XXV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků

Kapitola

Důsledky environmentálních postojů pro volbu udržitelného způsobu dopravy

Markéta Novotná, Lucie Košťálová
Rok vydání: 2022

https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.P280-0068-2022-44
Důsledky environmentálních postojů pro volbu udržitelného způsobu dopravy pdf, 519KB

Abstrakt

Doprava je jedním z největších zdrojů emisí skleníkových plynů, čímž významně přispívá ke klimatické změně. Jelikož cestovní ruch ze své podstaty souvisí s pohybem v prostoru, a tudíž i s volbou dopravního prostředku, téma udržitelnosti se jej také dotýká. Cílem příspěvku je proto zhodnotit, jaké faktory ovlivňují výběr udržitelného dopravního prostředku při cestě do destinace, a určit význam environmentálních postojů účastníků cestovního ruchu v jejich rozhodovacím procesu. Současně je zjišťována spojitost mezi udržitelným chováním v domácím prostředí a ochotou připlatit si za ekologičtější dopravní prostředek. Pro naplnění stanoveného cíle byl na základě relevantní odborné literatury sestaven dotazník, který byl distribuován elektronicky v období říjen–listopad 2021 primárně mezi respondenty ve věkové kategorii 18–35 let, která bývá v odborné literatuře hojně diskutována. U vzorku 255 respondentů bylo zjištěno, že respondenti s ekologičtějším smýšlením přisuzovali vlivu dopravního prostředku na životní prostředí vyšší význam a byli ochotni si více připlatit za ekologičtější dopravní prostředek. Ačkoliv i u respondentů s ekologičtějším smýšlením patřilo letadlo k nejpoužívanějšímu dopravnímu prostředku, existoval zde větší podíl cestujících udržitelnějším dopravním módem.

Klíčová slova

spotřebitelské chování, odpovědnost, ekologická stopa, cestovní ruch

Reference

[1] ANDERSON, B. B., LANGMEYER, L., (1982). The under-50 and over-50 travelers: A profile of similarities and differences. Journal of Travel Research, vol. 20, no. 4, pp. 20-24. ISSN 1552-6763. DOI: 10.1177/004728758202000405.

[2] BUFFA, F., (2015). Young tourists and sustainability. Profiles, attitudes, and implications for destination strategies. Sustainability, vol. 7, no. 10, pp. 14042-14062. ISSN 2071-1050. DOI: 10.3390/su71014042.

[3] DAVENPORT, J., DAVENPORT, J. L., (2006). The impact of tourism and personal leisure transport on coastal environments: a review. Estuarine, Coastal and Shelf Science, vol. 67, no.1-2, pp. 280-292. ISSN 0272-7714. DOI: 10.1016/j.ecss.2005.11.026.

[4] DAVIS, D., ALLEN, J., COSENZA, R. M., (1988). Segmenting local residents by their attitudes, interests, and opinions toward tourism. Journal of Travel Research, vol. 27, no. 2, pp. 2-8. ISSN 1552-6763. DOI: 10.1177/004728758802700201.

[5] DUNLAP, R. E., VAN LIERE, K. D., MERTIG, A. G., JONES, R. E., (2000). New trends in measuring environmental attitudes: measuring endorsement of the new ecological paradigm: a revised NEP scale. Journal of Social Issues, vol. 56, no. 3, pp. 425-442. ISSN 1540-4560. DOI: 10.1111/0022-4537.00176.

[6] EUGENIO-MARTIN, J. L., (2003). Modelling determinants of tourism demand as a five-stage process: a discrete choice methodological approach. Tourism and Hospitality Research, vol. 4, no. 4, pp. 341-354. ISSN 1742-9692. DOI: 10.1177/146735840300400407.

[7] FODNESS, D., (1992). The impact of family life cycle on the vacation decision-making process. Journal of Travel Research, vol. 31, no. 2, pp. 8-13. ISSN 1552-6763. DOI: 10.1177/004728759203100202.

[8] GUPTA, S., OGDEN, D., (2006). The attitude-behavior gap in environmental consumerism. APUBEF Proceedings, vol. 3, no. 1, pp. 199-206.

[9] GUTIÉRREZ, A., MIRAVET, D., SALADIÉ, Ò., CLAVÉ, S. A., (2020). High-speed rail, tourists’ destination choice and length of stay: A survival model analysis. Tourism Economics, vol. 26, no. 4, pp. 578-597. ISSN 2044-0375. DOI: 10.1177/1354816619855286.

[10] HALMAN, L. C. J. M., (2001). The European Values Study: A Third Wave. Sourcebook of the 1999/2000 European Values Study Surveys. EVS/WORC/Tilburg University.

[11] HERGESELL, A., (2017). Environmental commitment in holiday transport mode choice. International Journal of Culture, Tourism and Hospitality Research, vol.11, no. 1, pp, 67-80. ISSN 1750-6182. DOI: 10.1108/IJCTHR-09-2015-0118.

[12] HERGESELL, A., DICKINGER, A., (2013). Environmentally friendly holiday transport mode choices among students: the role of price, time and convenience. Journal of Sustainable Tourism, vol. 21, no. 4, pp. 596-613. ISSN 0966-9582.DOI: 10.1080/09669582.2013.785555.

[13] CHO, H. D., (2013). The factors that affect long-distance travel mode choice decisions and their implications for transportation policy. University of Florida.

[14] LAMONDIA, J., SNELL, T., BHAT, C. R., (2010). Traveler behavior and values analysis in the context of vacation destination and travel mode choices: European Union case study. Transportation Research Record, vol. 2156, no. 1, pp. 140-149. ISSN 2169-4052. DOI: 10.3141/2156-16.

[15] LE-KLÄHN, D. T., ROOSEN, J., GERIKE, R., HALL, C. M., (2015). Factors affecting tourists’ public transport use and areas visited at destinations. Tourism Geographies, vol. 17, no. 5, pp. 738-757. ISSN 1470-1340. DOI: 10.1080/14616688.2015.1084527.

[16] MADRIGAL, R., KAHLE, L. R., (1994). Predicting vacation activity preferences on the basis of value-system segmentation. Journal of Travel Research, vol. 32, no. 3, pp. 22-28. ISSN 1552-6763. DOI: 10.1177/004728759403200304.

[17] MARTÍN, J. M. M., MARTÍNEZ, J. M. G., MORENO, V. M., RODRÍGUEZ, A. S., (2019). An analysis of the tourist mobility in the island of Lanzarote: car rental versus more sustainable transportation alternatives. Sustainability, vol. 11, no. 3, pp. 1-17. ISSN 2071-1050. DOI: 10.1108/JTF-10-2019-0093.

[18] MASIERO, L., ZOLTAN, J., (2013). Tourists intra-destination visits and transport mode: A bivariate probit model. Annals of Tourism Research, vol. 43, pp. 529-546. ISSN 2055-5911. DOI: .

[19] MKONO, M., (2020). Eco-anxiety and the flight shaming movement: Implications for tourism. Journal of Tourism Futures, vol. no. pp. 223-226. ISSN 2055-5911. DOI: 10.1108/JTF-10-2019-0093.

[20] NOVOTNÁ, M., GRAJCIAROVÁ, L., POLEHŇA, D., (2019). Identifikace globálních trendů v cestovním ruchu a jejich vliv na udržitelnost destinace. In XXII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 462-469, 8 s. ISBN 978-80-210-9268-6. DOI 10.5817/CZ.MUNI.P210-9268-2019-58.

[21] ROMÁN, C., ESPINO, R., MARTÍN, J. C., (2007). Competition of high-speed train with air transport: The case of Madrid–Barcelona. Journal of Air Transport Management, vol. 13, no. 5, pp. 277-284. ISSN 0969-699. DOI: 10.1016/j.jairtraman.2007.04.009.

[22] RUIZ-PÉREZ, M., SEGUÍ-PONS, J. M., (2020). Transport Mode Choice for Residents in a Tourist Destination: The Long Road to Sustainability (the Case of Mallorca, Spa-in). Sustainability, vol. 12, no. 22, pp. 9480. ISSN 2071-1050. DOI: 10.3390/su12229480.

[23] SCHNEIDER, R. J., (2013). Theory of routine mode choice decisions: An operational framework to increase sustainable transportation. Transport Policy, vol. 25, pp. 128-137. ISSN 0967-070X. DOI: 10.1016/j.tranpol.2012.10.007.

[24] ŠAUER, M., NOVOTNÁ, M., (2020). High-speed rail and tourism: a review of research agenda. In XXIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 320-327. ISBN 978-80-210-9610-3. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-9610-2020-41.

[25] ŠAUER, M., VYSTOUPIL, J., NOVOTNÁ, M., WIDAWSKI, K., (2021). Central European tourist flows: Intraregional patterns and their implications. Moravian Geographical Reports, vol. 29, no. 4, pp. 278-291. ISSN 2199–6202. DOI: 10.2478/mgr-2021-0020.

[26] WEAVER, D. B., LAWTON, L. J., (2002). Overnight ecotourist market segmentation in the Gold Coast hinterland of Australia. Journal of Travel Research, vol. 40, no. 3, pp. 270-280. ISSN 1552-6763. DOI: 10.1177/0047287502040003005.