var textForPages = ["2 003                                                                                                                                       —                                                                                                                                       2 0 17","","2 003                                                                                                                                       —                                                                                                                                       2 0 17                                                      Masarykova univerzita                             Brno 2018","Institut výzkumu školního vzdělávání                Pedagogická fakulta MU                Poříčí 31a                603 00 Brno                 IVSV@ped.muni.cz                www.ped.muni.cz/weduresearch                www.facebook.com/ivsv.ped                 Tomáš Janík – vedoucí Institutu                T: +420 549 49 1677                Michaela Spurná – sekretariát Institutu                T: +420 549 49 3608                                             © 2018 Masarykova univerzita                ISBN 978-80-210-9000-2                ISBN 978-80-210-8999-0 (brož. vaz.)","OBSAH                                                                                        1     Úvodem                                               5                                                                                 2     Vznik a historie Institutu                           8                                                                                 3     Poslání Institutu                                    9                                                                                  4     Organizační struktura a personálie                  11                                                                                 5     Výzkumný program                                    14                                                                                 6     Výzkumné projekty                                   19                                                                                  7     Financování                                         26                                                                                 8     Výstupy – věcně komentované                         29                                                                                 9     Analýza SWOT: problémové okruhy                     49           Institut výzkumu školního vzdělávání           Institute for Research in School Education                            10    Zpráva hodnotící komise (Institut 2003–2017)        54                                                                                  11    Místo závěru aneb Institut 2018+                    58                          Páté patro – nikoliv pátá kolona – je místem, kde Institut sídlí","","1              ÚVODEM                                                                                         Publikace představuje Institut výzkumu školního vzdělávání                                                                                 Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity (dále Institut) od                                                                                 jeho založení v  roce 2003 do roku 2017. Nahrazuje výroční                                                                                 zprávy, které byly připravovány s periodicitou akademického,                                                                                 později kalendářního roku a zveřejňovány na webových strán-                                                                                 kách pracoviště, a aktualizuje údaje shromážděné v publikaci                                                                                 Institut výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty MU                                                                                 (2003–2010) Juana reserata.                                                                                 Předkládaná publikace zachycuje poslání a koncepci Institutu,                                                                                 jeho výzkumný program včetně projektů a publikační výsledky                                                                                 v národním i mezinárodním prostoru. V závěrečné části je před-                                                                                 ložena SWOT analýza, která je rozvinuta do rozvahy nad dalším                                                                                 směřováním Institutu. Na ni navazuje zpráva hodnotícího pa-                                                                                 nelu, který posuzoval koncepci a výsledky Institutu po 15 le-                                                                                 tech jeho fungování. Závěry se následně promítly do výhledu                                                                                 rozvoje Institutu pro léta 2018–2022, jímž je tato publikace                                                                                 uzavřena.                           Budova CVIDOS (Centrum výzkumných institutů a doktorských studií) –                její součástí je knihovna poskytující špičkové studijní zázemí                                                                                                                                                      5","2003               2005                2006                2008                2009                2010                2011              ↘                   ↘                   ↘                   ↘                   ↘                   ↘                  ↘              + Na PdF MU je     + Centrum získává   + Pod řešitelstvím   + Vedoucím Centra   + V nakladatelství   + Centrum je v rámci   + Díky novému           zřízeno Centrum    první projekt GA ČR   UVRV PedF UK se   se stává Tomáš      Waxmann vychází     širší koncepce podpory   projektu GA ČR           pedagogického      a pod vedením Josefa   pracoviště zapojuje   Janík, zakotvuje jeho   kniha Power of Video   výzkumu na PdF MU   zahajuje Institut pod           výzkumu, jeho vedením   Maňáka zahajuje   do projektu MŠMT   vyzkumný program do   Studies, která zúročuje   transformováno do   vedením Michaely           je pověřen Josef   výzkumný program    Centrum základního   širší fakultní koncepce   zahraniční spolupráci   Institutu výzkumu   Píšové výzkum           Maňák, dále zde působí   v oblasti kurikula  výzkumu školního   a posiluje mezinárodní   ve výzkumu vyučování   školního vzdělávání  učitelské expertnosti           Vlastimil Švec a Tomáš                 vzdělávání a vedle   kontakty           a učení           Janík                                  výzkumu kurikula                                            + Výzkum kurikula                                                  zahajuje výzkumný                       + Centrum je        a výzkum výuky se                                                  program v oblasti                       Výzkumným ústavem   propojují při řešení                                                  vyučování a učení                       pedagogickým v Praze   projektu GA ČR                                                  (videostudie)                           osloveno s nabídkou   zaměřeného na kvalitu                                                                                          realizace plošného   (ve) vzdělávání                                                  + Získaný projekt                       výzkumu kurikulární                                                  GA ČR zaměřený na                       reformy                                                  didaktické znalosti                                                  obsahu zahajuje                                                  výzkumný program                                                  v oblasti učitelské                                                  profesionalizace                                                      prof. PhDr. Josef Maňák, CSc.                                              vedl Institut (tehdy Centrum pedagogického                                              výzkumu) v letech 2003-2008,                                              položil základy výzkumu školy a kurikula,                                              pro pedagogiku a pedagogický výzkum                                              nadchl řadu pokračovatelů","2012               2013                2014                2015                2016                2017              ↘                   ↘                   ↘                   ↘                   ↘                   ↘              + Institut se stává   + Novým výzkumným   + Je spuštěn     + Pod editorstvím Ivy   + Tomáš Janík je   + pod vedením           součástí Centra    tématem se zázemím   vzdělávací portál pro   Stuchlíkové a Tomáše   přizván do poradního   Jana Slavíka vzniká           výzkumných institutů   v projektu GA ČR se   učitele a vzdělavatele   Janíka se Institut   týmu ministryně   kolektivní monografie           a doktorských studií   stává profesní vidění   učitelů Didactica viva  v gesci pracovních   školství a podílí se na   Transdisciplinární           a přesouvá se do   učitelů                                 skupin Akreditační   aktivitách spojených   didaktika           moderních prostor                                          komise podílí na    s podporou učitelství           nové budovy        + Vychází kolektivní                    přípravě monografie                     + Institut prochází                              monografie Kvalita                      Oborové didaktiky   + Institut získává   hodnocením svého                              (ve) vzdělávání                                             podporu GA ČR na    patnáctiletého                                                                      + Nově získaný projekt   výzkum založený na   působení a směřuje                                                                      GA ČR umožnuje      metodě eye trackingu   k rozvinutí svého                                                                      Institutu pokračovat   a směřuje k nové   výzkumného programu                                                                      ve výzkumu učitelů   profilaci ve výzkumu   pro další období                                                                      (tentokrát začínajících)  učitele                                                                              doc. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed.                                                               vede Institut od roku 2008,                                                               přispěl k rozšíření výzkumného zaměření                                                               o oblast vyučování a učení a učitelské profesionalizce,                                                               snaží se zprostředkovávat vztahy mezi výzkumem                                                               vzdělávání, vzdělávací politikou a praxí                                                                                                                                                      7","2             VZNIK A HISTORIE                               INSTITUTU                     Institut navazuje na tradice fakulty, které sahají až k jejímu vzni-  Výstupy                ku v roce 1946. Vědeckou orientaci fakulty tehdy reprezento-         do vzdělávací politiky                                                                                     (relevance na národní                valy osobnosti jako Jan Vaněk, Vilém Chmelař, Otokar Chlup,          úrovni)                Ladislav Dvořáček, František Trávníček a další. Celospolečenský                kontext a časté reorganizace fakulty v dalších letech však vě-              ↑                deckému  bádání  nepřály.  Pokusem  zvrátit  nepříznivou  situaci                byla iniciativa některých pracovníků fakulty (Bohumír Blížkovský,    Institut výzkumu                František Holešovský, Stanislava Kučerová a Josef Maňák), kteří      školního vzdělávání  ↑   Výstupy                                                                                                              do vědeckovýzkumné komunity                využili příznivých podmínek obrodného procesu a v roce 1968          Pedagogické fakulty      (mezinárodní viditelnost)                                                                                     Masarykovy univerzity                založili Laboratoř pro pedagogický výzkum, která však v období                tzv. normalizace mohla existovat pouze formálně.                            ↓                Pokusem o její funkční uplatnění po roce 1989 bylo obnovené                pracoviště s názvem Laboratoř výzkumu výchovy a vzdělává-            Výstupy                ní, ale ani jí se nepodařilo získat výraznější podporu fakulty.      do vzdělávací praxe                                                                                     (relevance na národní                Obrat k lepšímu nastal v roce 2003, kdy bylo pod vedením             úrovni)                Josefa Maňáka  zřízeno Centrum pedagogického  výzkumu                (CPV) jakožto účelové pracoviště fakulty. Právě jeho transfor-                mací vznikl v roce 2010 Institut výzkumu školního vzdělávání.        Obrázek 1. Nasměrování výstupů Institutu                                                                                     aneb třemi směry současně                Od roku 2012 je součástí výzkumné infrastruktury Pedago-                gické fakulty Masarykovy univerzity, která nese název Cen-                trum výzkumných institutů a  doktorských studií (CVIDOS),                a  spolu s  Institutem výzkumu inkluzivního vzdělávání před-                stavuje výzkumně zaměřená pracoviště Pedagogické fakulty.                Od roku 2008 působí ve funkci vedoucího Institutu výzkumu                školního vzdělávání Tomáš Janík. V roce 2017 prošel Institut                komplexní evaluací, od roku 2018 pracuje s  aktualizovanou                koncepcí a výzkumným programem.","3             POSLÁNÍ                               INSTITUTU                     Posláním Institutu je rozvíjet výzkum školního vzdělávání v šir-  Vedle toho Institut zpracovává expertízy, evaluační studie,                ších pedagogických, event. transdisciplinárních souvislostech.   oponentní posudky a další materiály pro MŠMT ČR a jeho orga-                Výzkumná pozornost je přednostně zaměřena na předpoklady,        nizace. S výzkumnými zjištěními a výsledky analýz se pokouší –                procesy a výsledky vzdělávání ve školách různého typu a stup-    v rámci možností – vstupovat do veřejných diskusí o vzdělává-                ně. V jednotlivých projektech se zkoumají problémy kurikula,     ní. Jeho ambicí je stát se respektovaným partnerem s hlasem,                vyučování a  učení, učitelské profesionalizace a  další. Motto   jenž má reprezentovat náhledy a postoje výzkumné komunity.                „výzkumem k lepšímu vzdělávání“ zavazuje Institut k tomu, aby    Institut se spolupodílí na zabezpečování doktorského studia                zprostředkovával hlubší porozumění edukační realitě ve ško-      v  oborech Pedagogika, Sociální pedagogika, Didaktika cizích                lách a propracovával východiska pro zkvalitňování jejich praxe.   jazyků a Didaktika geografie, a to organizováním odborných se-                 Ve snaze o naplnění těchto cílů se využívá postupů teoretic-     minářů, workshopů a přednášek k problematice pedagogické                kého i empirického výzkumu, uplatňují se přístupy interdiscip-   metodologie, kurikulárních studií, oborových didaktik a (nejen)                linární i komparativní. Vedle kvantitativní a kvalitativní meto-  učitelské profesionalizace, na kterých vystupují významní od-                dologie se využívá také metodologie smíšené. Institut sleduje    borníci z ČR i ze zahraničí. Na tyto semináře, workshopy a před-                problematiku pedagogické metodologie  – zejména vztah vě-        nášky jsou zváni i  kolegové  – akademičtí pracovníci fakulty,                decké a  praktické pedagogiky, obecné otázky oborových di-       čímž Institut realizuje svoji ambici „působit dovnitř fakulty“.                daktik, komparativní metodologii ve výzkumu kurikula, výuky      Další rozměr působení Institutu dovnitř fakulty spočívá v při-                a učitelské profesionalizace.                                    zvání kolegyň a kolegů z kateder do spolupráce na výzkumných                Do širšího povědomí odborné komunity se Institut propracoval     projektech a v podílu Institutu na organizaci vědeckého života                některými svými výraznějšími aktivitami. Jde zejména o reali-    na fakultě.                zaci výzkumu kurikula (zkoumání kurikulární reformy, analýzy     Institut pořádá i další přednášky a semináře, dlouhodobě v rám-                kurikulárních dokumentů vč. učebnic), dále rozvíjení výzkumu     ci cyklu Podněty pro pedagogický a didaktický výzkum (ve spo-                založeného zpravidla na analýze videozáznamů výuky (video-       lupráci s brněnskou pobočkou České pedagogické společnosti),                studie)  ústícího do  rozpracování  koncepce transdisciplinární   nově v rámci Interdisciplinárního semináře o profesích a profes-                didaktiky a konečně rozpracování konceptů a nástrojů profesi-    ní přípravě.                onalizace a profesního rozvoje učitelů (videokluby, VideoWeb,                webový portál Didactica viva a další).                                                                                                                                                      9","Institut vede v nakladatelství Masarykovy univerzity dvě edič-   Z uvedeného je patrné, že ambicí Institutu je prokazovat re-                ní řady Pedagogický výzkum v teorii a praxi a Syntézy výzku-     levanci výstupů více směry. Jakkoliv je jeho hlavním posláním                mu vzdělávání, v nichž vycházejí odborné monografie k vybra-     produkovat výstupy pro vědeckou/výzkumnou komunitu, svoji                ným problémům pedagogiky a pedagogického výzkumu. Vedle          činnosti směřuje také ke vzdělávací politice a  ke vzdělávací                toho se podílí na vydávání vědeckých časopisů Pedagogická        praxi. Kromě toho je zájmem Institutu dosahovat mezinárodní                orientace (Jost), Orbis scholae (JSc) a odborného časopisu pro   viditelnosti (ovšem při zachování národní relevance) svých vý-                učitele Komenský.                                                sledků, což ústí do potřeby posilování mezinárodní spolupráce,                                                                                 jež patří mezi důležité agendy Institutu.                                               Lidmi to začíná – lidmi to pokračuje (téměř kompletní složení 2018)","4             ORGANIZAČNÍ STRUKTURA                               A PERSONÁLIE                     Organizační struktura a personální zajištění Institutu jsou zalo-  včetně údaje, zda jde o úvazek tzv. kmenový, tj. mzda z prostředků                ženy na následujícím principu:                                   fakulty (tmavě fialová barva), či úvazek tzv. projektový, tj. mzda                —  Vedoucí Institutu formuluje v diskusi s vedením Pedago-       z prostředků účelového financování, např. projekty GA ČR (světle                gické fakulty MU (směrem nahoru) a s vedoucími výzkumných        fialová barva).                                              1                projektů a výzkumných skupin  (směrem dolů) výzkumný pro-        S jistou nadsázkou můžeme hovořit o „první generaci“ zakláda-                gram Institutu. Vedoucí provádí supervizi aktivit výzkumných     jících pracovníků (tvořené dvěma profesory a jedním výzkumní-                projektů a výzkumných skupin a připravovaných publikačních       kem s titulem Ph.D.), „druhé generaci“ nastupující v roce 2007                a dalších výstupů.                                               se začátkem řešení projektu LC (skupina čtyř začínajících vý-                 —  Vedoucí, popř. koordinátoři výzkumných projektů a skupin      zkumníků pod vedením jednoho docenta) a  „třetí generaci“                rozpracovávají výzkumný program v jim svěřené tematické oblas-   (čerstvých absolventů Ph.D. studia) nastupující od roku 2013.                ti (např. kurikulum, vyučování a učení, učitelská profesionaliza-  Je přirozené, že každá taková „generace“ s sebou přináší nová                ce), připravují nové projektové žádosti tak, aby korespondovaly   či aktualizovaná výzkumná témata (viz kap. 5).                s výzkumným programem Institutu. V rámci daném výzkumným         Po celou dobu fungování byl Institut také příznivým prostředím                programem jsou vedoucí výzkumných projektů/skupin auto-          pro kvalifikační růst jednotlivých pracovníků; tři z nich realizo-                nomními badateli, mluvčími řešených projektů/skupin a zpravi-    vali úspěšná habilitační řízení a sedm úspěšně dokončilo dok-                dla také hlavními autory publikačních či jiných výstupů.         torské studium.                 —  Členové výzkumných projektů/skupin pracují pod vedením                vedoucího projektu/skupiny na úkolech vymezených projektem.                Jsou spoluautory výstupů z řešení projektů. Zpravidla se jedná                o pracovníky či doktorandy Pedagogické fakulty MU, popř. i o ex-                terní spolupracovníky.                Na práci Institutu se za dobu jeho působení podílelo 27 akade-   1  Výzkumné skupiny představují volnější formu organizace výzkumných aktivit a pra-                mických a projektových pracovníků. Z toho 13 kolegů pro Insti-   covníků, která není formálně zastřešena konkrétním výzkumným projektem. Výzkumné                tut pracovalo alespoň tři roky celým nebo téměř celým úvaz-      skupiny jsou do značné míry „tekuté“ a „nevázané“, přičemž není ambicí je formalizo-                                                                                 vat – v nějaké podobě je totiž dočasně „zformalizuje“ konkrétní výzkumný projekt, po-                kem (0,7–1,0). Tabulka 1 shrnuje personální složení Institutu    kud na jeho realizaci získají prostředky např. od GA ČR, ze specifického výzkumu apod.                od jeho založení do současnosti. Zachycuje výši úvazku (v dese-  V minulosti takto pracovala skupina pro výzkum učebnic (vedená Petrem Knechtem),                                                                                 v současné době se do této podoby rozvíjí aktivity zaměřené na interdisciplinární                tinách) každého pracovníka v  jednotlivých kalendářních letech    výzkum profesionalizace a profesní přípravy (koordinované Vlastimilem Švecem).                                                                                                                                                   11","2003   2004  2005  2006  2007   2008  2009  2010  2011   2012  2013  2014  2015   2016  2017                 Maňák Josef, prof. PhDr., CSc.                 Švec Vlastimil, prof. PhDr., CSc.                 Janík Tomáš, doc. PhDr. Mgr., Ph.D.                 Najvar Petr, Mgr., Ph.D.                 Najvarová Veronika, Mgr., Ph.D.                 Vlčková Kateřina, doc. Mgr. et Mgr., Ph.D.                 Knecht Petr, doc. Mgr., Ph.D.                 Kubiatko Milan, PaedDr., Ph.D.                 Píšová Michaela, doc. PhDr., M.A., Ph.D.                 Pešková Karolína, Mgr., Ph.D.                 Tůma František, Mgr., Ph.D.                 Janko Tomáš, Mgr., Ph.D.                 Minaříková Eva, Mgr., Ph.D.                 Janík Miroslav, Mgr., Ph.D.                 Tabulka 1. Vývoj personálního složení Institutu v letech 2003–2017                    Z  Tabulky 1 vyplývá, že do roku 2006 byly mzdové náklady        Pozn.: Výše úvazku (v desetinách) každého pracovníka v jednotlivých kalendářních le-                pracovníků Institutu v celém rozsahu hrazeny z prostředků fa-    tech. Tmavě fialová barva – úvazek tzv. kmenový, tj. mzda z prostředků fakulty. Světle                                                                                 fialová barva – úvazek tzv. projektový, tj. mzda z prostředků účelového financování,                kulty, kdežto od roku 2006 (přesněji od března 2006) je v ka-    např. projekty GA ČR.                ždém roce většina pracovníků (i většina přepočtených úvazků)                vázána v projektech (LC, GA ČR). Na těchto projektech s Insti-                tutem  spolupracovalo  13 kolegů, jejichž  úvazek se  zpravidla                pohyboval mezi 0,1 a 0,4. Tabulka také ukazuje na tendenci                Institutu přizvávat kolegy z jiných kateder fakulty ke spoluprá-                ci v rámci výzkumných projektů, což souvisí s ambicí Institutu                „působit dovnitř fakulty“ a nabízet kolegům v rámci možností                příležitosti ve výzkumu.","2003  2004  2005  2006   2007  2008  2009  2010   2011  2012  2013  2014   2015  2016  2017           Němec Jiří, doc. PhDr., Ph.D.             (Katedra sociální pedagogiky)           Vlček Petr, PhDr. Mgr., Ph.D.             (Katedra tělesné výchovy a výchovy ke zdraví)           Trna Josef, doc. RNDr., CSc.             (Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání)           Mužík Vladislav, doc. PaedDr., CSc.             (Katedra tělesné výchovy a výchovy ke zdraví)           Janíková Věra, prof. PhDr., Ph.D.             (Katedra německého jazyka a literatury)           Hanušová Světlana, doc. Mgr., PhD.             (Katedra anglického jazyka a literatury)           Collins Rita Chalmers, Dr.             (Katedra anglického jazyka a literatury)           Bradová Jarmila, Mgr.             (Katedra pedagogiky)           Slavík Jan, doc. PaedDr., CSc.             (PdF ZČU v Plzni)           Uličná (Kostková) Klára, PhDr. Mgr., Ph.D.             (PdF UK)           Kohoutek Tomáš, Mgr., Ph.D.             (Katedra psychologie)           Mareš Jan, Mgr. et Mgr., Ph.D.             (Katedra psychologie)           Mgr. Michaela Spurná             (Organizační referentka)           Marie Baráčková             (Sekretářka)                                                                                                                                                                 13","5             VÝZKUMNÝ                               PROGRAM                     Výzkumné aktivity Institutu směřují do tří tematických oblas-                tí a vztahují se ke čtyřem obsahovým doménám vzdělávání.                  +          +             +          doména                Čtyři domény na Obrázku 2 představují – bez nároku na úpl-                                                    jazyková                nost – základní oblasti lidského vědění a klíčové způsoby se-             +          +             +          doména                tkávání se světem. Dlouhodobým cílem Institutu je budovat                                                     matematicko-přírodovědná                kvalifikační (aprobační) a organizační strukturu pracoviště tak,                aby bylo možné ve třech tematických oblastech realizovat do-              +          +             +          doména                                                                                                                              společenskovědní                ménově specifické výzkumy a od nich směřovat k transdiscip-                linárnímu zobecňování. Aprobace kmenových pracovníků Insti-               +          +             +          doména                tutu plně nepokrývá všechny průniky uvedené na schématu,                                                      esteticko-výchovná                proto jsou ke spolupráci na výzkumných projektech přizýváni                i odborníci z jiných pracovišť PdF MU a z dalších institucí či         výzkum     výzkum      výzkum                                                                                       kurikula                                                                                                  vyučování                                                                                                              učitelské                organizací MU i dalších pracovišť z ČR i ze zahraničí.                            a učení     profesionalizace                                                                                     Obrázek 2. Tematické oblasti a obsahové domény                                                                                    reflektované ve výzkumech Institutu","5.1           Výzkum                              kurikula                     První oblastí je výzkum kurikula a jeho proměn. Ve výzkumných    Aktuální historicko-srovnávací analýzy nicméně naznačují, že                projektech jsou zodpovídány jak obecnější otázky týkající se     od 90. let 20. století dochází ke sbližování evropské didaktické                cílů a obsahu vzdělávání, tak specifické otázky týkající se pro-  tradice s angloamerickou tradicí kurikulárních studií. V České                cesů tvorby, implementace, realizace a evaluace kurikulárních    republice je patrný zvýšený zájem o kurikulární problematiku                dokumentů či dalších kurikulárních konstruktů (např. učebnic).   v souvislosti s potřebou porozumět problémům stojícím v po-                Pozornost se zaměřuje i na zkoumání vztahů mezi teorií kuriku-   zadí probíhající kurikulární reformy.                la, kurikulární politikou a vzdělávací praxí, se zvláštním zřetelem   Z výzkumů vyplývá, že pojem kurikulum dosud není v českém                k vybraným oborově specifickým i oborově obecným problémům.      pedagogickém myšlení dostatečně dobře usazen. Nejasnosti                Kurikulum je pojmem širokého významu. Není proto divu, že se     kolem pojmu kurikulum se promítají do nejasností kolem ku-                v angloamerickém pedagogickém myšlení etablovalo poněkud         rikulární reformy. Ta je školami překvapivě vnímána spíše jako                jiné chápání tohoto pojmu než v kontinentální Evropě. Zatím-     požadavek na změnu v rovině výukových metod, než jako poža-                co v evropském prostředí se problémy kurikula řeší převážně      davek na revizi cílů a obsahů školního vzdělávání.                v  provenienci  didaktiky  a  jsou  chápány  jako  problémy  obsa-  Ve  snaze  objasňovat  kurikulární  problematiku  usiluje  Institut                hu  vzdělávání  a  učebního  plánu,  v  angloamerické  oblasti  se   o konstituování kurikulárních studií jako svébytné oblasti bada-                etablují tzv. kurikulární studia jako svébytná oblast badatelské-  telského zájmu. Domníváme se, že v propojení s didaktickými                ho zájmu a kurikulum je zde chápáno šíře. Přibližně tak, jak je   výzkumy by kurikulární studia umožňovala dobrat se porozumě-                vymezuje E. Walterová a další autoři, tj. jako komplex problémů   ní širším souvislostem geneze cílů a obsahů školního vzdělávání.                vztahujících se k řešení otázek proč, koho, v čem, jak, kdy, za                jakých podmínek a s jakými očekávanými efekty vzdělávat.         V rámci kurikulárních studií by měly být zkoumány obecnější                                                                                 otázky cílů a obsahu vzdělávání, vč. procesů tvorby, implemen-                Ke konfrontaci obou pojetí docházelo v průběhu celého 20. sto-   tace a hodnocení kurikulárních dokumentů a jejich efektů. Dů-                letí. Významným podnětem bylo vydání Robinsohnovy práce Bil-     ležitou oblastí zájmu kurikulárních studií by mělo být zkoumá-                dungsreform als Revision des Curriculums, která uvedla pojem     ní vztahů mezi teorií kurikula a vzdělávací praxí, se zvláštním                kurikulum do německého prostředí, kde započala jeho konfron-     zřetelem  ke  kulturním  a  společenským  souvislostem,  které                tace s didaktikou. V souvislosti s tím docházelo mj. k termino-  jednotlivé formy kurikula ovlivňují. Kurikulární studia by měla                logickým obtížím – bylo obtížné vysvětlit, zda je didaktika částí   mít výrazně transdisciplinární charakter, s těžištěm v pedago-                kurikula či kurikulum částí didaktiky, nebo zda jsou obě oblasti   gice, psychologii, sociologii, kulturologii a dalších disciplínách.                totožné.                                                                                                                                                    15","Pro metodologii kurikulárních studií by měly být typické mul-    Témata a problémy řešené v rámci didaktických disciplín jsou                tiparadigmatické přístupy a využívání širokého spektra kvanti-   často velmi pevně zakotveny v kontextech jednotlivých oborů.                tativních i kvalitativních výzkumných metod či technik (feno-    Mimo jejich oborové kontexty je často obtížné tyto problémy                menologie, hermeneutika, rekonstrukcionismus, autobiografie,     nejen řešit, ale dokonce i pojmenovat, neboť jsou vázány na                akční výzkum, diskursivní analýza aj.).                          oborovou terminologii a oborově specifický způsob uvažování.                Stávající aktivity Istitutu jsou zaměřeny na mapování kuriku-    Mezioborové inspirace pro řešení takových problémů jsou sice                lárního výzkumu a jeho metodologie. Ve spolupráci s Výzkum-      z těchto důvodů v principu obtížné, avšak zároveň mohou být                ným ústavem pedagogickým v Praze realizoval Institut rozsáhlý    velmi  cenné.  Je proto žádoucí vybudovat  stabilní  platformu,                výzkum kurikulární reformy na gymnáziích. Pozornost je dále      která by umožňovala systematickou komunikaci mezi didaktic-                věnována metodologii utváření cílů a obsahů školního vzdělá-     kými disciplínami a přispívala k budování nové kultury vyučo-                vání. Specifickou oblast zájmu Institutu představuje zkoumání    vání a učení.                učebnic.                                                         Tradiční pojetí obecné didaktiky však tuto roli nenaplňuje, a to                Cílem aktivit Institutu v nadcházejícím období je pokračovat     proto, že abstrahuje od konkrétních obsahů jednotlivých obo-                ve výzkumu kurikulární reformy, mapovat problematiku tvorby      rů. Pohybuje se potom v natolik abstraktní rovině, že pro stu-                vzdělávacích standardů, propracovávat otázky kvality kurikula    denty učitelství je obtížné reflektovat konkrétní výukové situa-                a diagnostické nástroje pro její uchopování.                     ce s oporou o teoretické konstrukty tradiční obecné didaktiky.                                                                                 Ta se jim pak jeví jako málo relevantní pro jejich praxi. Mimo                Druhou oblast představuje výzkum vyučování a učení. V projek-    jiné proto vybízí ke svému přerámování.                tech jsou produkovány poznatky týkající se procesů probíhají-                cích ve školních třídách. V souvislosti s tím Institut rozpracová-                vá metodologii výzkumu výuky prostřednictvím videozáznamu                a  realizuje výzkumné  projekty zaměřené na  vybrané aspekty                výuky v  jednotlivých předmětech školního vzdělávání. Zkou-                máním nad-oborových přesahů a mezipředmětových vztahů se                směřuje k rozpracování koncepce transdisciplinární didaktiky.","5.2           Výzkum                              výuky                     Domníváme se, že je třeba rozpracovávat koncepci transdis-       Vedle toho jsou řešeny metodologické otázky spojené s výzku-                ciplinární (mezioborové) didaktiky a rozvíjet ji jako platformu   mem výuky založeným na analýze videozáznamu, mezi jehož                pro komunikaci mezi oborovými didaktikami a jako příležitost     největší přednosti patří právě potenciál pro multiperspektivní                k abstrahování a zobecňování témat řešených v rámci oboro-       a multioborový přístup k analýze a interpretaci výzkumných dat.                vých didaktik, avšak s neustálým ohledem na konkrétní obsahy     Cílem aktivit Institutu v nadcházejícím období je pokračovat                relevantní pro jednotlivé obory.                                 v systematickém výzkumu výuky v různých oborech školního                Transdisciplinární didaktika umožní i  rozpracovávání témat,     vzdělávání a na různých stupních škol, hledat způsoby zobec-                která jsou ve své podstatě nadoborová, jako jsou mezipředmě-     ňování  oborovědidaktických  poznatků  a  rozpracovávat meto-                tové vztahy v kurikulu a ve výuce, a která jsou aktuální v nově   dologii empirického výzkumu v transdisciplinární didaktice.                se rozvíjejícím kompetenčním pojetí vzdělávání, jako je mezi-                oborový transfer poznatků jako projev kompetence k  řešení                problémů. Tato témata jsou tak pojednávána na sdílené (obec-                nější) rovině. Transdisciplinární didaktika operuje v  prostoru                mezi  obecnou didaktikou, jež se nezabývá obsahovými kon-                kretizacemi, a oborovými didaktikami, pro které je obtížné for-                mulovat své výpovědi na vyšší rovině obecnosti.                Institut dlouhodobě rozpracovává metodologii transdidaktic-                kého  výzkumu. V  rámci  CPV/IVŠV videostudie  je  realizován                výzkum výuky směřující nejen k budování poznatkové základ-                ny v jednotlivých oborových didaktikách – fyziky, zeměpisu,                cizích jazyků, tělesné výchovy, ale je relevantní i pro trans-                disciplinární didaktiku. Vedle oborově specifických analýz                jsou totiž prováděny i analýzy oborově neutrálních aspektů                výuky v jednotlivých školních předmětech. V návaznosti na                to směřují analýzy prostřednictvím mezioborových komparací                k  hlubšímu  pochopení  obecných  charakteristik  procesů  vy-                učování a učení.                                                                                 Dokumentace pedagogického vědění (o kurikulu, výuce, učitelství)                                                                                                                                                   17","5.3           Výzkum (učitelské)                              profesionalizace                     Třetí tematickou oblastí je výzkum profesního rozvoje a učitel-  Na základě výsledků výzkumu se však zdá, že učitelství u nás                ské přípravy. Ten je na pedagogických fakultách chápán jako      stále setrvává na úrovni semiprofese. Hovoří se dokonce o smě-                profilující. Konkrétně jsou zkoumány procesy profesního rozvo-   řování k deprofesionalizaci, o učitelství v krizi. Výzkumy poukazu-                je učitele od začínajícího učitele po učitele experta, možnosti   jí na konkrétní nedostatky učitelů týkající se kvality výuky a vní-                podpory těchto procesů a vliv kontextuálních proměnných na       mají je jako znaky neprofesionality a nekompetentnosti učitelů                tyto procesy. Rozvoj profesní kompetence učitele je sledován     ve vztahu k novým nárokům. Co je příčinou této situace?                zejména v oblastech profesního myšlení a profesních znalos-      Překážek na cestě k profesionalizaci je celá řada; obecně lze                tí učitele – s důrazem na rozvoj didaktických znalostí obsahu    konstatovat, že problémy spočívají jak vně profese samotné,                a profesního vidění.                                             ve vzdělávací politice (nedostatečná podpora učitelů v promě-                 Moderní  pedeutologie  se  od  20.  století  rozvíjí  jako  svébytná   nách jejich rolí, legislativa, chybějící systémové prvky podpory                pedagogická disciplína, v posledních nejméně třiceti letech pak   kvality učitele – standard kvality, kariérní systém atd.) i v teorii                zaznamenává dynamický rozvoj. Důvodem jsou mimo jiné nové        a výzkumu. Uvnitř samotné učitelské profese se pak projevuje                požadavky, které jsou na učitelskou profesi kladeny v souvis-    nedostatečná míra přijetí profesní autonomie a odpovědnosti,                losti se sociokulturními změnami. Klíčovým trendem se stává      nízké profesní sebevědomí a značná setrvačnost a konzervati-                profesionalizace učitelství. Je charakterizována důrazem na      smus v pojetí profese i sebepojetí.                profesní znalosti, které jsou vytvářeny na základě soudobé te-   Cílem Institutu v oblasti učitelské profesionalizace je zaměřit                orie a výsledků výzkumů, na profesní hodnoty, jasně formulo-     se na rozpracování koncepce propojující teorii učitelské pro-                vanou etiku profese a v neposlední řadě na vysokou míru pro-     fese s praxí. Dále usilujeme o pochopení charakteru a proce-                fesní autonomie učitele. „Nová“ profesionalita učitele staví na   sů profesního učení, tj. rozvoje profesní kompetence učitele.                konstruktu profesní kompetence; jejím jádrem je dovednost        Vycházíme přitom z  modelu reflektivní praxe a  z  konstrukti-                reflexe a sebereflexe, které jsou považovány za podmínku pro-    vistického, resp. sociálně konstruktivistického paradigmatu,                fesního rozvoje.                                                 samozřejmě s vědomím paradigmatické plurality a s ohledem                                                                                 na kulturní a společenská specifika. Zvláště důležitá je komuni-                                                                                 kace výsledků výzkumu směrem k učitelům, pro kterou je pod-                                                                                 mínkou poznávání „jazyka praxe“.","6              VÝZKUMNÉ                                                                                                 PROJEKTY                     Jednou z konkrétních cest k řešení těchto cílů by měl být vý-    Svůj výzkumný program naplňuje Institut prostřednictvím ře-                zkum expertnosti v profesi učitele, její podstaty i determinant   šení výzkumných projektů. Právě do projektů jsou koncentro-                jejího rozvoje. Institut směřuje k vytvoření koncepce podpory    vány klíčové aktivity pracovníků Institutu. V  níže uvedeném                procesů profesního rozvoje učitele i jejích konkrétních nástro-  přehledu  prezentujeme nejdříve projekty (MŠMT, GA  ČR;  Ta-                jů, tj. o optimalizaci zdrojů podpory, strategií a typů intervencí,   bulka 2) přinášející externí financování (tj. financování ze zdro-                a to také s využitím virtuální reality (videoweb).               jů stojících mimo Masarykovu univerzitu, resp. Pedagogickou                V aplikačním přesahu našich výzkumů do přípravného a dalšího     fakultu MU). Doplňkově jsou zde prezentovány projekty inter-                vzdělávání učitelů směřujeme k propracování nových koncep-       ního financování – projekty specifického výzkumu financované                tů a nástrojů učitelské profesionalizace. Ve výzkumu učitelské   z prostředků MU. Samostatná pozornost je věnována projek-                profese může Institut stavět na poměrně dlouhé tradici a vy-     tům zahraničním, ty však jsou spíše rozvojového než výzkum-                cházet ze studií orientovaných na klíčové dovednosti učitele,    ného charakteru (viz dále).                jejich utváření a rozvíjení, monitoring a evaluaci, a to rovněž   Tabulka 2 podává přehled o realizovaných výzkumných projek-                ve vztahu k přípravnému vzdělávání učitelů. Stávající aktivity   tech (především projektech GA ČR), jejich tématech a řešitel-                Institutu jsou zaměřeny na klíčové aspekty profesní kompe-       ských kolektivech a časové kontinuitě. Každý projekt směřoval                tence, jejich koncepční uchopení a uvedení do teorie učitelské   k rozvíjení poznání v jednotlivých oblastech a doménách, jimiž                profese i její aplikace v praxi. Jedná se o výzkum didaktických   se Institut dlouhodobě zabývá (viz výše). Obrázek 3 pak ilustru-                znalostí obsahu, reflektivní praxe, učitelské expertnosti a vý-  je, jak byly konkrétní projekty zacíleny, pokud jde o jednotlivé                voj videowebu jako nástroje podpory profesního učení učitele.    oblasti a domény.                Cílem aktivit Institutu v  nadcházejícím období je zmapování                metodologie a výsledků výzkumu v oblasti expertnosti učitele                a objektivních i subjektivních determinant jejího rozvoje, při-                čemž je uplatňován gradační přístup (od novice k expertovi).                Dále jde o propracování metodiky jedné z forem podpory pro-                fesního rozvoje učitele – pozorování, obecněji o oborově didak-                tický mentoring.                                                                                                                                                        19","6.1           Výzkumné projekty GA ČR                              a Centrum základního výzkumu                      Název projektu (kód projektu)                     Zkrácený název   Doba řešení  Řešitelský kolektiv                  Implicitní pedagogické znalosti a možnosti autoregulace procesu jejich rozvíjení   Implicitní  1. 1. 2002 – 31. 12. 2004  Vlastimil Švec                 (406/02/1247)                 Obsahová dimenze kurikula základní školy (406/05/0246)  Obsahová dimenze   1. 1. 2005 – 31. 12. 2007  Josef Maňák (řešitel, Pedagogická fakulta MU), Vlastimil Švec (spoluřešitel,                                                                                                Fakulta humanitních studií UTB ve Zlíně)                 Didaktická znalost obsahu jako klíčový koncept kurikulární reformy (406/06/P037)  Didaktická znalost   1. 1. 2006 – 31. 12. 2008  Tomáš Janík                                                                   obsahu                 Dovednosti žáků v biologii, geografii a chemii: Výzkum zamýšleného, realizovaného   Dovednosti   1. 1. 2010 – 31. 12. 2013  Hana Čtrnáctová (řešitel, Přírodovědecká fakulta UK v Praze), Hana Cídlová,                 a osvojeného kurikula na počátku implementace kurikulární reformy (P407/10/0514)  Milan Kubiatko, Zdeňka Lososová, Jiří Šibor, Ivana Vaculová (spoluřešitelská                                                                                                organizace – Pedagogická fakulta MU)                 Kvalita kurikula a výuky v oborech školního vzdělávání (P407/11/0262)  Kvalita   1. 1. 2011 – 31. 12. 2013  Tomáš Janík (řešitel), Jan Slavík, Vladislav Mužík, Josef Trna                 Učitel – expert: jeho charakteristiky a determinanty profesního vývoje (na pozadí   Učitel expert   1. 1. 2011 – 31. 12. 2013  Michaela Píšová (řešitelka), Světlana Hanušová, Věra Janíková, Petr Najvar, Klára                 cizojazyčné výuky) (P407/11/0234)                                              Kostková, František Tůma                 Strategie učení se cizímu jazyku a výsledky vzdělávání: Analýza shluků a sekvencí   Strategie   1. 1. 2012 – 31. 12. 2014  Kateřina Vlčková (řešitelka), Klára Kostková, Jarmila Bradová/Karolína Pešková                 strategií (GAP407/12/0432)                 Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů v učebnicích a ve výuce   ProKomp   1. 1. 2012 – 31. 12. 2014  Petr Knecht (řešitel)                 (GAP407/12/P059)                 Profesní vidění a jeho rozvíjení prostřednictvím analýzy založené na videu (z pohledu   ProfiVi   1. 2. 2013 – 31. 12. 2015  Tomáš Janík (řešitel), Michaela Píšová, Klára Kostková, Eva Minaříková                 učitelů angličtiny jako cizího jazyka) (P407/13-21961S)                 Utváření didaktického vědění pro zlepšení: rozvíjení kvality výuky (GA14-06480S)  ProKnow   1. 1. 2014 – 31. 12. 2016  Jan Slavík (řešitel), Tomáš Janík, Petr Najvar, Petr Knecht                 Mezi akceptací a resistencí: Vnímání kurikulárních změn učiteli v období deseti let   Akceptace   1. 1. 2015 – 31. 12. 2017  Tomáš Janík (řešitel), Petr Knecht, Karolína Pešková, Tomáš Janko                 implementace reformy (GA15-05122S)                 Interakce ve výuce anglického jazyka na vysoké škole (GA15-08857S)  Interakce   1. 1. 2015 – 31. 12. 2017  František Tůma (řešitel)                 Jaký význam má kontext: objektivní determinanty socializace začínajících učitelů   Učitel novic   1. 3. 2015 – 31. 12. 2017  Světlana Hanušová (řešitelka), Jan Mareš, Klára Uličná, Tomáš Janík, Eva Mina-                 (GA15-12956S)                                                                  říková, Miroslav Janík                 Vizuální geografická informace a její role v geografickém vzdělávání (GA16-01003S)  Vizuální geografická   1. 1. 2016 – 31. 12. 2018  Petr Knecht (řešitel), Tomáš Janko; ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelis-                                                                   informace                    ty Purkyně                 Profesní vidění učitelů anglického jazyka v/po akci v komunikačních aktivitách per-  Eye tracking   1. 1. 2017 – 31. 12. 2019  Eva Minaříková (řešitel), Miroslav Janík, Tomáš Janík, Zuzana Šmideková                 spektivou eye trackingu (GA17-15467S)                                          (HumeLab)                 Centrum základního výzkumu školního vzdělávání (LC06046)  Centrum základní-  1. 3. 2006 – 31. 12. 2011  Pedagogická fakulta UK v Praze (řešitelská organizace) a Pedagogická fakulta                                                                   ho výzkumu                   MU (spoluřešitelé: Jiří Němec, Josef Maňák, Tomáš Janík, Kateřina Vlčková, Petr                                                                                                Knecht, Veronika Najvarová, Petr Najvar)                  Tabulka 2. Projekty GA ČR a Centrum základního výzkumu (LC)","Akceptace            Interakce            Eye tracking         doména jazyková                   ProKnow              ProKnow              Akceptace                   Didaktická znalost obsahu  Strategie      Učitel navíc                   Obsahová dimenze     Kvalita              Interakce                                        Učitel expert        ProKnow                                        Didaktická znalost obsahu  ProfiVi                                        Obsahová dimenze     Kvalita                                                             Učitel expert                                                             Didaktická znalost osahu                   Vizuální geografická…  ProKnow            Akceptace            doména matematicko-přírodovědná                   Akceptace            ProKomp              Učitel navíc                   ProKnow              Kvalita              PorKnow                   ProKomp              Dovednosti           Kvalita                   Dovednosti           Didaktická znalost obsahu  Didaktická znalost obsahu                   Didaktická znalost obsahu  Obsahová dimenze                   Obsahová dimenze                   Vizuální geografická…  ProKnow            Akceptace            doména společenskovědní                   Akceptace            ProKomp              Učitel navíc                   ProKnow              Kvalita              PorKnow                   ProKomp              Didaktická znalost obsahu  Kvalita                   Didaktická znalost obsahu  Obsahová dimenze  Didaktická znalost obsahu                   Obsahová dimenze                   Akceptace            ProKnow              Akceptace            doména esteticko-výchovná                   ProKnow              Kvalita              Učitel navíc                   Didaktická znalost obsahu  Didaktická znalost obsahu  PorKnow                   Obsahová dimenze     Obsahová dimenze     Kvalita                                                             Didaktická znalost obsahu                   výzkum               výzkum               výzkum                   kurikula             vyučování            učitelské                                        a učení              profesionalizace                   Obrázek 3. Vztah témat řešených projektů k oborovým doménám                a výzkumným tématům                                                                                                                                                    21","6.2           Další výzkumné a rozvojové                              projekty a aktivity (domácí)                     Vedle výše uvedených projektů bylo významné také zapoje-         a teoreticky zdůvodněný přístup ke vzdělávání učitelů a dlou-                ní Institutu do projektu  IPn Kurikulum G, který byl v  letech   hodobě byla v oboru vnímána jako důležitý zdroj inspirací pro                2009–2011 řešen Výzkumným ústavem pedagogickým v Pra-            snahy systematicky a efektivně proměňovat přípravu učitelů                ze. Projekt podporoval učitele gymnázií při zavádění výuky       ve smyslu posílení reflektované praxe. Institut proto angažoval                podle nového kurikula – byl zacílen především na koordinátory    tým překladatelů a lektorů složený z pracovníků Institutu a dal-                školních vzdělávacích programů (ŠVP) a na učitele na gymná-      ších odborníků a ve spolupráci s nakladatelstvím Paido pořídil                ziích, kterým nabízel všestrannou metodickou podporu, sdílení    překlad knihy, který je využíván v oblasti vzdělávání učitelů.                zkušeností a nové formy profesního rozvoje. Specifickou část     Vedle výše uváděných projektů byl Institut řešitelským praco-                projektu představoval výzkum Kvalitní škola, který byl zaměřen   vištěm dalších výzkumných (a částečně též rozvojových) pro-                na monitoring průběhu a vyhodnocování výsledků kurikulární       jektů. Od roku 2009 do současnosti realizuje jednoroční, na                reformy. Právě tuto část projektu realizoval Institut.           sebe navazující projekty specifického výzkumu podporované                Pracovníci Institutu se jakožto součást Grémia pedagogických     Masarykovou univerzitou, resp. Pedagogickou fakultou:                fakult v roce 2013 zapojili do řešení projektu IPn Kariérní sys-  —  MUNI/A/1244/2016: Výzkum edukačních procesů, podmí-                tém, jehož cílem bylo připravit kariérní systém pro učitele a ře-  nek a prostředků (VEPPP 2017)                ditele a koncepci jejich vzdělávání. Jelikož se v průběhu řešení                ukázalo, že pod taktovkou Národního institutu dalšího vzdě-      —  MUNI/A/0985/2015: Školní vzdělávání: Výzkum učebních                lávání jakožto řešitelského pracoviště vzniká odborně proble-    podmínek, výukových metod, didaktických prostředků a kuri-                matický (a v důsledku deprofesionalizační) koncept, odstoupili   kula (SKOLA 2016)                pracovníci Institutu od řešení tohoto projektu. V roce 2015 se   —  MUNI/A/1438/2014: Výzkum školního vzdělávání: Výukové                práce na kariérním systému dostaly pod silnější gesci MŠMT,      metody, didaktické prostředky a učební podmínky (SKOLA 2015)                což bylo důvodem, aby se pracovníci Institutu k řešení proble-   —  MUNI/A/1360/2014: Kurikulum základní školy: metodolo-                matiky vrátili. Návrh kariérního systému byl sice neúspěšný      gické přístupy a empirická zjištění (KUME 2015)                v legislativním procesu (červen 2017), nicméně vytvořené kon-                cepce jsou k dispozici k dalšímu eventuálnímu využití.           —  MUNI/A/0908/2013: Školní vzdělávání: podmínky, aktéři,                                                                                 kurikulum, procesy, výsledky (SKOLA 2014)                V letech 2010–2011 pracovníci Institutu realizovali překlad kni-                hy F. A. J. Korthagena a kol. Jak spojit praxi s teorií: didaktika   —  MUNI/A/0813/2013: Kurikulum základní školy: metodolo-                realistického vzdělávání učitelů.  Kniha  představuje  originální   gické přístupy a empirická zjištění (KUME 2014)","—  MUNI/A/0706/2012: Školní vzdělávání: podmínky, aktéři,        Institut vedle toho dlouhodobě spolupracuje s jinými pracovi-                kurikulum, procesy, výsledky (SKOLA 2013)                        šti v České republice:                —  MUNI/A/0883/2011: Školní vzdělávání: podmínky, aktéři,        —  S  Ústavem výzkumu a  rozvoje vzdělávání Pedagogické                kurikulum, procesy, výsledky (SKOLA 2012)                        fakulty Univerzity Karlovy spolupracoval na řešení projektu                —  MUNI/A/1020/2010: Nástroje pro monitoring a evaluaci          LC 06046 Centrum základního výzkumu školního vzdělávání                kvality ve vzdělávání (NAME 2011)                                a  v  současnosti se podílí na pořádání společných seminářů                                                                                 a konferencí, připravuje společné publikace a těží ze vzájemné                —  MUNI/A/1038/2009: Nástroje pro monitoring a evaluaci          podpory při redakčních a editorských aktivitách.                kvality výuky a kurikula v oborech školního vzdělávání (NAME                2010).                                                           —  S Ústavem pedagogických věd Filozofické fakulty Masary-                                                                                 kovy univerzity spolupořádá společné semináře a konference,                Strategickou ideou těchto projektů je podporovat spolupráci      spolupracuje na vnitrouniverzitních a  spolkových aktivitách                mezi akademickými pracovníky a studenty (v tomto případě         a taktéž se těší vzájemné podpoře redakčních a editorských                doktorandy), a to zejména při realizaci výzkumů zpracováva-      aktivit.                ných v rámci disertačních prací. Zastřešující cíl těchto projek-                tů spočívá v rozpracování teoretických rámců a výzkumných        — S Katedrou pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty                nástrojů umožňujících empirické podchycení proměnných            Jihočeské univerzity spolupracuje v oblasti výzkumu vyučová-                vztahujících se k  podmínkám, aktérům, kurikulu, procesům        ní a učení a podílí se na vývoji prostředí pro vzdělávání učitelů.                a  výsledkům školního vzdělávání. Ke zpracování tématu se        —  Ve spolupráci s Českou školní inspekcí připravuje a rea-                přistupuje z perspektivy obecné pedagogiky, srovnávací pe-       lizuje semináře profesního rozvoje školních inspektorek a in-                dagogiky, školní pedagogiky, oborových didaktik, teorie školy    spektorů a spolupracoval i na přípravě analytické zprávy z še-                a kurikula. Projekty jsou oceňovány jako účinná podpora dok-     tření TALIS 2013.                torských studií na PdF MU.                                       —  S Národním ústavem pro vzdělávání spolupracoval na ře-                V letech 2012–2014 byl Institut zapojen do projektu Zaměst-      šení projektů ESF Kurikulum G – výzkumná aktivita Kvalitní ško-                náním čerstvých absolventů doktorského studia k  vědecké         la, Cesta ke kvalitě a Efektivní odborná škola.                excelenci (CZ.1.07/2.3.00/30.0009), který umožnil na tři roky                zaměstnat dva pracovníky (Tomáše Janka a Františka Tůmu)                na postdoktorandských pozicích Institutu.                                                                                                                                                    23","6.3           Další výzkumné a rozvojové                              projekty a aktivity (zahraniční)                     Pokud jde o zahraniční projekty, Institut byl relativně úspěšný   Dále Institut řešil projekty typu IP (Intensive Programme) a Co-                v získávání a řešení zahraničních projektů rozvojových, neúspěš-  menius (2.1/LLP):                ný naopak byl v získávání zahraničních projektů výzkumných –     —  Na problematiku evropské dimenze se zaměřoval projekt                zaznamenal neúspěšné pokusy o získání podpory na výzkumné        EPLIPS (LLP Comenius 128766-CP-1-2006-1-DE;  The Imple-                projekty v rámci soutěží 7FP, GA ČR – DFG, Norské fondy.         mentation of a European Dimension by Peer learning in Prima-                Na druhou stranu určité úspěchy Institut zaznamenal v sou-       ry School; 2006–2009).                těžích o  zahraniční projekty, které jsou více orientovány na    —  Projektem zaměřeným na rozvoj školy byl Eis.Web                mobilitu a podporu vzdělávací praxe:                             (118089-CP-1-2004-1-BE-Comenius-C2.1; Europäische-innova-                —  AKTION 77p5 Schule als Sprachraum: Mehrsprachige Re-          tive Schulentwicklung durch Blended Learning; 2004–2007).                alität an Schulen in Wien und Brünn, jež navazoval na níže       —  Na problematiku výuky nejazykových předmětů prostřed-                uvedený projekt a na jehož řešení se podílely opět Pedagogic-    nictvím cizího jazyka (CLIL) se v letech 2004–2005 zaměřo-                ká fakulta MU (Tomáš Janík, Karolína Pešková, Miroslav Janík)    val intenzivní program TiFoLa: Teaching in Foreign Languages                a Pädagogische Hochschule Wien (Brigitte Sorger) a Zentrum       (27954-IC-8-2001-1-BE-ERASMUS-EPS-1).                für LehrerInnenbildung, Universität Wien (Eva Vetter).                —  AKTION 75p13  Jazyky ve škole – jazyky ve výuce na-           Vedle toho Institut spolupracuje s pracovišti v zahraničí:                ukových a jazykových předmětů, na jehož řešení se podílely                Pedagogická fakulta MU (Tomáš Janík, Karolína Pešková, Mi-       —  Department of Education, Faculty of Humanities and Edu-                                                                                 cation, University of Agder, Norsko – spolupráce v oblasti meto-                roslav Janík) a Pädagogische Hochschule Wien (Brigitte Sor-                ger) a Zentrum für LehrerInnenbildung, Universität Wien (Eva     dologie videovýzkumu, pořádání společných seminářů a konfe-                Vetter).                                                         rencí, společné publikace, studijní pobyty (Prof. Dr. Inger Marie                                                                                 Dalehefte).                —  AKTION 41P2 Výzkumné kolokvium: Pedagogický kompara-                tivní výzkum v Rakousku a České republice, na jehož řešení se    —  Lehrstuhl  für  Schulpädagogik,  Philosophische  Fakultät                podílely Pedagogická fakulta MU (řešitel: Tomáš Janík) a Päda-   und Fachbereich Theologie, Zentrum für Lehrerinen- und Le-                                                                                 hrerbildung, Friedrich-Alexander Universität Erlangen-Nürn-                gogische Akademie des Bundes in Wien (spoluřešitel: Renate                Seebauer).                                                       berg, Německo – spolupráce v  oblasti výzkumu vyučování                                                                                 a učení, pořádání společných seminářů a konferencí, společné                                                                                 publikace, studijní pobyty (Prof. Dr. Michaela Gläser-Zikuda).","—  School  of  Education,  Technische  Universität  München,                Deutschland – spolupráce v oblasti metodologie videovýzku-                mu a využití videa v učitelském vzdělávání, společné publikace                (Prof. Dr. Tina Seidel).                —  Lehrstuhl für Pädagogik, Philosophisch-Sozialwissens-                chaftliche Fakultät, Universität Augsburg, Německo – spolu-                práce v oblasti výzkumu učebnic (Prof. Dr. Eva Matthes, Dörte                Balcke, M.A.).                 —  Zentrum für LehrerInnenbildung, Universität Wien, Öster-                reich – spolupráce v oblasti výzkumu výuky cizích jazyků a ví-                cejazyčnosti (Univ.-Prof. Mag. Dr. Eva Vetter).                —  Institut  für  Unterrichts-  und  Schulentwicklung  an  der                Alpen-Adria Universität Klagenfurt, Rakousko – spolupráce                v oblasti výzkumu a rozvoje školy, akčního výzkumu a podpory                profesního rozvoje (Prof. Dr. Florian Müller, Prof. Dr. Stefan Ze-                hetmeier).                —  Katedra elementárnej a predškolskej pedagogiky a Cetnrum                edkačného výskumu Pedagogickej fakulty Mateja Bela v Bans-       Mobilita všeho druhu všemi směry                kej Bystrici, Slovensko – spolupráce na výzkumu školských re-                forem, kurikula a učitelské profesionalizace (Dr.h.c. prof. PhDr.                Beata Kosová, CSc., doc. PaedDr. Štefan Porubský, PhD.).                                                                                                                                                            25","7             FINANCOVÁNÍ                        Pedagogická fakulta MU financuje provoz jednotlivých pracovišť,   Příspěvek (z  fakultních prostředků) na vzdělávací činnosti                tedy i Institutu, ze svého standardního rozpočtu, který je z nej-  a  institucionální podporu prošel vývojem, kdy zaznamenal                větší části tvořen příspěvkem ze státního rozpočtu na vzdělá-    nárůst, po několik let si udržel setrvalý stav a v posledních                vací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další      letech mírně klesá (Obrázek 4). Do blízké budoucnosti je zde                tvůrčí činnost, přičemž od roku 2011 využívá pro financování     nutné počítat s diskontinuitou, neboť v této složce se mění                Institutu také prostředky institucionální podpory na dlouhodobý   způsob financování. Současně však jde o  složku rozpočtu,                koncepční rozvoj výzkumné organizace (tzv. IP).                  s níž lze v rámci fakulty strategicky pracovat – kupř. s cílem                 Dalším zdrojem financování jsou účelově vázané prostředky zís-   podpořit výzkumné instituty (spíše ovšem z  prostředků IP                kané v rámci projektů Grantové agentury České republiky a od     než z příspěvku na vzdělávací činnost).                dalších poskytovatelů. Díky projektu MŠMT LC 06046  Cent-        Prostředky ze specifického výzkumu tvořily podstatnou část                rum základního výzkumu školního vzdělávání, na jehož řešení      rozpočtu Institutu až do roku 2015, kdy došlo ke změně fa-                Institut spolupracoval v letech 2006–2011 s Ústavem výzkumu      kultní strategie – v situaci finančního propadu fakulty byly pro-                a  rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK v  Praze, Institut   středky z dotace na specifický výzkum v menší míře směrovány                rozšířil svůj záběr nad rámec fakulty a má ambici působit v celo-  na Institut, aby ve větší míře podpořily výzkum na katedrách.                republikovém měřítku.                                            I v tomto případě jde o složku rozpočtu, s níž lze v rámci fakul-                                                                                 ty strategicky pracovat.                Za dobu své existence byl Institut řešitelským či spoluřešitel-                ským pracovištěm desítek projektů menšího i většího rozsahu      Účelová podpora (zde zejména projekty FRVŠ/FRMU, LC, GA                a významu v národním a částečně též v mezinárodním kontextu.     ČR) byla relativně vysoká v  letech 2006–2011, kdy byl In-                                                                                 stitut spolu-nositelem projektu Centra základního výzkumu                                                                                 (LC), přičemž následně se po několik let dařilo kompenzovat                                                                                 výpadek projektu LC větším množstvím projektů GA ČR. Do                                                                                 budoucna je úspěšnost Institutu v soutěži GA ČR s otazní-                                                                                 kem a patrně dojde k poklesu získaných prostředků (částeč-                                                                                 ně z důvodu zvyšující se konkurence a proto, že pracovníci,                                                                                 kteří v posledních dvou letech Institut opouštějí, si s sebou                                                                                 pochopitelně berou i svůj „grantový potenciál“ – je otázkou,                                                                                 kdy a jak se začne zhodnocovat „grantový potenciál“ „třetí                                                                                 generace“ pracovníků Institutu).","Úspěšnost Institutu v  zahraničních soutěžích (7FP, GA ČR –      Souhrnem lze říci, že postupně (byť s určitými výpadky) Insti-                DFG, Norské fondy) o grant na výzkum je přes značnou snahu       tut posiluje vícezdrojový charakter svého financování. To je na                bohužel nulová. Prostředky získané v nevýzkumných grantových     jednu stranu pozitivní (neboť to skýtá šanci kompenzovat In-                soutěžích (např. Aktion, Comenius) jsou velmi nízké a je otázkou,   stitut pří výpadcích jednotlivých zdrojů), na druhou stranu ví-                zda o ně vůbec usilovat.                                         cezdrojové financování ústí do rozbíhavosti (a tedy nesoustře-                Podobně nízké jsou výnosy z tzv. kontraktačního (smluvního)      děnosti) odborných/výzkumných aktivit Institutu. Ty se sice                výzkumu či vývoje apod. Důvodem je nedostatek příležitostí       daří iniciovat a většinou i s odpovídajícími výsledky realizovat,                pro smluvní výzkum v oblasti vzdělávání a také určitá „mono-     avšak rezervy jsou v jejich prezentaci a diseminaci a v jejich                polizace“ finančních prostředků např. přímo řízenými organiza-   průniku do vzdělávací politiky a praxe, jak ukážeme ještě dále.                cemi MŠMT.                Pokud jde o konkrétní údaje, v letech 2004–2017 Institut získal                výzkumné projekty v celkové výši 57 393 tis. Z toho projekty                externího financování (MŠMT, GA ČR) byly ve výši 45 738 tis.,                projekty interního financování (MUNI) ve výši 11 655 tis. Uve-                dené je dokladem životaschopnosti pracoviště jako celku i ak-                ceschopnosti jednotlivých pracovníků v  uplynulých deseti                letech. Je však otázkou, jak se bude situace s  ohledem na                limitované příležitosti grantových soutěží a zvyšující se konku-                renci vyvíjet do budoucna.                                                                                              Výzkum – hledání vysvětlení (i za umělého osvětlení)                                                                                                                                                   27","Obrázek 4. Dotace Institutu v tis. CZK (vlevo) v letech 2003–2017                dle zdrojů financování a ve vazbě na úvazky (vpravo)","8             VÝSTUPY                                            8.1            Výzkumné téma: vyučování a učení –                                                                                                 výzkum výuky založený na analýze                                                                                                videozáznamu (videostudie)                    Cílem následujících odstavců je představit výzkumnou proble-     Procesy vyučování a učení ve výuce různých vyučovacích před-                matiku, jíž se Institut zabýval, bilancovat stav jejího řešení v do-  mětů na různých typech a stupních škol začal Institut (tehdy                mácím i mezinárodním kontextu. Nejprve budou představena         ještě pod názvem Centrum pedagogického výzkumu) podro-                zkoumaná témata v koncentraci do tří širších okruhů (vyučo-      bovat empirickému výzkumu založenému na videozáznamech                vání a učení, kurikulum, učitelská profese) a následně budou     vyučovacích hodin – tzv. videostudie – již v roce 2004.                načrtnuty některé ze snah o vstupování s nimi do vzdělávací      První (pilotní) projekt byl realizován pod názvem CPV videostu-                politiky. Zvláštní pozornost bude průběžně věnována zahra-       die fyziky. Cílem týmu bylo: představit a standardizovat meto-                ničním aktivitám, které jsou považovány za klíčové, a to nejen   dologii videostudií, realizovat videostudie napříč vyučovacími                vzhledem k jejich přínosu pro odborný rozvoj a institucionální   předměty na základních a středních školách a pokusit se využít                spolupráci, ale zejména proto, že konfrontace se zahraničními    jejich výsledků v probíhající kurikulární reformě a ve vzdělává-                partnery nás nikdy nenechaly na pochybách, že v mnoha ohle-      ní učitelů. Od roku 2005 byla realizována videostudie zeměpi-                dech se nezbytně potřebujeme zlepšovat.                          su, v roce 2007 byly zahájeny videostudie anglického jazyka                                                                                 a videostudie tělesné výchovy. Následovaly videostudie výuky                                                                                 německého jazyka a také videostudie výuky na prvním stupni                                                                                 základní školy.                                                                                  V letech 2006–2010 byly videostudie součástí řešení projektu                                                                                 MŠMT LC 06046 Centrum základního výzkumu školního vzdě-                                                                                 lávání, který byl řešen ve spolupráci CPV PdF MU a Ústavu vý-                                                                                 zkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK (řešitelem-koordinátorem                                                                                 na PedF UK byla Eliška Walterová, na PdF MU byl řešitelem Jiří                                                                                 Němec). Z těchto výzkumů jsou k dispozici publikační výstupy                                                                                 v podobě odborných knih, studií v časopisech i ve sbornících,                                                                                 a to v českém, německém i anglickém jazyce. Výsledky video-                                                                                 studií jsou představeny např. v těchto publikacích:                                                                                 Hübelová, D., Janík, T., \& Najvar, P. (2008). Pohledy na výuku zeměpisu na 2. stupni                                                                                       základní školy: souhrnné výsledky CPV videostudie zeměpisu. Orbis scholae,                                                                                       2(1), 53–72.                                                                                                                                                    29","Janík, T., Janíková, M., Najvar, P., \& Najvarová, V. (2008). Pohledy na výuku  Pro mezinárodní výzkumnou komunitu byl připraven výstup                      fyziky na 2. stupni základní školy: souhrnné výsledky CPV videostudie fyziky.   v anglickém jazyce v podobě monografie s názvem The power                      Orbis scholae, 2(1), 29–52.                Najvar, P., \& Najvarová, V. (2009). Příležitosti k učení napříč kurikulem 2. stupně   of video studies... K jejímu sepsání byli přizváni přední odborní-                      základní školy: vybrané výsledky CPV videostudie. In T. Janík, \& V. Švec (Ed.),   ci zabývající se využitím videostudií v pedagogickém výzkumu.                      K perspektivám školního vzdělávání (s. 179–192). Brno: Paido.  Význam knihy pro mezinárodní odbornou komunitu dokládá její                Janíková, M., Janík, T., \& Valkounová, E. (2009). Vyučovací jednotky tělesné   vysoká čtenost (evidováno na tři stovky přečtení na Research                      výchovy z hlediska organizačních forem a fází výuky. In V. Mužík \& V. Süss                      (Eds.), Tělesná výchova a sport mládeže v 21. století (s. 101–115). Brno:   Gate) a citovanost (evidováno na čtyři desítky citací a ohlasů).                      Masarykova univerzita.                                     Janík, T., \& Seidel, T. et al. (2009). The power of video studies in investigating                Najvarová, V., Najvar, P., \& Janík, T. (2011). Procesy výuky a příležitosti   teaching and learning in the classroom. Münster: Waxmann.                      k učení na 1. a 2. stupni. In E. Walterová, et al., Dva světy základní školy?                      Úskalí přechodu z 1. na 2. stupeň (s. 137–161). Praha: Karolinum.  Jelikož realizace videostudií probíhala v inspiraci a ve spolu-                                                                                 práci se zahraničními partnery (zejména s Leibnitzovým insti-                Metodologické problémy videostudií jsou reflektovány             tutem pro didaktiku matematiky a přírodních věd v německém                např. v textech:                                                 Kielu), byly některé výstupy publikovány v němčině a angličti-                Miková, M., \& Janík, T. (2007). Pořizování videozáznamu jako metoda   ně – např.:                      sběru dat. In R. Švaříček \& K. Šeďová, et al., Kvalitativní výzkum v pedagogic-                      kých vědách: pravidla hry (s. 192–201). Praha: Portál.     Janík, T., Miková, M., Najvar, P., \& Najvarová, V. (2006). Unterrichtsformen und – phasen                                                                                       im tschechischen Physikunterricht: Design und Ergebnisse der CPV Videostu-                Najvar, P., \& Janík, T. (2008). Videostudie ve výzkumu vyučování a učení.   die Physik. Zeitschrift für Didaktik der Naturwissenschaften, 12(1), 219–238.                      Orbis scholae, 2(1), 7–28.                                                                                 Najvar, P., Najvarová, V., Janík, T. (2009). Lesson structure in different school subjects                Janíková, M., \& Janík, T. (2009). Videostudie v edukačním výzkumu. In    in the Czech republic. Orbis scholae, 3(2), 113–127.                      Š. Švec, et al., Metodologie věd o výchově: kvantitativně-scientistické a kvali-                      tativně-humanitní přístupy v edukačním výzkumu (s. 101–111). Brno: Paido.   Janík, T., Najvar, P., Najvarová, V., Trna, J., \& Novák, P. (2012). Opportunities to learn                                                                                       in Physics instruction in the Czech Republic: Findings of the IRSE Video Stu-                Souhrnně je problematika prezentována v monografiích:                  dy. The New Educational Review, 28(2), 102–114.                Janík, T., \& Miková, M. (2006). Videostudie: Výzkum výuky založený na analýze   Najvar, P., Janík, T., \& Šebestová, S. (2013). The language of communication in English                      videozáznamů. Brno: Paido.                                       classrooms in the Czech Republic: Mixing languages. Pedagogická orientace,                                                                                       23(6), 823–843.                Najvar, P., Najvarová, V., Janík, T., \& Šebestová, S. (2011). Videostudie v pedago-                      gickém výzkumu. Brno: Paido.                               Janík, T., Najvarová, V., \& Janík, M. (2014). Zum Einsatz didaktischer Medien und Mittel:                                                                                       Ergebnisse einer videobasierten Studie. In P. Knecht, E. Matthes, S. Schütze,                                                                                       \& B. Aamotsbakke, et al., Methodologie und Methoden der Schulbuch- und                                                                                       Lehrmittelforschung (s. 289–302). Bad Heilbrunn: Julius Klinkhardt.","Výzkumy založené na analýze videozáznamů výuky byly dále         -přírodovědného, společenskovědního, estetického a tělový-                rozvinuty v  projektu GA ČR P407/11/0262  Kvalita kuriku-        chovného vzdělávání). Přidanou hodnotou projektu bylo, že na                la a  výuky v  oborech školního vzdělávání,  jehož řešitelem     základě mezioborové komparace směřoval ke zobecnění přesa-                byl letech 2011–2013 Tomáš Janík. V  rámci projektu byla         hujícímu zúčastněné obory. Díky tomu získal odezvu i respekt                propracovávána relativně originální metodologie – obsahově       v oborových didaktikách i v obecněji zaměřené didaktice a pe-                zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky.                 dagogice.                Projekt vycházel z  analýzy problémů základního vzdělávání       Metodologické základy obsahově zaměřeného přístupu byly                identifikovaných českým pedagogickým výzkumem v  letech          zpracovány v odborné knize, která byla v roce 2014 oceněna                           2                2001–2008 , kdy se ukázalo, že mnohé z  nich jsou spojeny        Českou asociací pedagogického výzkumu:                s kvalitou kurikula a výuky. S těmito pojmy se vždy operova-     Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., Minaříková, E., Lukavský, J.,                lo převážně v rámci politických sloganů, co však chybělo, bylo         Sliacky, J., Šalamounová, Z., Šebestová, S., Vondrová, N., \& Zlatníček, P. (2013).                jejich rozpracování do podoby vědeckých konstruktů. Proto si           Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování                                                                                       výuky. Brno: Masarykova univerzita.                projekt dal následující cíl: uvést koncepty kvalita kurikula a vý-                uky do českého odborného prostředí, propracovat nástroje         V rámci řešení uvedeného projektu, s přispěním širšího kolekti-                jejich empirického uchopování a  realizovat sérii výzkumných     vu autorů z oborových didaktik, byla zpracována první desítka                studií zaměřených na aspekty kvality kurikula a výuky v obo-     didaktických kazuistik realizovaných s  využitím metodiky 3A                rech školního vzdělávání. Řešení projektu bylo vedeno třemi      (anotování–analyzování–alterování výukových situací). Kazu-                principy: (i) systémovost – kvalita kurikula a výuky byla zkou-  istiky přinášejí portréty více či méně zdařilé výuky spolu se                mána v širším kontextu kvality školy a kvality školského sys-    zdůvodněnými návrhy jejich možného zkvalitnění, představují                tému, (ii) zaměřenost na obsahy a  procesy – kvalita kurikula    empirickou základnu pro navazující zobecňování. Teoreticko-                a výuky byla uchopována s ohledem na konkrétní učivo a jeho      metodologické základy tohoto přístupu jsou rozpracovány                sekvencování, (iii) propojování přístupu oborově specifického    v následujících časopiseckých studiích:                a obecně oborového – kvalita kurikula a výuky byla podchycová-   Slavík, J., Janík, T., Jarníková, J., \& Tupý, J. (2014). Zkoumání a rozvíjení kvality výuky                na z perspektivy oborových didaktik (jazykového, matematicko-          v oborových didaktikách: metodika 3A mezi teorií a praxí. Pedagogická orien-                                                                                       tace, 24(5), 721–752.                                                                                 Slavík, J., Lukavský, J., Najvar, P., \& Janík, T. (2015). Profesní soud o kvalitě výuky:                                                                                       předem a následně strukturovaná reflexe. Pedagogika, 65(1), 5–33.                2  Viz: Janík, T., Janíková, M., Janko, T., Knecht, P., Najvar, P., Najvarová, V., Šebestová, S.,                \& Vlčková, K. (2009). Kurikulum – výuka – školní klima – učitelské vzdělávání: Analýza                nálezů českého pedagogického výzkumu (2001–2008). Brno: Masarykova univerzita                                                                                                                                                   31","Tyto naše snahy byly dále rozvíjeny v  projektu GA ČR 14-        Koncepce transdisciplinární  didaktiky,  která představuje me-                06480S  Utváření didaktického vědění pro zlepšení: rozvíjení     todologické východisko pro uvedené aktivity, je představena                kvality výuky, který byl na Institutu řešen v letech 2014–2016   v této knize:                pod vedením Jana Slavíka, a vyústil ve spuštění vzdělávacího     Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., \& Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika:                portálu  Didactica viva a  rozpracování koncepce transdiscipli-        o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno:                nární didaktiky . Projekt, který k tomu poskytl zázemí, vycházel       Masarykova univerzita.                              3                z  analýz charakteru vědění produkovaného pedagogickým vý-       Další desítky didaktických kazuistik jsou průběžně publikovány                zkumem, kdy se ukázalo, že narůstající objem popisného a vy-     v odborných časopisech pro praxi a zveřejňovány na DiViWebu.                světlujícího vědění v  pedagogice kontrastuje s  nedostatkem     Díky nim bylo možné identifikovat a zřetelněji popsat charak-                vědění pro změnu a pro zlepšení, které je nezbytné v situaci,    teristiky zakládající kvalitu (resp. nekvalitu) výuky. Jako proje-                kdy máme ambici řešit problémy školního vzdělávání, resp. zkva-  vy nekvality výuky byly shledány didaktické formalismy jako                litňovat výuku. Projekt stavěl na obsahově zaměřeném přístupu    odcizené poznávání, utajené poznávání, nezavršené poznávání,                ke zkoumání a zlepšování výuky a jeho cílem bylo produkovat      zahlcující poznávání, zavádějící poznávání apod. Naopak proje-                didaktické vědění pro zlepšenína základě identifikace, analýzy   vem kvality výuky, a tedy didaktického mistrovství, se ukázalo                a posuzování situací vztahujících se k produktivní kultuře vy-   být konstruující poznávání, kognitivně aktivizující výuka apod.                učování a učení v základních oblastech vzdělávání (jazyky, ma-   Tyto projevy (ne)kvality výuky jsou popsány v kapitole 4 výše                tematika, přírodní vědy, společenské vědy, estetickovýchovné     zmíněné publikace Transdisciplinární didaktika.                předměty) a  navržení alterací výukových situací. To se stalo    Výsledky řešení obou výše zmíněných projektů GA ČR byly prů-                východiskem k zobecňování poznatků napříč výukovými situa-       běžně prezentovány na zahraničních konferencích, kde získávaly                cemi. Těchto cílů bylo dosahováno prostřednictvím práce v pro-                fesních komunitách složených ze zkušených učitelů a výzkum-      3  Paralelně a v návaznosti na to byla v gesci pracovní skupiny pro oborové didakti-                níků – zpravidla oborových didaktiků, pedagogů a  psychologů     ky Akreditační komise zpracována přehledová monografie, která sehrála podstatnou                z fakult připravujících učitele. V těchto komunitách byly (a stále   úlohu při aktuálních snahách o formování oborových didaktik do podoby relativně au-                jsou) s podporou elektronického učebního prostředí (DiViWeb)     tonomních odborných disciplín s klíčovou úlohou v učitelském vzdělávání: Stuchlíková,                                                                                 I., Janík, T., Beneš, Z., Bílek, M., Brücknerová, K., Černochová, M., Čížková, V., Čtrnácto-                anotovány, analyzovány a alterovány výukové situace, které byly   vá, H., Dvořák, L., Dytrtová, K., Gracová, B., Hník, O., Kekule, M., Kostková, K., Kubiatko,                zpracovány formou didaktických kazuistik a následně publiko-     M., Nedělka, M., Novotná, J., Papáček, M., Petr, J., Píšová, M., Řezníčková, D., Slavík, J.,                                                                                 Staněk, A., Šmejkalová, M., Tichá, M., Valenta, J., Vaníček, J., Vondrová, N., Závodská,                vány, aby mohly být v profesní komunitě sdíleny a diskutovány    R., \& Žák, V. (2015). Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy. Brno: Masarykova                s cílem rozvíjet didaktické vědění pro změnu/zlepšení.           univerzita. Monografie získala v roce 2016 Cenu rektora Jihočeské univerzity a Cenu                                                                                 České asociace pedagogického výzkumu.","rozumějící odezvu. První publikace v  angličtině a  němčině na   týmem Kateřiny Vlčkové. Výzkum se zabýval užíváním žákov-                toto téma na sebe nenechaly dlouho čekat. Zmiňovaný přístup      ských strategií (především strategií užívání jazyka) uplatňova-                je formou kapitoly (8) prezentován v níže uvedené německy psa-   ných při učení se angličtině jako cizímu jazyku na konci základ-                né knize, v angličtině je k dispozici formou časopisecké studie:  ního vzdělávání. Žáky deklarované používání strategií je dáno                Janík, T. (2016). Aktuelle Entwicklungen im Bildungsbereich in der Tschechischen   do souvislosti s indikátory jejich vzdělávacích výsledků, jako                      Republik: Curriculum – Unterricht – Lehrerbildung. Münster: Waxmann.  jsou skóre z úloh standardizovaných testů KET na úrovni A2 či                Slavík, J., Janík, T., \& Najvar, P. (2016). Producing knowledge for improvement:   známka z anglického jazyka. Strategie a úspěšnost řešení úloh                      the 3A procedure as a tool for research on teaching and learning.   jsou zkoumány u řečových dovedností čtení, poslechu, mluve-                      Pedagogika, 66(6), 671–688.                                                                                 ní a psaní a v kontextu dalších proměnných, jako jsou učební                Popisovaný přístup byl kolegům v zahraničí zprostředkováván      a výkonová motivace, styly učení či podpora strategií učitelem.                i v rámci hostující profesury Tomáše Janíka na Univerzitě v Kla-  Souhrnné výsledky pak byly popsány v monografii:                genfurtu v květnu 2015.                                                                                 Vlčková, K., Pešková, K., Uličná, K., Janík, M., \& Švejdíková, K. (2014). Žákovské                Jiný přístup k využití videozáznamů pro výzkum výuky předsta-          strategie při učení se anglickému jazyku a jejich vztah k úspěšnosti. Brno:                vuje projekt GA ČR 15-08857S Interakce ve výuce anglického             Masarykova univerzita.                jazyka na vysoké škole Františka Tůmy realizovaný na Institutu   Na švu výzkumu vyučování a učení a výzkumu kurikula skrze                od roku 2015. Pomocí konverzační analýzy zkoumá specifika        učebnice stojí projekt GA ČR 16-01003S Vizuální geografická                interakce ve výuce angličtiny ve specifickém prostředí uni-      informace a její role v geografickém vzdělávání realizovaný od                verzity, což je v českém prostředí ojedinělá kombinace. Mezi     roku 2016 (vede Petr Knecht;  spolupráce s  Univerzitou Jana                publikační výstupy projektu patří například následující meto-    Evangelisty Purkyně). Projekt se zaměřuje na roli vizuálních geo-                dologická studie, která byla oceněna cenou České asociace        grafických informací v geografickém vzdělávání. Ačkoli žáci práci                pedagogického výzkumu:                                           s vizuální informací vnímají jako atraktivní, nevíme, zda je užití                 Tůma, F. (2016). Konverzační analýza a interakce ve třídě: východiska a metodologické   vizuálních geografických informací z hlediska vzdělávacích po-                      aspekty. Pedagogická orientace, 26(3), 415–441.            třeb žáků ve výuce a v edukačních médiích vždy účelné, tj. zda                Mimo výzkumu založeného na analýze videa byla výzkumně           podporuje u žáků aktivní učení a poznávání. Skrze analýzu vizu-                rozvíjena i témata týkající se užívání žákovských strategií ve   álních geografických informací samotných, analýzu práce žáků                výuce. Tuto výzkumnou orientaci představuje např. projekt GA     s těmito informacemi a skrze rozhovory s autory a vydavateli                ČR 407/12/0432 Strategie učení se cizímu jazyku a výsled-        učebnic, kteří vizuální geografické informace vybírají a připravu-                ky vzdělávání: Analýza shluků a sekvencí strategií, realizovaný   jí, se tento projekt snaží zaplnit výše zmíněné bílé místo našeho                                                                                 poznání. V současné době probíhá příprava prvních výstupů.                                                                                                                                                   33","8.2           Výzkumné téma: kurikulum – didaktická                              transformace obsahu – kurikulární reforma                     Z širokého spektra témat a problémů školního vzdělávání, jež     K mezinárodní výzkumné komunitě směřovaly následující studie                se před námi objevily díky realizovaným videostudiím i dalším    a četné prezentace na konferencích – např. v Ženevě, v Innsbru-                výzkumům,  nás nejvíce  zaujala otázka,  jak učitel pracuje ve   cku, ve Vídni:                výuce se vzdělávacími obsahy, resp. jak se z obsahu ve výuce     Janík, T., Najvar, P., Slavík, J., \& Trna, J. (2009). On the dynamic nature of physics                stává učivo. Konfrontace s touto otázkou nás přivedla k pra-            teachers pedagogical content knowledge. Orbis scholae, 3(2), 47–62.                cím L.  S.  Shulmana a  k  jeho konceptu  pedagogical content    Janík, T., \& Knecht, P. (2009). Zur Entwicklung des fachdidaktischen Wissens                knowledge, který do českého odborného prostředí uvádíme                in der LehrerInnenbildung: Möglichkeiten und Grenzen nach dem Bologna-                                                                                       Prozess. In Pädagogische Hochschule Wien (Ed.), Neue Architekturen im                prostřednictvím termínu didaktické znalosti obsahu:                    europäischen Hochschulraum – New architectures in the European higher                                                                                       education area (s. 169–173). Wien: LIT Verlag.                Janík, T. (2004). Význam Shulmanovy teorie pedagogických znalostí pro oborové                       didaktiky a pro vzdělávání učitelů. Pedagogika, 54(3), 243–250.  Analýzám ve výše naznačeném duchu jsme se s širším kolek-                Tato  problematika  byla  zpracovávána  T.  Janíkem  v  rámci  po-  tivem spolupracovníků pod vedením Josefa Maňáka, věnovali                stdoktorské-ho projektu GA ČR 406/06/0246 Didaktická zna-        v rámci řešení projektů GA ČR 406/06/0246 Obsahová dimenze                lost obsahu jako klíčový koncept kurikulární reformy v letech    kurikula základní školy (2005–2007) a v již zmíněném projektu                2006–2008. Ukázalo se, že koncept  didaktických znalostí         Centra základního výzkumu školního vzdělávání (2006–2011).                obsahu umožňuje vyjít vstříc specifické povaze didaktického      V obou projektech byl prováděn výzkum kurikula v jeho různých                ztvárňování učiva v  různých vyučovacích předmětech. Pod-        dimenzích, rovinách i  aspektech. Řešeny byly také koncepční                statná je zejména dvojdimenzionálnost těchto znalostí, která     otázky kurikula. Výstupem je například tato odborná kniha:                se projevuje v tom, že učitel při výuce zohledňuje požadavek     Maňák, J., Janík, T., \& Švec, V. (2008). Kurikulum v současné škole. Brno:                oborové správnosti vyučovaného obsahu a  současně přitom               Masarykova univerzita.                bere ohled na učební potenciality žáků. Problém udržení rovno-   Do oblasti výzkumu kurikula spadala také habilitační práce T. Ja-                váhy v obou uvedených dimenzích vedl k otázce, jak se učitel     níka, v níž se autor pokoušel hledat odpověď na otázku, kudy                při didaktickém ztvárňování obsahu propracovává k  citlivosti    vede cesta, po níž se žák za doprovodu učitele ve škole vydává,                v ohledu na žáka. Propracovat se k této citlivosti předpokládá   aby se to, co se mu zde předkládá k naučení, proměnilo v jeho                analyzovat vztah mezi obsahem vzdělávání a žákovou znalostí.     znalost. V práci byl podán výklad dvou typů didaktických trans-                Výstupem z řešení tohoto projektu je následující monografie:     formací (ontodidaktické a psychodidaktické), které se v meziča-                Janík, T. (2009). Didaktické znalosti obsahu a jejich význam pro oborové didaktiky,   se celkem úspěšně etablovaly v domácím odborném diskursu.                      tvorbu kurikula a učitelské vzdělávání. Brno: Paido.       Habilitační práce vyšla jako součást následující knihy:","Janík, T., Maňák, J., \& Knecht, P. (2009). Cíle a obsahy školního vzdělávání   Na výzkum kurikulární reformy na gymnáziích navazovala spo-                      a metodologie jejich utváření. Brno: Paido.                                                                                 lupráce na výzkumu zavádění reformy v rámci odborného vzdě-                Širší  kontext  našich  tehdejších  aktivit  představovala  proble-  lávání – té se dostalo zázemí v projektu Kurikulum S – Podpora                matika kurikulární reformy, která byla v  České republice re-    plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném                alizována od přelomu milénia. Mimo jiné proto se kurikulární     vzdělávání. Výsledky jsou publikovány v této výzkumné zprávě:                reforma jako taková stala předmětem naší výzkumné pozor-         Knecht, P., Šumavská, G., Bartošek, M., Dobešová, Z., Horská, V., Janík, T., \& Novotná, J.                nosti. V roce 2009 se na IVŠV PdF MU obrátil Výzkumný ústav            (2011). Moderní odborná škola. Názory učitelů pilotních škol na kurikulární                pedagogický v Praze s nabídkou realizovat celoplošný výzkum            reformu. Praha: NÚV.                kurikulární reformy na gymnáziích. Tento výzkum byl pod vede-    Výsledky z řešení těchto projektů dokládají, že hlavním problé-                ním Tomáše Janíka realizován v rámci projektu Kurikulum G –      mem kurikulární reformy je její implementace – ředitelé a učitelé                Výzkumná aktivita Kvalitní škola. Poznatky byly publikovány      škol se mnohdy zdráhají vstupovat do role tvůrců kurikula a reali-                v průběhu realizace výzkumu v následujících pěti výzkumných      zovat tak ideu kurikulární decentralizace, která byla protagonisty                zprávách, které získaly odezvu jak v oblasti vzdělávací a kuriku-  kurikulární reformy proponována jako jedna z klíčových. Podstat-                lární politiky, tak mezi řediteli a učiteli škol v praxi:        né dále bylo, že poznatky z výzkumů umožnily vést obecnější úva-                Janík, T., Knecht, P., Najvar, P., Pavlas, T., Slavík, J., \& Solnička, D. (2010). Kurikulární   hu nad problematikou proměny školy (k lepšímu) – bylo to možné                      reforma na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských   proto, že kurikulární reforma v té době (kolem roku 2010) byla                      škol. Praha: VÚP v Praze.                                  středobodem úvah o školství jako takovém. V této době jsme za-                Janík, T., Janko, T., Knecht, P., Kubiatko, M., Najvar, P., Pavlas, T., Slavík, J., Solnička, D.,   čali s výsledky našich výzkumů výrazněji vstupovat do vzdělávací                      \& Vlčková, K. (2010). Kurikulární reforma na gymnáziích: výsledky dotazníko-                      vého šetření. Praha: VÚP v Praze.                          politiky – bylo možné formulovat a na různých úrovních prezento-                Píšová, M., Kostková, K., Janík, T., Doulík, P., Hajdušková, L., Knecht, P., Lukavský, J.,  vat doporučení k dalšímu vývoji – viz např. následující publikace:                      Najvar, P., Najvarová, V., Maňák, J., Pavlas, T., Slavík, J., Spurná, M., Stehlíková, N.,   Janík, T., Knecht, P., Najvar, P., Píšová, M., \& Slavík, J. (2011). Kurikulární reforma                      Škoda, J., \& Vlček, P. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích: případové   na gymnáziích: výzkumná zjištění a doporučení. Pedagogická orientace, 21(4),                      studie tvorby kurikula. Praha: VÚP v Praze.                      375–415.                Janík, T., Slavík, J., Najvar, P., Hajdušková, L., Hesová, A., Lukavský, J., Minaříková, E.,   Janík, T. (2013). Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení.                      Píšová, M., \& Švecová, Z. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích: od virtuál-  Pedagogická orientace, 23(5), 634–663.                      ních hospitací k videostudiím. Praha: NÚV.                Janík, T., Knecht, P., Kubiatko, M., Pavlas, T., Slavík, J., Solnička, D., \& Vlček, P. (2011).   S kurikulární reformou souvisel i projekt GA ČR 407/12/P059                      Kvalita školy a kurikula: od expertního šetření ke standardu kvality.   Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů v učeb-                      Praha: NÚV.                                                                                 nicích a ve výuce Petra Knechta. Pokoušel se zachytit, jak se                                                                                 soustředění na klíčové kompetence (konkrétně na kompetenci                                                                                                                                                   35","8.3            Výzkumné téma: pedagogické znalosti                                                                                                učitelů – učitelská expertnost – profesní                                                                                                vidění – učitelské standardy a kariérní                                                                                                systémy – učitelská profese a příprava na ni                  k řešení problémů) promítá do praxe skrze učební úlohy v učeb-   Souběžně a ve vzájemném podmínění s výše zmiňovanými vý-                nicích a ve výuce samotné. Tento projekt, jež spojuje výzkum     zkumy jsme na pracovišti sledovali problematiku spadající do                výuky a výzkum kurikula, nabízí zajímavý a konkrétní pohled na   oblasti pedeutologie. Již v roce 2001/2002 byl Katedrou pe-                implementaci kurikulární reformy skrze studium implementace      dagogiky PdF MU (a později Institutem) řešen projektu GA ČR                konkrétního cíle nového kurikula. Výsledky jsou shrnuty v od-    406/02/1247 Implicitní pedagogické znalosti a možnosti jejich                borné knize:                                                     rozvíjení (2002–2004). Řešitelem projektu byl Vlastimil Švec.                Knecht, P. (2014). Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů v učebnicích   V rámci řešení projektu se pozornost zaměřovala i na proble-                      a ve výuce zeměpisu. Brno: Masarykova univerzita.                                                                                 matiku  subjektivních  teorií  učitelů.  Ukázalo  se,  že zmíněný                Vycházejíce ze zmíněných výzkumů kurikulární reformy, konci-     teoretický konstrukt má potenciál obohatit diskurz úvah ve-                povali jsme žádost o volně navazující projekt GA ČR 15-05122S    dených o učitelské profesi a přípravě na ni. Problematiku sub-                Mezi akceptací a resistencí: Vnímání kurikulárních změn učiteli   jektivních teorií učitelů vč. přístupů k jejich zkoumání, jak byla                v období deseti let implementace reformy, jež byla úspěšná       rozpracována v zahraniční literatuře (zejm. německé), byl uve-                a projekt je v IVŠV pod vedením Tomáše Janíka řešen od roku      den v následující studií:                2015 – zaměřuje se na vnímání kurikulární reformy učiteli zá-    Janík, T. (2005). Zkoumání subjektivních teorií pomocí techniky struktu-                kladních škol. Mezi jeho dosavadní výstupy patří studie:               rování konceptů (SLT). Pedagogická revue, 57(5), 477–496.                Janík, T. (2016). Škola v pohybu aneb k problému výjezdu a rozjezdu z kruhového   Vlastní výzkumné sondy do subjektivních teorií učitelů a rodi-                      objezdu. In M. Strouhal \& S. Štech, et al., Vzdělání a dnešek (s. 164–179).                      Praha: Karolinum.                                          čů, které byly realizovány v letech 2002–2004, naznačily, že                Janko, T., \& Pešková, K. (2017). Exploring teachers' perceptions of curriculum change   v  subjektivních teoriích mohou vzájemně koexistovat navzá-                      and their use of textbooks during its implementation: A review of current   jem protichůdné konstrukty – viz studie:                      research. Zeitschrift für Geographiedidaktik, 17(1), 33–52.                                                                                 Janík, T. (2005). Transmise versus konstrukce? Pedagogické dilema                Do zahraničí se poznatky z těchto našich výzkumů propraco-             v subjektivních teoriích učitelů. In V. Švec (Eds.), Od implicitních teorií výuky                vávají prostřednictvím textů (kapitol) uveřejněných ve výše již        k implicitním pedagogickým znalostem (s. 17–26). Brno: Paido.                zmíněné knize:                Janík, T. (2016). Aktuelle Entwicklungen im Bildungsbereich in der Tschechischen                      Republik: Curriculum – Unterricht – Lehrerbildung. Münster: Waxmann.                Poznatky z výzkumů výuky (viz kap. 8.1) a kurikula (viz kap. 8.2)                se kontinuálně pokoušíme vytěžit pro učitelské vzdělávání i ší-                řeji pro podporu učitelské profese (viz kap. 8.3).","Souběžně s  výzkumy subjektivních teorií  pokračovala práce      zaměřen na prohloubení stavu poznání těchto charakteristik,                                                         4                na tématu pedagogických znalostí, jak dokládají níže uvedené     v další fázi pak na determinanty procesů profesního rozvoje                publikace.                                                       učitele-experta. Výstupem jsou například následující odborné                Švec, V. et al. (2005). Od implicitních teorií výuky k implicitním pedagogickým znalostem.   knihy a článek v odborném časopise:                      Brno: Paido.                                               Píšová, M., Najvar, P., Janík, T., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Tůma, F., \&                Švec, V. (2005). Pedagogické znalosti učitele. Teorie a praxe. Praha: ASPI.  Zerzová, J. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Brno:                                                                                       Masarykova univerzita.                Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido.                                                                                 Píšová, M., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Najvar, P., \& Tůma, F. (2013).                Provedené výzkumy ukázaly, že studenti učitelství vykazují znač-       Učitel expert: jeho charakteristiky a determinanty profesního rozvoje                né rezervy v používání odborného jazyka při externalizaci svých        (na pozadí výuky cizích jazyků). Brno: Masarykova univerzita.                pedagogických znalostí. To nás vedlo k  tomu, že jsme začali     Hanušová, S., Píšová, M., Kostková, K., Janíková, V., \& Najvar, P. (2013). Researching                zkoumat potenciál vybraných přístupů a nástrojů, které by moh-         the Expertise of Foreign Language Teachers. Journal of Language and Cultural                                                                                       Education, 1(1), 4–36.                ly napomoci rozvoji učitelova profesního pedagogického uvažo-                vání/myšlení (vč. profesního jazyka).                            Jeden z hlavních výstupů tohoto projektu – kniha Učitel expert:                                                                                 jeho charakteristiky a determinanty profesního rozvoje (na po-                Významná příležitost se k  tomu naskytla v  rámci projektu       zadí výuky cizích jazyků) získala v roce 2015 ocenění České                GA ČR P407/11/0234 Učitel expert: jeho charakteristiky a de-     asociace pedagogického výzkumu.                terminanty profesního rozvoje na pozadí cizojazyčné výuky                (2011–2013), který byl na PdF MU řešen pod vedením Michaely      Další příležitost pro práci v uvedeném směru se naskytla v pro-                Píšové. Tento projekt si kladl za cíl přispět k současnému stavu   jektu GA ČR 13-21961S Profesní vidění a jeho rozvíjení pro-                poznání kvality v profesi učitele výzkumem charakteristik uči-   střednictvím analýzy založené na videu z pohledu učitelů an-                tele-experta. V první fázi byla realizována teoretická přehledová   gličtiny jako cizího jazyka (2013–2015) pod vedením Tomáše                studie, na základě jejíchž výstupů a s přihlédnutím k českému    Janíka. Tento projekt vycházel z debat o profesionalizaci učitel-                kulturnímu rámci byly vypracovány, pilotovány a ověřeny meto-    ství a kvalitě ve vzdělávání a kladl si za cíl prozkoumat (a vlast-                dy identifikace a výzkumu učitelů-expertů. Vlastní výzkum byl    ně i  uvést do českého odborného prostředí) relativně nový                                                                                 koncept – profesní vidění učitelů. Bylo zřejmé, že profesní vi-                                                                                 dění spojené s profesním věděním a profesním jednáním nabízí                4  Viz: Janík, T. (2007). Cílová orientace ve výuce fyziky: exkurz do subjektivních                teorií učitelů. Pedagogická orientace, 18(1), 12–33. Janík, T., Janíková, M., Najvar, P., \&   možnost rekonceptualizovat učitelskou profesionalitu. V  pro-                Najvarová, V. (2008). Ziele und Orientierung im Physikunterricht: Einblicke in die Uber-  jektu jsme se zaměřovali na učitele angličtiny jako cizího jazy-                zeugungen von tschechischen Physiklehrern. Zeitschrift für Didaktik der Naturwissen-  ka a kladli jsme si následující cíle: popsat povahu profesního                schaften, 14(1), 201–217.                                                                                                                                                   37","vidění u těchto učitelů; prozkoumat, jaký vliv má participace    Výzkumné zabývání se problémy učitelské profese nás odbor-                ve videoklubech (kolaborativní analýza založená na videu) na     ně vybavilo a následně i přivedlo k tomu, že jsme se zapojili do                profesní vidění učitelů a jak účastníci videokluby přijímají; pro-  některých aktivit, které se realizovaly na (mezi)národní úrovni.                zkoumat vztah mezi profesním viděním, profesním vedením          Počítáme mezi ně spolupráci s Českou školní inspekcí spočíva-                a profesním jednáním. Z výsledků publikovaných v níže uve-       jící v zapojení se do zpracování dat (zhodnocení výsledků) me-                dené knize a dalších studiích (v českém i anglickém jazyce) je   zinárodně srovnávacího šetření TALIS – Teaching and Learning                patrné, že videokluby mají potenciál nejen ovlivňovat profesní   International Survey. Podíleli jsme se na zpracování analytické                vidění a vědění účastníků, ale jsou jimi pozitivně přijímány:    zprávy z tohoto výzkumu a na zpracování jedné z prohlubují-                Minaříková, E. (2014). Profesní vidění studentů učitelství anglického jazyka: jak vidí   cích studií:                      studenti výukové situace zachycené na videu? Pedagogická orientace, 24(5),   Kašparová, V., Holečková, A., Hučín, J., Janík, T., Najvar, P., Píšová, M., Potužníková, E.,                      753–777.                                                         Soukup, P., \& Ševců, M. (2015). Analytická zpráva z šetření TALIS 2013. Praha:                Minaříková, E., Píšová, M., Janík, T., \& Uličná, K. (2015). Video clubs: EFL teachers'   Česká školní inspekce.                      selective attention before and after. Orbis Scholae, 9(2), 55–75.  Kašparová, V., Potužníková, E., \& Janík, T. (2015). Subjektivně vnímaná zdatnost                Minaříková, E., Píšová, M., \& Janík, T. (2015). Using video in teacher education:   učitelů v kontextu jejich profesního vzdělávání: zjištění a výzvy z šetření TALIS                      An example from the Czech Republic. In L. Orland-Barak \& Ch. J. Craig, et al.,   2013. Pedagogická orientace, 25(4), 528–556.                      Advances in research on teaching – international teacher education: Promi-                      sing pedagogies, Part B (s. 379–400). Bingley: Emerald.    Další výraznou aktivitou bylo zapojení se do tvorby učitelského                Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M., Uličná, K., \& Janík, M. (2016). Profesní vidění učitelů   standardu a kariérního systému. Zpracovali jsme komparativní                      a jeho rozvíjení prostřednictvím videoklubů. Brno: Masarykova univerzita.  analýzu přístupů k tvorbě učitelských standardů, v níž jsme se                Minaříková, E., Píšová, M., \& Janík, T. (2016). Using VideoWeb in EFL teacher education:   mj. kriticky vymezili vůči jeho tehdy u nás prosazované verzi:                      Do the benefits differ for teachers with and without previous teaching expe-                      rience? In P. Haworth \& C. Craig, et al., Career trajectories of English language   Janík, T., Píšová, M., \& Spilková, V. (2014). Standardy v učitelské profesi: zahraniční                      teachers (s. 129–140). Oxford: Symposium Books.                  přístupy a pokus o jejich zhodnocení. Orbis scholae, 8(3), 133–158.                Na tento projekt volně navazuje nový projekt GA ČR 17-15467S     Ve spolupráci s širším týmem jsme se v rámci pokračující prá-                pod vedením Evy Minaříkové, který pro studium profesního vidě-   ce na kariérním systému pro učitele podíleli na současném                ní učitelů anglického jazyka využívá metodu eye trackingu. Je re-  návrhu učitelského standardu (prozatím nebyl využit). Další                alizován ve spolupráci s HumeLab (pracoviště Filozofické fakulty   komponentou kariérního systému, pro niž jsme zpracovávali                MU) a snaží se popsat nejen profesní vidění učitelů, ale srovnat   východiska, je tzv. adaptační období pro začínající učitele. Při-                jej i  s  profesním viděním studentů učitelství. Výsledky pilotní   pravili jsme podkladovou komparativní studii a předložili návrh                fáze výzkumu byly prezentovány na zahraničních i českých kon-    řešení pro naše podmínky – opírali jsme se přitom o odborné                ferencích. Publikační výstupy se v současné době připravují.     zázemí projektu GA ČR 15-12956S Jaký význam má kontext:","objektivní determinanty socializace začínajících učitelů, jehož                řešitelkou je Světlana Hanušová:                Janík, T., Wildová, R., Uličná, K., Minaříková, E., Janík, M., Jašková, J., \& Šimůnková, B.                      (2017). Adaptační období pro začínající učitele: zahraniční přístupy a návrhy                      řešení. Pedaogika, 67(1), 4–26.                Souvisejícím výstupem ze zmiňovaného projektu je přehledová                studie o tom, co odvádí začínající učitele z profese:                Píšová, M., \& Hanušová, S. (2016). Začínající učitelé a drop-out. Pedagogika, 66(4),                      386–407.                Hlavním výstupem z řešení projektu je:                Hanušová, S., Píšová, M., Kohoutek, T., Minaříková, E., Janík, M., Janík, T., Mareš, J.,                      Uličná, K., \& Ježek, S. (2017). Chtějí zůstat nebo odejít? Začínající učitelé v                      českých základních školách. Brno: Masarykova univerzita.                Naše další snahy – tentokrát pod gescí pracovních skupin pro                pedagogiku, psychologii a kinantropologii a pro oborové didak-                tiky Akreditační komise – směřovaly v letech 2015–2016 k vy-                tvoření/aktualizaci Rámcové koncepce přípravy učitelů základ-                ních a středních škol, která po několika kolech projednávání                s  představiteli MŠMT a  reprezentacemi fakult připravujících                učitele měla být využita pracovníky MŠMT jako východisko pro                tvorbu standardu učitelské přípravy v ČR (došlo k tomu pře-          Kudy kam – kolem a kolem (autorka obrázku: Radka Cachovanová)                vážně jen v deklaratorní rovině).                Stuchlíková, I., \& Janík, T. (2017). Rámcová koncepce přípravy učitelů základních                      a středních škol aneb o hledání a nacházení konsensu mezi aktéry. Pedagogic-                      ká orientace, 27(1), 242–265.                                                                                                                                                         39","8.4           Souhrn: kvantitativní přehled                              výstupů Institutu                     V souvislosti s počty publikačních výstupů Institutu je v uply-                nulých letech možné zaznamenat některé trendy v publiková-                ní. Tabulka 3 a Obrázek 5 shrnují počty výstupů v těchto kate-                goriích: články v odborném periodiku (J s podkategoriemi Jimp,                JSC, Jneimp a Jrec), odborné monografie (B), kapitoly v odborných                monografiích (C) a články ve sbornících (D). Jejich přehled je                uveden v Přílohách.                                     2003   2004    2005   2006    2007   2008    2009   2010    2011   2012    2013   2014    2015   2016    2017                     Jimp     0      0      0       0      0       0      1       2      2       0      0       0      0      0       1                     JSC      0      1      0       0      4       5      3       4      5       6      6       5      2       3      2                 J                     Jneimp   1      2       1      2      6       7      6       6      5       8      9      12      5      10      3                     Jrec     0      0      0       0      0       0      0       0      0       0      1       0      1       1      0                 B            1      2      2       2      3       4      5       4      10      5      4       4      2       2      4                 C            2      4       1      4      2       3      23      4      4       6      5       3      6       4      0                 D            7      6      23      16     27     25      19      7      14      2      7       2      2       3      1                   Tabulka 3: Přehled výstupů v IVŠV v letech 2003–2017             Pozn.: Jimp = článek v časopise evidovaném ve Web of Science; JSC = článek ve zdroji                                                                                 evidovaném ve SCOPUS, který není evidován ve WoS; Jneimp = článek v recenzovaném                                                                                 časopise v databázi ERIH, který není evidován ve WoS ani ve SCOPUS; Jrec = článek                                                                                 v českém recenzovaném časopise, který není evidován ve WoS, SCOPUS ani v ERIH;                                                                                 B = odborná kniha; C = kapitola v odborné knize; D = článek ve sborníku.","V letech 2005–2009 je zřejmý trend zaměřený na publiková-                ní sborníkových příspěvků a kapitol v kolektivních odborných                monografiích. Poté se od roku 2010 postupně projevuje vzrůs-                tající trend publikování článků v odborných časopisech, vrcho-                lící v roce 2014 (především orientace na Jneimp). Tento nárůst                kategorie J lze vysvětlit především souběhem řešení několika                projektů GA ČR.                                             Obrázek 5. Přehled výstupů Institutu v letech 2003-2017                                                                                                                                                      41","8.5           Vybrané významné výstupy                              (aneb 3 × 3 + 3)                     Na tomto místě představíme vybrané výstupy, na jejichž zákla-                dě by se mělo posoudit, do jaké míry se Institutu daří proka-                zovat relevanci svého působení více směry. Jakkoliv je hlavním                posláním Institutu produkovat výstupy pro vědeckou/výzkum-                nou komunitu (kap. 8.5.3), svoji činnosti směřuje také ke vzdě-                lávací  politice  (kap.  8.5.1)  a  ke  vzdělávací  praxi  (kap.  8.5.2).                Kromě toho má zájem – při zachování národní relevance – do-                sahovat mezinárodní viditelnosti svých výsledků (kap. 8.5.4).                         3 × 3 výstupy                                                                      + 3 výstupy                relevance na národní úrovni                                                        mezinárodní viditelnost                  –  model obsahové transformace (aplikace při výzkumu kurikula)                       rozpracování metodologie videostudií                –  transdisciplinární didaktika a výzkum výuky (videostudie)  výstupy do vědecké komunity  →  pro mezinárodně srovnávací výzkum (AJ/NJ)                –  koncepty a poznatky z výzkumu učitelů noviců a expertů                 –  videokluby pro učitele jako forma dalšího vzdělávání                                                                                                     analýza vývoje školního vzdělávání v ČR                –  didaktické kazuistiky, iniciativa Didactica Viva a DiViWeb  výstupy do vzdělávací praxe  →  po r. 1989 pro mezinárodní auditorium (NJ/AJ) →                –  semináře a konference pro oborové didaktiky, učitele,                  pracovníky NÚV, ČŠI apod.                –  doporučení pro vzdělávací politiku vzešlá z výzkumu                  kurikulární reformy                                                                poznatky z výzkumu akceptace kurikulární                –  spolupráce na Rámcové koncepci vzdělávání učitelů  výstupy do vzdělávací politiky  →  reformy učiteli a řediteli (AJ/NJ)                –  spolupráce na Standardu učitele","8.5.1    Výstupy pro vzdělávací politiku                  Výzkum kurikulární reformy a doporučení                          Akreditační komise                k jejímu dalšímu směřování                                       a Rámcová koncepce přípravy učitelů                Naše první kontakty se vzdělávací politikou na národní úrovni    Pokud jde o problematiku učitelské profese a přípravy na ni, ex-                vedou zpět do roku 2009, kdy byl Institut pověřen realizací      pertní role Institutu šla ruku v ruce s prací v pracovních skupi-                plošného výzkumu zavádění kurikulární reformy na gymnáziích.     nách Akreditační komise ČR. Vyústěním byla příprava standardu                Výsledky výzkumu a z nich vyplývající doporučení byly publiko-   učitelského vzdělávání v podobě Rámcové koncepce přípravy                vány ve studii:                                                  učitelů základních a středních škol, který byl přijat Akreditační                Janík, T., Knecht, P., Najvar, P., Píšová, M., \& Slavík, J. (2011). Kurikulární reforma   komisí (2015) a následně Ministerstvem školství, mládeže a tě-                      na gymnáziích: výzkumná zjištění a doporučení. Pedagogická orientace, 21(4),   lovýchovy (2016). Celý proces je zachycen v textu:                      375–415.                                                                                 Stuchlíková, I., \& Janík, T. (2017). Rámcová koncepce přípravného vzdělávání učitelů                Je potěšitelné, že se jim dostalo poměrně široké publicity ve          aneb o hledání a nacházení konsensu mezi aktéry. Pedagogická orientace,                školské praxi i mezi představiteli MŠMT a v jeho přímo říze-           27(1), 243–266.                ných organizacích. To, co z předestřených doporučení relativ-                ně nejvíce  rezonovalo (zejména  mezi zástupci  z  praxe), bylo                doporučení směřující k rozvinutí kurikulární reformy do podoby                programu na podporu produktivní kultury vyučování a učení ve                školách – viz k tomu následující studie:                Janík, T. (2013). Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení.                      Pedagogická orientace, 23(5), 634–663.                Navazovala spolupráce v různých poradenských a expertních                rolích pro přímo řízené organizace MŠMT, později pro vedení                MŠMT (v letech 2015–2017 byl T. Janík členem poradního týmu                ministryně školství; v současné době se podílí na analýze Stra-                tegie vzdělávací politiky 2020). Z analýz dosavadního vývoje                v této oblasti  lze dovodit, že při vymezování další orientace                              5                školského systému je třeba operovat spíše s přístupem gover-                nance namísto zjednodušené představy o top-down přístupu         5  Srov. Janík, T. (2016). Škola v pohybu aneb k problému výjezdu a rozjezdu z kruhové-                                                                                 ho objezdu. In M. Strouhal \& S. Štech, et al., Vzdělání a dnešek. Pedagogické, filosofic-                k implementaci školských reforem.                                ké, historické a sociální souvislosti (s. 164–179). Praha: Karolinum.                                                                                                                                                   43","8.5.2    Výstupy pro vzdělávací praxi                  Spolupráce na Kariérním systému                                  Videokluby pro učitele                a Standardu učitele                                                                                 Jako součást aktivit směřujících přímo ke vzdělávací praxi                Ve vazbě na spolupráci na zmíněné Rámcové koncepci se In-        pořádal Institut program profesního rozvoje pro učitele ang-                stitut zapojil také do přípravy standardu učitele a kariérního   lického jazyka na základních školách. Podstatou programu                systému. Zároveň s tím inicioval vznik tematického monočísla     bylo setkávání v malých skupinkách (tři až čtyři učitelé plus                časopisu Orbis scholae (3/2014), které mapovalo standardy        jeden až dva odborníci z Institutu) a diskuse nad videozázna-                v učitelské profesi v zahraničí. V návaznosti na tuto iniciati-  my výuky účastníků. Videokluby poskytly účastníkům prostor                vu Institut uspořádal konferenci na téma Standardy a kariérní    pro přemýšlení nad vlastní výukou a pro smysluplnou diskusi                systémy v učitelské profesi: zahraniční přístupy a česká cesta,   v profesní komunitě, na kterou často (dle vyjádření účastníků)                které se zúčastnili jak vzdělavatele učitelů, tak zástupci škol   není v běžné praxi čas. Zpětná vazba od účastníků byla velmi                a ministerských organizací (listopad 2014).                      pozitivní – oceňována byla možnost nahlédnout na vlastní vý-                Janík, T., Píšová, M., \& Spilková, V. (2014). Standardy v učitelské profesi: zahraniční   uku z jiné perspektivy (videozáznam, zpětná vazba od kolegů)                      přístupy a pokus o jejich zhodnocení. Orbis scholae, 8(3), 133–158.  i možnost poznat, jak „to funguje“ u jiných učitelů a na jiných                V navazujících aktivitách se Institut zapojil především do kon-  školách. Videokluby byly doprovázeny výzkumem, který je za-                cipování adaptačního období pro začínající učitele. Byla zpraco-  chycen mimo jiné v následující publikaci:                vána přehledová studie zahraničních přístupů k podpoře začí-     Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M., Uličná, K. \& Janík, M. (2016). Profesní vidění učitelů                najících učitelů a s oporou o to byly předloženy principy návrhu       a jeho rozvíjení prostřednictvím videoklubů. Brno: Masarykova univerzita.                řešení pro ČR.                Janík, T., Wildová, R., Uličná, K., Minaříková, E., Janík, M., Jašková, J., \& Šimůnková, B.                      (2017). Adaptační období pro začínající učitele: zahraniční přístupy a návrhy                      řešení. Pedaogika, 67(1), 4–26.","Kazuistiky pro učitele,                                          Semináře pro inspektory ČŠI                iniciativa Didactica viva, DiViWeb                               Od roku 2015 se Institut podílí na pořádání seminářů pro in-                V  posledních letech rozvíjí Institut ve spolupráci  s  oborový-  spektory ČŠI. Cílem seminářů je podpora profesní diskuse nad                mi didaktiky a učiteli z praxe obsahově zaměřený přístup ke      konkrétními výukovými situacemi skrze analýzu videozázna-                zkoumání a zlepšování výuky. Jeho cílem je rozvíjet didaktické   mů hodin z různých typů a stupňů škol. Ta by měla přispět                vědění pro zlepšení na základě identifikace, analýzy a  posu-    k precizaci a ukotvenosti profesního vidění a profesního jazyka                zování situací vztahujících se k produktivní kultuře vyučování   inspektorů jako profesní skupiny. Další navazující cykly těch-                a učení v základních oblastech vzdělávání (jazyky, matematika,   to seminářů stejně jako zpětná vazba od školních inspektorů                přírodní vědy, společenské vědy, estetickovýchovné předmě-       svědčí o smysluplnosti a potřebnosti těchto snah.                ty). V komunitě praktiků (učitelů, oborových didaktiků) se vy-                tvářejí tzv. kazuistiky neboli případové studie výukových situ-                ací, které poskytují možnost prohlubovat profesní diskusi nad                konkrétními problémy praxe. Tato diskuse se odehrává jak na                online platformě DiViWeb, tak v rámci pravidelných oborově-                didaktických konferencí pořádaných Institutem. Výstupy jsou                pravidelně publikovány v časopise pro učitele Komenský. Výběr                kazuistik je dostupný v souhrnné publikaci:                 Slavík, J., Stará, J., Uličná, K., \& Najvar, P. et al. (2017). Didaktické kazuistiky v oborech                      školního vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita.                                                                                                                                                                 45","8.5.3    Výstupy pro vědeckou/výzkumnou komunitu                  Studium kurikula v jeho různých podobách                         Výzkum výuky v transdidaktickém nadhledu                a model obsahové transformace                                    Institut má dlouhou tradici zkoumání vyučování a učení v růz-                Jak  je  zřejmé  z  předchozího  textu,  jedním  ze stěžejních té-  ných oborech školního vzdělávání (viz videostudie výše). Dlou-                mat Institutu je kurikulum a utváření cílů a obsahů školního     hodobou snahou je přinést pohled nadoborový – transdidaktic-                vzdělávání.  S  tím  souvisí  hledání  odpovědi  na  otázku,  kudy   ký. Manifestem tohoto přístup je publikace Transdisciplinární                vede cesta od oborových cílů a obsahů ke kurikulárním cílům      didaktika: o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výu-                a obsahům, od učiva k žákovským znalostem, dovednostem,          ky napříč obory. Kniha se zabývá výzkumem výuky a její kvality                kompetencím či jiným dispozicím. Nejucelenější přehled této      se zaměřením na problematiku vztahů mezi teorií a praxí ve                problematiky Institut poskytl v knize Cíle a obsahy školního     vzdělávání s ohledem na profesní přípravu učitelů. V knize je                vzdělávání a metodologie jejich utváření. Její výklad se opírá   objasněna  metodika 3A – výzkumný přístup speciálně urče-                o teorie a výzkumné poznatky publikované v odborné literatuře    ný ke zkoumání kvality výuky (tento přístup je využíván např.                a je doplněn o výsledky výzkumů realizovaných autory knihy       v rámci DiViWebu – viz výše). Kniha je adresována obecným                a jejich týmem.                                                  a oborovým didaktikům, učitelům se zájmem o kvalitu výuky,                Janík, T., Maňák, J., \& Knecht, P. (2009). Cíle a obsahy školního vzdělávání a metodologie   ředitelům škol a všem pracovníkům, jejichž úkolem je hodnotit                      jejich utváření. Brno: Paido.                              didaktickou kvalitu výuky.                                                                                 Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., \& Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika: o učitelském                                                                                       sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno: Masarykova                                                                                       univerzita.","8.5.4    Výstupy pro mezinárodní vědeckou/výzkumnou                                                                                          komunitu                 Výzkum expertnosti v učitelské profesi                           Analýza vývoje ve vzdělávání po roce 1989                Třetím pilířem zájmu Institutu je učitel, jeho pedagogické my-   v České republice promezinárodní auditorium                šlení  a  jednání.  Významným  přínosem  k  rozvoji  této  oblasti   Kniha vydaná v mezinárodním nakladatelství představuje syn-                byl projekt Učitel-expert: jeho charakteristiky a determinanty   tézu prací autora, jak byly během posledních deseti let prezen-                profesního rozvoje (na pozadí cizojazyčné výuky). V projektu     továny na odborných fórech v německy mluvících zemích. Na                bylo inovativním způsobem přistoupeno ke studiu expertnosti,     pozadí aktuálního vývoje vzdělávací politiky v České republice                včetně identifikace expertů, a vznikl tak komplexní pohled na    kniha rozebírá problémy spadající do tří tematických oblastí:                ty, jež jsou lídry profese. Oborová specializace na výuku cizích   kurikulum (jeho vytváření, implementace, realizace, ověřování                jazyků poskytla dostatečnou obsahovou zakotvenost a umož-        a revize), výuka (produktivní kultura učení, videostudie výuky),                nila postihnout konkrétní specifika a charakteristiky učitelů–   učitelské vzdělávání (formativní hospitace). Na základě textů                expertů v konkrétní učitelské subkultuře. Výzkum je zachycen     průběžně autorem publikovaných v němčině (a následně zařa-                v odborné knize:                                                 zených do této knihy) byl autor zván s přednáškami na různé                Píšová, M., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Najvar, P., \& Tůma, F. (2013). Učitel   univerzity  a  další  instituce  v  německy  mluvících  zemích.  Na                      expert: jeho charakteristiky a determinanty profesního rozvoje (na pozadí   knihu jsou k publikování připraveny recenze pro přední časo-                      výuky cizích jazyků). Brno: Masarykova univerzita.                                                                                 pisy oboru, a to Tertium Comparationis a Zeitschrift für Bil-                                                                                 dungsforschung.                                                                                 Janík, T. (2016). Aktuelle Entwicklungen im Bildungsbereich in der Tschechischen                                                                                       Republik: Curriculum – Unterricht – Lehrerbildung. Münster: Waxmann Verlag.                                                                                                                                                                   47","Příprava mezinárodní kolektivní monografie k metodologii         Aktuální přehledová studie o výzkumu                výzkumu založeného na videozáznamech                             učitelova vnímání kurikulárních změn                V návaznosti na své výzkumné zájmy v oblasti videostudií ini-    Výzkum kurikula a  učebnic není zajímavý pouze lokálně, ale                cioval Institut v roce 2008 vznik mezinárodní monografie na      i mezinárodně. To dokládá i přehledová studie Tomáše Janka                toto téma. Odborná kniha komplexním způsobem zpracovává          a Karolíny Peškové uveřejněná v prestižním mezinárodním ča-                inovativní metodologický přístup (videostudie) uplatňovaný       sopise. Autoři se zaměřují především na to, jak učitelé vnímají                (nejen)  ve  společenskovědních  výzkumech. Pod  editorstvím     implementaci kurikulárních změn a jak to souvisí s jejich cha-                T.  Janíka  a  T.  Seidelové  (z  Technische  Universität  München)   rakteristikami a s využitím učebnic jakožto kurikulárních ma-                do knihy přispěli přední světoví experti. Kniha analyzuje stav   teriálů. Publikace může mít dopad pro kurikulární politiku i pro                rozpracování progresivní metodologie v mezinárodním kontex-      tvorbu a zavádění kurikulárních materiálů do praxe.                tu; metodologie byla využita v rámci koncipování mezinárodně     Janko, T., \& Pešková, K. (2017). Exploring teachers' perceptions of curriculum change                srovnávacího výzkumu  Teaching and Learning International              and their use of textbooks during its implementation: A review of current                Survey – TALIS (OECD). Kniha byla recenzována v časopisech             research. Zeitschrift für Geographiedidaktik, 17(1), 33–52.                na národní i mezinárodní úrovni a je citována v prestižních pu-                blikacích oboru u nás i v zahraniční (např. Forum: qualitative                Sozialforschung / Forum: Qualitative Social Research).                Janík, T., Seidel, T., Bowman, P., Blomberg, G., Borko, H., Clarke, D., Dalehefte, I. M.,                      Furtak, E. M., Herweg, C., Hübelová, D., Jacobs, J. K., Janíková, M., Klette, K.                      Klieme, E., Knecht, P., Kobarg, M., Koelner, K., Kubiatko, M., Labbude, P.,                      Mitchell, C., Najvar, P., Najvarová, V., Pauli, C., Prenzel, M., Reusser, K.,                      Rimmele, R., Roth, K. J., Schwindt, K., Šebestová, S., Shavelson, J. R.,                      Stürmer, K., Sumfleth, E., \& Walpuski, M. (2009). The power of video studies                      in investigating teaching and learning in the classroom. Münster: Waxmann.","9                ANALÝZA SWOT:                                   9.1              Polyvalentnost                                                                                                   aktivit Institutu                                 PROBLÉMOVÉ OKRUHY                    Níže jsou představeny silné a slabší stránky, příležitosti a ohro-  Institut se během uplynulých patnácti let vyprofiloval jako                žení Institutu tak, jak je vidí jeho pracovníci. Tato analýza slou-  polyvalentní, vázaný více směry, a tudíž nespecializovaný na                žila v závěru roku 2017 jako jeden z podkladů evaluace Institu-  některou z  oblastí, v  nichž se podobná pracoviště zpravidla                tu, do níž se zapojilo 11 odborníků z oblasti vzdělávací politiky,   specializují, což je předpokladem dosahování vynikajících vý-                výzkumu a praxe (kapitola 10).                                   sledků, avšak za cenu ztráty relevance pro jiné oblasti. V přípa-                Vnitřní silní stránky naznačují, že pracoviště disponuje poten-  dě Institutu jde o polyvalentost směrem k akademické oblasti,                ciálem pro budoucí kvalitativní růst. Směr a dynamika tohoto     směrem ke vzdělávací politice, směrem ke vzdělávací praxi. Ob-                růstu se budou odvíjet od toho, do jaké míry se pracovišti po-   tížná situace vyplývá z toho, že jakkoliv je ze všech tří směrů                daří vyrovnat se se svými  vnitřními slabými stránkami. Roz-     pracoviště akceptováno či místy dokonce oceňováno, v žád-                voj pracoviště je do budoucna pravděpodobný i díky příznivým     ném z uvedených směrů nemá dostatek výsledků vynikajících.                vnějším silným stránkám (příležitosti), zatímco vnější slabé     Na druhou stranu, pozitivním důsledkem polyvalentnosti je                stránky (hrozby) odkazují ke značné nestabilitě vnějších pod-    unikátní možnost propojovat a  syntetizovat vědění a  zkuše-                mínek, které mohou tento růst ohrozit (do jisté míry ohrožují    nosti z  různých prostorů a  diskurzů, které jsou si navzájem                růst všech pedagogických fakult v ČR). Do budoucna bude ne-      relativně vzdálené.                zbytné dále rozvíjet (aktualizovat, modifikovat) koncepci pra-   Otázkou je, do jaké míry je idea polyvalentnosti obhajitelná                coviště a podpořit vícezdrojovost jeho financování.              a udržitelná, event. zda není dokonce v určitém pohledu nosná                                                                                 a perspektivní. Prozatím se to tak nejeví, neboť Institut není                                                                                 dostatečně personálně (a odborně) vybaven na to, aby obstál                                                                                 ve všech třech zmíněných směrech, a to obzvlášť v situaci vý-                                                                                 raznější personální („generační“) obměny, k níž dochází v po-                                                                                 sledních dvou letech.                                                                                                                                                              49","9.2           Personální obměna                                  9.3            Omezené možnosti získávat finanční                                                                                                prostředky na resortní výzkum vzdělávání                              a otázka udržení kontinuity                              výzkumných témat                                                  a na smluvní výzkum                   Institut prochází v letech 2016–2017 výraznějšími personální-    Neexistence koncepce resortního výzkumu v oblasti vzdělává-                mi změnami (viz Tabulka 1), lze pozorovat odchod pracovníků      ní na národní úrovni (agendu v rámci TA ČR nelze považovat za                „druhé generace“ na jiná pracoviště fakulty. Je otázkou, jak     koncepci resortního výzkumu) vede k paradoxní situaci, kdy se                se bude dařit zachovat kontinuitu tří profilujících a vzájemně   o grantovou podporu na témata, která by měla spadat do re-                se podmiňujících výzkumných témat (výzkum kurikula, výzkum       sortního výzkumu, soutěží v rámci soutěže GA ČR, která však                výuky, výzkum učitelské profesionalizace), v nichž má Institut   takto není a nemá být pojímána. Pozice smluvního výzkumu je                výsledky, které by bylo možné dále rozvíjet (prezentovat v me-   v tématech spadajících do oblasti veřejného zájmu (např. vzdě-                zinárodním prostoru, vytěžovat pro vzdělávací politiku a pod-    lávání, školství) v  principu problematická, a  tudíž nefunkční,                poru praxe).                                                     neboť je konstruována pro oblasti ovládané rukou trhu.                 Nabízí se otázka, do jaké míry a v jakých ohledech lpět na kon-  Vzhledem k tomu, že uvedené spadá do oblasti vnějších pod-                tinuitě či zda naopak nevyjít vstříc diskontinuitě jako možnosti   mínek, které se projevují jako limitující až likvidační pro výzkum                otevřít nová výzkumná témata dle odborné profilace pracovní-     vzdělávání a instituce, které se jím zabývají, je otázkou, zda                ků, kteří se budou na Institutu realizovat v letech 2018+.       existují cesty, jak tyto podmínky ovlivňovat.","9.4           Slabá orientace Institutu                          9.5            Neúspěchy při pokusech                              na kvantitativní                                                                                                o publikování v mezinárodních                              empirický výzkum                                                  impaktovaných časopisech                   Tradice a setrvačnost je toho patrně příčinou, že když se řekne   Renomované mezinárodní „impaktované“ časopisy jsou v me-                „výzkumný institut“, očekává se orientace převážně na kvanti-    todikách hodnocení výzkumných výsledků (publikací) pova-                tativní empirický výzkum v duchu bonmotu „no numbers, no         žovány  za  ukazatel  vědecké  prestiže  a  zprostředkovaně  též                research“. Kvantitativní studie představují pouze menší část     kvality. Můžeme sice zpochybňovat mnohé aspekty tohoto                výzkumné produkce Institutu, realizují se tedy převážně kvali-   způsobu hodnocení, to ovšem neznamená, že se Institut nemá                tativní studie, komparativní analýzy, kurikulární analýzy, přípa-  pokoušet o uplatnění svých výstupů v prestižních světových                dové studie, přístupy typu design-based research apod.           časopisech oboru. Téměř všechny dosavadní publikační poku-                 Tématem by mělo být, jaké typy výzkumů a výzkumných de-          sy tohoto typu však byly neúspěšné. Institutu se až na výjimky                signů by se (v souvislosti s řešenými tématy) měly v další eta-  nedaří uplatňovat se s rukopisy v těchto časopisech. Přibližně                pě fungování Institutu uplatňovat, jaké je pro ně zdůvodnění     desítka pokusů z posledních tří let znamenala přibližně desítku                a jak s jejich výsledky nakládat.                                neúspěšných pokusů.                                                                                 Mnohé nasvědčuje tomu, že výzkumy a publikace, které mo-                                                                                 hou být relevantní např. pro vzdělávací politiku či praxi na ná-                                                                                 rodní úrovni, nejsou pro mezinárodní vědecký prostor dosta-                                                                                 tečně atraktivní a zajímavé. Kromě toho, zahraniční časopisy                                                                                 fungují často jako relativně uzavřené prostory se specifickým                                                                                 diskurzem, do něhož se z jiného kulturního prostoru obtížně                                                                                 vstupuje.                                                                                  Je otázkou, jak zmiňovanou skutečnost vysvětlit, s jakými aspi-                                                                                 racemi nadále počítat a jak vůbec v tomto ohledu dále postu-                                                                                 povat.                                                                                                                                                             51","9.6           Slabý průnik (dopad) výsledků                              do oblasti vzdělávací politiky                              a praxe                    Publikování výsledků v domácích odborných časopisech a re-                ferování na odborných konferencích není dostatečně účinnou                cestou do vzdělávací politiky a praxe. Možná z důvodu ome-                zené invence, ale jistě také z důvodu nedostatečných perso-                nálních kapacit se Institutu nedaří nacházet účinnější cesty                pronikání výsledků výzkumů do vzdělávací politiky.                Předmětem výměny názorů by měla být otázka, jak zprůchodnit                cesty šíření výsledků výzkumů do vzdělávací politiky a praxe.","Vnitřní silné stránky                                            Vnitřní slabé stránky                 1. progresivní kolektiv s perspektivní věkovou a kvalifikační strukturou  1. slabší konkurenceschopnost (zejména v oblasti kvantitativní metodologie) vzhle-                                                                                  dem k jiným společenskovědním oborům                 2. silné a koncepční vedení                                      2. limitované možnosti interdisciplinární spolupráce (na pracovišti působí peda-                                                                                  gogové a oboroví didaktici, nedaří se získat kvalifikované psychology či sociology                                                                                  s pedagogickou profilací)                 3. explicitní výzkumná profilace; konsensus na cílech a směřování; angažovanost   3. dynamika proměňujícího se kolektivu pracovníků (možný problém s kontinuitou                 pracovníků vč. doktorandů                                        výzkumných témat)                 4. nepřetížení výukovými povinnostmi                             4. sevřenost v rozpracovávaných tematických oblastech a metodologiích                  5. řešitelství výzkumných projektů (i na celonárodní úrovni) s přesahem do oblasti   5. relativně slabý dopad do mezinárodní výzkumné komunity, opakované neúspěchy                 vzdělávací politiky a praxe                                      při získávání mezinárodních projektů VaVaI a při publikování v renomovaných zahra-                                                                                  ničních časopisech                 6. excelentní pracovní zázemí a nadstandardní materiální vybavení pracoviště  6. široký záběr, množství úkolů (mnohdy spojeno s pocitem, že pracoviště supluje                                                                                  práci někoho jiného)                   Vnější příležitosti                                              Vnější hrozby                 1. akceptace širší odbornou komunitou na národní a částečně též na mezinárodní   1. redukující se možnost (a pravděpodobnost) získat grantovou podporu na základní                 úrovni                                                           výzkum a na výzkum v oblasti vzdělávání                 2. výzkumné pokrytí relevantních a aktuálních problémů (relativně nízký překryv   2. nevyprofilovanost výzkumu vzdělávání jakožto resortního výzkumu, nekoncepč-                 s jinými institucemi)                                            nost na národní úrovni (vč. MŠMT) v této oblasti                 3. podpora fakulty a zároveň i napojení na granty mimo MU (vícezdrojové financování)  3. nestabilní systém financování vysokého školství a výzkumu na národní úrovni                                                                                  a orientace Masarykovy univerzity na excelenci a mezinárodní rozměr ve výzkumu,                                                                                  jejichž dosahování by pravděpodobně vedlo k oslabení relevance výzkumů pro ná-                                                                                  rodní vzdělávací politiku a praxi                 4. spolupráce s decizní sférou v resortu školství (analýzy vzdělávací politiky, expertí-  4. celkově nízká výzkumná (a vůbec akademická) profilace fakult připravujících učite-                 zy, evaluační studie)                                            le (nedostatek i externích spolupracovníků s adekvátním odborným potenciálem)                 5. silné zázemí pro kooptování odborníků z různých oblastí vzdělávání  5. mediální obraz pedagogiky a školství (mnohdy neoprávněně negativní) strhává                                                                                  pozornost od témat relevantních k populistickým                                                                                                                                                      53","10               ZPRÁVA HODNOTÍCÍ KOMISE                                  (INSTITUT 2003–2017)                     Na toto místo zařazujeme text Zprávy hodnotící komise, který     (1) Sebehodnotící zpráva Institutu                připravil Petr Urbánek.                                          Základem pro diskuzi byla vypracovaná Sebehodnotící zpráva                Souhrnná hodnoticí zpráva vychází z těchto dostupných ma-        o  Insitutu (dále Zpráva) dodána členům hodnotícího panelu                teriálů a dat:                                                   v  předstihu (listopad 2017) k  prostudování. Zpráva byla pa-                —  Sebehodnotící zpráva Institutu výzkumu školního               nelisty hodnocena jako zodpovědně vypracovaná, věcná, do-                vzdělávání PdF MU (říjen 2017)                                   statečně přehledná a  se solidním informačním potenciálem.                                                                                 Oceňováno bylo upřímné a kriticky otevřené sebehodnocení.                —  Písemná hodnocení členů hodnotícího panelu (B. Kartous,       Některé dílčí připomínky k textu a ke zpracování Zprávy a kon-                O. Kaščák, D. Münich)                                            ceptu evaluace mají doporučující povahu a týkaly se:                —  Ústní vyjádření panelistů (D. Greger, V. Klement,             —  Délky hodnoceného období (vhodnější se z hlediska pro-                J. Poláchová Vašťatková, I. Stuchlíková, R. Šikl, P. Urbánek,    měnlivosti podmínek, ve kterých Institut pracoval, jeví kratší                A. Veselý, T. Zatloukal)                                         hodnocený úsek činnosti), doporučováno bylo pěti- až šesti-                —  Diskuze účastníků panelové diskuze k hodnocení dne            leté období; panelisté současně akceptovali důvody a smysl                4. 12. 2017.                                                     hodnocení celé doby existence IVŠV 2003–2017.                Externí hodnocení výzkumného pracoviště v oblasti vzdělávání     —  Reprezentativnosti členů hodnotícího panelu, resp. mezi-                není u nás obvyklé a tento akt byl všeobecně účastníky pane-     národní  přesah  (doporučováno  bylo zastoupení  zahraničních                lu hodnocen jako obdivuhodný, užitečný, žádoucí a inspirativní,   odborníků); vzhledem ke kritice systémového nastavení čes-                oceňován je i formát sebehodnotící zprávy. Může poskytnout       ké vědy a výzkumu při hodnocení na místě chyběl zástupce                solidní zpětnou vazbu samotnému pracovišti i  širší odborné      MŠMT.                komunitě, je také vhodnou inspirací pro vytváření metodiky       —  Požadavku hlubšího záběru hodnocení, kdy kvantitativní                hodnocení obdobných pracovišť. Vhodný (národně  reprezen-        souhrnný výčet publikačních produktů neposkytuje dostateč-                tativní) byl základní výběr odborníků (11 členů) do panelové     ný obraz o faktické kvalitě a vědeckém i jiném dopadu vypro-                diskuze o Institutu.                                             dukovaných textů.","(2) Hodnocení činnosti Institutu                                 —  Publikační produkce je z hlediska kvantity hodnocena nad-                Výzkumná a publikační činnost Institutu byla hodnocena pří-      standardně. Vytýkán je slabší průnik do mezinárodních odbor-                znivě, na české poměry nadstandardně, s  výrazně širokým         ných časopisů a vysoká míra publikování ve vlastních edičních                záběrem aktivit. Pracoviště v hodnoceném období významně         řadách. Stav publikační produkce lze také chápat jako aktuální                zasahovalo do dění na poli českého pedagogického výzkumu,        vývojové  stádium  Institutu,  kde  jsou  v  dalším  vývoji  (teprve)                vzdělávací politiky, školního vzdělávání. Výrazná byla spoluprá-  očekávány mezinárodně akceptované a indexované výstupy. Vy-                ce s dalšími akademickými i neakademickými pracovišti, s od-     slovena byla (řečnická) otázka, zda důraz na kvantitu nelmimituje                bornými asociacemi, s  decizní sférou, se školským terénem.      kvalitu. Jednou z  příčin kvantitativního zaměření na publikač-                Pracoviště se podílelo na výukové činnosti, na výchově dokto-    ní produkci je metodika hodnocení výsledků vědy a výzkumu.                randů, na popularizaci výsledků výzkumu aj. Činnost Institutu    Současně ale byly vyslovovány i kritické připomínky k slabému                byla pozitivně hodnocena s dílčími kritickými podněty. Diskuto-  průniku výsledků práce do oblasti vzdělávací politiky a praxe.                vány byly v několika oblastech:                                  Odlišná stanoviska samotné diskuze tedy naznačují určitou ne-                                                                                 vyjasněnost funkce Institutu, resp. bezradnost řešení.                —  Uvedený „široký odborný záběr“ aktivit Institut je současně                hodnocen jako problematický (např. nedává pracovišti možnost     —  Zaměření výzkumných aktivit Institutu – předmětem dis-                jasnější a dlouhodobější profilace k odborným aktivitám; neu-    kuze také bylo široké výzkumné zaměření pracoviště s výraz-                možňuje specializaci  a  soustředěné  dlouhodobější tematické    nou orientací na aplikovaný výzkum. Na jedné straně poskytuje                zaměření; nevytváří předpoklady k perspektivnímu personální-     jeho produkce terénu užitečné výstupy, což bylo v panelu oce-                mu plánování aj.). V tomto smyslu nejsou zcela jasné strategic-  ňováno zejména reprezentanty odborné veřejnosti. Na druhé                ké záměry a další odborná perspektiva pracoviště. Opakovaně      straně ale aplikační zaměření souvisí s rizikem problematického                bylo panelem konstatováno, že široký odborně tematický záběr     uplatnění výstupů ve vědeckém poli, a tomu také odpovídající                pracoviště je vynucen zejména nepřehlednou a nepředvídatel-      zaměření publikační produkce. Od výzkumného pracoviště na                nou situací ve financování akademických pracovišť. Není ale do-  úrovni Institutu se očekává akcent na oblast základního výzku-                poručováno zcela rezignovat na vícesměrnost aktivit Institutu;   mu. Otevřena tak byla otázka, zda se vydat cestou výrazného                polyvalentnost aktivit totiž může být z hlediska syntetizujících   posílení badatelského výzkumu a proniknout do sféry renomo-                výzkumných schémat chápána pozitivně.                            vaných mezinárodních publikačních sítí (což ale vyžaduje čas                                                                                                                                                       55","a podporu ze strany mateřské fakulty). Anebo akcentovat apli-    a malých projektů; nestabilní a nepředvídatelné toky a pravidla                kovaný výzkum a publikačně více sloužit domácí odborné ve-       financování uvnitř univerzity / fakulty aj.). Tato struktura vede                řejnosti a terénu (což se v daných podmínkách může zdát jako     k nejistotě, k nutnosti hledat zdroje „kdekoliv“ a má přirozeně                schůdnější řešení, navíc i žádoucí pro školský terén). Jeví se   vliv na koncepční oblast, na personální (ne)stabilitu apod. Jed-                však, že realizovat oba směry současně (což se v hodnoceném      no z doporučení by mohl být „kontrakt“ mezi fakultou a Institu-                období dělo) neposune Institut kupředu, a je proto nutné se      tem s konkrétním časovým horizontem stabilního financování                pro jednu z prioritních cest rozhodnout.                         a s očekáváním odpovídajících výstupů.                —  Personální  zajištění  –  nízký  podíl  kmenových  pracovníků                (dlouhodobě zaměstnaných s  velkým úvazkem), resp. ztráta        (3) Závěry a doporučení                seniorních pracovníků jsou hodnoceny jako určité riziko pro      Patnáctileté působení Institutu výzkumu školního vzdělávání                personální stabilitu a perspektivu, pro dlouhodobost projektů    na Pedagogické fakultě MU je obdivuhodné, zejména se zřete-                a kontinuálnost řešených výzkumných témat. Část personál-        lem k existujícím proměnlivým podmínkám, ve kterých Institut                ního potenciálu stojí i na epizodických úvazcích doktorandů.     působil. Ty se týkají především vstupních podmínek systémo-                Jedním z přínosů fungování Institutu je i významný podíl na      vého nastavení (národní systém vědy a  výzkumu, podmínky                výchově mladých výzkumníků, kteří následně kvalifikačně pod-     stanovené na úrovni univerzity a  fakulty) a  financování. Lze                porují existenci a  fungování jiných pracovišť (fakulty). Práce   proto považovat za velmi cenné, že Pedagogická fakulta MU                s mladými doktorandy ale současně s sebou přináší specifi-       toto pracoviště udržela a je jistě žádoucí, aby tomu tak bylo                kum značné personální dynamiky pracoviště spojené s opako-       při nalezení příznivějšího režimu i nadále. Výzkumný potenciál                vaným vytvářením výzkumných týmů.                                i publikační produkce Institutu výrazně obohatily českou pe-                —  Model financování byl hodnocen jako klíčové téma pro dal-     dagogickou vědu a kvalitativně posunuly pedagogický výzkum.                ší perspektivu Institutu. Kriticky byl posuzován fakt, že praco-  Evaluační proces, který Institut inicioval, je užitečný nejen pro                viště je nuceno přizpůsobovat se značně proměnlivým podmín-      kritickou reflexi a další fungování samotného pracoviště, ale                kám, požadavkům a pravidlům zadání (roztříštěnost grantové       v principu též pro analýzu možností obecného rámce výrazněji                politiky; vícezdrojovost finančních toků; malá jistota institucio-   institucionalizovat pedagogický výzkum u nás. Ukazuje se totiž,                nálního financování; nutnost využívat financí nevýzkumných","že (všechna) diskutovaná témata jsou obecnými klíčovými pro-     Zapsal a shrnul: Petr Urbánek, FP TU v Liberci                blémy celé pedagogické vědy a výzkumu v Česku a závěry mo-       duben 2018                hou mít proto širší a obecnější platnost.                Klíčovým problémem fungování Institutu je problematické fi-                nancování (nepřehledné, nejisté, nepředvídatelné). Stabilizace                v  této oblasti by dozajista napomohla koncepčnímu vyjas-                nění činnosti Institutu, jeho tematické a výzkumné profilaci,                a v důsledku také personální stabilizaci. Mohl by tak být vy-                tvořen předpoklad k  dlouhodobějším výzkumným projektům                a vyšším publikačním ambicím Institutu. Jeví se, že výzkumná                pracoviště tohoto druhu, mají-li plnit svou roli, vyžadují kromě                (nejistých, nestabilních) grantových zdrojů i  přímou podpo-                ru fakult. Přesto, že klíčový zdroj problémů leží mimo fakultu                i univerzitu, v případě Institutu lze věřit, že je možné nalézt                řešení ve vnitrofakultní diskuzi. Jedním z doporučení a priorit                je explicitněji vymezit funkci Institutu uvnitř fakulty v souladu                s její strategií (rozvoje). Byť jde jistě o personálně citlivé téma,                uvažovat lze i o „fúzi“ s dalším obdobně zaměřeným pracovi-                štěm (pracovišti) na fakultě. Určité riziko dalšího postupu lze                spatřovat v razantnějších změnách ve fungování Institutu.                                                                                                                                                                57","11               MÍSTO ZÁVĚRU                                  ANEB INSTITUT 2018+                     Mnohé nasvědčuje tomu, že roky 2017 a 2018 uvozují ve vyso-      —  v oblasti výzkumu učitelské profesionalizace a přípravy                kém školství výraznou diskontinuitu. Mění se legislativa, přístup    +  podpora „stávání se učitelem“ aneb jak zlepšovat pod-                k akreditování, hodnocení vědy a výzkumu, financování atd. Pro          mínky výkonu učitelské profese a přípravy na ni                vysoké školy a jejich (výzkumné) součásti z toho vyplývá po-                třeba přehodnotit či přinejmenším upravit zvyklosti fungování.       +  výzva interprofesionality aneb jak reagovat na proměny                Také z expertního hodnocení Institutu (viz kapitola 10) lze vyvo-       vztahů mezi profesemi v  organizacích, které se mění                zovat podněty pro úpravu jeho budoucího směřování.                      (např. škola).                 Níže nabízíme představu o perspektivách Institutu v následují-   Co se týče získávání finančních prostředků, formulujeme ná-                cích letech. Obecnými principy přitom jsou: zachování kontinu-   sledující závěry:                ity a rozvinutí výzkumných témat, posílení relevance výstupů     Jelikož  z  řady  důvodů  oslabuje  předpoklad,  že  Institut  bude                pro vzdělávací praxi a politiku, posílení transdisciplinární spo-  i nadále srovnatelně úspěšný v získávání projektů GA ČR, bude                lupráce s dalšími pracovišti a posílení mezinárodního rozměru    rozšířeno spektrum využívaných příležitostí také např. o pro-                a kvalitního publikování.                                        jekty TA ČR, Grantové agentury  MU, resortní výzkumy pro                 Pokud jde o tematickou profilaci výzkumů Institutu, akcenty      MŠMT, smluvní výzkumy, výzkumy podpořené nadacemi apod.                budou položeny na následující témata a problémy:                 Rozšíření spektra typů výzkumných projektů by mělo vyústit                                                                                 do posílení relevance výstupů pro vzdělávací praxi a politiku.                —  v oblasti výzkumu kurikula a (jeho) reforem/proměn                    +  revize kurikula aneb jak „rozumně“ modernizovat školní    S ohledem na to, jak se má měnit přístup k hodnocení výsled-                       vzdělávání                                                ků  vědecko-výzkumné  činnosti,  bude  Institut  posilovat  za-                    +  cílová a obsahová dimenze kurikula aneb (k) čemu učit     měření na národně relevantní a současně mezinárodně uzna-                       ve škole                                                  telné výsledky výzkumu, které napomohou sjednat Institutu                                                                                 odbornou reputaci, která bude patrně stále více důležitá pro                —  v oblasti výzkumu výuky (a její kvality)                      úspěch v různých hodnoceních a soutěžích o prostředky na                    +  výuka jako jádrová činnost učitelů aneb jak vyučování     provozování výzkumných aktivit.                       podmiňuje učení                                           Vzhledem k tomu, jak se mění váha rozpočtových kritérií na                    +  obsahová kvalita výuky aneb jak čelit obsahovému          úrovni MU a  PdF MU, bude Institut usilovat o  zvýšení míry                       vyprazdňování                                             mobilit, a  to zejména na úrovni doktorského studia a  stáží","15         Kontinuita                                                                                          let        Za 15 let se na Institutu vystřídaly tři „generace“                                                                                                     výzkumníků. Institut slouží částečně jako „inkubátor“,                                                                                                     ve kterém se služebně mladší kolegové mohou učit od                                                                                                     zkušenějších.                postdoktorandů z České republiky i ze zahraničí (Institut jako                přirozeně mnohojazyčné pracoviště), o zapojení se do výuky                27         Zapojení                zejména  v  magisterských  a  doktorských  studijních  progra-            lidí       Na práci Institutu se podílejí jakk kmenoví zaměstnanci,                mech na PdF MU.                                                                      tak odborníci z dalších kateder PdF MU i z jiných                                                                                                     univerzit.                Naplnění zmíněných cílů bude posuzováno nejpozději v  roce                2023 při dalším hodnocení Institutu. Do té doby není od věci              3                (si) popřát a dobré pořízení. S poděkováním všem, kteří se do                        Zaměřenost                práce a podpory konstruktivně zapojili a zapojí                           témeta     Výzkumná činnost Institutu se zaměřuje na tři oblasti –                                                                                                     výzkum výuky, výzkum kurikula a výzkum učitele.                                                           Tomáš Janík et al.                                                                                            33         Diverzita                                                                                          projektů   V návaznosti na 3 výzkumná témata se Institut podílel                                                                                                     na řešení 33 projektů, z toho 15 projektů Grantové                                                                                                     agentury ČR.                                                                                            7          Ocenění komunitou                                                                                          cen        Publikace, na kterých se podíleli pracovníci Institutu,                                                                                                     byly oceněny odbornou komunitou – získaly ceny České                                                                                                     asociace pedagogického výzkumu, ceny děkana PdF MU                                                                                                     i cenu rektora Jihočeské univerzity.                                                                                          90         Rozpočet                                                                                          mil.       Za 15 let existence Institutu byl celkový rozpočet                                                                                                     90 mil. Kč. Finanční prostředky byly čerpány z 55 %                                                                                                     z univerzitních a fakultních zdrojů a ze 45 % z externích                                                                                                     projektů.                    Popřát (si) pohodu a dobré pořízení 2018+                                                                                                                                                   59","Příloha 1: Časopisecké studie (2003–2017)                        Tůma, F. (2016). Používání mateřštiny ve výuce cizího jazyka: co (ne)ukazuje výzkum. Cizí                                                                                       jazyky, 59(2), 3–12.                Janík, T., Wildová, R., Uličná, K., Minaříková, E., Janík, M., Jašková, J., \& Šimůnková, B. (2017).   Češková, T. (2016). Výukové situace rozvíjející kompetenci k řešení problémů: teoretický                      Adaptační období pro začínající učitele: zahraniční přístupy a návrhy řešení.   model jako východisko pro analýzu výuky. Pedagogika, 66(5), 530–548.                      Pedagogika, 67(1), 4–26.                                                                                 Jašková, J. (2016). Subjective perceptions of ESP (English for Specific Purposes) university                Pešková, K., Spurná, M. \& Knecht, P. (2017). Teoretický modul pro výzkum vnímání   teachers’ professional beginnings: Quantitative research into pedagogical content                      kurikulárních změn učiteli ZŠ. Orbis scholae, 11(2), 99–124.     knowledge. Journal of Language and Cultural Education, 4(1), 86–98.                Janík, M. (2017). Student's use of English in German lessons. Orbis scholae, 11(3).   Koubek, P. (2016). Být sama sebou: případová studie subjektivních teorií učitelky v kontextu                Ellederová, E. (2017). Konstrukční výzkum ve vzdělávání. Pedagogická orientace, 27(3),   profesního rozvoje. Pedagogická orientace, 26(1), 95–116.                      419–448.                                                   Píšová, M., \& Hanušová, S. (2016). Začínající učitelé a drop–out. Pedagogika, 66(4), 386–407.                Janík, M. (2017). Jak učitelé německého jazyka užívají ve výuce angličtinu. Pedagogická   Sýkorová, P. (2016). Koncept Standardů společného základu ve Spojených státech                      orientace, 27(1), 104–135.                                       amerických: výuka čtení v primárním vzdělávání. Pedagogická orientace, 26(1),                Najvar, P. (2017). Zkoumání (kvality) výuky: srovnání dvou přístupů. Pedagogika, 67(3), 219–246.  117–134.                Janko, T., \& Pešková, K. (2017). Exploring teachers´ perceptions of curriculum change and   Kašparová, V., Potužníková, E., \& Janík, T. (2015). Subjektivně vnímaná zdatnost učitelů                      their use of textbooks during its implementation: A review of current research.   v kontextu jejich profesního vzdělávání: zjištění a výzvy z šetření TALIS 2013.                      Zeitschrift für Geographiedidaktik, 17(1), 33–52.                Pedagogická orientace, 25(4), 528–556.                Janko, T., \& Ševčík, K. (2017). Komparativní analýza standardů finanční gramotnosti v České   Koubek, P. \& Janík, T. (2015). Výzkumy subjektivních teorií učitelů v kontextu profesního                      republice a vybraných zahraničních státech. Orbis scholae, 11(2), 11–29.   rozvoje: přehledová studie. Studia paedagogica, 20(3), 47–63.                Tůma, F. (2017). Střídání kódů ve výuce angličtiny u učitelů-expertů pohledem konverzační   Minaříková, E., Píšová, M., Janík, T., \& Uličná, K. (2015). Video clubs: EFL teachers’ selective                      analýzy. Slovo a slovesnost, 78(4), 283–304.                     attention before and after. Orbis scholae, 9(2), 55–75.                Koubek, P. (2017). Životní a profesní zkušenost jako skryté determinanty jednání učitelů.   Slavík, J., Lukavský, J., Najvar, P., \& Janík, T. (2015). Profesní soud o kvalitě výuky: předem                      Civilia, 7(2), 79–100.                                           a následně strukturovaná reflexe. Pedagogika, 65(1), 5–33.                Ševčík, K. (2017). Finanční gramotnost v projektovaném kurikulu Austrálie. Scientia in   Janko, T. (2015). Srovnávací analýza typů nonverbálních prvků v současných českých                      educatione, 8(1), 1–19.                                          a německých učebnicích školní geografie. Pedagogická orientace, 25(2), 225–248.                Slavík, J., Janík, T., \& Najvar. P. (2016). Producing knowledge for improvement: The 3A   Jašková, J. (2015). Subjektivní percepce profesních počátků vysokoškolských učitelů                      procedure as a tool for content–focused research on teaching and learning.   odborné angličtiny: Kvalitativní výzkum didaktických znalostí obsahu. Pedagogická                      Pedagogika, 66(6), 672–688.                                      orientace, 25(5), s. 700–721.                Minaříková, E., Uličná, K., Píšová, M., Janík, T., \& Janík, M. (2016). Videokluby jako forma   Pešková, K. (2015). Didaktische funktionen der landeskundlichen Visualisierungen in                      profesního vzdělávání učitelů: otevřenost komunikace z pohledu učitelů.   DaF- Lehrwerken. Brünner Hefte zu Deutsch als Fremdsprache, 8(2), 101–115.                      Pedagogika, 66(4), 443–461.                                Tůma, F. (2015). What is the date today?”: A dialogist perspective on expert EFL teachers’                Moravec, J., \& Pešková, K. (2016). Lower secondary school pupils´perception of e–textbooks.   classroom interaction. Journal of Language and Cultural Education, 3(3), 85–97.                      e–Pedagogium, 16(2), 75–89.                                Janík, M., Pešková, K., \& Janík, T. (2014). Standardy pro učitelské vzdělávání jako cesta ke                Rusek, M., Slavík, J., \& Najvar P. (2016). Obsahová konstrukce a didaktické uplatnění   kvalitě: reflexe vývoje ve Spolkové republice Německo. Orbis scholae, 8(3), 47–70.                      přírodovědného edukačního experimentu ve výuce na příkladu chemie. Orbis   Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M., Kostková, K., Janík, M., \& Hublová, G. (2014). Profesní                      scholae, 10(2), 71–91.                                           vidění u učitelů: pokus o zmapování výzkumného pole. Pedagogika, 64(2), 151–176.                Uličná, K., Píšová, M., Hanušová, S., Janíková, V., \& Najvar, P. (2016). Expert teacher: Objective   Janík, T., Píšová, M., \& Spilková, V. (2014). Standardy v učitelské profesi: zahraniční přístupy                      determinants of developing and maintaining expertise (in FLT perspektive).   a pokus o jejich zhodnocení. Orbis scholae, 8(3), 133–158.                      XLinguae, 9(1), 91–109.                Trnová, E., Janko, T., Trna, J., \& Pešková, K. (2016). Typy vzdělávacích komiksů a analýza   Janík, T., Spilková, V., \& Píšová, M. (2014). Standard a kariérní systém učitele: problémy                                                                                       předložené koncepce v širších souvislostech. Pedagogická orientace, 24(2),                      jejich edukačního potenciálu pro přírodovědnou výuku. Scientia in educatione, 7(1),   259–274.                      49–64.                Češková, T., \& Knecht, P. (2016). Analýza problémově orientovaných výukových situací ve   Potužníková, E., Lokajíčková, V., \& Janík, T. (2014). Mezinárodní srovnávací výzkumy školního                                                                                       vzdělávání v České republice: zjištění a výzvy. Pedagogická orientace, 24(2), 185–221.                      výuce přírodovědy. Orbis scholae, 10(2), 19–115.           Slavík, J., Janík, T., Jarníková, J., \& Tupý, J. (2014). Zkoumání a rozvíjení kvality výuky                Tůma, F. (2016). Konverzační analýza a interakce ve třídě: východiska a metodologické   v oborových didaktikách: metodika 3A mezi teorií a praxí. Pedagogická orientace,                      aspekty. Pedagogická orientace, 26(3), 415–441.                  24(5), 721–752.","Hanušová, S., Najvar, P., Adam, M., Najvarová, V., \& Homolka, S. (2014). Povaha žákovských   Kostková, K. (2013). K rozvoji interkulturní komunikační kompetence studentů učitelství                      promluv ve výuce anglického jazyka. Pedagogika, 64(2), 238–255.   anglického jazyka. Pedagogická orientace, 23(1), 72–91.                Hanušová, S., Píšová, M., Kostková, K., Janíková, V., \& Najvar, P. (2014). Subjective   Limprecht, S., Janko, T., Gläser-Zikuda, M. (2013). Achievemnt emotions of boys and girls in                      determinants of the development of foreign language teacher expertise.   Physics instruction: Does a Portfolio make a difference? Orbis scholae, 7(2), 43–66.                      Pedagogická orientace, 24(6), 857–877.                     Lokajíčková, V. (2013). Kompetence k učení a možnosti jejího rozvíjení a hodnocení: vymezení                Knecht, P. (2014). Příležitosti k učení: odlišná/různá pojetí konceptu a jeho výzkumné využití.   pojmu a přehled současných přístupů. Pedagogická orientace, 23(3), 318–341.                      Pedagogická orientace, 24(2), 163–184.                     Mareš, J., \& Vlčková, K. (2013). K metodologickým standardům kvantitativních studií                Minaříková, E. (2014). Profesní vidění studentů učitelství anglického jazyka: jak vidí studenti   v pedagogice: Jak psát o výzkumných zjištěních? Pedagogická orientace, 23(4),                      výukové situace zachycené na videu? Pedagogická orientace, 24(5), 753–777.   455–477.                Tůma, F. (2014). Dialogism and classroom interaction in English language teaching: A review   Píšová, M. (2013). Teacher professional socialisation: Objective Determinants. Orbis scholae,                      of Czech research. Pedagogická orientace, 24(6), 878–902.        7(2), 67–80.                Tůma, F. (2014). Dialogismus a výzkum interakce ve třídě: přehledová studie (1990–2012).   Tůma, F. (2013). EFL learners’ interaction in online discussion tasks: A conversation analysis                      Pedagogika, 64(2), 177–199.                                      perspective. ACC Journal, 19(3), 159–170.                Tůma, F., Píšová, M., Najvar, P., \& Janíková, V. (2014). Expert Teachers’ Interactive Cognition:   Tůma, F., \& Píšová, M. (2013). Trends in foreign language didactics research: a thematic                      an Analysis of Stimulated Recall Interviews. The New Educational Review, 35(2),   analysis of Ph.D. dissertations from the Czech Republic and abroad (2006–2012).                      289–299.                                                         The New Educational Review, 34(4), 125–138.                Zounek, J., \& Tůma, F. (2014). Problematika ICT ve vzdělávání v českých pedagogických   Vlčková, K., Berger, J. \& Völkle, M. (2013). Classification Theories of Foreign Language                      časopisech (1990–2012). Studia paedagogica, 19(3), 65–87.        Learning Strategies: An Exploratory Analysis. Studia paedagogica, 18(4), 93–113.                Janík, M. (2014). Mnohojazyčnost jako dílčí cíl výuky cizích jazyků a možnosti její podpory.   Janík, T. (2012). Kvalita výuky: vymezení pojmu a způsobu jeho užívání. Pedagogika, 65(3),                      Pedagogická orientace, 24(3), 330–352.                           244–261.                Lokajíčková, V. (2014). Metakognice – vymezení pojmu a jeho uchopení v kontextu výuky.   Janík, T., Lokajíčková, V., \& Janko, T. (2012). Komponenty a charakteristiky zakládající kvalitu                      Pedagogika, 64(3), 287–306.                                      výuky: přehled výzkumných zjištění. Orbis scholae, 6(3), 27–55.                Vlčková, K. \& Bradová, J. (2014). Slabý vztah strategií učení a výsledků vzdělávání: problém   Janík, T., Najvar, P., Najvarová, V., Trna, J., \& Novák, P. (2012). Opportunities to learn in                      operacionalizace a měření? Studia paedagogica, 19(3), 9–28.      Physics instruction in the Czech Republic: findings of the IRSE video study.                Janík, T. (2013). Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení. Pedagogická   The New Educational Review, 28(2), 102–114.                      orientace, 23(5), 634–663.                                 Minaříková, E., \& Janík, T. (2012). Profesní vidění učitelů: od hledání pojmu k možnostem jeho                Najvar, P., Janík, T., \& Šebestová, S. (2013). The language of communication in English   uchopení. Pedagogická orientace, 22(2), 181–204.                      classrooms in the Czech Republic: Mixing languages. Pedagogická orientace, 23(6),   Slavík, J., \& Janík, T. (2012). Kvalita výuky: obsahově zaměřený přístup ke studiu procesů                      823–843.                                                         vyučování a učení. Pedagogika, 62(3), 262–287.                Stuchlíková, I., Gläser-Zikuda, M., \& Janík, T. (2013). Emotional aspects of learning and   Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., \& Píšová, M. (2012). Mezi praxí a teorií v učitelském vzdělávání:                      teaching: Reviewing the field – discussin the issues. Orbis scholae, 7(2), 7–22.   na okraj českého překladu knihy F. A. J. Korthagena et al. Pedagogická orientace,                Hanušová, S., Píšová, M., Kostková, K., Janíková, V., \& Najvar, P. (2013). Researching the   22(3), 367–386.                      Expertise of Foreign Language Teachers. JoLaCe Journal of Language and Cultural   Janko, T. (2012). Reprezentace obsahu: psychologická východiska a didaktické souvislosti.                      Education, 1(1), 4–36.                                           Pedagogická orientace, 22(1), 23–40.                Janko, T., \& Knecht, P. (2013). Visuals in Geography Textbooks: Categorization of Types and   Kubiatko, M., Janko, T., \& Mrázková, K. (2012). The influence of gender, grade level and                      Assessment of Their Instructional Qualities. Review of International Geographical   favourite subject on Czech lower secondary school pupils perception of geography.                      Education Online, 3(1), 26–43.                                   International Research in Geographical and Environmental Education, 21(2),                Knecht, P., \& Dvořák, D. (2013). Etika vědecké práce a publikování pro mírně pokročilé.   109–122.                      Pedagogická orientace, 23(4), 554–578.                     Kubiatko, M., Janko, T., \& Mrázková, K. (2012). Czech student attitudes towards geography.                Knecht, P., \& Hofmann, E. (2013). K problému řazení geografického učiva ve školních   Journal of Geography, 111(2), 67–75.                      vzdělávacích programech. Informace České geografické společnosti, 32(2), 13–25.   Kubiatko, M., Mrázková, K., \& Janko, T. (2012). Gender and Grade Level as Factors Influencing                Knecht, P., \& Lokajíčková, V. (2013). Učební úlohy jako příležitosti k rozvíjení a dosahování   Perception of Geography. Review of International Geographical Education Online,                      očekávaných výstupů: analýza koherence učebnic a RVP ZV. Pedagogika, 63(2),   2(3), 289–302.                      169–183.                                                   Kubiatko, M., Švandová, K., Šibor, J. \& Škoda, J. (2012). Vnímání chemie žáky druhého stupně                                                                                       základních škol. Pedagogická orientace, 22(1), 82–96.                                                                                                                                                   61","Pešková, K. (2012). Vizuální prostředky pro výuku reálií: výsledky analýzy učebnic němčiny.   Knecht, P., Janík, T., Najvar, P., Najvarová, V., \& Vlčková, K. (2010). Příležitosti k rozvíjení kom-                      Pedagogická orientace, 22(2), 243–265.                           petence k řešení problému ve výuce na základních školách. Orbis scholae, 4(3), 37–62.                Zlatníček, P., \& Pešková, K. (2012). Vývoj nástroje pro posuzování vybraných komponent   Knecht, P., Kubiatko, M., \& Svatoňová, H. (2010). Jak uživatelé hodnotí školní zeměpisné                      a charakteristik kvality výuky: aplikace v oblasti cizího jazyka. Orbis scholae, 6(3),   atlasy? Podněty pro rozvoj školské kartografie. Geodetický a kartografický obzor,                      57–76.                                                           56(7), 142–147.                Syslová, Z., \& Najvarová, V. (2012). Předškolní vzdělávání v České republice pohledem   Najvarová, V. (2010). Čtenářské strategie žáků prvního stupně základní školy. Pedagogická                      pedagogického výzkumu. Pedagogická orientace, 22(4), 490–515.    orientace, 20(3), 49–66.                Maňák, J. (2011). K problému teorie a praxe v pedagogice. Pedagogická orientace, 21(3),   Kubiatko, M. (2010). Czech university students attitudes towards ICT used in science                      257–271.                                                         education. Journal of Technology and Information Education, 2(3), 20–25.                Janík, T., Knecht, P., Najvar, P., Píšová, M., \& Slavík, J. (2011). Kurikulární reforma na   Kubiatko, M., \& Vlčková, K. (2010). The relationship between ICT use and science knowledge                      gymnáziích: výzkumná zjištění a doporučení. Pedagogická orientace, 21(4), 375–415.   for Czech students: a secondary analysis of PISA 2006. International Journal of                Janík, T., Najvar, P., \& Solnička, D. (2011). Od idejí k implementaci: kurikulární reforma   Science and Mathematics Education, 8(3), 523–543.                      v rozhovorech s řediteli (nepilotních) gymnázií. Orbis scholae, 5(3), 63–85.   Kubiatko, M., Vaculová, I., \& Pecušová, E. (2010). Mylné představy žáků II. stupně základních                Šebestová, S., Najvar, P., \& Janík, T. (2011). Příležitosti k rozvíjení řečových dovedností ve   škol: Možnost jejich zkoumání na příkladě tématu Ptáci. Pedagogická orientace,                      výuce anglického jazyka: samostatně anebo v integraci. Pedagogická orientace,   20(2), 93–109.                      21(3), 322–357.                                            Janík, T., Najvar, P., Slavík, J., \& Trna, J. (2009). On the dynamic nature of physics teachers                Kubiatko, M. (2011). Bez prírodopisu to nejde alebo ako ho vnímajú žiaci základných škôl.   pedagogical content knowledge. Orbis scholae, 3(2), 47–62.                      Studia paedagogica, 16(2), 75–88.                          Najvar, P., Najvarová, V., \& Janík, T. (2009). Lesson structure in different school subjects in                Kubiatko, M., Haláková, Z., Nagyová, S., \& Nagy, T. (2011). Slovak high school students   the Czech republic. Orbis scholae, 3(2), 113–127.                      attitudes toward computers. Interactive Learning Environment, 19(5), 537–550.   Vlčková, K. (2009). Srovnání používání strategií učení cizímu jazyku u studentů osmiletých                Kubiatko, M., Mrázková, K., \& Janko, T. (2011). Postoje žáků 2. stupně základních škol   a čtyřletých gymnáziích. Pedagogická orientace, 19(4), 51–73.                      k vyučovacímu předmětu zeměpis. Pedagogika, 61(3), 257–270.   Knecht, P. (2009). Co je dnes obsahem vzdělávání? Pedagogická orientace, 19(2), 120–127.                Kubiatko, M., Usak, M., \& Pecušová, E. (2011). Elementary school pupils' knowledge and   Kubiatko, M., \& Haláková, Z. (2009). High school students relation to information and                      misconception about birds. Eurasian Journal of Educational Research, 43(1),   communication technologies in the context of biology. E-Pedagogium, 9(1), 20–30.                      163–182.                                                   Kubiatko, M., \& Haláková, Z. (2009). Slovak high school students attitudes to ICT using in                Kubiatko, M., \& Vaculová, I. (2011). Project-based learning: characteristic and the   biology lesson. Computers in Human Behavior, 25(3), 743–748.                      experiences with application in the science subjects. Energy Education Science   Kubiatko, M., \& Prokop, P. (2009). Pupils understanding of mammals: An investigation of the                      and Technology Part B-Social and Educational Studies, 3(1–2), 65–74.   cognitive dimension of misconceptions. Orbis scholae, 3(2), 97–111.                Píšová, M. (2011). Didaktika cizích jazyků: otázky identity. Pedagogická orientace, 21(2),   Mrázková, K., \& Kubiatko, M. (2009). Implementace geoinformačních technologií do výuky                      142–155.                                                         zeměpisu na základních školách. E-Pedagogium, 9(4), 46–60.                Píšová, M., \& Janík, T. (2011). On the nature of expert teacher knowledge. Orbis scholae,   Švec, V. (2008). Sdílení znalostí v interdisciplinárním sociálně zdravotnickém týmu.                      5(2), 95–115.                                                    Pedagogická orientace, 18(4), 30–46.                Píšová, M., \& Kostková, K. (2011). Professional learning of student teachers and its support   Janík, T., Janíková, M., Najvar, P., \& Najvarová, V. (2008). Pohledy na výuku fyziky na 2. stupni                      during clinical practice (humanistic and neo-humanistic trends in action). The New   základní školy: souhrnné výsledky CPV videostudie fyziky. Orbis scholae, 2(1), 29–52.                      Educational Review, 23(1), 295–306.                Janík, T., Maňák, J., Knecht, P., \& Němec, J. (2010). Proměny kurikula současné české školy:   Janík, T., Janíková, M., Najvar, P., \& Najvarová, V. (2008). Ziele und Zielorientierung im                                                                                       Physikunterricht: Einblicke in die Überzeugungen von tschechischen Physiklehrern.                      vize a realita. Orbis scholae, 4(3), 9–36.                       Zeitschrift für Didaktik der Naturwissenschaften, 14(1), 201–217.                Janík, T. (2010). Integrace idejí zaměřených k profesionalizaci učitelství. Pedagogika, 60(3/4),   Hübelová, D., Janík, T., \& Najvar, P. (2008). Pohledy na výuku zeměpisu na 2. stupni základní                      329–341.                                                         školy: souhrnné výsledky CPV videostudie zeměpisu. Orbis scholae, 2(1), 53–72.                Janík, T. (2010). Stav a výhledy českého pedagogického výzkumu. Pedagogická orientace,   Janíková, M, Janík, T., Mužík, V., \& Kundera, V. (2008). CPV videostudie tělesné výchovy: sběr                      20(2), 5–22.                                                     dat a zamýšlené analýzy. Orbis scholae, 2(1), 93–114.                Píšová, M. (2010). Učitel-expert. Přehled výzkumných trendů a jejich výsledků. Pedagogika,   Vaculová, I., Trna, J., \& Janík, T. (2008). Učební úlohy ve výuce fyziky na 2. stupni základní                      60(3/4), 242–253.                                                školy: vybrané výsledky CPV videostudie fyziky. Pedagogická orientace, 18(4), 59–79.                Najvar, P., \& Hanušová, S. (2010). Fenomén času v učení se cizím jazykům. Studia   Knecht, P. (2008). Pojmy v učebnicích zeměpisu a jejich přiměřenost věku žáků. Pedagogická                      paedagogica, 15(1), 65–83.                                       orientace, 18(2), 22–36.","Kubiatko, M. (2008). Názory študentov na praktickú aplikáciu IKT do vyučovania biológie.   Slavík, J., \& Janík, T. (2006). Teorie, výzkum a tvorba školy. Pedagogika, 56(2), 168–177.                      E-Pedagogium, 8(3), 7–20.                                  Maňák, J. (2005). Didaktika 1964–2004. Pedagogická orientace, 15(4), 3–11.                Kubiatko, M. (2008). Praktická aplikácia informačných a komunikačných technológií do   Maňák, J. (2005). Orientace české pedagogiky a Česká pedagogická společnost.                      vyučovania biológie. Technológia vzdelávania, 16(3), 14–17.      Pedagogická orientace, 15(4), 43–47.                Najvar, P. (2008). Raná výuka cizích jazyků v České republice na přelomu 20. a 21. století.   Janík, T. (2005). Zkoumání subjektivních teorií pomocí techniky strukturování koncept (SLT).                      Pedagogická orientace, 18(2), 37–51.                             Pedagogická revue, 57(5), 477–496.                Najvar, P., \& Janík, T. (2008). Videostudie ve výzkumu vyučování a učení. Orbis scholae, 2(1),   Slavík, J., \& Janík, T. (2005). Významová struktura faktu v oborových didaktikách.                      7–28.                                                            Pedagogika, 55(4), 336–353.                Najvar, P., Najvarová, V., Soběslavská, V., Šebestová, S., Vlčková, K., \& Zerzová, J. (2008). CPV   Janík, T. (2004). Význam Shulmanovy teorie pedagogických znalostí pro oborové didaktiky                      videostudie anglického jazyka: sběr dat a zamýšlené analýzy. Orbis scholae, 2(1),   a pro vzdělávání učitelů. Pedagogika, 54(3), 243–250.                      73–91.                Najvarová, V. (2008). Čtenářská gramotnost žáků 1. stupně základní školy. Pedagogická   Maňák, J. (2003). Problém – kurikulum. Pedagogická orientace, 13(3), 62–69.                      orientace, 18(1), 7–21.                                    Švec, V., \& Musil, R. (2003). Vliv pedagogických intervencí na změnu studentova pojetí                                                                                       výuky. Pedagogická orientace, 13(2), 61–82.                Maňák, J. (2007). Kurikulum a hodnoty. Pedagogická orientace, 17(2), 2–10.                Maňák, J. (2007). Modelování kurikula. Orbis scholae, 1(1), 40–53.  Příloha 2: Odborné knihy (2003–2017)                Švec, V. (2007). Moje cesta k pedagogickým znalostem. Pedagogická orientace, 17(4), 43–60.                Janík, T. (2007). Cílová orientace ve výuce fyziky: exkurz do subjektivních teorií učitelů.   Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., \& Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika: o učitelském                      Pedagogická orientace, 17(1), 12–33.                             sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno: Masarykova univerzita.                Janík, T. (2007). Pedagogické znalosti jako součást profesní výbavy učitele. Pedagogická   Hanušová, S., Píšová, M., Kohoutek, T., Minaříková, E., Janík, M., Janík, T., Uličná, K., Ježek, S.                      orientace, 17(4), 35–42.                                         (2017). Chtějí zůstat nebo odejít? Začínající učitelé v českých základních školách.                                                                                       Brno: Masarykova univerzita.                Janík, T., \& Slavík, J. (2007). Fakty a fenomény v průniku didaktické teorie, výzkumu a praxe                      vzdělávání. Pedagogika, 57(3), 263–274.                    Janík, M. (2017). Mnohojazyčnost ve výuce němčiny jako dalšího jazyka. Brno: Masarykova                                                                                       univerzita.                Janík, T., \& Slavík, J. (2007). Vztah obor a vyučovací předmět jako metodologický problém.                      Orbis scholae, 2(1), 54–66.                                Jašková, J. (2017). Didaktické znalosti obsahu u vysokoškolských učitelů odborného                                                                                       anglického jazyka. Vnímání profesních počátků v retrospektivě. Brno: Masarykova                Knecht, P. (2007). Didaktická transformace aneb od didaktického zjednodušení k didaktické   univerzita.                      rekonstrukci. Orbis scholae, 2(1), 67–81.                  Janík, T. (2016). Aktuelle Entwicklungen im Bildungsbereich in der Tschechischen Republik:                Knecht, P. (2007). Changing geographies: innovative curricula. Orbis scholae, 2(2), 166–169.  Curriculum – Unterricht – Lehrerbildung. Münster: Waxmann.                Knecht, P. (2007). Inovace kurikula geografického vzdělávání. Pedagogická orientace, 17(1),   Janík, T., Minaříková, E., Píšová, M., Uličná, K. \& Janík, M. (2016). Profesní vidění učitelů a jeho                      62–67.                                                           rozvíjení prostřednictvím videoklubů. Brno: Masarykova univerzita.                Hanušová, S., \& Najvar, P. (2007). Výuka cizího jazyka v raném věku. Pedagogická orientace,   Stuchlíková, I., Janík, T., Beneš, Z., Bílek, M., Brücknerová, K., Černochová, M. … Žák, V. (2015).                      17(3), 42–53.                                                    Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy. Brno: Masarykova univerzita.                Vlčková, K. (2007). Strategie učení v kurikulu všeobecného vzdělávání. Orbis scholae,   Kašparová, V., Holečková, A., Hučín, J., Janík, T., Najvar, P., Píšová, M., Potužníková, E.,                      2(1), 71–79.                                                     Soukup, P., \& Ševců, M. (2015). Analytická zpráva z šetření TALIS 2013. Praha: ČŠI.                Maňák, J., \& Janík, T. (2006). Model tvorby kurikula všeobecného vzdělávání. Orbis scholae,   Greger, D., Dvořák, D., Janík, T., Průcha, J., Rabušicová, M., Spilková, V., Starý, K., …                      0(1), 98–110.                                                    Walterová, E. (2015). Srovnávací pedagogika. Praha: Karolinum.                Janík, T. (2006). Problémy české základní školy z pohledu výzkumu (2000-2005). Komenský,   Vlčková, K., Pešková, K., Kostková, K., Janík, M., \& Švejdíková, K. (2014). Žákovské strategie                      131(1), 17–25.                                                   při učení se anglickému jazyku a jejich vztah k úspěšnosti. Brno: Masarykova                Janík, T., Miková, M., Najvar, P., \& Najvarová, V. (2006). Příležitosti k učení ve výuce fyziky na   univerzita.                      2. stupni základní školy aneb co ukázala CPV videostudie fyziky? Komenský, 131(2),   Knecht, P. (2014). Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů v učebnicích                      9–16.                                                            a ve výuce zeměpisu. Brno: Masarykova univerzita.                Janík, T., Miková, M., Najvar, P., \& Najvarová, V. (2006). Unterrichtsformen und -phasen   Jireček, M. (2014). Vývoj vyučovacího předmětu dějepis v letech 1918–2013. Brno:                      im tschechischen Physikunterricht: Design und Ergebnisse der CPV Videostudie   Masarykova univerzita.                      Physik. Zeitschrift für Didaktik der Naturwissenschaften, 12(1), 219–238.                                                                                                                                                   63","Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., … Zlatníček, P. (2013).   Janík, T. (2009). Didaktické znalosti obsahu a jejich význam pro oborové didaktiky, tvorbu                      Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky.   kurikula a učitelské vzdělávání. Brno: Paido.                      Brno: Masarykova univerzita.                               Janík, T., Seidel, T., Najvar, P., Roth, K. J., Clarke, D., Mitchell, C., … Šebestová, S. (2009).                Píšová, M., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Najvar, P., \& Tůma, F. (2013). Učitel expert:   The Power of Video Studies in Investigating Teaching and Learning in the                      jeho charakteristiky a determinanty profesního rozvoje (na pozadí výuky cizích   Classroom. Münster: Waxmann.                      jazyků). Brno: Masarykova univerzita.                      Janík, T., Janíková, M., Janko, T., Knecht, P., Najvar, P., Najvarová, V., Šebestová, S., \& Vlčková, K.                Pešková, K. (2012). Vizuální prostředky pro výuku reálií v učebnicích němčiny. Brno:   (2009). Kurikulum, výuka, školní klima, učitelské vzdělávání: Analýza nálezů                      Masarykova univerzita.                                           českého pedagogického výzkumu (2001–2008). Brno: Masarykova univerzita.                Janko, T. (2012). Nonverbální prvky v učebnicích zeměpisu jako nástroj didaktické   Maňák, J., Janík, T., \& Švec, V. (2008). Kurikulum v současné škole. Brno: Paido.                      transformace. Brno: Masarykova univerzita.                 Ježková, V., Von Kopp, B., \& Janík, T. (2008). Školní vzdělávání v Německu. Praha: Karolinum.                Janík, T., Minaříková, E., Haláková, Z., Kostková, K., Kubiatko, M., Píšová, M., … Valkounová, E.   Vlčková, K. (2007). Strategie učení cizímu jazyku. Brno: Paido.                      (2011). Video v učitelském vzdělávání: teoretická východiska, aplikace, výzkum.                      Brno: Paido.                                               Janík, T. \& Miková, M. (2006). Videostudie: výzkum výuky založený na analýze videozáznamu.                Janík, T., Knecht, P., Kubiatko, M., Pavlas, T., Slavík, J., Solnička, D., \& Vlček, P. (2011). Kvalita   Brno: Paido.                      školy a kurikula: od expertního šetření ke standardu kvality. Praha: NÚV.  Maňák, J., Švec, V., \& Švec, Š. (Ed.). (2005). Slovník pedagogické metodologie. Brno: Paido.                Janík, T., Slavík, J., Najvar, P. Hajdušková, L., Hesová, A., Lukavský, J., Minaříková, E., Píšová, M., \&   Švec, V. (2005). Pedagogické znalosti učitele. Teorie a praxe. Praha: ASPI.                      Švecová, Z. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích: od virtuálních hospitací   Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido.                      k videostudiím. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.       Maňák, J., Švec, V., Janík, T. \& Němec, J. (2004). Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido.                Píšová, M., Kostková, K., Janík, T., Doulík, P., Hajdušková, L., Knecht, P., Lukavský, J., Najvar, P.,   Maňák, J. (2003). Nárys didaktiky. Brno: Masarykova univerzita.                      Najvarová, V., Maňák, J., Pavlas, T., Slavík, J., Spurná, M., Stehlíková, N., Škoda, J.,                      \& Vlček, P. (2011). Kurikulární reforma na gymnáziích: případové studie tvorby   Maňák, J. \& Švec, V. (2003). Výukové metody. Brno: Paido.                      kurikula. Praha: Výzkumný ústav pedagogický.               Švec, V. (2003). Životní cesta jako proces výchovy a sebevýchovy. Dialogy s Josefem                Najvar, P., Najvarová, V., Janík, T. \& Šebestová, S. (2011). Videostudie v pedagogickém   Maňákem nejen o pedagogice. Brno: Konvoj.                      výzkumu. Brno: Paido.                Píšová, M., Najvar, P., Janík, T., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Tůma, F., \& Zerzová, J.   Příloha 3: Kapitoly v odborných knihách (2003–2017)                      (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Brno: Masarykova                      univerzita.                                                Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., \& Uličná, K. (2017). Kazuistiky v transdidaktickém přístupu.                                                                                       In J. Slavík, J. Stará, K. Uličná, \& P. Najvar, Didaktické kazuistiky v oborech školního                Janík, T., Janko, T., Knecht, P., Kubiatko, M., Najvar, P., Pavlas, T., Slavík, J., Solnička, D., \&   vzdělávání (s. 11–46). Brno: Masarykova univerzita.                      Vlčková, K. (2010). Kurikulární reforma na gymnáziích: výsledky dotazníkového                      šetření. Praha: Výzkumný ústav pedagogický.                Janík, T. (2016). Škola na kruhovém objezdu, aneb když se to vezme kolem a kolem.                                                                                       In M. Strouhal \& S. Štech (Eds.), Vzdělání a dnešek. Pedagogické, filosofické,                Janík, T., Knecht, P., Najvar, P., Pavlas, T., Slavík, J., \& Solnička, D. (2010). Kurikulární reforma   historické a sociální souvislosti (s. 163–178). Praha: Karolinum.                      na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol. Praha:                      Výzkumný ústav pedagogický v Praze.                        Janík, T., Mužík, V., \& Vlček, P. (2016). Implementace kurikulární reformy v České republice:                                                                                       obecné problémy konkretizované pohledem na kurikulum tělesné výchovy. In                Vlček, P. \& Janík, T. (2010). Školské reformy a tvorba kurikula tělesné výchovy v České   Š. Porubský, et al., Premeny školského kurikula: slovenská a česká skúsenosť                      republice, Spolkové republice Německo a Spojených státech amerických.   (s. 131–141). Banská Bystrica: Belianum.                      Brno: Paido.                                               Minaříková, E., Píšová, M., \& Janík, T. (2016). Using VideoWeb in EFL teacher education:                Najvar, P. (2010). Raná výuka cizích jazyků v České republice na konci 20. století.   Do the benefits differ for teachers with and without previous teaching experience?                      Brno: Paido.                                                     In P. Haworth \& C. Craig et al., Career Trajectories of English Language Teachers                Schmeinck, D., Knecht, P., Kosack, W., Lambrinos, N., Musumeci, M., \& Gatt, S. (2010).   (s. 129–140). Oxford: Symposium Books.                      Through the Eyes of Children. The Implementation of a European Dimension by   Janík, T. (2015). Mezinárodně srovnávací výzkumy vyučování a učení ve školních třídách                      Peer Learning in Primary School. Berlin: MBV Berlin.             a didaktika. In D. Greger et al., Srovnávací pedagogika: proměny a výzvy (s. 119–136).                Janík, T., Maňák, J., \& Knecht, P. (2009). Cíle a obsahy školního vzdělávání a metodologie   Praha: Karolinum.                      jejich utváření. Brno: Paido.                              Minaříková, E., Píšová, M., \& Janík, T. (2015). Using video in teacher Education: An example                Janíková, M., Vlčková, K., Doulík, P., Chvál, M., Janík, T., Jelemenská, P., Maňák, J., Starý, K., \&   from the Czech Republic. In L. Orland-Barak, \& Ch. J. Craig et al., International                      Škoda, J. (2009). Výzkum výuky: tematické oblasti, výzkumné přístupy a metody.   Teacher Education: Promising Pedagogies (Part B) (s. 379–400). Bingley: Emerald.                      Brno: Paido.","Tůma, F. (2015). Using conversation analysis in classroom interaction research.   Janík, T. (2004). Die Europäische Dimension in der tschechischen Schule. In R. Seebauer et al.,                      In M. Černá, J. Ivanová, \& Š. Ježková et al., Learner corpora and English acquisition.   Europäische Dimension neu denken (s. 151–162). Wien: Mandelbaum.                      A collection of studies (s. 163–171). Pardubice: Univerzita Pardubice.                Janík, T., Najvarová, V., \& Janík, M. (2014). Zum Einsatz didaktischer Medien und Mittel:   Příloha 4: Editorství sborníků (2003–2017)                      Ergebnisse einer videobasierten Studie. In P. Knecht, E. Matthes, S. Schütze,                      \& B. Aamotsbakken et al., Methodologie und Methoden der Schulbuch- und   Slavík, J., Stará, J., Uličná, K., Najvar, P. et al. (2017). Didaktické kazuistiky v oborech školního                      Lehrmittelforschung (s. 289–302). Bad Heilbrunn: Julius Klinkhardt.  vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita.                Janko, T., \& Knecht, P. (2014). Visuals in Geography Textbooks: Increasing the Reliability   Knecht, P., Matthes, E., Schütze, S., \& Aamotsbakken, B. (Eds.). (2014). Methodologie und                      of a Research Instrument. In P. Knecht, E. Matthes, S. Schütze, \& B. Aamotsbakken   Methoden der Schulbuch- und Lehrmittelforschung/Methodology and Methods of                      et al., Methodologie und Methoden der Schulbuch- und Lehrmittelforschung   Research on Textbooks and Educational Media. Bad Heilbrunn: Klinkhardt.                      (s. 227–240). Bad Heilbrunn: Julius Klinghardt.            Janík, T., Slavík, J., Lokajíčková, V. et al. (2014). Školní vzdělávání: Učitel – vyučování, žák –                Pešková, K. (2014). Inhaltsanalyse der landeskundlichen Visualisierungen in DaF-Lehrwerken.   učení. Brno: Masarykova univerzita.                      In P. Knecht, E. Matthes, S. Schütze, \& B. Aamotsbakken et al., Methodologie und   Pešková, K. et al. (2014). Kurikulum základní školy: metodologické přístupy a empirická                      Methoden der Schulbuch- und Lehrmittelforschung (s. 241–253). Bad Heilbrunn:   zjištění. Brno: Masarykova univerzita.                      Julius Klinghardt.                                         Janík, T., Pešková, K. et al. (2013). Školní vzdělávání: od podmínek k výsledkům. Brno:                Janík, T., Minaříková, E., \& Najvar, P. (2013). Der Einsatz von Videotechnik in der Lehrerbildung:   Masarykova univerzita.                      Eine Übersicht leitender Ansätze. In U. Riegel \& K. Macha et al., Videobasierte                      Kompetenzforschung in den Fachdidaktiken (s. 63–78). Münster: Waxmann.   Janík, T., Pešková, K. et al. (2012). Školní vzdělávání: podmínky, kurikulum, aktéři, procesy,                                                                                       výsledky. Brno: Masarykova univerzita.                Janík, T. (2011). Příběh české kurikulární reformy. In O. Kaščák \& B. Pupala (Eds.), Školy                      v prúde reforiem (s. 49–84). Bratislava: Renesans.         Janík, T., Najvar, P., Kubiatko, M. et al. (2011). Kvalita kurikula a výuky: výzkumné přístupy                                                                                       a nástroje. Brno: Masarykova univerzita.                Najvarová, V., Najvar, P., \& Janík, T. (2011). Procesy výuky a příležitosti k učení na 1. a 2.                      stupni. In E. Walterová et al., Dva světy základní školy? Úskalí přechodu z 1. na   T. Janík, P. Knecht, \& S. Šebestová (Eds.). (2011). Smíšený design v pedagogickém výzkumu:                      2. stupeň (s. 137–161). Praha: Karolinum.                        Sborník příspěvků z 19. výroční konference České asociace pedagogického                                                                                       výzkumu 2011. Brno: Masarykova univerzita.                Knecht, P. (2011). Kontinuita kurikula mezi 1. a 2. stupněm v české ZŠ: pohledy do RVP ZV                      a žákovských sešitů. In E. Walterová (Ed.), Dva světy základní školy? Úskalí   Janík, T., Knecht, P., Najvar, P. et al. (2010). Nástroje pro monitoring a evaluaci kvality výuky                      přechodu z 1. na 2. stupeň (s. 103–136). Praha: Karolinum.       a kurikula. Brno: Paido.                Němec, J., \& Vlčková, K. (2011). Vnímání sociálního klimatu školy žáky: srovnání 1. a 2.   Janík, T., \& Knecht, P. (Ed.). (2010). New Pathways in the Professional Development of                      stupně základní školy. In E. Walterová (Ed.), Dva světy základní školy? Úskalí   Teachers. Wien, Münster: LIT Verlag.                      přechodu z 1. na 2. stupeň (s. 162–196). Praha: Karolinum.   Janík, T., Švec, V. et al. (2009). K perspektivám školního vzdělávání. Brno: Paido.                Maňák, J. (2009). Vzdělávání ve společnosti vědění. In T. Janík, \& V. Švec et al.,   Janík, T. et al. (2009). Možnosti rozvíjení didaktických znalostí obsahu u budoucích učitelů.                      K perspektivám školního vzdělávání (s. 11–20). Brno: Paido.      Brno: Paido.                Janík, T., \& Janíková, M. (2009). Akční výzkum: výzkum prováděný učitelem. In Š. Švec et al.,   Najvarová, V., \& Šebestová, S. (Eds.). (2009). Kurikulum a výuka v proměnách školy. Brno:                      Metodologie věd o výchově: Kvantitativně-scientistické a kvalitativně-humanitní   Masarykova univerzita.                      přístupy v edukačním výzkumu (s. 255–265). Brno: Paido.    Najvarová, V., Janík, T., \& Knecht, P. (Eds.). (2008). Kurikulum a učebnice. Brno: Masarykova                Janíková, M., \& Janík, T. (2009). Videostudie v edukačním výzkumu. In Š. Švec et al.,   univerzita.                      Metodologie věd o výchově: Kvantitativně-scientistické a kvalitativně-humanitní   Janko, T., \& Knecht, P. (2008). Kurikulum a učebnice z pohledu pedagogického výzkumu.                      přístupy v edukačním výzkumu (s. 101–111). Brno: Paido.          Brno: Masarykova univerzita.                Miková, M., \& Janík, T. (2007). Pořizování videozáznamu jako metoda sběru dat.   Knecht, P., \& Janík, T. et al. (2008). Učebnice z pohledu pedagogického výzkumu. Brno: Paido.                      In R. Švaříček, \& K. Šeďová et al., Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách:                      pravidla hry (s. 192–201). Praha: Portál.                  Janík, T. et al. (2008). Metodologické problémy výzkumu didaktických znalostí obsahu.                                                                                       Brno: Paido.                Janík, T., \& Najvarová, V. (2006). Problémy školního vzdělávání ve světle výzkumů TIMSS                      a PISA (porovnání situace v České republice a v Německu). In D. Greger, \&   Maňák, J., \& Janík, T. (Eds.). (2007). Absolvent základní školy. Brno: Masarykova univerzita.                      V. Ježková et al., Školní vzdělávání: Zahraniční trendy a inspirace (s. 102–123).   Janík, T., Knecht, P., \& Najvarová, V. (Eds.). (2007). Příspěvky k tvorbě a výzkumu kurikula.                      Praha: Karolinum.                                                Brno: Paido.                Knecht, P. (2006). How Czech pupils assess geography textbooks. In D. Schmeinck et al.,   Maňák, J., \& Knecht, P. (Eds.). (2007). Hodnocení učebnic. Brno: Paido.                      Research on Learning and Teaching in Primary Geography (s. 129–147). Karlsruhe:   Janík, T. et al. (2007). Pedagogical content knowledge nebo didaktická znalost obsahu?                      Pädagogische Hochschule.                                         Brno: Paido.                                                                                                                                                   65","Maňák, J., \& Klapko, D. (Eds.). (2006). Učebnice pod lupou. Brno: Paido.  Tematické číslo časopisu Pedagogická orientace 3/2012, Teorie a praxe v pedagogice,                Maňák, J., \& Janík, T. (Eds.). (2006). Problémy kurikla základní školy. Brno: Masarykova   editoři: Tomáš Janík, Vlastimil Švec.                      univerzita.                                                Tematické číslo časopisu Pedagogická orientace 2/2011, Oborové didaktiky: bilance                Mužík, V, Janík, T., \& Wagner, R. (Eds.). (2006). Neue Herausforderungen im Gesundheits-  a perspektivy, editoři: Iva Stuchlíková, Tomáš Janík.                      bereich an der Schule: Was kann der Sportunterricht dazu beitragen? Brno:   Tematické číslo časopisu Orbis scholae 3/2010, Svět současné české školy, editoři: Eliška                      Masarykova univerzita.                                           Walterová, Tomáš Janík, Věra Ježková.                Knecht, P. (Ed). (2006). Výzkum aktuálních problémů pedagogiky a oborových didaktik.   Tematické číslo časopisu Orbis scholae 2/2010, Educational change in the global context,                      Brno: Masarykova univerzita.                                     editoři: Petr Najvar, David Greger.                Hanušová, S., \& Najvar, P. (Eds.). (2006). Foreign Language Acquisition at an Early Age.   Tematické číslo časopisu Orbis scholae 2/2009, Studies on teaching and learning in                      Brno: Masarykova univerzita.                                     different school subjects, editoři: Tomáš Janík, Pertti Kansanen.                Maňák, J., \& Janík, T. (Eds.). (2005). Orientace české základní školy. Brno: Masarykova   Tematické číslo časopisu Pedagogika 2/2009, Kurikulum a oborové didaktiky,                      univerzita.                                                      editoři: Jan Slavík, Tomáš Janík.                Švec, V. (Ed.). (2005). Od implicitních teorií výuky k implicitním pedagogickým znalostem.   Tematické číslo časopisu Orbis scholae 1/2009, Sociální determinanty vzdělávání,                      Brno: Paido.                                                     editoři: Kateřina Vlčková, Jiří Němec.                Janík, T., \& Havel, J. (Eds.). (2005). Pedagogická praxe a profesní rozvoj studentů. Brno:   Tematické číslo časopisu Orbis scholae 1/2008, Videostudie ve výzkumu vyučování a učení,                      Masarykova univerzita.                                           editoři: Tomáš Janík, Petr Najvar.                Janík, T., Mužík, V., \& Šimoník, O. (Eds.). (2004). Oborové didaktiky v pregraduálním učitelském   Tematické číslo časopisu Orbis scholae 1/2007, Kurikulum v proměnách školy,                      studiu [CD-ROM]. Brno: Masarykova univerzita.                    editoři: Josef Maňák, Tomáš Janík.                Havel, J., \& Janík, T. (Eds.). (2004). Pedagogická praxe v pregraduální přípravě učitelů. Brno:   Tematické číslo časopisu Pedagogika 1/2006, Příprava učitelů – proměny a naděje?,                      Masarykova univerzita.                                           editor: Vlastimil Švec.                 Příloha 5: Editorství tematických čísel časopisů (2003–2017)     Příloha 6: Pořádané konference (2003–2017)                Tematické číslo časopisu Orbis scholae 3/2017, Multilingualism and Languages in Education,  Uspořádání konference (K) čemu učit ve škole: vybrané problémy kurikula v oborovědidaktických                      editoři: Eva Vetter, Miroslav Janík, Karolína Pešková.           souvislostech (14. 12. 2017, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Tematické číslo časopisu Pedagogika 4/2016, Vzdělávání a profesní rozvoj učitelů   Uspořádání konference Transdisciplinarita – sdílení – síťování jako výzva na horizontu                      v teoretické a výzkumné reflexi, editoři: Vladimíra Spilková, Tomáš Janík.   oborových didaktik (29. 6. 2017, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Tematické číslo časopisu Orbis Scholae 2/2016, Kultury vyučování a učení v oborech   Uspořádání konference Učebnice v oborovědidaktických souvislostech: tvorba – hodnocení –                      školního vzdělávání, editoři: Jan Slavík, Petr Najvar.           používání (8. 12. 2016, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Tematické číslo časopisu Pedagogická orientace 3/2016, Metodologie a metody   Uspořádání konference Mezi teorií a praxí: metodologie zkoumání procesů výuky (28. 4.                      pedagogického výzkumu na vzestupu, editoři: Petr Knecht, Kateřina Lojdová, Jana   2016, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                      Majerčíková.                                               Uspořádání konference Pojetí a role oborových didaktik v učitelském vzdělávání (14. 10.                Tematické číslo časopisu Pedagogická orientace 4/2015, Mezinárodní srovnávací výzkumy   2015, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                      jako výzva pro..., editoři: Tomáš Janík, Eva Potužníková.   Uspořádání konference Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy (19. 6. 2015,                Tematické číslo časopisu Orbis scholae 2/2015, Striving for change: Video-based teacher   Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                      education programmes and related research, editoři: Tomáš Janík, Eva Minaříková,   Spolupořadatelství mezinárodní konference Methodological issues in schoolbook and                      Alexander Gröschner.                                             educational media research (27.–29. 9. 2013, Pedagogická fakulta Masarykovy                Tematické číslo časopisu Orbis scholae 3/2014, Standardy v učitelské profesi: cesta   univerzity, Brno)                      k profesionalismu?, editoři: Tomáš Janík, Michaela Píšová, Vladimíra Spilková.   Spolupořadatelství 19. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu                Tematické číslo časopisu Pedagogická orientace 4/2013, K metodologickému standardu   s názvem Smíšený design v pedagogickém výzkumu (5.–7. 9. 2011, Pedagogická                      v pedagogice, editoři: Tomáš Janík, Kateřina Vlčková, Petr Knecht.   fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Tematické číslo časopisu Orbis scholae 2/2013, Emotional aspects of learning and teaching,   Uspořádání doktorandské konference Nástroje pro monitoring a evaluaci kvality výuky                      editoři: Michalea Gläser-Zikuda, Iva Stuchlíková, Tomáš Janík.   a kurikula v oborech školního vzdělávání (11. 11. 2010, Pedagogická fakulta                Tematické číslo časopisu Orbis scholae 3/2012, Kvalita ve vzdělávání, editoři: Tomáš Janík,   Masarykovy univerzity, Brno)                      Martin Chvál.","Spolupořadatelství mezinárodního semináře Power of video studies in investigating teaching                      and learning IV (17. – 21. 11. 2010, IPN – Leibniz Institute for Science and                      Mathematics Education, University of Kiel)                Uspořádání mezinárodní konference New Pathways in the Professional Development of                      Teachers (15.–16. 6. 2010, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Spolupořadatelství mezinárodní konference IX. Internationale Sommerakademie Bewegung                      und Sport im Kontext: Themen – Methoden – Daten – Analysen (17.–21. 5. 2010,                      Zentrum für Sportwissenschaft und Universitätssport, Universität Wien)                Uspořádání Celofakultní mezioborové konference studentů doktorských studijních programů                      (29. 10. 2009, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Uspořádání konference Kurikulum a výuka v proměnách školy (24.–25. 6. 2009, Pedagogická                      fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Spolupořadatelství konference Kurikulum a učebnice z pohľadu pedagogického výskumu                      (15.–16. 6. 2009, Štátny pedagogický ústav, Bratislava)                Uspořádání Celofakultní konference studentů doktorských studijních programů PdF MU                      (30. 10. 2008, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Uspořádání konference Kurikulum a učebnice z pohledu pedagogického výzkumu (24.–25. 6.                      2008, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Spolupořadatelství konference Učitel a žák v současné škole (12. 2. 2008, Pedagogická                      fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Uspořádání Celofakultní mezioborová konference studentů doktorských studijních programů                      (29. 11. 2007, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Uspořádání konference Kurikulum v proměnách školy (20.–21. 6. 2007, Pedagogická fakulta                      Masarykovy univerzity, Brno)                Uspořádání konference Výzkum aktuálních problémů pedagogiky a oborových didaktik                      v disertačních pracích studentů doktorských studijních programů (30. 11. 2006,                      Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Spolupořadatelství mezinárodní konference Sommerakademie VII – Nové výzvy k podpoře                      zdraví na školách (20.–24. 8. 2006, Telč)                Spolupořadatelství mezinárodní konference Foreign Language Acquisition at an Early Age                      (15. 3. 2006, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Uspořádání konference Obsahová dimenze kurikula základní školy (20. 10. 2005, Pedagogická                      fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Spolupořadatelství konference Škola a zdraví pro 21. století (15.–16. 9. 2005, Pedagogická                      fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Uspořádání konference Oborové didaktiky v pregraduálním učitelském studiu (13.–14. 9.                      2004, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Spolupořadatelství konference Pedagogická praxe v pregraduální přípravě učitelů (24. 2.                      2004, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                Spolupořadatelství 11. výroční konference České asociace pedagogického výzkumu                      s názvem Sociální a kulturní souvislosti výchovy (10.–11. 9. 2003, Pedagogická                      fakulta Masarykovy univerzity, Brno)                                                                                                                                                     67","INSTITUT                VÝZKUMU                ŠKOLNÍHO                VZDĚLÁVÁNÍ                2003—2017                                           Redakce Tomáš Janík s využitím podkladových textů pracovníků Institutu                Korektury Marcela Janíková                Grafický návrh Jana Nedomová                Vydala Masarykova univerzita, Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno                1., elektronické vydání, 2018                ISBN 978-80-210-9000-2","","Posláním Institutu výzkumu školního             vzdělávání (IVŠV) je rozvíjet výzkum             školního vzdělávání v širších             sociokulturních souvislostech.             Výzkumná pozornost je zaměřena             na předpoklady, procesy a výsledky             vzdělávání ve školách různého             typu a stupně. V jednotlivých             projektech se zkoumají problémy             kurikula, vyučování a učení, učitelské             profesionalizace a další."];