době  se  odborně  věnuje  především  regulačním  opatřením  v oblasti           hospodářských  opatření  pro krizové  stavy  a  finančnímu  zabezpečení  krizových  opatření           územních samosprávných celků.             Město Písek, Velké náměstí 114/3, 397 19 Písek a Zdravotně sociální fakulta,           Jírovcova 24/1347, 370 04 České Budějovice           ales.kudlak@mupisek.cz                56","Řízení povodňové problematiky                                                             Jaromír NOVÁK                        Abstrakt                       Povodně  jsou  v prostředí  České  republiky  nejrozšířenější  mimořádnou  událostí.  Jejich                      důsledky jsou různého typu. Mají svou historii, ze které je možno se poučit a také mají svou                      obtížně předvídatelnou budoucnost. Povodně jsou do jisté míry řiditelné v prevenci i řešení                      a obnově. Mají svou teorii i praxi. Povodňová problematika je svým způsobem projektovou                      záležitostí a je možno využívat metodických aspektů projektového řízení.                       Klíčová slova                       povodeň, řízení, projektování, škoda, zdroje                         Úvod                        Povodně  v České  republice  jsou  dosud  největším  nebezpečím  pro  občany  této  země,                      nebezpečím pro životy, zdraví, materiální hodnoty a životní prostředí. Jejich následky jsou                      různého  rozsahu  a  dopadu,  jsou  v řadě  případů  neodstranitelné  a  zanechávají  trvalé                      problémy různého druhu. Zmiňme alespoň některé. Ovlivňují člověka – jeho zdraví tělesné,                      duševní  a  sociální,  a to momentálně  i  trvale.  Ovlivňují  půdu  –  splachují  úrodnou  půdu,                      kontaminují  ji.  Ovlivňují  povrchové  i  spodní  vody  a  vodoteče.  Ovlivňují  majetek  různého                      typu.                      Povodně  jsou  v posledních  letech  častější  a  v některých  lokalitách  se  opakují.  Vyžadují  si                      proto pozornost.  Povodně  většího  rozsahu  byly  v šedesátých  letech  minulého  století  na                      Dunaji  (dnešní  Slovenská  republika)  a  pak  až  v roce  1997  na  Moravě,  a  v roce  2002                      v Čechách. Problematika povodní je řešena řadou norem, zejména zákonem č. 254/2001 Sb.                      Je pak následně řešena v řadě dalších dokumentů sdělovací i řídicí povahy. Jsou využívány                      zdroje lidské, finanční, materiální, informační a časové.                      Povodně se dělí na letní, zimní a smíšené. Lze konstatovat, že „naštěstí“ se povodně na území                      ČR vyskytují převážně ve formě letního typu a to od června do září. To umožňuje snadnější                      likvidaci bezprostředních následků.                      Povodně se stále častěji vyskytují i ve světě, mimo území České republiky, a mají, většinou                      zprostředkovaně, dopad i na fungování naší země. O příčinách povodní se mezi odborníky i                      laiky vedou spory – zda je příčinou jednání lidského faktoru či jde o jevy a procesy spíše                      přírodní povahy. Odpovědi zatím nejsou jednoznačné. Pravděpodobně jde o obé.                      V příspěvku  je  věnována  pozornost  některým  faktorům,  které  mohou  být  chápány                      jako připomenutí některých subsystémů systému povodňové problematiky.                        Z historie vltavských povodní                       Vývoj je vždy dialektickou jednotou minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Z historie bychom                      se měli učit, mít však přitom na mysli známou pravdu – nikdy nevstoupíš dvakrát do téže                      řeky.  Praxe  života  dokládá,  že  lidé  jsou  odsouzeni  opakovat  stále  tytéž  chyby,  jsou                      nepoučitelní.","Historii  povodní  v minulosti  si  lze  připomenout  alespoň  několika  odstavci.  K tomu  autor           využívá textu z publikace (Bárta, Kovář a kol., Kolaps a regenerace, 2012, str. 705 – 755).           Celá publikace je zajímavá doporučuji ji ke čtení.           Autorka  statě  Pavla  Státníková  se  zabývá  historií  vltavských  povodní,  zejména  v Praze.           Podle historických  pramenů,  doložitelných  od  dvanáctého  století,  každé  století  přineslo           nejméně  jednu  opravdu  ničící  povodeň.  Ve  dvacátém  století  takováto  povodeň  nepřišla           (nepočítám  zde  Moravu  v roce  1997),  přišla  až  ve  století  jedenadvacátém,  v srpnu  roku           2002.           V historických  pramenech  jsou  popisy  jednotlivých  velkých  vod  a  způsobených  škod.           Skutečně první doložitelná povodeň se vztahuje k roku 1118, kterou zaznamenal kronikář           Kosmas, který v českém překladu píše: „Léta od Narození Páně 1118 v měsíci září byla jest           taková povodeň, jaké myslím nebylo na zemi od potopy světa. Nebo řeka tato naše Vltava,           náhle  vyrazivší  překotem  ze  svého  koryta,  ach,  kolik  to  dědin,  kolik  ve  podhradí  tomto           domů, chýší a kostelů úprkem svým pobrala! Nebo v jiných časích, ačkoliv se to málokdy           stává, aby voda dorážející leda podlahy mostu dosahovala, ale tato povodeň vystaupila až do           výše desíti loket přes most.“ Loket byl v té době délkovou mírou a měřil asi 59 cm.           Další  velkou  povodní  byla  smíšená  vltavská  povodeň  12.  března  roku  1272.  Došlo  také           k poboření  Juditina  mostu  (nejstarší  doložený  údaj  o  zboření  mostu  v Praze).  Další  velké           povodně byly v letech: 1280, 1342 (smíšená a ledová povodeň na přelomu ledna a února,           zasáhla celé Čechy /nebyly vysoušeče ani čerpadla jako v dnešní době/), 1367, 1432(tato           povodeň patřila k největším povodním na českých tocích), 1501, 1598, 1635, 1675, 1784.           Velká voda zasáhla Prahu v letech 1845, 1862, 1872 a 1890 (tedy čtyřikrát v devatenáctém           století).            V roce  1845,  v březnu,  došlo  ke  smíšené  a  ledové  povodni,  která  zasáhla  povodí  Labe,           Vltavy a Ohře. Zanechala velké škody na lidských životech a majetku. Vodu bylo zatopeno           946  domů  z  3106,  to  je  30%.  Třetina  Prahy  byla  ve  vodě,  1657  rodin  se  7553  osobami           muselo opustit svůj příbytek. Uvážíme-li, že evakuační prostředky nebyly motorizované, pak           je  tato  evakuace  o to složitější.  Potraviny  byly  zkaženy,  na  mnoha  místech  byla  vymleta           dlažba a protrženy kanály. Čištění ulic, světnic a cídění studní od bahna,           vylévání  a  pumpování  vod  ze  sklepů  několik  neděl  trvalo  (použito  tehdejšího  jazyka).           Situace  byla  komplikována  tím,  že  konec  roku 1844 byl mrazivý jen  mírně a bylo velké           sucho. V lednu 1845 začaly silné mrazy, vodní plochy i vodní toky zamrzly a tloušťka ledu           dosahovala až 1 metr. Dne 24. března došlo k prudkému oteplení, k tomu pršelo a vál silný           teplý vítr. Voda stoupala a k tomu se přidaly nápory kusů ledu.           Povodeň z 1. – 3. února roku 1862 byla opět smíšená a proběhla na všech českých povodích.           Došlo ke spojení oblevy a silných dešťů. Další povodně se uskutečnily v květnu roku 1872.           Šlo  o  bleskové  dešťové  povodně,  které postihly  povodí  Berounky  s Vltavou  a  Ohři.  Došlo           k velkým ztrátám na lidských životech a majetku. V tehdejších popisech se uvádí: „25. a 26.           květen byly dni hrůzy a zděšení, které si ani představiti nedovede, kdo na moře vod           nepatřil  a  zhoubu  jimi  způsobenou  neviděl.  Mnozí  lidé  přirovnali  zuření  bouře  a  vody           soudnému dni a nepřeháněli věru, když se pováží, že strachem někteří lidé  až           onemocněli a jedna žena dokonce zemřela. Tato povodeň s obrovským počtem obětí (uvádí           se 240 – 340 lidí) postihla převážně Berounku s některými jejími přítoky a řeku Ohři. Velký           počet obětí byl důsledkem prudkého, rychlého a neočekávaného nástupu jevů, bez možnosti           účinného varování obyvatel.           Dešťové povodni z 3. - 6. září 1890 je v literatuře věnována značná pozornost. Dle záznamů           bylo  několik  desítek  obětí  na  životech  a  obrovské  škody  na  majetku.  Povodeň  zasáhla           Prahu a její předměstí. Za příčinu se uvádí vydatné srážky s kombinací nasycenosti ploch           povodí, protože léto bylo hodně deštivé, navíc umocněno přívalovými dešti dne 25. srpna.             58","Několik vět k problematice eliminace povodní v době 19. století. Byly ustanoveny komise,                      které měly  za  úkol  navrhnout  a  také  nařídit  opatření  ke  snížení  účinků  povodní.  Bylo                      například nařízeno, aby na ostrově Štvanice přízemní místnosti všech budov byly vyklizeny,                      dále  pro případ,  že  povodeň  by  hrozila,  nařízeno  bylo  některé  věci  ke  stromům  přivázat.                      Také  aby  bylo  na  ostrově  dostatek  lodí  k evakuaci,  lan,  žebříků,  háků,  pochodní.  Budovy                      měly být obývány až v horních patrech.                      Dále byly provedeny některé stavby na vodních tocích, jako například jezy. Ty sice částečně                      sloužily k regulaci toku vody, ale na druhé straně měnily koryto i tok řeky a přispívaly tak                      ke zvýšení negativních účinků povodní. Takže jejich funkce byla sporná.                       Dalším  opatřením  bylo  informování  lidí  a  organizačních  struktur.  Byly  sepsány                      pokyny a přijata nařízení i předpisy jako součást ochrany před velkou vodou. V pramenech                      se uvádí, že tyto pokyny vztahující se i k vodním dílům, vodním tokům, vodním stavbám byly                      přijaty už od 16. století a postupně s rozvojem  zkušeností,  techniky  a  dovednosti  lidí                      zdokonalovány. To se projevovalo i v konstrukci staveb a jejich odolnosti. V roce 1891 vyšel                      Návod  povodním  komisím  král.  hlavního  města  Prahy.  Pozornost  v tomto  dokumentu  je                      věnována  oblastem  organizačním,  informačním,  varovným  způsobům,  činnosti                      povodňových komisí, technice, nářadí a nástrojům, povinnostem majitelů zaplavených bytů,                      vorů, dřevních ohrad, mlýnů, a obchodníků potravinami, osvětlení ulic, výpomocným silám                      při povodni.                      Tolik pro stručné připomenutí dávné minulosti. Vyplývá z ní několik závěrů. Povodně byly                      vždycky  a  zřejmě  vždycky  budou,  jejich  účinky  jsou  nežádoucí  a  škodlivé,  lidé  se                      snažili s povodněmi bojovat, ochrana před povodněmi se neustále zdokonalovala. Žel, člověk                      svou budovatelskou činností přispívá k nežádoucím účinkům povodní, na straně druhé proti                      povodním  bojuje.  Tyto  procesy  budou  probíhat  paralelně  i  v budoucnu.  Je  nepochybné,                      že spojení  zkušeností  s teorií  přináší  kladné  výsledky  v řešení  problémů  povodní.  Je  také                      nutno připomenout, že negativní faktory povodní v sobě zároveň zahrnují i užitečné změny                      v rozvoji postižených objektů. Obdobně jako v období války dochází k intenzivnímu rozvoji                      techniky. Bohužel v lidech zanechávají válka i povodně trvalé negativní následky. Celkově                      však ukazují, že lidské touhy i nutnost překonávat překážky jsou také věčné.                       Povodně v České republice ve 20. a 21. století                        Povodně  v minulém  století  na  území  ČR,  kromě  roku  1997,  měly  spíše  lokální  charakter.                      Jejich příčinou byly intenzivní deště a také jarní tání sněhu. Přesto lidem postiženým těmito                      jevy přinášelo problémy. Jak psychického rázu, tak materiální újmy. Docházelo ke splachům                      orné půdy a ničení úrody, k zamořování půdy jedy, k ničení železničních a silničních těles a                      celkově  ke  zvyšování  nákladů.  Lidská  práce  a  prostředky  potřebné  na  odstraňování                      následků mohly být využity pro rozvoj jiných oblastí                      Autor tohoto příspěvku „zažil“ v rodinném domku svých rodičů v červnu roku 1990 večerní                      přívalový déšť. Je nepříjemné, když intenzivně prší, je tma a zahrádka domu, dvůr, studna,                      veranda, chodba, koupelna a sklep jsou mírně a postupně zaplavovány vodou. Nevíte, kdy to                      skončí.  Doma  je  jen  osmdesátiletá  maminka.    Naštěstí  asi  po  dvou  hodinách  déšť  ustal.                      V zasažených částech bylo jen několik centimetrů mírně kalné vody. Jen studna byla plně                      zaplavena.  Na  druhý  den  začalo  intenzivní  odstraňování  následků  za  pomocí  zejména                      rodinných  příslušníků.  Městský  úřad  a  dobrovolní  hasiči  vyčistili  studnu,  aby  se  mohla                      využívat voda z ní na očistné práce, byla zabezpečena cisterna s pitnou vodou. Jejich obětavá                      práce si zasloužila vysokého ocenění.  Naštěstí bylo pěkné počasí, takže vše co bylo potřebné                      očistit  a  vyprat  či  vytřít  se  dařilo  relativně  rychle.  I  tak  očistné  práce  trvaly                      3 dny pro 6  lidí.  Trvalé  následky  nebyly  žádné.  Kdo  má  vlastní  zkušenost,  nezapomene.                      Následující tabulka přináší stručný přehled povodní od druhé poloviny dvacátého století.","Tabulka 1. Přehled historicky extrémních případů povodní v povodí Labe, Vltava, Morava a Dyje.                  1980    Olomouc                                                Morava                 1981    Olomouc                                                Morava                 1987    Děčín                                                  Labe                 1996    Bruntálsko                                             nezjištěno                 1997    Morava a východní Čechy                                Morava, Dyje                 1998    Rychnov nad Kněžnou, Náchod                            nezjištěno                         Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Středočeský, Ústecký                 2002                                                           Vltava, Labe                         kraj a Praha                 2006    Celá Morava, Ústí nad Labem, Hřensko                   Morava, Dyje                 2009    Novojičínsko, Jesenicko                                nezjištěno                                                                                Bečva u krajů                 2010    Severní Morava a Slezsko a Liberecký kraj Ústecký kraj    není možné                                                                                toky dohledat           Zdroj: Látalová, M. Analýza povodňových škod na území ČR od roku 1997 do současnosti.            V následující  tabulce  č. 2  je  stručný  přehled  povodní  s uvedením  počtů  obětí  na  životech,           výše škod a počtu zasažených obcí.           Tabulka 2. Kvantitativní přehled hlavních povodní v letech 1997 – 2010                            Počet obětí na                                   Počet zasažených                                                   Výše škod v mld. Kč.                                životech                                            obcí                 1997               60                      62,6                     536                1998               10                       1,8                      25                2002               19                      75,1                     986                2006               9                        6,2                  nezjištěno                2009               15                       8,5                     451                2010               8                       15,2                  nezjištěno                2010               5                       10,1                      79              Celkem              126                      179,5                   2077           Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, vlastní zpracování            Tyto  údaje,  kromě  lidských  ztrát,  nejsou  zcela  přesné,  protože  to  ani nelze  přesně  zjistit.           Jak ocenit jednotlivé škody – půdu, domy, silnice, železnice, továrny, staveniště, kontaminace           atd.? Pod těmito čísly se ztrácejí lidské tragédie. Celkový počet obětí na životech byl 126.           Každý  z těchto  lidí  měl  nějaké  příbuzné,  přátele,  rodiče,  děti,  manžele,  kolegy,  byl           pracovníkem.  Takže  okruh  postižených  je  širší.  Také  pro  žijící  lidi  následky  povodní           znamenají  psychickou  újmu  (mnohdy  trvalou),  zdravotní  problémy,  fyzické  nároky,           materiální ztráty (které už nelze získat zpět).            Pokud se v některých oblastech povodně opakují častěji, pak jde o pocity zmaru a beznaděje.           Jsou slyšet argumenty typu „proč se ti lidé neodstěhují či nezačnou bydlet jinde!“ Jistě, jsou           i správné, ale položme si otázku, kam tito lidé mají jít, kde mají sehnat prostředky na nové           obydlí? Mají také citovou vazbu na danou lokalitu, což platí zejména pro starší lidi. Řešení           j  e     o  b  t  í  ž  n  é     a     n  e  n  í     j  e  d  n  o  z  n  a  č  n  é  .     J  e     t  ř  e  b  a     z  v  á  ž  i  t     p  o  m  ěr   škod,   následků,           prospěšnosti a nákladovosti.           Podíváme-li se na počty obětí povodní v tabulce číslo 2, pak číslo 126 je bezesporu vysoké.           Porovnáme-li  toto  číslo  například  s počty  mrtvých  při  dopravních  nehodách  v roce  2010,           kdy zahynulo 755 lidí, pak toto číslo je sice relativně méně tragické, nicméně škoda života           každého člověka.              60","Výše škod v celkové výši skoro 180 miliard korun je také značná a v porovnání se státním                      rozpočtem  ČR  na  rok  činí  cca  16%.  Tyto  škody  snižují  materiální  životní  úroveň                      obyvatel i celého státu a celkově působí retardačně na vývoj společnosti.  Škody se obecně                      člení  na:  ztráty  na  lidských  životech;  ekonomické  škody;  ekologické  škody.  Uplatňují  se                      různá kritéria, dle účelu. Jak už bylo napsáno dříve, odhad je velmi subjektivní a žel i někdy                      účelový, ve snaze získat co nejvíce peněz a dalších prostředků. Je proto nutné číselné údaje                      brát s rezervou.                       Informační systém VODA České republiky                        Informační systém VODA České republiky byl jakožto projekt oficiálně zahájen v roce 2005.                      Důvodem vzniku bylo ustanovení § 22 odts.3 a 4 vodního zákona, které ukládá Ministerstvu                      zemědělství  a  Ministerstvu  životního  prostředí  spravovat  příslušné  informační  systémy                      veřejné správy pro vedení jednotlivých evidencí.                      Cíle informačního systému VODA České republiky jsou: prezentovat informace z oblasti vod                      nezávisle  na  dělení  kompetencí  v české  republice;  zajistit  věrohodnost  a  relevantní                      informace z oblasti vod; prezentovat informace na jednom místě; srozumitelně prezentovat                      informace z oblasti vod s uvedením konkrétního zdroje; prezentovat informace jednotnou                      formou;  přispět  ke  zkvalitnění  výkonu  stání  správy  ve  vodním  hospodářství;  vybudovat                      jednoduchý a efektivní otevřený systém.                      Byl  vytvořen  vodohospodářský  informační  portál  s adresou  www.voda.gov.cz.  Informace,                      které lze získat jsou užitečné a využitelné pro řešení problematiky povodní.                      Česká republika je vnitrozemským státem ve střední části Evropy. Území ČR je významnou                      pramenitou  oblastí  evropského  kontinentu  a  je  možné  ČR  označit  jako  „střechu  Evropy“.                      Rozkládá  se  na  rozvodnici  tří  moří:  Severního,  Baltského  a  Černého.  Skoro  všechny  její                      významnější vodní toky odvádějí vodu na území sousedních států. Proto jsou vodní zdroje                      ČR  téměř  výhradně  závislé  na  vodních srážkách. Na druhé straně má ČR za povinnost                      respektovat  skutečnost,  že  povodňové  toky  budou  ovlivňovat  sousední  státy,  zejména                      Polsko a Německo.                       Pro  zajímavost  zde  uvádím  několik  údajů  o  železniční  stanici  Nová  Buková,  která  je                      situována  na Vysočině,  jižně  Pelhřimova  a  trať  má  označení  224  Horní  Cerekev  –  Tábor.                      Střecha strážního domku je raritní, rozděluje vodní toky do Severního a Černého moře.                       Evropské rozvodí Labe a Dunaje probíhá po spojnici bodu vrch Troják – Nová Buková a vrch                      Křemešník.  Rozvodí  se  táhne  od  severovýchodu  na  jihozápad  a  dělí  Vysočinu  na  téměř                      stejné části. Označení evropského rozvodí je umístěno ve štítě strážního domku na vlakové                      zastávce. Zastávka zde byla postavena až v roce 1943 tak, aby při dešti voda z jedné poloviny                      stékala do povodí Labe a z druhé poloviny do povodí Dunaje.                       Principy projektování povodňové problematiky                        Pro všestranné pochopení a zabezpečení problematiky povodní, která je velmi široká, lze                      využít projektového chápání, tedy teoretických i praktických zásad projektového řízení. Lze                      použít termínu projektování povodňové problematiky (dále jen PPP). Projektové řízení není                      nějaká absolutní novinka, provázelo lidstvo po celou dobu existence, jen se mu tak neříkalo                      a zejména nebyla nasazena jeho počítačová podpora                      Každé řešení povodní v jejich preventivní, realizační (když nastanou) i po povodňové fázi,                      lze řešit  dle  filozofie  =  zásad  projektového  řízení.  Nese  totiž  sebou  atributy  projektu.                      Je to obsahově,     prostorově,     časově      a     zdrojově      ohraničený      soubor                      organizačně  a  technologicky  spjatých  činností,  jehož  účelem je  dosažení  stanoveného  cíle","v požadované  kvalitě  a  co  nejnižších  nákladech.  Je  to  také  optimální  využití  zdrojů,  které           jsou  pro  řešení  povodňové  problematiky  potřebné  a  možné.  To  vyžaduje:  systémový           přístup;    systematický  a  metodický  postup;  interdisciplinární  týmovou  práci;  využívání           počítačové  podpory  a  informačních  technologií;  aplikaci  zásad  vysoké  jakosti;  trvalé           zlepšování.           Principy  vyjadřují  nejobecnější  požadavky  na  činnost  při  projektování,  stanoví  zásadní           orientaci  tím,  že  odráží  objektivní  zákonitosti  a  tak  působí  na  kvalitu  projektování           povodňové  problematiky.  Věřím,  že  následující  odstavce  nebudou  případného  čtenáře           odrazovat,  ale  naopak  umožní  lepší  přístup  k řešení  povodňové  problematiky.  Neboť  jak           praví klasik nejlepší praxí je dobrá teorie.           Princip  řiditelnosti  znamená  řízení  povodňové  problematiky.  Zda,  proč,  v čem,  kdy,  kde,           jak a čím je možné  a potřebné, efektivní a účelné řídit věci,  jevy a procesy povodňové           problematiky.  Jinak řečeno,  jak optimálně  využívat  obecně  a  konkrétně  zdroje  pro  řízení.           Tyto  zdroje  či potenciály  jsou:  lidé,  finance,  materiál,  čas  a  informace.  Těchto  pět  zdrojů           je  v článku  několikrát  vyjádřeno.  Řízení  je  především  rozhodování.  I  to  má  svou           teorii i praxi a neškodilo by osvojit si lépe zásady rozhodování. Praxe ukazuje, že neznalost           zásad rozhodování působí negativně jak na proces rozhodování, tak i důsledky rozhodnuté.           Těžiště úspěchu vždy spočívá v přípravné části. Jak dobře se připravíme na řešení problémů,           tak budeme úspěšní. Jak se říká „kdo je připraven, není překvapen“. Byť pravděpodobnost           průběhů povodní  je velice obtížně odhadnutelná. I to je třeba si uvědomit. Někdy jsme           spokojeni,  jak  jsme  si  vše  dobře  naplánovali,  jak  jsme  dobře  předvídali,  jak  jsme  dobře           využili počítačové podpory a ono ten déšť pak byl jiný.           V posledních létech se stalo velmi módním rčení „je to o penězích, či nejsou finance“. Jistěže           je to tak, ale jen částečně. Mnohdy nemáme peníze či materiál proto, že lidské zdroje, tedy           ten, kdo rozhoduje, nepoužije peníze efektivně či jimi plýtvá nebo dokonce zneužívá. Jeden           malý příklad. Před asi 15 lety potřebovala jedna tehdy okresní správa silnic pro zabezpečení           zimní údržby silnic 4 nové vozy. Bylo možno si vybrat mezi dvěma výrobci. Vůz jednoho           českého  výrobce  stál  milion  korun  a  vůz  německého  výrobce  stál  čtyři  miliony  korun,           přičemž užitné vlastnosti i ekonomika provozu byla skoro stejná. Byl vybrán vůz německé           výroby.  Peníze  byly  utraceny  ve stejné  výši,  ale  počet  vozů  byl  jen  čtvrtinový.  Nabízí  se           otázka, proč k tomu došlo? Odpověď?           Princip  cílovosti  vychází  z  nutnosti,  potřeb  a  možností  řešení  problému,  stanovit  určitý           budoucí  stav,  kterého  je  třeba  dosáhnout.  Podle  tohoto  principu  systém  hlavního           cíle a dílčích cílů projektování povodňové problematiky (PPP) představuje kriteriální funkci.           Stanovení cílů musí vycházet z budoucích potřeb a hodnot. Jde o stanovení a uspořádání cílů           podle  úrovně,  obsahu  a časových  parametrů.  Stálé,  průběžné  sledování  plnění           cílů a slaďování procesu při jejich naplňování a provádění potřebných korekcí.           Každé naše chování a jednání směřuje k nějakému cíli. Ten je třeba si důkladně ujasnit a od           něj odvozovat cesty k jejich dosažení. Cíl má být především reálný a také splnitelný.           Princip komplexnosti spočívá ve všestranném postižení všech faktorů v jejich proporcích,           vlivech a konkrétním vývoji. Všechno, co probíhá v nás i kolem nás je převážně složité a více           či méně spolu související. Je třeba zvážit celý soubor faktorů, které mohou ovlivňovat řešení           problémů povodní. Je pravděpodobné, že složitost světa a jeho neřiditelnost budou hlavními           riziky existence společnosti obecně a v případě povodní to platí také.           Princip  systémovosti  vyjadřuje  přístup  k  projektování  povodňové  problematiky  jakožto           systému,  tedy  jednotě  parametrů,  času,  funkce  a  informace.  Vyžaduje  chápání  PPP           jako uspořádaného      souboru     prvků      vzájemně      spojených     k     funkčnímu           účelu a přihlížení k objektivním podmínkám (okolí) za kterých se PPP realizuje k dosažení               62","stanoveného  cíle  v určitém  čase.  PPP je nutno chápat i jako proces s celou  řadou                      činností s vysokým stupněm neurčitosti.                      Princip hierarchičnosti vyjadřuje uspořádání, posloupnost funkcí PPP ve vertikální rovině,                      rozlišení  jejich  významnosti.  Umožňuje  stanovit  rozhodující  stránky  PPP  a  jejich  vliv  na                      ostatní, stanovit rozhodující faktory, rozlišit podstatné. Jde také o správné rozložení úkolů                      na různých stupních hierarchie řízení, o vymezení kompetencí řídících a výkonných orgánů,                      jejich vzájemného vztahu, odpovědnosti a výměny informací. S tím také souvisí stanovení                      míry  centralizace  a  decentralizace  funkcí  jednotlivých  složek  systému,  podílejících  se  na                      PPP.                       Princip  adaptivnosti  spočívá  v  možnosti  přizpůsobování  v  důsledku  vnitřních  i  vnějších                      vlivů.  Nutnost  i  možnost  pružně  reagovat  na  potřeby  a  nutnosti  řešení  problému,  včetně                      prevence.                      Princip komplementarity vyžaduje sledování jak vlivy, zásahy a opatření vyvolávají změny,                      jak napomáhají či naopak narušují plnění stanovených cílů, jak ovlivňují proporcionalitu. Při                      PPP  existuje  celá  řada  omezení  obsahových,  časových,  finančních,  materiálních  a  dalších.                      Omezení  jsou  dána  jak  vlivy  subjektivní  povahy,  která  jsou  dána  úrovní  tvůrců,  tak  vlivy                      objektivní povahy, která lze jen s obtížemi měnit, či je nelze měnit vůbec, včetně předvídání.                      Princip efektivnosti je založen na komplexním pojetí efektivnosti. Efektivnost zde lze chápat                      jako  respektovaný  a  vzájemně  úzce  spjatý  vztah  mezi  užitečností  a  vynaloženým  úsilím.                      Efektivnost v širším pojetí se vztahuje k nové úrovni PPP, ve vyšší kvalitě. V užším pojetí pak                      jde  o  použití  takových  metod,  forem  a  postupů  při  práci  na  PPP,  které  minimalizují                      vynaložené úsilí, náklady. Je obtížné tuto efektivitu předvídat a stanovit.                       Přístupy k projektování povodňové problematiky                        Projektování povodňové problematiky (PPP) je podmíněno složitou strukturou objektivních                      podmínek  a  subjektivních  faktorů.  Změny  obecného  charakteru  vyvolávají  změny                      charakteru zvláštního a naopak.                       Za základní, určující faktory lze považovat:                          •  potřeby a možnosti celospolečenského řádu                         •  potřeby a možnosti konkrétní problémové reality, zkušenosti s ní                         •  perspektivnost vývoje problému a předvídání jeho charakteru                         •  normativní akty - zákony, vyhlášky, normy, příkazy apod.                      Je  možné  využívat  některé  přístupy  při  řešení  PPP,  např.:  systémový  přístup,  cílově                      optimalizační přístup, heuristický přístup, funkční přístup a empiricko-intuitivní přístup.                      Systémový  přístup  vychází  z  teorie  systémů  a  umožňuje  řešit  problémy  spojené  s  PPP.                      Lze vydělit  následující  hlavní  podsystémy  systému  PPP:  obsah  a  rozsah  krizového  řízení,                      informační,  organizační,  časový,  finanční,  materiálový,  personální,  projektování,                      korekce  a  další  dle  potřeby  uživatele  a  tvůrce.  Uvedené  podsystémy  jsou  vzájemně                      propojeny, pronikají se, ovlivňují, jsou rozdílné a mohou být obsaženy v sobě navzájem.                      Cílově  optimalizační  přístup  je  úzce  spjat  s  cílovostí  a  optimalizací.  Jeho  podstata                      spočívá v tom, že možné stavy a vztahy v systému i procesu PPP jsou chápány jako důsledek                      určité cílové funkce systému. Tento přístup využívá do značné míry i exaktních metod, např.                      statistiky, síťové analýzy, hodnotové analýzy, dynamického programování apod.                      Systém PPP je složen z podsystémů a prvků, které mají své vlastní, dílčí cíle, své chování,                      své kriteriální  funkce.  Cíl je vždy spojen s budoucím stavem. Stanovení cílů PPP má svá                      kritéria, protože zpravidla půjde o výběr z množiny cílů, jejich variant a optimalizace.","Heuristický přístup využívá logiky a obecného rozumu. Je nástrojem k modelování tvořivých           činností a využití těchto modelů v tvořivých procesech. Využití heuristického přístupu při           PPP  umožňuje  na  základě  psychologických  a  logických  podmínek  zvýšit  efektivnost           myšlenkových postupů a tím i prospět kvalitě řešení povodňové problematiky.            Heuristické  přístupy  se  uplatňují  všude  tam,  kde  je  obtížná  formalizace  exaktními           metodami. Jde o použití metod, které optimalizují řešení úloh PPP. Psychologické poznatky           potvrzují, že člověk většinu problémových situací řeší bez použití algoritmů řešení. Což má           své výhody i nevýhody.           Využití  heuristického  přístupu  spočívá  ve  třech  složkách:  Za  prvé  v  analýze  podmínek,           spočívající v rozboru jednotlivých prvků, jejich charakteristických znaků a vztahů mezi nimi           na různých úrovních. Za druhé  je to analýza cílů jednotlivých prvků a za třetí porovnání           cílů s dosahovanými výsledky řešení.           Je  to  postup,  cyklus,  který  postupně  (opakováním)  umožňuje  výběr  varianty  řešení,           optimalizaci  mezi  podmínkami  a  cíli  k  dosažení  optimálního  řešení.  Funkční  přístup  je           přístupem  umožňujícím  zaměřit  se  na  funkce  PPP  jako  celku  i  jeho  jednotlivých  složek.           Významem funkčního přístupu pro PPP je poznávat jak co nejlépe zajistit funkce krizového           řízení. PPP má svoji hlavní funkci a také funkce vedlejší, které doplňují a pomáhají naplňovat           funkci hlavní. Tyto funkce se mohou projevovat pozitivně, negativně či neužitečně. Při PPP je           třeba zvažovat, jak který faktor působí, jak se podílí na plnění funkcí. Cílem je dosáhnout           potlačení  či  odstranění  negativních  a  neužitečných  funkcí.  Empiricko-intuitivní  přístup  je           založen na zkušenostech, intuici a pragmatičnosti a má své místo v PPP zejména tam, kde           problematika je velice složitá ve své obtížné předvídatelnosti.           Uvedené  přístupy  nejsou  jediné.  Přístupy  se  navzájem  prolínají,  doplňují  a  ovlivňují.           Užitečnou metodou, využitelnou zejména v přípravné fázi PPP je metoda logického rámce.           Podstatou této metody je postižení podstatných souvislostí a logických vazeb; možnost jisté           úrovně  měřitelnosti  výsledku  našeho  snažení,  dosažení  cílů;  využitelnost  systémového           přístupu. Ilustrací je tabulka 3.            Závěr             Problematika  povodní,  jejich  prevence,  odstraňování  následků  a  obnova  je  složitá           a mnohovrstevná. Vzbuzuje stále více otázek a dává málo odpovědí. Dle vývoje v posledních           letech nebude zřejmě snadné povodňové souvislosti řešit.           Článek   se   pokusil   připomenout     některé    základní   podsystémy     povodňových           souvislostí  a  jejich  problémy,  kterým  je  třeba  věnovat  pozornost.  Pozornost  ve  smyslu           poznávacím  i  přetvářecím.  Také  nabídnout  možnosti  využití  projektového  řízení.  Autor           nemohl a ani nechtěl nabízet řešení, chtěl jen upozornit na některé faktory.           Člověk  v éře  globalizace  prožívá  analogicky  to,  co  obecně  prožíval  a  prožívá  s rozvojem           civilizace vůbec. Avšak v éře globalizace jsou jeho prožívání podstatně jiná. Člověk dneška           prožívá neustále řadu velmi silných rozporů, které však svojí povahou jsou sice hybnou silou           vývoje, žel někdy vývoje nežádoucího. Je třeba je řešit. K tomu patří i oblast povodní. Přejme           si, aby tato řešení byla úspěšná.           Podíváme-li se do historie, lidstvo zažilo a zažívá a rovněž bude zažívat  mnoho  povodní.           Přes  jejich  mnohdy  velmi  tragické  následky  obrazně  řečeno  z této  vody  (podobně  jako           z prachu a země) povstalo a pokračuje v životě dále.            Jak napsal Kypling ve své básni Můžeš-li: „…můžeš-li potkati Vítězství po Porážce a oba ty           lháře  přijímat  s týmž  čelem…“.  Tak  tedy  vítězme  nad  sebou  samými,  a  to  především.           S ostatními lidmi pak buďme spíše ve spolupráci a nikoliv v konkurenci. Povodně nás přece           nedostanou!            64","Tabulka 3: Možný logický rámec k využití pro PPP.                                                   Objektivně                                    Vnější                            Intervenční             ověřitelné        Zdroje informací        Předpoklady                            (strom cílů)                                  k ověření                                                    ukazatele                                    /Rizika                            Hlavní cíl(e)      Měřitelné indikátory   Kde se dají získat                                               na úrovni hlavních    informace o                       Důvod realizace PPP                                               cílů (počet, délka,   objektivně                       Specifické cíle dané    obsah) Způsoby,       ověřitelných                       priority                kterými lze měřit     ukazatelích                       v programovém           splnění cíle.                       dokumentu                           Účel projektu       Měřitelné indikátory   Kde se dají získat   Nezbytné vnější                                                na úrovni výsledků –   informace o          podmínky pro                       Změna, kterou chceme                                               konkrétní hodnoty     objektivně            dosažení hlavního                       dosáhnout projektem                                               jednotlivých cílů     ověřitelných          cíle mimo naši                       Jaké jsou operační cíle   projektu            ukazatelích           odpovědnost (zájem                       opatření, kterých bude                                              o danou aktivitu)                       projektem dosaženo                         Výstupy projektu                            Kde se dají získat    Předpoklady a rizika                                                                      informace o           na úrovni výstupů                       Nezbytné k naplnění     Měřitelné indikátory                                                                     objektivně            podmiňující                       účelu projektu          na úrovni výstupů                                                                     ověřitelných          dosažení účelu                                               nezbytné pro                       Co bude konkrétním                            ukazatelích           (průběh realizace,                                               zabezpečení účelu                       výstupem projektu                                                   finanční zdroje)                                               (počet, délka, obsah)                       Co bylo vytvořeno                                               Způsoby, kterými lze                                               měřit dosažení                                               výstupů.                         Aktivity projektu                              Časový rámec       Předpoklady a rizika                        Ke každému výstupu      Výčet měřitelných            aktivit        na úrovni vstupů                                                                                           (zajištění lidí, fin.                                               vstupů nezbytných                       Jednotlivé činnosti,                                                zdrojů, techniky                                               pro zabezpečení                       které jsou předmětem                                                atp.)                                               aktivit projektu      Ke každé aktivitě se                       předkládaného                                               (finanční zdroje,     uvede časový údaj,                       projektu (logická a                                               dokumentace,          kdy daná aktivita                       časová posloupnost)                                               povolení, materiál,   bude zrealizována.                       Jak bude projekt        energie)                       realizován                                               Jaký typ zdrojů                                               projekt vyžaduje.                                                                                           Předběžné                                                                                           podmínky                                                                                             vnější i vnitřní                                                                                           předběžné                                                                                           podmínky PPP                      Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, upraveno autorem.","Literatura            [1]  BÁRTA, M., KOVÁŘ, M a kol. (2012) Kolaps a regenerace. Praha: Academia.            [2]  JIRÁSEK,J. (2006) Agenda příštích let. Praha: Professional Publishing.           [3]  JIRÁSEK,J.A. (2008) Management budoucnosti. Praha: Professional Publishing.           [4]  KUTTA,F.,  SOUKUP,M.  (1973)  Řízení  v  období  vědeckotechnické  revoluce.                Praha:Svoboda.           [5]  LÁTALOVÁ,M.  (2013)  Analýza povodňových škod na území ČR od roku 1997 do                současnosti. Olomouc: FTK UP.           [6]  NOVÁK,  J.  (2011)  Aktuální  problémy  bezpečnosti.  In:  Podniková  ekonomika  a                manažment, mimořádné číslo, Medzinárodná vedecká konferencia „Globalizácia a jej                sociálno-ekonomické dósledky ´11“. Žilina: Žilinská univerzita.           [7]  NOVÁK,J. (2011) Řízení a krizové tendence jeho okolí. In: Bezpečnostní management a                společnost, sborník konference CATE 2011. Brno: Univerzita obrany.           [8]  Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: www.mmr.cz           [9]  Ministerstvo vnitra ČR: www.mvcr.cz            [10]  Ministerstvo životního prostředí ČR: ww.mzp.cz           [11]  Veolia voda: www.veoliavoda.cz              Kontaktní údaje             Doc. Ing. Jaromír Novák, CSc.           Univerzita Palackého v Olomouci           Fakulta tělesné kultury           tř. Míru 115           771 11 Olomouc           telefon: +420 585 63 6005           mail: jarminov@seznam.cz                                             66","Povodně a rozhodování                                                            Radim ROUDNÝ                        Abstrakt                        Pojednání  je  zaměřeno  na  rizika  aktiv  a  jejich  prevenci.  Výklad  je  zaměřen  na  specifiku                      povodní a je diskutována jejich nahodilá periodičnost, která přináší problémy v rozhodování                      o prevenci. Doporučeny jsou jednoduché lineární modely prevence.                       Klíčová slova                        riziko, prevence, informace, modely, analýza                        Úvod                        Od  nepaměti  je  snahou  lidstva  zajištění  přijatelné  bezpečnosti.  Nebezpečí  je  dáno                      nežádoucími situacemi, které mohou být:                         •  mimořádné  události  (dále  MU),  což  jsou  události,  které  neplánujeme,  ale  mohou                             nastat,                         •  nežádoucí  výsledky  aktivit,  které  plánujeme  se záměrem  pozitiv, zisku,  ale  mohou                             mít i nežádoucí vyústění.                      Povodně  patří  do  skupiny  MU  s tím,  že  mají  významná  specifika  a  v ČR  vytváří  nejvyšší                      škody na jednu událost. Pro ujasnění pojmů a další výklad uvedeme na obr. 1 schéma MU.                       Obr.1. Schéma ohrožení a renovace aktiva                                Vyvolaná                     Odolnostn                             hrozba       Transfer                                                                           Aktivum - původní   Renovacee                                  Primární     Transfer        Odolnostn                              Aktivum - nové                             hrozba                                                                             Ztráta                            Zdroj: Autor                       Středem  našeho  zájmu  je  ochrana  aktiv  (tento  pojem  byl  u  nás  zveden  především                      Smejkalem a Raisem v Říha a kol., 2009), není důležitá hrozba, pokud není co by ohrožovala.","Riziko je pojem potenciální, týká se ohrožení aktiv, na které pochopitelně můžeme uplatnit           řadu hledisek.           Ohrožení aktiv nastává aktivací potenciální primární hrozby, která může aktivovat další,           sekundární, hrozby. Např. povodeň aktivuje krádeže a rabování.           Důležitou roli hraje interpozice hrozby a aktiva, kterou, poněvadž je jednosměrná, nazveme           transfer.  Jedná  se  o  vzdálenost,  čas,  informace  a  další  faktory.  Např.  transfer           srážek  v Krkonoších  má  v Mělníku  vliv,  který  je  ovlivněn  vzdáleností,  vlastnostmi  koryta           Labe, retenční funkcí přehrad a dalších zařízení, má dimenzi věcnou, časovou a informační.           Aktiva mají svojí přirozenou a vytvořenou odolnost. Odolnost je specifická pro jednotlivé           hrozby, je jiná pro požár či povodeň.                                                                                 V           Na aktivu vzniknou ztráty, které jsou celkové a vlastní. Vlastní ztráty Z  jsou                                                                                                  (1)                                         E           kde jsou  Z…celkové ztráty, Z …ztráty externí. Externí ztráty jsou ztráty hrazené na základě           významného principu dělby ztrát, např. pojištění, ostatní akcionáři atd.           Po napadení aktiva řešíme záchranu a likvidaci, což je především záležitost Integrovaného           záchranného systému (dále IZS).           Další činností je renovace, což není ve většině  případů obnova, tj. uvedení do původního           stavu. Většinou renovací je vytvoření lepšího stavu, např. kvalitních budov místo objektů ze           sušených cihel, instalace nové technologie, úplná likvidace aktiva vytvořením „zelené louky“           atd. Výsledkem celého procesu od aktivace hrozby je vytvoření nového aktiva.           Prvky uvedeného procesu MU existují i u povodní a při řešení se těmito prvky, více či méně,           zabýváme. Nejedná se o nic nového, povodně řešili i  naši předci,  byť  na  základě           zkušeností  a intuitivně.  Např.  Božena  Němcová  popisuje  v románu  Babička  povodeň  na           Starém bělidle, kde nalezneme prvky diagnostika mlynáře (žene se horská voda), informace           vrchnostenské správy předané poslem, evakuace a pomoc sousedské  komunity. Na všech           prvcích uvedených na obr. 1 je možno řešit bezpečnost chráněného aktiva. Při aktivním           přístupu  se  rozhodujeme  o  způsobu  řešení  bezpečnosti,  které  klade  otázky  kde,  kdy,            jak a jaké náklady. Časově řešení může být:              •  ex ante, tj. prevence,              •  post ante, operativní a dodatečné řešení.           V dalším  se  budeme  zabývat  prevencí,  mj.  i  proto,  že  o  plánování  a  přípravě  panuje           domněnka, že rozhodují o 80% úspěchu. Rozlišujeme prevenci:              •  aktivní, která snižuje riziko předem, např. protipovodňové hráze,              •  pasivní, tzv. připravenost, která snižuje ztráty v období po aktivaci hrozby.           Z ekonomického  hlediska  jsou  pro  aktivní  prevenci  charakteristické  vysoké  pořizovací           náklady (fixní F) a nízké náklady časové (variabilní náklady v čase V). Naopak pro pasivní           prevenci  jsou  rozhodující  náklady  časové,  např.  platy,  spotřeba  materiálu  atd.  Pořizovací           náklady  mají  v tomto  případě  někdy  charakter  tzv.  „utopených  nákladů“,  se  kterými  při           hodnocení nepočítáme. Rozhodování o prevenci, které může být:              •  přímé – o věcné podstatě prevence,              •  nepřímé - o způsobu řešení prevence včetně tzv. regulačních opatřeních.           Přímé  rozhodování  představuje  např.  zřízení  požární  jednotky,  výstavby  protipovodňové           hráze, výuka na školách, příprava obyvatelstva atd.            Nepřímé rozhodování se zabývá nastavením systému řešení prevence, způsobem řízení,           metodikou  a  regulačními  opatřeními,  jeho  dopady  jsou  v přímém  rozhodnutí.  V obou           případech korektní řešení vyžaduje ekonomickou analýzu.            68","Je vhodné připomenout, že způsob návrhu regulačních opatření, jako součástí legislativního                      procesu, je v ČR od roku 2007 usměrněn dokumentem RIA (Regulatory Impact Assessment                      – obecné zásady hodnocení dopadů).                      Problematiku obecné analýzy rizika se zabývá mnoho autorů, např. Alexander (2002), Aven                      (2005),  Smejkal,  Rais  (2003),  Tichý  (2006),  Turner, Gelles  (2003). Obtížné  však  je  nalézt                      v těchto publikacích jasný vztah mezi snížením rizika a náklady.                      Povodněmi se u nás zabývá řada autorů a institucí, je možno uvést např. rozsáhlé práce ESF                      Masarykovy  univerzity  Brno  (např.  Šelešovský,  Bakoš,  2010),  pracoviště  IEEP  VŠE  Praha                      (Čamrová a kol., 2004, 2006), Procházková (2010), FAST VUT Brno (Říha a kol., 2009), VÚV                      TGM,  správy  povodí  a  další.    Tyto  práce  skýtají  nepřeberné  množství  informací,                      námětů a inspirace.                       Toto pojednání chce upozornit na možnost aplikace jednoduchých rozhodovacích modelů                      prevence,  které  vychází  z porovnání  snížení  rizika  a  nákladů.  Je  pochopitelné,  že                      jednoduché  ekonomické  modely  nemohou  obsáhnout  celou  složitou  problematiku                      povodní, ale jsou dobrou orientací při rozhodování.                        Informace                        Jakýkoliv  problém,  tady  i  řešení  prevence  povodní  vyžaduje  informace.  Používáme                      informace následujícího původu:                          •  povodně v minulosti,                         •  rigorózní, teoretická i experimentální, tvorba informací,                         •  subjektivní, expertní hodnocení,                         •  další zdroje informací, např. pojišťovny, katastr atd.                      Všechny informace se vyznačují neurčitostí, která je dána jednak jejich podstatou, ale také                      použitím pro rozhodování o budoucnosti. Vždy se rozhodujeme při neúplných a neurčitých                      informacích. Skutečnost, že máme neurčité a neúplné informace nás nezbavuje povinnosti                      rozhodnout. Pokud máme dostatek spolehlivých informací (nízká neurčitost), pak můžeme                      použít podrobné modely, pokud ne, používáme jednoduché modely, které dávají přijatelnou                      orientaci a jsou transparentní pro uživatele.                       V prvé  fázi  se  snažíme  získat  maximum  volných  disponibilních  informací.  U  dalších                      informací je důležitá ekonomická stránka. Informace včetně jejich nákladů hodnotíme podle:                          •  vzácnosti informace,                         •  neurčitosti respektive spolehlivosti informace,                         •  možnosti zpracování informace,                         •  využití informace z hlediska cíle rozhodování.                      Pokud datový obsah v bitech nepřináší zásadní navýšení nákladů, usilujeme o větší datový                      obsah (např. při dotazování místo binární odpovědi 5 stupňová volba).                      Vzácnost informace je dána pravděpodobností získání p (z), čím je pravděpodobnost nižší,                      tím očekáváme vyšší náklady. Neurčitost hodnotíme statisticky (množstevně –např. průměr,                      nebo četnostně –např. kvantily) nebo při aplikaci fuzzy množin tzv. příslušností k množině.                      V obou  případech  se  požívají  jiné  postupy  zpracování,  ale  z hlediska  podstaty                      charakteristiky je to stejné.                      Pokud  neznáme  náklady  na  informace  přímo,  odhadujeme  je  porovnáním  s jinou                      informací o známém informačním obsahu. Náklady na informace tvoří prvou složku nákladů                      na prevenci, ale prakticky je většinou zanedbáváme.","1           Pro  informace  o  přírodních  povodních  je  důležitým  zdrojem  minulost ,  k dispozici  máme           data  za cca  200let.  Přírodní  povodně  se  vyznačují  periodicitou,  která  má  sice  daleko           k stacionárním dynamickým jevům, ale je pro analýzu důležitá.            Riziko             Riziko  se  týká  budoucnosti  a  chráněného  aktiva  což  schematizuje  obr.  2.  Je  to  prostý,           ale základní  princip,  který  musíme  při  řešení  prevence  respektovat.  Pokud  je  hrozba           aktivována,  pak  se  již  nejedná  o  riziko,  ale  o  reálnou  MU.  Nemůžeme  směšovat  hrozbu,           odolnost, řešení atd., poněvadž tím nemůžeme identifikovat místo a způsob prevence.           Obr.2 Schéma smyslu rizika                                                                Vztaženo                                                            k chráněném                                                              u aktivu                            Riziko                                                               Týká se                                                             budoucnosti             Zdroj: Autor            Chráněnými aktivy obecně jsou:              •  obyvatelé a jejich majetek,              •  podnikatelské subjekty (zajišťují existenci obyvatel),              •  prostředí (živé i neživé včetně infrastruktury a veřejné správy),              •  budoucí generace (zajištění prostředí a ekonomiky).           Smyslem prevence je snížení rizika     , které může být vyjádřeno nejrůznějším způsobem.            Rizikem se zabýváme z dvojího hlediska:              •  k jakému aktivu se riziko vztahuje (specifické aktivum, víceúčelové aktivum, území,                  sídlo atd.),              •  jak riziko vyjádříme.            Riziko  R  vyjadřujeme  nejrůznějším  způsobem,  obecný  model  je  funkcí  ztráty  Z,  časové           četností P, času expozice MU   a dalších proměnných                                                                                 (2)             Nejčastěji  je  riziko  vyjadřováno  jako  ztráta  Z a  časová  četnost  P  (četnost  vzniku  události           v určitém časovém intervalu, nejčastěji v roce).                                                                                 (3)                                                                                    2           Musíme  zdůraznit,  že  časová  četnost  P  je  střední  frekvence  jevu   povodně  určité           intenzity s periodou T, platí                                                                                  (4)               1  Zajímavé je, že statistické informace HZS do roku 2010 neobsahují položku živelní pohromy.           2  Frekvence je ukazatel dynamických periodických stacionárních jevů.            70","Něco  jiného  je  statistická  četnost  stavu,  např.  při  házení  kostkou  je  pravděpodobnost                      určitého čísla 1/6.Perioda T vypovídá o předpokladu, že v tomto intervalu ztráta o velikosti                      Z 1x nastane, což se v dalším intervalu opakuje.                      Střední frekvence má v analýze význam ve formě distribuční funkce F(t) pro časový interval                              a je                                                                                             (5)                        Distribuční funkce vyjadřuje, kolikrát se do času t ztráta opakuje.                      Obecná funkce rizika (2) může mít nejrůznější tvar. Agregace Z a P však vždy je násobkem                      podle (3), což vyplývá z podstaty významu P, nemůže to být vztah aditivní (např. Říha a kol.,                      2009).   Každý z používaných ukazatelů rizika může být popsána statisticky, např. mezními                      hodnotami  a očekávaným  průměrem  nebo  mediánem  (tzv.  trojúhelníkový  model).  Riziko                      můžeme stanovit:                         •  rigorózně, zjištěním Z, P či F na základě informací, nebo modelováním,                         •  empiricky, na základě různých objektivních či subjektivních informací, např. počet                             obyvatelstva, počet MU v minulosti, odhad odolnosti, atd.                      Použití empirických metod podrobně popisuje Krömer a kol. (2010). Rozměr empirických                      hodnocení je většinou v bodech (1).                      Pro ekonomické úvahy pro prevenci potřebujeme znát riziko ve finančních jednotkách [Kč]                      (frekvence má rozměr (1)). Převod empirického hodnocení rizika        na rizikov finančních                      jednotkách     lineárním přepočtem vyžaduje referenční aktivum (označené 0) se znalostí                      referenčního rizika     v [Kč]  hodnoceného i empiricky    . Platí                                                                                              (6)                        Pokud je aktivum ohroženo více hrozbami, obecně není výsledné riziko součtem rizik (to je                      zvláštní případ). Při prevenci se jedná o snížení rizika   , které je rozdílem původního rizika                      R a rizika po realizaci prevence                                                                                             (7)                        Rozhodování o prevenci                        Na riziko a jeho prevenci může být uplatněno mnoho hledisek, např. politické, sociální, čistě                      ekologické  atd.  Zde  se  budeme  zabývat  racionálně  ekonomickým  hlediskem  (nikoliv                      ekonomií skupinově účelovou). Při rozhodování o prevenci vycházíme z počátečního rizika,                      hodnoty  chráněných  aktiv  a  nákladů  na  prevenci  při  odpovídajícím  snížení  rizika.                      Posuzujeme  možnosti  snížení  rizika     . Ideální je, pokud můžeme riziko vyjádřit ve                      finančních jednotkách – Kč, jinak máme možnost vycházet z porovnání.                      Čistě  ekonomické  vnímání  vztahu  zvýšení  bezpečnosti  a  prevence  by  mělo  vycházet                      z požadavku                                                                                              (8)                       kde  jsou     …roční  snížení  ztrát,   …roční  náklady  na  prevenci,  sumace  je  v určitém                      časovém intervalu, např. 50 let. Pro zjednodušení zápisu označíme kumulované hodnoty                                                                                             (9)","Uveďme  některé  jednoduché  pohledy  na  prevenci.  Významným  úvodním  hodnocením           prevence je vztah hodnoty aktiv A k riziku                                                                                         (10)             Při malém relativním riziku není prevence příliš naléhavá.           Dalším ukazatelem je relace snížení rizika k nákladům na prevenci                                                                                          (11)             Pokud je       , tj. snížení rizika je výrazně vyšší než náklady, pak neuděláme velkou chybu,           pokud se pro prevenci rozhodneme.            Relace nákladů na prevenci k hodnotě aktiva je                                                                                        (12)             Pokud jsou náklady na prevenci velice nízké oproti hodnotě aktiva, opět platí, že rozhodnutí           o prevenci má své oprávnění.           Pro podrobnější podklad pro rozhodování o prevenci povodní vyžaduje vytvoření modelů           prevence.  Modelem  je  naše  vnímání,  popis  i  analýze  pro  rozhodování.  Model  je  vždy           zjednodušený  popis  objektivní  reality.  Při  rozhodování  musíme  rozhodnout  o  jeho           podrobnosti, ale jsou i další okolnosti, schematizované na obr. 3, které musíme respektovat.           Obr. 3 Schéma okolností pro rozhodování o prevenci                                                 Náklady na                                              analýzu a čas                                              řešení                     Informace                                       Užitečnost                                              Rozhodování-                                              riziko                  Schopnost řešitele                              Srozumitelnost             Zdroj: Autor            Zásadním  problémem  při  analýze  ekonomiky  prevence  je  absence  mnoha  potřebných           ekonomických  dat,  které  buď  neexistují,  nepodaří  se  je  vypátrat,  nebo  není  ochota  je           poskytnout. O prevenci však rozhodnout musíme a problém s daty je jeden z důvodů pro           použití jednoduchých metod. Bez ohledu na to jakou metodu použijeme, vždy je třeba na           závěr situaci zhodnotit na základě zdravého rozumu a manažérských zkušeností.           Analýzu rizika povodní a způsobu prevence provádíme:              •  staticky, hodnotíme úroveň prevence v závislosti na nákladech,              •  dynamicky (v čase) – jednorázové povodně,              •   dynamicky  – povodně s periodicitou,               72","Princip statické analýzy je znázorněn na obr.4-2. Snížení ztráty prevencí je označeno silnou                      křivkou (v příkladu je znázorněn běžný případ, kdy ztrátu nelze plně odstranit). Náklady                      na prevenci  jsou  znázorněny  čárkovanými  přímkami  (lineární  model,  v reálu  je  lineární                      závislost výjimečná) pro postupně se zvyšující náklady na jednotku prevence. Náklady na                      prevenci by bylo možno vyznačit i na vodorovné ose a potom by čárkovaná přímka měla                              o                      sklon 45 .                      Uvedený  graf  dokumentuje  skutečnost,  že  zcela  malá  prevence  nemá  smysl  a  dále                      požadavek, aby pro požadovaný stupeň prevence bylo snížení ztráty            . Ekonomicky                      optimální stupeň prevence nastane pro                                                                                      (13)                       Což nestane v bodě tečny křivky ΔZ rovnoběžné s přímkou nákladů.                      Obr 4.  Statická analýza stupně prevence                                                Zdroj: Autor                       Za  jednorázové  povodně  je  možno  považovat  umělé  povodně  (poškození  vodních                      děl)  a přívalové  srážky  nad  úzkým  údolím.  Rozhodování  o  prevenci  má  charakter                      rozhodování za nejistoty. Princip analýzy je znázorněn na obr 4. Celkovou ztrátu Z snížíme o                      ∆Z. Náklady na prevenci N můžeme vyjádřit lineárním modelem                                                                                      (14)                        kde jsou  F…fixní náklady v čase t=0, V…variabilní náklady v roce.                                       k                      Kritický  je  čas,  t   po  který  jsou  náklady  jsou  nižší  než  snížení  ztráty   by  měl  být  vyšší                                                          P                      než životnost realizované prevence t , většinou 50 let. Tento model vychází z předpokladu,                      že určitá ztráta může nastat kdykoliv.                      Povodně se však mají periodičnost, což je sice širší informace, která však při analýze působí                      komplikace. Je to dáno tím, že neexistuje stacionarita period, jejich střídání, sekvence jsou                      naprosto  nahodilé.  Za  sebou  může  následovat  perioda  roční  T ,  perioda  staletá  T 100   atd.                                                                                      1                      Proto můžeme vytvořit modely časově kumulované ztráty uvedené na schematickém obr. 5.                      pojištěním  a  vložením  prostředků  do  alternativní  investice  (platí  i  pro  všechna  nápravná                      řešení post ante) nezmění předpokládanou ztrátu. Proto analýzu provádíme v prostoru Z  max  ,                      t max  bez prevence Pojištění je efektivní, pokud ztráta nastane vlevo od nákladů na pojištění.                       Naopak alternativní investice je výhodná, pokud ztrát je situována vpravo od křivky zisku","3           alternativy .  Hodně  zjednodušeně  by  platilo,  že  pro  konkávní  průběh  ztráty  je  vhodné           pojištění  a  pro  konvexní  alternativní  použití  investic.  Zjevné  je,  že  v prostoru  neurčitosti           prostoru časově kumulované ztráty záleží hodnocení prevence na úhlu pohledu a do té míra           má subjektivní charakter.            Pro další výklad uvedeme model tzv. mezních frekvencí, který vychází z uspořádání period           (sekvencí) časově od nejkratší po nejdelší jako sekvenci v následujícím příkladu označenou           S1 a opačně od nejdelší po nejkratší jako sekvenci, kterou označíme S100. Ilustrační příklad           je uveden v tab. 1 a dále na obr. 6. Příklad předpokládá 1 povodeň ročně bez ohledu na její           periodicitu,  tj.  celkově  50  povodní.  I když se za referenční interval považuje 50 let, byla           zařazena i 100 letá povodeň. V příkladu se předpokládá lineární závislost periody povodní a           ztráty. Na obr. 6 jsou zakresleny kumulované ztráty pro extrémní sekvence. S1 představuje                                                     1           uspořádání povodní od jednoleté periody T  po stoletou T 100 . S100 je opačné uspořádání od           stoleté povodně po jednoletou. Pro ilustraci je znázorněna i průměrná ztráta.            Obr. 5 Časový průběh ztrát a náhrady ztrát                                    Pojištění                               Alternativa                          Z               Neperiodická        Extrémní sekvence                       Z max                                                                     Extrémní sekvence                                                                         Stacionární periody                                                                   t max   t            Zdroj: Autor            Kumulovaná  ztráta  může  nastat  v kterémkoliv  bodě  prostoru  vymezeném  Z    max  a  t max .           Prevence                                3  Alternativní řešení je ve skutečnosti vytváření rezervního fondu, které v praktické realizaci je značně           diskutabilní.            74","Tab 1. Ilustrační příklad                                    Čas t        S1             S100                                  [rok]   T[rok]   Z[1]   T[rok]   Z[1]                                    0               0               0                                    1       1       1      100     100                                     2       1       2       50     150                                    3        1      3       25     175                                    4         1     4       25     200                                    5         1     5       10     210                                    6       1       6       10     220                                    7        1      7       10     230                                    8         1     8       10     240                                    9       1       9       10     250                                   41       1       41      1      282                                   42      10       51      1      283                                   43      10       61      1      284                                    44      10       71      1      285                                   45      10       81      1      286                                   46      10       91      1      287                                   47      25      116      1      288                                   48      25      141      1      289                                   49      50      191      1      290                                   50      100     291      1      291                       Zdroj: Autor                      Obr. 6 Ztráty při extrémních periodách povodní                                               Zdroj: Autor                      V příkladu  pokračujeme  modelem  snížení  ztrát  po  prevenci  ΔZ,  které  odstraní  povodně                                    1                                        10                                              25                      pro periody  T ,  T   a  T ,  který  je  znázorněn  na  obr.4-5.  Náklady  na  prevenci  N  jsou                      znázorněny  čerchovanou  přímkou.  Je  zjevné,  že  průběh  vytváří  pro  rozhodování  značně                      nepřehlednou „krajinu“.                      Pro jednorázové ztráty a jako mezní i pro periodické je vhodné použít jednoduchý lineární                      model  konstantní  ztráty  před  prevencí  Z  (má  význam  pro  analýzu  prevence  post  ante  a                      relativní hodnocení) a konstantního snížení ztráty prevencí ΔZ (pro analýzu ex ante). Model                                                           K                      je  znázorněn  na  obr.6.  Mezní  čas  t ,  po  který  se  prevence  ekonomicky  vyplatí,  je  za                      předpokladu nákladů podle dán","(15)             Mezní čas ekonomické výhodnosti by měl být                                                                                 (16)            Pro analýzu post ante je kritický čas je dán průsečíkem příslušné křivky s přímkou ztráty Z.                                                K                                                                                          K           Pro pojištění je ziskem úsek vlevo od t , pro investici do jiných aktivit vpravo od t .           Obr.7 Snížení ztráty ΔZ                                    Zdroj: Autor           Obr. 8 Schéma rozhodování o prevenci při jednorázové povodni                                                                        N                          Z                          N                                                                   Z                                                                   ∆Z                                             t K*                t              Zdroj: Autor           Pokud se jedná o periodickou ztrátu Z*P a periodické snížení prevencí  ΔZ*P  (tj.  snížení           ztráty za jednotku času, pro T=konstanta) potom je situace opačná, mezní čas pro hodnocení           prevence (lineární model) je                                                                                 (17)             Ekonomicky pozitivní oblast je vpravo od t , požadujeme minimalizaci intervalu        .                                                    K            76","Pro běžnou praxi je možno doporučit zejména lineární modely.                        Závěr                       Smyslem  pojednání  je  uspořádání  struktury  přístupů  k riziku  a  následné  prevenci.  Za                      důležité  je  považováno  zřetelné  odlišení  jednotlivých  prvků  procesu  působení  hrozby  na                      chráněné aktivum. Prevenci je možno realizovat na všech prvcích v okolí aktiva, je naznačen                      rozdíl  preventivních  opatření  ex  ante  a  ex  post.  Doporučeny  jsou  jednoduché  lineární                      modely posouzení prevence.                      Cílem  příspěvku  nebylo  a  ani  nemohlo  být  detailní  popsání  problematiky,  ale  naznačení                      některých možností, které mohou být inspirací pro další řešení.                       Literatura                        [1]  ALEXANDER, D. (2002) Principles of Emergency Planning and Management. Oxford:                            University  Press. ISBN-13:978-0-19-521838-1.                      [2]  AVEN,  T.  (2005)  Foundation  of  Risk  Analysis.  UK  Chichester:  John  Wiley  \&  Sons                            Ltd.,2005. ISBN 10 0-471-49548-4                      [3]  ČAMROVÁ, L. a kol. (2004) Povodně v území. Praha:                      [4]  ČAMROVÁ, L. a kol. (2006) Povodňové škody a nástroje k jejich snížení. Praha                      [5]  KRÖMER,  A.  a  kol.  (2010)  Mapování  rizik.  Ostrava:  Sdružení  požárního  a                            bezpečnostního inženýrství. ISBN 978-80-7385-086-9                      [6]  PROCHÁZKOVÁ, D. (2010) Metodika pro odhad nákladů na obnovu majetku v územích                            postižených živelní nebo jinou pohromou. Ostrava.                      [7]  ROUDNÝ,  R.,  LINHART.  P.  (2006)  Krizový  management  III  –  Teorie  a  praxe  rizika.                            Pardubice: Univerzita Pardubice. ISBN 80-7194-924-8                      [8]  ŘÍHA a kol. (2009) Riziková analýza záplavových území. Brno:                      [9]  ŠELEŠOVSKÝ, J., BAKOŠ, E. (2010) Finanční souvislosti povodní. In. Bezpečnost světa                            a domoviny. Brno: Univerzita obrany. s.22 – 32. ISBN978-80-7231-728-8                      [10]  SMEJKAL, V., RAIS, K. (2003)  Řízení rizik. Praha: GRADA. ISBN 80-247-0198-7                      [11]  TICHÝ, M. (2006) Ovládání rizika. Praha: C.H. BECK. ISBN 80-7179-415-5                      [12]  TURNER, T., GELLES, G. (2003) Threat Assessment a Risk Management Approach. New                            York: The Haworth Press. ISBN 0-7890-1627-3.                         Kontaktní adresa:                        doc. Ing. Radim Roudný, Csc.,                      Univerzita Pardubice,                      Fakulta ekonomicko – správní,                      Studentská 84,                      Pardubice, 532 10. Tel. 040/6036234,                      E-mail : radim.roudny@upce.cz","Hodnocení červnových povodní 2013 v Jihočeském kraji                                               Hana SPÁLENKOVÁ             Abstrakt             Tento  příspěvek  je  ohlédnutím,  statistickým  hodnocením  i  hlubším  zamyšlením  nad           červnovými povodněmi a jejich řešením. Není záměrem poukazovat na konkrétní orgány či           organizace a jejich činnost, ale pochopení souvislostí a dopadů přijímaných opatření na nižší           stupně  řízení.  Jedná  se  o  pohled  kraje  bez  předchozího  společného  vyhodnocení           povodní  s ústředními  správními  úřady  z poznatků,  které  jsme  jako  kraj  získaly  při  řešení           povodní a následně i z jejich vyhodnocení s orgány a organizacemi s působností na území           kraje.  Další  poznatky  jistě  vzejdou  s připravovaného  vyhodnocení  s postiženými  obcemi,           které budou náměty či podněty pro zlepšení připravenosti kraje na příští povodně.             Klíčová slova            povodně, Jihočeský kraj, krizové řízení, povodňové škody              Příčiny červnových povodní             Podle  typologického  rozdělení  patří  letošní  červnové  povodně  mezi  letní  povodně           způsobené  dlouhotrvajícími  regionálními  dešti,  vyskytujícími  se  na  téměř  všech  vodních           tocích  v zasaženém  území.  Povodně  byly  zesíleny  místními  přívalovými  povodněmi           způsobenými  krátkodobými  srážkami  velké  intenzity,  zasahující  poměrně  malá  území  a           malé  vodní  toky  s katastrofálními  důsledky  zejména  na  sklonitých  povodích  vějířovitého           typu. Navíc v letošním roce bylo pozdní jarní tání (významná sněhová pokrývka na horách           byla  až  do  poloviny  dubna),  měsíc  květen  byl  srážkově  nadnormální,  zejména  v Čechách           spadlo za tento měsíc 110 mm srážek (167% květnového normálu). Povodeň byla výjimečná           i tím, že ke zhoršení situace významnou měrou přispěly menší přítoky Vltavy a neměřitelné           mezipovodí (stráně svažující se přímo do vodních toků či do vzdutí vodních děl).            Meteorologická situace            Celý květen byl v povodí horní Vltavy srážkově nadprůměrný, měsíční úhrn srážek byl vyšší           než 100mm, na Šumavě a Novohradských horách místy i přes 150mm. Koncem května se           nad  střední  Evropou  udržovala  tlaková  níže  a  počasí  ovlivňovala  okluzní  fronta, na  které           vypadávaly  vydatné  srážky.  Nejvíce  denních  srážek  vypadlo  v první  vlně  ve  dnech           1 - 2. 6. 2013, kdy v pásu od Táborska na Prachaticko napršelo přes 100mm. Na Táborsku           byl na velké ploše překročen jednodenní úhrn srážek s výskytem pravděpodobnosti jednou           za 100let. Déšť byl plošný, vyskytovala se v něm jádra, která měla bouřkový charakter, a ve           kterých  intenzita  deště  přesahovala  15mm/hodinu.  Druhá  vlna,  která  zasáhla  jižní           Čechy  9  –  10.  6.  2013,  byla  již  menší,  v silných  bouřkách  napršelo  ojediněle  přes           40mm/24hodin  (Němčice  56,3mm,  Borkovice  46,5mmm.  Kubova  Huť  42,1mm).  Po           postupném oteplení, kdy maximální teploty dosahovaly tropických hodnot (19 - 20. 6. 2013)           přešla 21. 6. 2013 přes ČR studená fronta. V dalších dnech se nad střední Evropou udržovala           brázda nízkého tlaku, která přinesla trvalé a vydatné srážky od noci z 23. na 24. až do večera           25. 6. 2013. Pršelo zejména ve východní části kraje v povodí Lužnice a Nežárky s denními           úhrny srážek 24.06. od 30-70mm, 25.06. od 5 do 20mm.             78","Hydrologická situace                       V důsledku srážek od 29. 5. do 5. 6. 2013 s extrémními srážkami ve dnech 1 – 2. 6. 2013                      a nasycenosti povodí došlo k prudkým vzestupům hladin na většině vodních toků v celém                      povodí horní Vltavy a Blanice. Maximální průtoky vodních toků s dosažením extrémních SPA                      byly  zaznamenány  v rámci  první  povodňové  vlny  ve  dnech  2  -  3.  6.  2013  na    Smutné                      v Ratajích (Q100), Lužnici v Bechyni (>Q100), Milevském potoku (>Q100),  3.SPA s Q50 na                      Smutné v Božeticích,   Blanici v Bavorově, Heřmani a na odtoku z VD Husinec, 3.SPA s Q20-                      50  byly  zaznamenány  na  Polečnici  v Č.  Krumlově,  Vltavě  Březí,  Č.Budějovicích,  Blanici  –                      Podedvory  a  na  Zlatém  potoku  v Hracholuskách.  Při  druhé  povodňové  vlně  byly  3.SPA                      zaznamenány na Blanici, na Lužnici přetrvával 3.SPA z první povodňové vlny. Srážky ze třetí                      vlny  nezpůsobily  v jižních  Čechách  vzestupy  hladin  nad  3.  SPA,  2.SPA  dosáhla  Malše,                      Nežárka a Lužnice.                        Povodeň ve statistických číslech                          •  Počet jednání povodňové komise kraje - 1                         •  Počet jednání krizového štábu kraje (společné jednání s povodňovou komisí kraje) -                             9                         •  Činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje 12 až 16 /24/hodinové směny                             s postupným útlumem počtu sloužících členů                         •  Činnost  na  zelené  lince  na  krizového  štábu  kraje  -  24  hodin  po  celou  dobu                             vyhlášeného krizového stavu (vyjma 2. a 9.6.)                         •  Počet hovorů na zelené lince krizového štábu kraje 499                      Další  uvedené  údaje  vychází  z podkladů,  resp.  hlášení  krizových  štábů  obcí  s rozšířenou                      působností  zjišťované  u  obcí  za  celé  správní  území  ORP  (obec  s rozšířenou  působností),                      složek IZS a dalších orgánů a organizací podílející se na řešení povodní. I přes snahu stálé                      pracovní skupiny krizového štábu kraje získat relevantní údaje, za celou dobu povodní se                      nepodařilo získat např. přesný přehled povodněmi zasažených obcí. Jejich výčet se neustále                      měnil, na výzvu krizovým štábům ORP o zpřesnění s tím, že pokud nebudou obce uvedeny                      v seznamu, nemusí být uznatelné jejich žádosti o finanční prostředky, stoupl během jednoho                      dne  z  uváděných  125  obcí  na  348  obcí  (pro  jistotu  některé  krizového  štáby  ORP  uvedly                      všechny  obce  ve  správním  obvodu).  Konečný  přehled  zasažených  obcí  byl  zpracován  po                      ukončení krizového stavu na základě obcí, které si žádaly o proplacení prvotních nákladů                      nebo vykázaly škody v rámci zjišťování nákladů na obnovu území.                      Obtížně  byly  zjišťovány  i  počty  evakuovaných  osob  –  ne  všechny  obce  evakuaci  v obci                      hlásily,  jiné  počty  vykazoval  Hasičský  záchranný  sbor  kraje  (HZS  kraje)  (847),  jiné  počty                      krizové  štáby  ORP  (1004).  Uvádění  počtu  evakuovaných  osob  s přechodným  pobytem                      delším než 3dny komplikovalo nepochopení vedení evidence ze stran členů krizových štábů                      ORP, kdy se vede evidence, pokud předpokládaná doba evakuace osob je delší než 3 dny                      nikoliv  až  po  3  dnech  provedené  evakuace.  Problém  vedení  evidence  činilo  i  zrušení                      krizového opatření hejtmana kraje „povinnost hlášení přechodné změny pobytu“ vydaného                      v Rozhodnutí  o  vyhlášení  stavu  nebezpečí  Rozhodnutím  vlády  ČR  o  vyhlášení  nouzového                      stavu, kde toto opatření nebylo. Tím tento údaj nemohl být vyžadován.                      V rámci    vyhodnocení      povodní    bylo    poukázáno      i   na    potřebu     zlepšit                      informování o vyhlašovaných SPA obcemi, stavu a situaci na vodních dílech zvláště, pokud                      se na nich vyskytují problémy.                         •  počet zasažených obcí – 318 z 623 obcí v Jihočeském kraji","•  počet  evakuovaných  osob  -  847  (hlášená  evakuace),  z toho  9  osob  s přechodným                  pobytem delším než 3dny              •  počet zachráněných osob - 53              •  počet úmrtí  - 2 (utonutí vodáků na řece Vltavě)              •  počet zraněných - 1 (zemřel v nemocnici)              •  Pitná voda                     o  počet zasažených vodovodů 25                     o  počet ohrožených vodovodů 18              •  počet zasažených studní                     o  veřejných 40                     o  komerčních 16                     o  soukromých 693              •  odběry vzorků pitné vody u soukromých studní – 693 požadavků, 393 odebraných                  vzorků              •  nouzové zásobování pitnou vodou zajištěné cestou krizového štábu kraje              •   obec Hlavatce (část Vyhnanice) – 300 osob,  04.-17.06.2013              •   obec Krajníčko        –   98 osob, 14.06.-26.06.2013              •  Čistírny odpadních vod - 14 čistíren mimo provoz                     o  počet  uzavřených  škol,  školských  zařízení    -  1mateřská  škola,  3  základní+1                         střední škola                     o  počet zasažených provozoven stravování – 39                     o  počet zasažených průmyslových provozoven – 13              •  Monitoring komárů                     o  krajskou hygienickou stanicí zjišťován kalamitní výskyt larev v 72 lokalitách                     o  na 9lokalitách ošetřeno 180ha plochy (Třeboňsko)                     o  spotřebováno  460  l  Vectobacu  (zapůjčeno  300  l  roztoku  Vectobac12  AS                         z Jihomoravského  kraje,  zakoupeno  400kg  granulátu  Vectobac  WDG  z  toho                         vráceno Jihomoravskémukraji 200kg)              •  Počet evakuovaných zvířat  - desítky kusů skotu, 180 prasat (Agro Vodňany), 13                  koní   (Dobrkovice okr. Český Krumlov); ztráty na skotu, velké ztráty na rybách              •  Propady, posun svahů                     o  propad zeminy 2x2x10 m v Šebířově                     o  propad v Táboře – Horkách (středověká větrací šachta)                     o  sesuv svahu Tábor – Čelkovice (soukromý pozemek s obytným domem)                     o  ujetí svahu 100 m2 do Lužnice                     o  ujetí svahu v Českém Krumlově (soukromý pozemek s obytným domem)              •  Energetika (distribuční společnost E.ON )                     o  20 poruch na vedení VN 22kV                     o  46 poruch na vedení NN                     o  3 poruchy na zařízení zemního plynu                     o  12 distribučních trafostanic z bezpečnostních důvodů vypnuto              •  Komunikace:                      o  částečné  nebo  úplné  uzavření    2.6.  2013  (max.  počet)  celkem  33  na                         komunikacích I. až III. třídy v 7 okresech Jihočeského kraje (Prachatice, České                         Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec,Tábor, Písek, Strakonice)              •  Drážní infrastruktura                     o  vyloučení  části  traťových  úseků  na  6  tratích  (ČB-Plzeň,  ČB-Praha,  ČB-                         Summerau)              •  Poškození mostů - Šebířov, Č. Krumlov (pracovní most pro opravy jezu)               80","Vyhodnocení řešení povodní                       Ze  strany  kraje  (pracoviště  krizového  řízení)  byla  vyhodnocení  povodní  věnována                      maximální pozornost. Nejde pouze o konstatování, že povodně byly zvládnuty a zvládnuty                      dobře, ale bylo nutné získat zpětnou vazbu i od orgánů (zvláště obcí) a organizací, které se                      na řešení krizové situace v kraji podílely, zjistit jaké problémy se vyskytly a rovněž získat                      podněty pro zlepšení připravenosti kraje. Hodnocení povodní bylo provedeno:                          •  se členy SPS KŠ kraje – pracovně ihned po ukončení činnosti SPS krizového štábu                             kraje, společné 9.9.2013;                         •  se  složkami  IZS  a  organizacemi  podílejícími  se  na  řešení  povodní  formou                             závěrečných  zpráv  z povodní;  zástupci  složek  IZS  v SPS  krizového  štábu,  v rámci                             metodické                             porady s pracovníky krizového řízení ORP;                         •  s pracovníky krizového řízení ORP v rámci metodické porady 10.-11.9. 2013;                         •  se  členy  NNO  sdružených  v PANELu  na  pracovních  schůzkách,  které  se  konaly                             s ohledem na hledání řešení provádění monitorování postiženého území pro potřeby                             efektivního  poskytování  humanitární,  psychologické  a  finanční  pomoci  povodněmi                             postiženým obyvatelům 1x měsíčně (23.7., 8.8., 16.9., 29.10., 27.11.), schůzky budou                             pokračovat i v roce 2014;                         •  se  starosty postižených  obcí  za  účasti  pracovníků  povodňových  komisí  ORP  –                             listopad  2013 (svolány budou obce po okresech tj. se stejnými  vodními  toky,                             povodňovými a krizovými orgány ORP kdy se předpokládají i podobné problémy).                      Z pohledu  hodnocení  řešení  povodní  jako  celku,  Jihočeský  kraj  povodně  zvládl  a  v rámci                      všech hodnocení, které byly po povodních provedeny, k tomu přispěla:                          •  odbornost, připravenost a zkušenosti z minulých povodní (2002, 2006, 2009);                         •  velmi     dobré   vzájemné     vztahy    a   dlouhodobá     spolupráce    se   všemi                             orgány a organizacemi podílejících se na řešení, kdy tyto vztahy vznikají již v době                             přípravy  na  krizové  situace  v rámci  spolupráce  na  plánovací  dokumentaci  kraje  a                             plánování postupů a provádění konkrétních opatření při řešení povodní;                         •  rychlá reakce na povodeň a přijímání opatření                          •   01. 06. 2013  - večer velké vodní toky bez SPA                         •  19:29  situace  na  řekách  relativně  klidná.  Horské  toky  se  začínají  pozvolna  zvedat,                             na dolních úsecích řek dobíhá voda z pátečních srážek a hladiny zde pozvolna klesají                             nebo jsou setrvalé. Pozvolna stoupají toky v povodí Lužnice. V žádném profilu není                             překročen SPA.                         •   02. 06. 2013  -  povodeň 2013                         •  00:51 v celém regionu registrujeme výrazné vzestupy hladin.                         •  01:23  na  mnoha  místech  jsou  překročeny  1.SPA.  Hladiny  2.SPA  jsou  překročeny                             na Blanice, na Otavě, Skalici, Smutné a Polečnici.                         •  02:09 vzhledem k srážkovým úhrnům, které spadly na povodněmi zasaženém území                             a srážkám, které ještě spadnou v následujících hodinách očekáváme i nadále výrazné                             vzestupy s četným dosažením 3. SPA                         •  02:31 v důsledku srážkové činnosti byl nebo bude na Polečnici v profilech Novosedly                             a Český Krumlov, Skalice v Zadním Poříčí, na Svineckém potoce v Trhových Svinech,                             na Milevském potoce v Milevsku, na Malši v Roudném dosažen 3. SPA.                         •   03:45  tel.  ředitel  HZS  tajemníkovi  krizového  štábu  kraje  o  vzniklé  situaci,  žádost                             ředitele Povodí Vltavy, s.p.- závod Horní Vltava, o svolání povodňové komise kraje                         •   04:30  pokyn ke svolání povodňové komise kraje                         •   08:00 zasedání povodňové komise kraje","•   10:00  činnost  pracovníků  krajského  úřadu  (odd.  krizového  řízení  +  oddělení                  životního prostředí)              •   13:00 pokyn hejtmana kraje ke svoláni povodňové komise a krizového štábu kraje              •   14:00  zhotovení stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje              •   15:00  aktivace krizového štábu kraje              •   16:00  společné zasedání povodňové komise+krizového štábu kraje              •   19:00  vyhlášení stavu nebezpečí hejtmanem kraje                •  přístup hejtmana kraje k řešení celé situace;              •  přímá vazba a průběžná komunikace tajemníka krizového štábu kraje s hejtmanem                  kraje 24 hodin po celou dobu trvání povodně;              •  činnost ČHMÚ (výstrahy již od 29.5.), Povodí Vltavy, závod Horní Vltava a Rybářství                  Třeboň  při  manipulacích  na  VD,  které  minimalizovaly  dopady  povodní  (oddálení                  povodňových  vln  na  vodních  tocích  tak,  aby  nedošlo  k jejich  souběhu,  manipulace                  na rybníku Rožmberk a Novořeckých splavech);              •  maximální  nasazení  složek  IZS,  i  všech  orgánů  a  organizací  zapojených  do  řešení                  povodní, vstřícnost a vynikající spolupráce s krizovým štábem kraje/stálou pracovní                  skupinou  (SPS)  krizového  štábu  kraje  –  obrovské  nasazení  příslušníků  složek  IZS,                  především  jednotek  sboru  dobrovolných  hasičů  obcí,  HZS  kraje  (zvlášť  je  nutné                  vyzdvihnou  činnosti  OPIS  HZS  kraje  (operačního  a  informačního  střediska)                  při nasazování  sil  a  prostředků  v povodněmi  zasaženém  území  s ohledem  na                  rozsáhlost  zasaženého  území  -  14  ze 17  správních území obcí s rozšířenou                  působností),  policie  ČR,  která  stačila  svým  nasazením  hlídek  v terénu  zabezpečit                  veřejný  pořádek  a  bezpečnost  na  povodněmi  zasaženém  území  kraje  tak,  že                  nedocházelo ke krádežím (řešil se jeden případ za celou dobu povodní), bez pomoci                  příslušníků  armády  ČR  jako  tomu  bylo  v jiných  krajích.  Spolupráce  a  přenos                  informací  o  plněných  úkolech  či  požadavcích  k řešení  konkrétních  situací  byl                  zajišťován zástupci HZS kraje, policie ČR, tak i armády ČR ve stálé pracovní skupině                  krizového štábu kraje;              •  činnost  a  spolupráce  krizového  štábu  kraje  s neziskovými  organizacemi,                  koordinovaná  činnost  neziskových  organizací  v  terénu  vyplývající  z  uzavřené                  smlouvy Jihočeského kraje a neziskových organizací a vytvoření tzv. PANELu NNO                  roce 2009 a trvalé spolupráce a nastavení principů činnosti neziskových organizací                  na krizovou situaci v zasaženém území kraje v době mimo krizové situace;              •  zelená linka na krizový štáb kraje (OPIS HZS kraje tísňové volání 6.120, zelená linka                  krizového štábu kraje 499) – zelená linka krizového štábu kraje odlehčovala tísňové                  lince  OPIS  HZS  kraje.  Na  tísňovou  linku  by  měly  být  směřovány  žádosti  o  pomoc,                  zatímco  dotazy  k situaci,  dopravní  obslužnosti,  přijatých  opatření  (např.  zákaz                  splouvání vodních toků) patří na zelenou linku krizového štábu kraje. Její fungování                  proto  bylo  zveřejněno  v hromadných  informačních  prostředcích  i  na  webových                  stránkách  kraje  ihned  po  jejím  zavedení.  Zelená  linka  je  obsazována  pracovníky                  schopnými  občany  uklidnit  a poskytnout  jim  požadované  informace.  Po                  zkušenostech z letošních povodní je nutný provoz zelené linky po celých 24 hodin                  denně  po  celou  dobu  vyhlášeného  krizového  stavu,  nespoléhat  na  „překlopení“                  volajícího  z ústředny  na  mobilní  číslo  pracovníka  krizového  štábu  určeného                  k poskytování  informací  z domova  v době,  kdy  již  využívání  zelené  linky  po  22.                  hodině je třeba i několik dní nulové;              •  finanční podpora Jihočeského kraje postiženým občanům (rychlé peníze z rozpočtu                  kraje evakuovanému obyvatelstvu, povodňové konto);              •  podmínky  pro  činnost  SPS  krizového  štábu  kraje  na  novém  pracovišti  krizového                  štábu vybudovaném na krajském úřadu a pracovně-přátelská atmosféra mezi členy            82","pracovní skupiny, kteří zde v poměrně psychicky náročné době (trvalý časový tlak                             při  vykonávání  činností,  nevyspání,  poměrně  hlučné  prostředí  se  stále  zvonícími                             telefony a telefonujícími,…) tráví 14 i více hodin denně (výjimečně i 48hodin). Nové                             pracoviště  bylo zbudováno v říjnu roku 2012 pro činnost SPS krizového štábu kraje                             a  běžně  slouží  jako  místnosti  pro  práci  pracovníků  krizového  řízení  (prostory                             pracoviště  krizového  řízení).  Je  plně  materiálně-technicky  vybaveno  pro  potřeby                             řešení  krizové  situace,  jeho  zpohotovení  spočívá  pouze  v překlopení  počítačů  do                             prostředí se společným sdílením dat vč. e-mailové pošty, k dispozici je i zázemí pro                             odpočinek a stravování. Doba zpohotovení (přesun materiálně-technického vybavení                             a připojení) předchozího pracoviště SPS krizového štábu byla 3-4 hodiny s nutností                             IT techniků a dalšího obslužného personálu z řad zaměstnanců krajského úřadu.                      V následující  části  příspěvku  jsou  rozebrány  z pohledu  Jihočeského  kraje  vybrané  situace                      či opatření, která byla řešena v průběhu povodní a týkala se spolupráce s ústřední úrovní.                      Je potřeba  si  uvědomit,  že  povodně  v Jihočeském  kraji  začínají  a  Jihočeši  se  do  povodní                      většinou  probouzí  v noci  a  o  víkendech  (povodně  2002,  2006  i  2009).  Není  tedy  čas  na                      přípravu, jako tomu je u jiných krajů (Středočeský, Ústecký…) a opatření jsou prováděna tak,                      jak  jsou  nastavena  legislativou  a  zpracována  v plánovací  dokumentaci  (povodňové  plány,                      krizové plány).  Opatření, které byla přijata v průběhu povodní, činila v některých případech                      problémy (nikoliv neřešitelné) či nemohla být plně využita.                       Činnost povodňových orgánů                        V době  vyhlášeného  krizového  stavu  se  povodňová  komise  kraje  stala  součástí  krizového                      štábu kraje, zúčastňovala se všech zasedání, vydávala potřebná nařízení k manipulacím na                      vodních  dílech  a  cestou  pracovnice  OZZL-vodní  hospodářství,  která  je  v tomto  případě                      členem  stálé  pracovní  skupiny  krizového  štábu  kraje, byla  poskytována  výborná  odborná                      podpora  jak  stálé  pracovní  skupině  krizového  štábu  kraje,  tak  i  při  dotazech  občanů  na                      zelené lince.                      Přesto  byla,  a  nejen  při  letošních  povodních,  určitá  pasivita  povodňové  komise  kraje                      (např. nepřebrání koordinace, nevyhlášení SPA na úrovni kraje), snaha o překlopení řešení                      povodní na orgány krizového řízení (krizovou situaci řeší krizové štáby) vyplývající jednak                      z dvojkolejnosti činnosti vodoprávního úřadu pod Mze a činnosti povodňových orgánů pod                      MŽP a z nepřesných  formulací  ve  vodním  zákonu  a  jejich  následnému  výkladu.  Dále                      v průběhu povodní bylo na kraji zaznamenáno a následně i při vyhodnocení potvrzeno:                          •  nepředávání výstrah a zpráv předpovědní povodňové služby ČHMÚ a správce povodí                             cestou ORP  na  obce  ve  správním  obvodu  (chybí  jednoznačná  povinnost  v zákoně,                             některé  ORP  posílala,  některá  nikoliv)  –  náhrada  v průběhu  povodní,  kdy  všechny                             výstrahy a zprávy byly  zasílány na obce cestou OPIS HZS kraje → obce dostávaly                             nakonec  několikrát  ta  samá  hlášení,  zprávy,  dokumenty)  což  způsobovalo                             nepřehlednost a zahlcování e-mailových schránek;                         •  organizace a provádění činnosti hlásné a hlídkové služby povodňovými orgány obcí;                         •  vyhlašování SPA obcemi, krizový štáb kraje nedostával informace o vyhlášených SPA                             povodňovými orgány obcí;                         •  hlášení  povodňových  komisí  obcí  o  situace  na  vodním  toku  a  vyhlášení  SPA                             sousedním obcím (především po toku) a vyššímu povodňovému orgánu;                         •  hlášení situace/problémů na VD na stálou pracovní skupinu krizového štábu kraje;                         •  nezpracování závěrečných zpráv z povodně.                      Současně s definováním problémů, bylo i navrženo možné řešení:                          •  úprava zákona č.254/2001 Sb., vodní zákon a jeho prováděcích předpisů;","•  úprava zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení;              •  stanovení  jednoho  odpovědného  ministerstva  (vodoprávní  úřady  i  povodňové                  orgány) – Mze;              •  pravidelné  metodické  vedení  a  kontroly  připravenosti  k řešení  povodní  ze  strany                  příslušného ministerstva;              •  jednoznačné stanovení odpovědnosti a činností mezi povodňovými orgány a orgány                  krizového řízení.            Monitorování postiženého území pro poskytování pomoci občanům            Při  vzniku  povodně  se  nepodařilo  okamžitě  zjistit  a  zpracovat  přehled  povodněmi           postižených  obcí,  kde  byla  potřeba  poskytnout  humanitární  pomoc,  tj.  obcí,  kde  byly           zatopeny domy, v nichž se nacházeli postižení obyvatelé. Správně vypracovaný přehled obcí           by  umožnil  neziskovým  organizacím  ještě  rychleji  občanům  poskytnout  potřebnou           humanitární  pomoc  a  neztrácet  čas  objížděním  obcí,  kde  nebyla  humanitární  pomoc           potřeba.  V rámci  vyhodnocení  povodní  s neziskovými  organizacemi  bylo  navrženo           následující řešení monitorování postiženého území:           Pro  zjištění  přehledu  povodněmi  postižených  obcí  bude  prováděno  úvodní  monitorování           postiženého území nikoliv členy sdružení dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska, ale           členy jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí a to cestou krizových štábů ORP, kteří budou           mít kontakty na jednotlivé velitele jednotek. Je třeba rozlišit:               •  postiženou  obec  -  zatopené  domy,  postižení  obyvatelé,  základní  infrastruktura                  (pitná voda, energie)              •  zasaženou obec - poškozená infrastruktura, majetek právnických a fyzických osob,                  obecní, krajský nebo státní majetek              •  nezasaženou obec - bez poškození infrastruktury a majetku, obyvatel           Informace, resp. přehledy postižených obcí budou předávány vždy cestou krizových štábů           ORP na krizový štáb kraje, odkud budou informace předávány koordinátorovi PANELu NNO           a zástupci HZS kraje.           Postižené  obce  budou  přiděleny  podle  správního  obvodu  ORP  jednotlivým  neziskovým           organizacím sdruženým v PANELu NNO. Dle tohoto rozdělení si budou jednotlivé neziskové           organizace provádět u přidělených obcí (v území ve správním obvodu ORP) tzv. průběžné           monitorování k zjišťování potřeb a následnému poskytování               •  humanitární  materiální  pomoci  (jídlo,  oblečení,  úklidové  a  desinfekční  prostředky,                  apod.);              •  dobrovolníků  na  práci  v obci  (nábor  zajišťuje  jedna  nezisková  organizace  –  ADRA                  pro potřeby všech neziskových organizací);              •  intervenční a psychosociální péče;              •  finanční pomoci postiženým obyvatelům.           Výhodou  tohoto  systému  je  zjišťování  informací  v  jedné  obci  jednou  organizací,  kdy  pro           starostu  i  občany  je  po  celou  dobu  povodní  k zajištění  výše  zmíněné  pomoci  povodněmi           postiženým obyvatelům jeden stálý partner. Konkrétní zajištění resp. vykrývání požadavků           bylo řešeno přes koordinátora PANELu ve spolupráci s HZS kraje (zástupci jsou členy stálé           pracovní  skupiny  krizového  štábu  kraje),  poskytování  psychosociální  péče  si  koordinuje           psycholog  HZS kraje. Tento systém je výhodný i z pohledu  poskytování  finanční  pomoci           z povodňových sbírek vč. povodňové sbírky Jihočeského kraje, kde je cílem nastavit zajištění           finanční pomoci všem v území postiženém povodněmi, co možná používat stejná pravidla           pro  jejich  poskytování  vč. výše  přidělených  finančních  částek.    Kritérii  pro  poskytování           finančních prostředků byla:             84","•  výška vody v domácnosti,                         •  rozsah zaplavení (počet vyplavených místností- počet místností na jednu osobu byl                             omezen na 2 místnosti i v případě, že místností bylo v domě více, typ místnosti, doba                             zatopení, stav nemovitosti po povodni),                         •  počet obyvatel/členů domácnosti,                         •  sociální vztahy v rodině včetně pomoci rodinných příslušníků,                         •  sociální stav (finanční zajištění-příjmy/výdaje, již poskytnutá finanční pomoc, fyzická                             schopnost, věk),                         •  sousedská výpomoc,                       Vyhlášení a trvání nouzového stavu                        Pro řešení povodní bylo vyhlášení nouzového stavu přínosem, zvláště umožnění uvolnění                      finančních prostředků k řešení krizové situace, které vláda provedla velice rychle. Kladně lze                      hodnotit i zjištění situace v kraji před jeho ukončením. Přesto nelze neuvést několik věcí,                      které v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu nastaly:                          •  vyhlášení nouzového stavu předsedou vlády v televizních novinách v 19. hodin bylo                             pro kraje naprosto nečekané, bylo zveřejněno bez uvedení krizových opatření;                         •  žádný z postižených krajů nežádal o vyhlášení nouzového stavu. Žádost krajů není                             podmínkou  pro  vyhlášení  nouzového  stavu,  ale  např.  při  cvičení  radiační  havárie                             na jaderných  elektrárnách  Temelín  i  Dukovany  ZÓNA  2010,  2013,  …  kraje  i  přes                             výhrady  k závažnosti  takovéto  krizové  situace,  musely  vždy  o  vyhlášení  nouzového                             stavu při cvičení žádat předsedu vlády s odůvodněním a uvedením krizových opatření                              potřebných k řešení);                         •  neinformování krajů o přípravě rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu kdy došlo                             zbytečně k vyhlášení stavu nebezpečí hejtmanem kraje;                         •  vyhlášením  nouzového  stavu  byla  zrušena  krizová  opatření  hejtmana  kraje  -  viz                             zákon  č. 240/2000  Sb.,  vč.  krizového  opatření  evidence  evakuovaných  osob,  která                             následně byla vyžadována, a v rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu toto opatření                             nebylo,  tzn.  nelze  vedení  evidence  resp.  hlášení  občanů  o  přechodném  pobytu                             vyžadovat;                         •  vydáním rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu se neruší rozhodnutí o vyhlášení                             stavu  nebezpečí,  zrušena  jsou  pouze  v něm  vydaná  krizová  opatření.  Při  ukončení                             nouzového  stavu  musel  být  ukončen  i  stav  nebezpečí.  Pokud  by  bylo  potřeba  po                             skončení nouzového stavu využívat stav nebezpečí, musela by se opětovně nařizovat                             zrušená krizová opatření.                       Nesystémová činnost při řešení povodní                         Činnost HZS ČR                       Neznalosti  a  nečinnost  některých  povodňových  orgánů,  stížnosti  starostů  na  nečinnost                      ve věcech, které měly zajišťovat jako povodňové orgány, vedla k přijímání opatření k řešení                      povodní  na ústřední úrovni ne vždy standardní cestou, bez ohledu, že řešení jsou                      nastavena  v povodňových  či  krizových  plánech  krajů/ORP/obcí  v souladu  s platnou                      legislativou.  Přidělením  zajištění  úkolů  k   provedení  těchto  opatření  cestou  GŘ  HZS  ČR                      docházelo k obcházení stupně řízení na úrovni kraje /ORP a řešení či provádění opatření                      probíhala cestou HZS kraje. Příklady:                         •  zasílání informací, zpráv a hlášení OPIS HZS přímo na obce bez ohledu na činnost                             ostatních orgánů krizového řízení, povodňové a krizové plány;","•  řešení  činností  za  jiné  orgány  (např.  hlídková  povodňová  služba,  styční  důstojníci                  na pomoc starostům);              •  pokyny starostům cestou OPIS GŘ HZS resp. OPIS  HZS  kraje  bez  informování                  KŠ kraje/ORP.           Návrh řešení              •  úkoly  z ústřední  povodňové  komise,  ústředního  krizového  štábu  (vlády)  předávat                  zpět do nastaveného systému povodňových orgánů a orgánů krizového řízení po linii                  řídících  orgánů  tj.  vláda-kraj-ORP-obec,  resp.  ÚKŠ  –  KŠ  kraje  -  KŠ  ORP  –  obec.                  Provedení  úkolů  následně  tyto  orgány  zajistí  na  území  kraje/ORP/obce  podle                  uvedených pokynů;              •  přípravu i řešení na povodně (obecně na krizové situace) vč. zpracování příslušné                  plánovací dokumentace provádět stejnými orgány, které mají odpovědnost za řešení;              •  povinnost  předávání  informací,  zpráv  a  výstrah  z ČHMÚ  a  správcem  příslušného                  povodí     stanovit    jednoznačně      v legislativě   s ohledem      na     vývoj                  informačních  a  komunikačních  technologií  a  současnou  vybavenost  krajů/ORP  se                  zvážení zbytečného přetěžování i přes výbornou vybavenost OPIS HZS krajů. Pokud                  by měly být OPIS HZS kraje „pošťáci-přeposílači“ na obce, pak VŽDY a VŠE! Následně                  bude potřeba upravit i nastavení komunikace v příslušné plánovací dokumentaci.            3.2 Karty SSHR na čerpání PHM pro složky IZS            Čerpání  PHM  ze  státních  hmotných  rezerv  umožnilo  složkám  IZS  (HZS,  policie  ČR,           zdravotnická záchranná služba) k provádění záchranných a likvidačních prací čerpání PHM           na karty SSHR. V průběhu povodní bylo čerpání na karty na PHM rozšířeno i na jednotky           sborů dobrovolných hasičů, čímž došlo k úsporám nákladů za PHM těchto složek a obcí jako           zřizovatelů  jednotek.  Zavedení  tohoto  opatření  nepřineslo  jen  úspory,  ale  i  následující           problémy  a  otázky,  které v současné  době  jsou  ze  strany  SSHR  z velké  části  vyřešeny           schválením Plánu opatření při ropné nouzi, který řeší mimo jiné i systém využívání karet vč.           jejich využívání při povodních.              •  nedostatečná síť čerpacích stanic EuroOil (ČEPRO) v Jihočeském kraji (okres Český                  Krumlov žádnou, okres Prachatice 1 vzdálenou 32km od územního odboru), kde bylo                  možné PHM čerpat -  SSHR rozšířila čerpací stanice na 4 (EuroOil, Benzina, ÖMW,                  Shell);              •  uvolnění karet pro jednotky sboru dobrovolných hasičů a zdravotnickou záchrannou                  službu  kraje.  Karty  na  PHM  byly  v minulosti  využívány  pouze  pro  organizace                  zřizované státem, tzn. HZS ČR a policii ČR, nebylo známo, že by jejich použití mohlo                  být  rozšířeno.  Jihočeský  kraj  tedy  nepočítal  s rozšířením  na  zdravotnickou                  záchrannou                  službu a už vůbec ne na jednotky sboru dobrovolných hasičů, kde nejsou připraveny                  postupy na způsob čerpání;              •  v Jihočeském kraji bylo nejvíce zásahů mezi 02.-10. červnem, uvolnění karet na PHM                  bylo od 7. resp. jejich využití bylo možné od 8. 6. 2013;              •  zdravotnická  záchranná  služba  kraje  má  PHM  hrazeno  od  pojišťoven,  musí  vést                  samostatnou evidenci, s čímž se před uvolněním karet nepočítalo;              •  jednotky sboru dobrovolných hasičů                  o  po  zásahu  se  PHM  ihned  dočerpávají,  automobily  měly  v  době  uvolnění  karet                     na PHM  plné  nádrže:  Za  cenu  (paragony),  za  kterou  byly  nakoupeny  PHM  u                     čerpacích stanic do 08.06., se PHM čerpaly na územních odborech HZS kraje do                     nádrží, barelů, či jiných vhodných nádob což vyžadovalo skladování a  následnou                     manipulaci;             86","o  dojíždění  jednotek  sboru  dobrovolných  hasičů  pro  PHM  na  územní  odbory                                    HZS  kraje  místo  na  nejbližší  čerpací  stanici  znamenalo  navíc  projeté  km;                                    celkem při povodních bylo čerpáno cca 1,02 mil.l PHM za 33,8 mil.Kč tj. cca                                    33Kč/l,  průměrná  cena  na  trhu  35,80Kč/l),  je  tedy  otázkou,  nakolik  je                                    využívání karet na PHM ekonomicky výhodné pro státní rozpočet;                                 O  financování  nákladů  obcí  za  PHM  byl  největší  problém.  Pravidla  pro                                    proplácení byla na obce zaslána až 18.06.2013, tedy  v době, kdy už si obce                                    uplatňovaly prvotní náklady u kraje a náklady za PHM zahrnovaly do těchto                                    nákladů,  navíc pravidla  byla  vytvářena  bez  předchozího  informování                                    kraje a distribuována na obce cestou OPIS HZS kraje.                        Hlídkování na vodních tocích                       Při  řešení  povodní  byla  obecně  činnost  povodňových  orgánů  rozdílná,  zvláště  povinnosti                      zřídit a především zajistit hlásnou a hlídkovou povodňovou službu na vodních tocích v době                      povodně nebylo dodržováno a bylo spoléháno na zaslání informace o situaci nebo obdržení                      SMS  přímo  z vodoměrných  stanic  (limnigrafů  či  srážkoměrů).  Následně  docházelo  ke                      stížnostem starostů, že nebyli o povodni informováni. Z tohoto důvodu bylo přijato ústřední                      povodňovou komisí opatření (ve dnech 9.-10.6 při 2. povodňové vlně) ke sledování vodních                      toků,  kdy  nepřetržitě  po dobu  38  hodin  hlídkování  vodních  toků  zajišťovali                      profesionální  i  dobrovolní  hasiči,  kteří  přitom  byli  již  několik  dní  plně  nasazeni  na                      povodňové  záchranné  a  likvidační práce v postižených  obcích.  Celé  opatření  bylo                      realizováno cestou HZS ČR, resp. HZS kraje, bez informování krizového štábu kraje (v noci                      volal starosta na zelenou linku a požadoval v této souvislosti informace). Zcela se opominula                      koordinační role hejtmana kraje na území kraje. Podle platných právních předpisů by tato                      činnost  neměla  být  klasifikována  jako  zásah  a dobrovolným  hasičům  by  neměly  být                      proplaceny refundace nákladů a mezd.                       Zákaz plutí                       První  reakce  z ústředí  vydat  zákaz  plutí  (z  počátku  vyznívalo, že zákaz bude vydán jako                      samostatné opatření) až cca 4. den povodní, přitom                         •  Zákaz je dán vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 241/2002 Sb., o  stanovení                             vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími                             motory a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě dle §4 odst. 2)                             Povrchové vody nelze užívat k plavbě po dobu vyhlášeného druhého a třetího stupně                             povodňové  aktivity,  nestanoví-li  zvláštní  předpis  jinak.  Plavidla  se  během  této                             povodňové aktivity musí nacházet v chráněných místech a musí být zabezpečena tak,                             aby nedošlo k jejich uvolnění. Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom                             nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vody a vodních ekosystémů, bezpečnosti                             osob a vodních děl. Rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví                             Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s MŹP ve spolupráci s Mze. Podmínky užívání                             povrchových  vod  jsou  dány  §7  zákona  č.  254/2001  Sb.,  vodní  zákon.  Kontrolu                             dodržování  zákazu  plavby  plavidel  vykonává  Policie  ČR  a  Státní  plavební  správa                             (§7 odst.8. zákona č. 254/2001 Sb.).                         •  Rozhodnutím   hejtmana Jihočeského kraje č. 1/2013 o vyhlášení stavu nebezpečí,                              Rozhodnutím  vlády  ČR  ze  dne  02.06.2013  o  vyhlášení  nouzového  stavu  a                             Rozhodnutím hejtmana  Jihočeského kraje č. 2/2013 k zajištění provedení krizových                             opatření  vlády  ze dne  03.06.2013,  kdy  v souladu  se  zákonem  č.  240/2000  Sb.,                             krizový zákon, bylo stanoveno krizové opatření, kterým je  Zákaz vstupu, pobytu a                             pohybu osob na vymezených místech nebo území, konkretizované na „Zákaz vstupu,                             pobytu  a  pohybu  osob,  vyjma  složek  IZS  a  orgánů  krizového  řízení,  platí","v zaplavených  územích,  evakuovaných  oblastech  a  v místech,  kde  může  dojít                  k ohrožení  jejich  životů  a  zdraví  v důsledku  povodní.  Rovněž  se  jedná  o  zákaz                  sjíždění rozvodněných řek na člunech, raftech či jiných prostředcích, které může vést                  k ohrožení životů a zdraví osob“.             Činnost ministerstva zdravotnictví            Jedním  z aktivních  ústředních  správních  úřadů  při  povodních  bylo  i  ministerstvo           zdravotnictví, které po celou dobu povodní projevovalo zájem o situaci v oblasti ochrany           veřejného  zdraví  v postiženém  území  krajů,  aby  případně  mohlo  přijmout  potřebná           opatření. Ke své informovanosti vyžadovalo vlastní hlášení cestou krajských hygienických           stanic  krajů,  místo  požadavku  na  zjištění  a  uvedení  informací  v rámci  podávání           pravidelného  hlášení  krizových  štábů  (hlášení  se  podávají  na  ústřední  krizový  štáb  2x           denně,  vždy  k 8. a 18.  hodině cestou krizových štábů krajů). Informace se z velké  části           vyžadují  cestou  krizových  štábů  ORP  u starostů  obcí  a  čím  více  subjektů  vyžaduje           samostatně informace, tak dochází k přetěžování starostů obcí, kdy někteří z nich na způsob           a množství požadovaných informací poukazovali.            Postřik území proti komárům            Kladně  lze  hodnotit  zahrnutí  proplácení  nákladů  na  postřiky  a  jejich  provádění  do  tzv.           prvotních  nákladů.  Zvláště  v Jihočeském  kraji  jsou  oblasti,  kde  se  komáři  nadměrně           vyskytují i v letech, kdy povodně nejsou. Byla uvolněna zásoba postřikové látky Vectobac           Jihomoravského  kraje  ve prospěch  postižených  krajů  s tím, že kraje se měly           domluvit o zapůjčení přímo s Jihomoravským kraje. Ze strany MZ byl dán pokyn s ohledem           na omezené množství (300kg), že bude přidělování koordinovat.  Nakonec v cca 15,30 po           více  než  2  hodinovém  jednání  zástupců  krajských  hygienických  stanic  krajů  se  postižené           kraje měly samy mezi sebou domluvit, jaké množství Vectobacu si kdo od Jihomoravského           kraje  zapůjčí.  Cestou  distributora  bylo  možné  postřik  zakoupit  a  dodat  během  2-3dní.           V době, kdy z monitoringu postiženého území s ohledem na vývojové stadium larev komárů           měl být proveden postřik do 24 hodin, se při realizaci tohoto opatření víc než u jiných           opatření ukázal problém, kdy Jihočeský kraj měl již „po povodních“, zatímco např. Ústecký           kraj  na  povodně  ještě  „čekal“.  Díky  nabídce  bezplatného  dovozu  DHL  a  spolupráci  s HZS           kraje bylo potřebné množství Vectobacu dovezeno, uloženo na stanici HZS kraje v Třeboni,           cestou krizového štábu kraje byla zajištěna firma a následující den ráno byl postřik skutečně           proveden.            V souvislosti  s prováděním  postřiku  komárů,  bude  muset  být  přehodnocena  i  činnost           krajské hygienické stanice, která po obcích požadovala GPS souřadnice území, kde má být           proveden monitoring, který následně provedla, ale provedení postřiku požadovala zajistit           cestou  kraje  a to ve  velmi  krátkých  termínech  (do  1-2dnů).  Vzhledem  ke  stížnosti           obcí  k provádění  monitoringu  a  následné  nerealizace  postřiku  z důvodu  podlimitního           výskytu povodňových komárů na krizový štáb kraje (rozdílné názory starostů obcí a krajské           hygienické stanice), je doporučováno řešit komplexně postřik komárů jako jedno opatření           cestou  krajské  hygienické  stanice  kraje  s tím,  že  konkrétní  činnosti  může  zajistit  krizový           štáb  kraje  (např.  sběr  požadavků  obcí  na  provedení  monitoringu,  informování           obcí o výstupu z monitorování) či HZS kraje (např. uskladnění).            Reakce vlády, přijímání opatření k řešení krizové situace                •  vydaná usnesení vlády, nařízení, rozhodnutí nebyla zasílána na krizové štáby krajů                  (pouze usnesení a zápisy ÚKŠ a ÚPK);             88","•  informace  z ústředního  krizového  štábu  byly  zasílány  prostřednictvím  OPIS  HZS                             kraje bez průvodní instrukce pro krizové štáby krajů, někdy s úkolem jak pro OPIS                             kraje,                             tak i pro hejtmana kraje distribuovat dál starostům obcí,…;                         •  informace,  materiály,  dokumenty  pro  kraje  byly  zasílány na několik  míst  –  na  SPS                             krizového štábu kraje, tajemníka krizového štábu kraje, hejtmana kraje, sekretariát                             hejtmana kraje;                         •  chyběly  a  chybí  ucelené  informace  o  vyhlašovaných  dotačních  programech                             ministerstev pro povodněmi postižené kraje, obce, občany, právnických a fyzických                             osob;                         •  některé  informace  byly  zveřejňovány  cestou  IS  KRIZKOM  k vyžadování  věcných                             zdrojů, bohužel však chybělo avizování o jejich zveřejnění.                      V případě,  že  by  existoval  informační  systém  pro  krizové  řízení,  všechny  tyto  informace,                      dokumenty  mohly  být  zveřejňovány  pro  kraje  prostřednictvím  tohoto  IS.  Jako  náhradní                      řešení by bylo možné zvážit možnost využití IS KRIZKOM a jeho prostřednictvím podat KŠ                      krajů/ORP alespoň hlášku o umístění nové informace, vydání usnesení, nařízení vlády nebo                      ústředních  správních  úřadů  případně zde i umístit všechny vládou nebo ÚSÚ vydané                      dokumenty,  dotační  programy,  informace,  zprávy  směrem  ke  krajům,  resp.  ORP,  obcím,                      občanům.                       Financování nákladů při povodních                           •  Prvotní náklady                                 o  Státní dotace na prvotní náklady 70 mil Kč                                 o  Prvotní náklady kraje 3.891.464 Kč (bez nákladů za údržbu a rychlé opravy                                    komunikací)                                 o  Prvotní náklady obcí cca 52 mil Kč                         •  Finanční pomoc Jihočeského kraje občanům postiženým povodněmi                                 o  Rychlá finanční pomoc kraje evakuovaným občanům ve výši 2.820.000 Kč                                 o  Povodňové  konto  kraje  vybrána  a  rozdělena  postiženým  občanům  částka                                    1.104.503 Kč                         •  Dotace MV – GŘ HZS ČR                                 o  Účelová  neinvestiční  dotace  zasahujícím  jednotkám  sboru  dobrovolných                                    hasičů (JSDHO) při povodních ve výši 24.308.964 Kč                                 o  náklady za zásah JSDHO zasahujících v obci jako zřizovatele                                 o  náklady za zásah JSDHO zasahujících mimo správní území obce, jež je jejím                                    zřizovatelem                                 o  nové vybavení pro zásahy při MU                         •  Odhad nákladů na obnovu území kraje po povodních                                 o  celkové náklady:  2.020.777 tis.Kč                                 o  majetek státu:         165.251 tis.Kč                                 o  majetek kraje:         150.758 tis.Kč                                 o  majetek obcí:       1.088.704 tis.Kč                         •  Fond Solidarity EU - cca 50 mil pro Jihočeský  kraj – vzhledem k uvolnění státních                             finančních prostředků na prvotní náklady předpokládáme, že většina uplatňovaných                             nákladů bude v rámci obnovy území.","Uvolnění státní dotace na prvotní náklady             Uvolnění finančních prostředků na prvotní náklady vládou ČR na pomoc postiženým krajům           a obcím  proběhlo  ve  velmi  krátkém  termínu  a  v  plné  výši,  kterou  nejen  Jihočeský  kraj           požadoval na základě předběžných podkladů od obcí. Toto bylo jak ze strany kraje, tak obcí           velmi kladně oceněno. A to i přes dezinformace o uvolnění dotace               •  informace  v TV  o  možnosti  žádat  o  dotaci  dříve,  než  bylo  vydáno  usnesení  vlády                  (datum vydání (platného) usnesení vlády);              •  tlak  ze  strany  představitelů  vlády  na  hejtmany  krajů  na  podání  žádosti  v době,                  kdy nebylo k dispozici písemné usnesení vlády ani podklady od obcí pro stanovení                  výše finančních prostředků na prvotní náklady.            V rámci  vyhodnocení  je  kraji  poukazováno  na  složité  zákonné  postupy  pro  přidělování           dotací obcím v době krizového stavu              •  státní  dotace  obcím  musí  na  základě  žádosti  obce  schválit  zastupitelstvo                  kraje (v případě Jihočeského kraje je to 55 zastupitelů);              •  jako  státní  dotaci  do  rozpočtu  kraje  je  následně  nutno  administrativně  řešit                  dotačními smlouvami s obcemi.           Celou  administraci  by  podstatně  zjednodušila  možnost  schválení  dotace  radou  kraje           s následnou informací zastupitelstvu kraje a pro rozdělování státní dotace, administrované           krajem  udělit  výjimku  a  řešit  jednostranným  aktem  ze  strany  kraje  (např.  rozhodnutím,           dotačním dopisem).            Financování nákladů jednotek sboru dobrovolných hasičů             Pro jednotky sboru dobrovolných hasičů byly uvolněny finanční prostředky ve výši, která           umožnila 100% proplacení nákladů spojených s jejich nasazením při povodních i možnost           nákupu vybavení zasahujících jednotek sboru dobrovolných hasičů bez ohledu na to, zda se           jednalo  o  zásah  v obci  nebo  mimo  správní  území  obce.  I  přes  poděkování  za  uvolnění           finančních prostředků je třeba si uvědomit pro další povodně některé problémy, před které           byly kraje postaveny:               •  chybějící  metodický  pokyn  MF  pro  obce  a  kraje  ke  způsobu  úhrady  prvotních                  nákladů jednotek sboru dobrovolných hasičů ihned na začátku povodní (vč. řešení                  proplácení  PHM)  a  to  i  přes  žádost  kraje  na  MF  o  jeho  zpracování  již  2.-3.  den                  povodní;              •  chybná  informace  ke  způsobu  financování  v brožuře  MV  ČR  –  nelze  v průběhu                  povodní měnit systém proplácení nákladů;              •  neinformovanost  Jihočeského  kraje,  resp.  pozdní  informace  (až  v průběhu  srpna)                  o mimořádné  dotaci  MV-GŘ  HZS  ČR  a  financování  nákladů  jednotek  sboru                  dobrovolných hasičů z této dotace (náklady byly uznány jako prvotní náklady obce,                  problém, aby nebyly uplatňovány vícekrát);              •  informace  pro  starosty  k financování  prvotních  nákladů  jednotek  sboru                  dobrovolných hasičů přímo cestou HZS kraje a bez předchozího informování kraje,                  přitom  následné  dotazy  obcí  a  hlavně  administrace  a  vyúčtování  směřují  vždy  na                  kraj;              •  sběr  podkladů  o  zasahujících  jednotkách  sboru  dobrovolných  hasičů  pro                  mimořádnou dotaci MV-GŘ HZS ČR cestou HZS krajů bez informování kraje.               90","Povodňové konto Jihočeského kraje                       Povodňové  konto  bylo  zřízeno  ihned  v prvních  dnech  povodní.  Včasnost  jeho  zřízení  je                      důležitá zejména proto, že v době pozornosti sdělovacích prostředků na kraj je solidarita                      lidí s postiženými největší a v této době bylo na konto zasíláno nejvíce peněz. I proto by bylo                      dobré zjednodušit v těchto případech procesy zřízení konta (schválení radou kraje, odeslání                      na ministerstvo  vnitra  a  schválení  ministerstvem  vnitra,  odeslání  zpět  na  krajský  úřad,                      zřízení speciálního účtu u banky).  Po ukončení sbírky bylo potřeba najít způsob rozdělení                      získaných finančních prostředků. S ohledem na výši částky (něco přes 1,1milionu Kč) bylo                      rozhodnuto,  že vybrané  peníze  budou  poskytnuty  pouze  postiženým  obyvatelům,  nikoliv                      podnikajícím osobám.                          •  návrh č.1 - rozdělení finančních prostředků občanům nejvíce postiženým povodněmi                             v Jihočeském  kraji  bylo  nerealizovatelné,  neboť  podklady  neziskových  organizací                             nebyly úplně a porovnatelné;                         •  návrh  č.2  -  rozdělení  finančních  prostředků  občanům  na  území,  kde  monitoring                             a  humanitární  pomoc  poskytoval  ČČK  (sbírka  ČČK  byla  využita  na  sanace  studní)                             a nejtěžším případům v Jihočeském kraji.                      Bylo  provedeno  dodatečné  sociologické  šetření  organizací  ADRA  (formulář)  a  stanovena                      kritéria: rozsah zatopení nemovitosti (výška hladiny, bytové prostory), počet osob, sociální                      poměry, finanční situace, podpora ze strany rodiny, sousedů, a dále následovalo:                          •  zpracování podkladů pro radu kraje                         •  17.10. 2013 projednání v radě kraje, příprava darovacích smluv                         •  25.-29.10. 2013 výjezdy za občany k podpisu darovací smlouvy                         •  do 9.11 zaslání finančních prostředků příjemcům nebo předání v hotovosti (2 osoby)                      Situaci  zkomplikovalo  tragické  úmrtí  jedné  z příjemkyň  finanční  pomoci  po  podpisu                      darovací  smlouvy  před  jejím  vyplacením.  V tomto  případě  muselo  být  využito  notářské                      úschovy, neboť finanční prostředky se staly předmětem dědictví.                       A na závěr, na čem se shodli zástupci kraje, ORP a složek IZS, že by bylo ještě                      potřeba?                          •  zákaz  výstavby  v  zátopových  územích,  kde  je  následně  problematická  činnost                             při evakuaci a střežení majetku;                         •  stanovení povinnosti a vymahatelnosti čištění vodních toků a okolí;                         •  vymahatelnost plnění povinností vlastníků VD III a IV. kategorie z vodního zákona;                         •  postup  policie  ČR  v případech  porušení  zákazu  splouvání  vodních  toků  a  při                             „odmítnutí evakuace občanem“, postupy policie ČR při „násilné evakuaci občanů“;                         •  zlepšení  metodického  vedení  k  činnosti  povodňových  orgánů  a  jasné  vymezení                             činností povodňových orgánů a krizových štábů při vyhlášení krizového stavu;                         •  chybějící  ORP  v  systému  sběru  podkladů  ke  stanovení  nákladů  k  obnově  území                             (soulad z. 12/2000Sb. se z. 240/2000Sb.), stanovování výše nákladů na obnovu;                         •  chybějící celostátní SW nástroje na sběr přímých nákladů a nákladů na obnovu území                             postiženého živelní nebo jinou pohromou;                         •  chybějící celostátní IS pro krizové řízení (ISKŘ);                       I  přesto,  že  uvedené  poznatky  z povodní  neměly  dopady  na  postižené  obyvatelstvo,  ani                      zásadní dopady na řešení povodní v Jihočeském kraji, je potřeba se jimi zabývat na úrovni                      odborné  veřejnosti  tj.  na  úrovni  ústředních  a  krajských  povodňových  orgánů  a  orgánů                      krizového  řízení  s ohledem  na  zlepšení  a  dodržování  nastaveného  systému  a  postavení                      krajů a obcí s rozšířenou působností, resp. odpovědnosti hejtmana kraje a starosty obce za","přípravu a řešení krizových situací na území kraje resp. správním obvodu obce s rozšířenou           působností.            Literatura                [1] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění                  pozdějších předpisů              [2] Zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo                  jinou  pohromou  a  o  změně  zákona  č.  363/1999  Sb.,  o  pojišťovnictví  a  o  změně                  některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o  pojišťovnictví),  ve  znění  pozdějších                  předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území)              [3] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém  řízení a o změně některých zákonů  (krizový                  zákon), ve znění pozdějších předpisů              [4] Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů              [5] Zákon  č.  239/2000  Sb.,  o  integrovaném  záchranném  systému  o  změně  některých                  zákonů, ve znění pozdějších předpisů.            Kontaktní adresa:             Ing. Marta Spálenková           Krajský úřad Jihočeského kraje           spalenkova@kraj-jihocesky.cz                                                         92","Protipovodňová ochrana 2013                       Sborník z konference Protipovodňová ochrana 2013 Protipovodňového vzdělávacího                      a výzkumného centra konané dne 4. 11. 2013 v Hotelu Continental, Brno                       editoři: Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D., Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.                         Vydala Masarykova univerzita v roce 2014                       1. vydání                       Náklad 100 výtisků                      Technické zpracování: Ing. Bc. et Bc. Lenka Matějová                       Návrh obálky: Aleš Koutný                       Tisk: Tiskárna Didot, spol. s r.o., Trnkova 2944/119, 628 00 Brno                       ISBN 978-80-210-6746-2",""];