XXV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků
KapitolaPrůmyslová struktura ČSR na konci 80. let: Milník k post-socialistické transformaci urbánního prostředí
Rok vydání: 2022https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.P280-0068-2022-20
Abstrakt
Průmysl v ČSR měl bezprostřední vliv na urbánní prostředí českých měst, a to nejen během průmyslové revoluce a meziválečného období, ale také v průběhu socialistické éry. Cílem příspěvku je analyzovat, popsat a interpretovat rozdíly v prostorové a odvětvové struktuře průmyslové výroby se zaměřením na urbánní prostředí. Struktura průmyslu byla analyzována ze tří hledisek: i) podíl průmyslových odvětví na zaměstnanosti v okresech, ii) největší zaměstnavatelé v regionálních centrech a iii) rozložení jednotlivých odvětví v regionálních centrech (zde byl vypočten index specializace). Výsledky analýz ukázaly, že k nejvýznamnějšímu růstu podílu zaměstnaných osob v průmyslu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství došlo v 50. a 60. letech v rámci tzv. socialistické industrializace. Ve druhé polovině socialistické éry již průmysl relativně ztrácel, ale absolutně rostl až do roku 1989 (2,1 mil. osob). Ke konci 80. let existovalo 10 okresů, kde podíl průmyslu na celkové zaměstnanosti přesáhl 50 %, a ve třech okresech dokonce 60 %. Na základě výpočtu indexu specializace bylo možné na konci 80. let uvést čtyři velmi významně specializovaná regionální centra: Karlovy Vary (průmysl skla a stavebních hmot), Ústí nad Labem a Pardubice (chemický a gumárenský průmysl) a Olomouc (potravinářský průmysl).
Klíčová slova
odvětvová a prostorová struktura průmyslu, index specializace, urbánní prostředí, socialistická éra 1948-1989, Česká socialistická republika
Reference
[1] BALTUS, J., (2018). Světový úspěch textilního strojírenství Československa. In Cejnarová, A. (ed.). Příběhy století: 100 let českého průmyslu v samostatném státě. Praha: Business Media CZ, pp. 118-121. ISBN 978-80-87388-46-4.
[2] ČSÚ, (1988). Průmyslové provozovny ústředně řízeného průmyslu v roce 1987. Praha: ČSÚ.
[3] ČSÚ, (1990). Pracovníci a mzdové fondy socialistického sektoru národního hospodářství v krajích a okresech podle odvětví národního hospodářství za rok 1989. Praha: ČSÚ.
[4] ČSÚ, (1998). Časové řady základních ukazatelů statistické práce (1948-1997). [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné z: www.czso.cz/csu/czso/casove-rady-zakladnich-ukazatelu-statistiky-prace-1948-2003-93amxvutxb.
[5] ČELECHOVSKÝ, G., (1983). Problémy současných sídelních struktur. In Čelechovský, G., Šipler, V. Města jako systémy. Praha: Academia, pp. 79-100. ISSN 21-116-83.
[6] FILARDO, A. J., (1997). Cyclical Implications of the Declining Manufacturing Employment Share. Economic Review. Federal Reserve Bank of Kansas City, vol. 82, no. Q II, pp. 63-87.
[7] FISCHER, S., GELB, A. (1991). The Process of Socialist Economic Transformation. Journal of Economic Perspectives, vol. 5, no. 4, pp. 91-105. ISSN 08953309.
[8] FRANTÁL, B., GREER-WOOTTEN, B., KLUSÁČEK, P., KREJČÍ, T., KUNC, J., MARTINÁT, S., (2015). Exploring spatial patterns of urban brownfields regeneration: The case of Brno, Czech Republic. Cities, vol. 44, pp. 9-18. ISSN 0264-2751. DOI: 10.1016/j.cities.2014.12.007.
[9] GERŠLOVÁ, J., SEKANINA, M., (2003). Lexikon našich hospodářských dějin: 19. a 20. století v politických a společenských souvislostech. Praha: Libri. ISBN 8072771787.
[10] HRUŠKA-TVRDÝ, L. (2010). Proměny trhu práce v Ostravě. In Hruška-Tvrdý, L., Illner, M., Musil, J., Keller, J., Kovář, J., Šotkovský, I., Ivan, I. Industriální město v postindustriální společnosti. Ostrava: VŠB-TUO, pp. 103-116. ISBN 978-80-248-2172-6.
[11] KAPLAN, K., (1991). Československo v letech 1948-1953 (2. část). Praha: SPN. ISBN 80-04-25700-3.
[12] KLIMENT, G., (1949). První československá pětiletka v průmyslu – její rozbor a význam. In Referáty z ústřední konference ideových a výchovných pracovníků KSČ v Praze 1.-3. dubna 1949. Praha: ÚV KSČ, kulturně propagační oddělení sekretariátu, pp. 3-16.
[13] KOPAČKA, L., (1992). Changes in the sectorial structure of ekonomy and the geographical distribution of industry in Czechoslovakia 1948-1989. Analysis and synthesis of Geographic Systems. Brno: Institute of Geography of the Czechoslovak Academy of Sciences, pp. 63-84.
[14] KREJČÍ, T., NAVRÁTIL, J., MARTINÁT, S., PÍCHA, K., KLUSÁČEK, P., OSMAN, R., ŠKRABAL, J., (2020). Past, present and future prospects for pre-1989 agricultural premises: the Vysočina Region. In XXIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 498-504. ISBN 978-80-210-9610-3. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-9610-2020-63.
[15] KUNC, J., (2006). Historie a současnost průmyslové výroby na Moravě - regionální aspekt ekologického ohrožení krajiny. Národohospodářský obzor, vol. 3, pp. 42-49.
[16] MAREŠ, J., (1988). Industrializace Československa – její klady a zápory. Sborník Československé geografické společnosti, vol. 93, no. 3, pp. 183-198. ISSN 0231-5300.
[17] MULÍČEK, O., OSMAN, R., SEIDENGLANZ, D., (2010). Časoprostorové rytmy města - industriální a postindustriální Brno. In Ferenčuhová, S., Galčanová, L., Vacková, B. Československé město včera a dnes: každodennost, reprezentace, výzkum. Červený Kostelec, Brno: Pavel Mervart/Masarykova univerzita, pp. 195-220. ISBN 978-80-210-5308-3.
[18] MUSIL, J., (2002). Urbanizace českých zemí a socialismus. In Horská, P., Maur, E., Musil, J. Zrod velkoměsta: Urbanizace českých zemí a Evropa. Praha, Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka. ISBN 80-7185-409-3.
[19] NOVÁK, V., KOUTSKÝ, J., KUBAŠ, R., PALCROVÁ, Š., (2021). Ekonomická výkonnost zpracovatelského průmyslu v severočeských mikroregionech v kontextu reindustrializace. In XXIV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 149-156. ISBN 978-80-210-9896-1. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-9896-2021-18.
[20] PRŮŠA, J., (2015) Entrepreneurs as the Foundation of Czech Economic Transformation. In Slaný, M., Munzi, T. QUARTER-CENTURY. Czech Way to the Market Economy. Prague: Czech Enterprise Institute. ISBN 978-80-260-7992-7.
[21] TOUŠEK, V., (2003). Geografické aspekty transformace českého průmyslu po roce 1989. [Habilitační práce]. Brno: Masarykova Univerzita, Geografický ústav, PřF MU.
[22] TOUŠEK, V., KUNC, J., (1999). Průmyslová výroba a strategie rozvoje krajů v České republice. In Sborník referátů z II. mezinárodního kolokvia o regionálních vědách, pp. 39-65. Brno: Masarykova Univerzita, ESF MU. ISBN 80-210-2317-1.
[23] TOUŠEK, V., MULÍČEK, O. (2003). Brno - important industrial centre? Acta Universitatis Carolinae Geographica, vol. 1, 437-444. ISSN 0300-5402.
[24] TREGENNA, F., (2008). Characterising deindustrialisation: An analysis of changes in manufacturing employment and output internationally. Cambridge Journal of Economics, vol. 33, no. 3, pp. 433–466. DOI: 10.1093/cje/ben032. ISSN 1464-3545.
[25] ŽÍDEK, L., (2019). Centrally Planned Economies: Theory and Practice in Socialist Czechoslovakia. London, New York: Routledge. Routledge Studies in the European Economy. ISBN 9780367728625.