XXV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků
KapitolaSpecifika průmyslových firem v periferních regionech – Případová studie okresu Jeseník
Rok vydání: 2022https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.P280-0068-2022-19
Abstrakt
Periferní regiony jsou charakteristické odlehlostí od jádrových oblastí, kterými jsou zpravidla metropolitní regiony. Pro periferie ve vyspělých zemích je typická nízká hustota firem, jejíchž ekonomická základna je nejčastěji založena na tradičních průmyslových odvětvích či na odvětvích závislých na přírodních zdrojích. Tato práce se zaměřuje na dlouhodobý vývoj průmyslu v okrese Jeseník. Cílem příspěvku je identifikovat trajektorie vývoje průmyslu (‘path development’) v periferním regionu Česka a jejich vliv na lokální odběratelské vztahy místních průmyslových firem. Na příkladu periferního okresu Jeseník a jeho největších firem ve zpracovatelském průmyslu analyzujeme, zda jsou tyto firmy vázány na místní trh, nebo zda přesáhly regionální úroveň a jsou navázány na trhy zahraniční. Z metodologického hlediska se jedná o případovou studii, která je založena na sběru sekundárních statistických dat. Hlavním zjištěním je, že se v okrese Jeseník nacházejí zejména malé a střední podniky, které jsou stabilní a historicky zakořeněné v území. Podniky nejčastěji působí v odvětvích kovodělného průmyslu, zpracování nerostných surovin a textilním průmyslu. Nejčastěji identifikovanou trajektorií vývoje průmyslu v okrese Jeseník je path extension. Na příkladu firem, které mají v regionu dlouholetou tradici lze prokázat převahu zahraničních odběratelských vazeb.
Klíčová slova
periferní region, průmysl, path development, regionální zakořenění, Jeseník
Reference
[1] ANDERSON, A.R., (2000). Paradox in the periphery: An entrepreneurial reconstruction? Entrepreneurship and Regional Development, vol. 12, no. 2, pp. 91–109. ISSN 1464-5114. DOI:10.1080/089856200283027.
[2] BENNEWORTH, P., (2004). In what sense „regional development?": Entrepreneurship, underdevelopment and strong tradition in the periphery. Entrepreneurship and Regional Development, vol. 16, no. 6, pp. 439–458. ISSN 0898-5626. DOI:10.1080/0898562042000249786.
[3] BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D., (2020). Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. 3. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum. ISBN 9788024645667.
[4] CARSON, D., ENSIGN, P., RASMUSSEN, R. O., (2011). Perspectives on ‘demography at the edge’. In D CARSON, RASMUSSEN R. O., ENSIGN, P. ed. Demography at the Edge: Remote Human Populations in Developed Nations. Farnham: Ashgate Publishing. DOI: 10.4324/9781315576480.
[5] COURTNEY, P., LÉPICIER, D., SCHMITT B., (2008). Spatial patterns of production linkages in the context of Europe’s small towns: How are rural firms linked to the local economy? Regional Studies. vol. 42, no. 3, pp. 355–374. ISSN 00343404. DOI:10.1080/00343400701291542.
[6] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, (2021). Veřejná databáze – Organizační statistika. [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=statistiky#katalog=30831
[7] DUBOIS, A., (2015). Business networks and the competitiveness of small manufacturing firms in Sweden’s northern periphery. Norsk Geografisk Tidsskrift, vol. 69, no. 3, pp. 135–151. ISSN 1502-5292. DOI:10.1080/00291951.2015.1040444.
[8] DUBOIS, A., (2016). Transnationalising entrepreneurship in a peripheral region - The translocal embeddedness paradigm. Journal of Rural Studies, vol. 46, pp. 1–11. ISSN 0743-0167. DOI: 10.1016/j.jrurstud.2016.05.003.
[9] HABERSETZER, A., (2017). The Role of Pre-Entry Experience of Firm Founders in Peripheral Regions: Routines, Business Contacts, and Local Starting Conditions. Growth and Change, vol. 48, no. 4, pp. 769–786. ISSN 1468-2257. DOI:10.1111/grow.12201.
[10] HASSINK, R., ISAKSEN, A., TRIPPL, M., (2019). Towards a comprehensive understanding of new regional industrial path development. Regional Studies, vol. 53, no. 11, pp. 1636–1645. ISSN 1360-0591. DOI:10.1080/00343404.2019.1566704.
[11] HENDERSON, J., DICKEN, P., HESS, M., COE, N., YEUNG, H. W., (2002). Global production networks and the analysis of economic development. Review of International Political Economy, vol. 9, no. 3, pp. 436–464. ISSN 0969-2290. DOI: 10.1080/09692290210150842.
[12] HESS, M., (2004). Spatial relationships ? Towards a reconceptualization of embedded ness. Progress In Human Geography, vol. 28, no. 2, pp.165–186. DOI: 10.1191/0309132504ph479oa.
[13] ILLERIS, S., (2005). The role of services in regional and urban development: A reappraisal of our understanding. Service Industries Journal, vol. 25, no. 4, pp. 447–460. ISSN 0264-2069. DOI:10.1080/02642060500092097.
[14] ISAKSEN, A., (2015). Industrial development in thin regions: trapped in path extension? Journal of economic geography, vol. 15, no. 3, pp. 585–600. ISSN 1468-2702, ZDB-ID 2028885-2. DOI: 10.1093/jeg/lbu026.
[15] ISAKSEN, A., TRIPPL M., (2017). Exogenously led and policy-supported new path development in peripheral regions: Analytical and synthetic routes. Economic Geography, vol. 93, no. 5, pp. 436–457. ISSN 0013-0095, ZDB-ID 2177-5. DOI: 10.1080/00130095.2016.1154443.
[16] JANČÁK, V., ERETOVÁ, V., HRABÁK, J., (2019). The development of agriculture in Czechia after the collapse of the Eastern Bloc in European context. In Three Decades of Transformation in the East-Central European Countryside. B.m.: Springer, pp. 55–71. ISBN 978-3030212360.
[17] JUSTICE.CZ, (2022). Veřejný restřík a Sbírka listin – 2022. [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné z:
https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma.
[18] KÜHN, M., (2015). Peripheralization: Theoretical Concepts Explaining Socio-Spatial Inequalities. European Planning Studies, vol. 23, no. 2, pp. 367–378. ISSN 14695944. DOI:10.1080/09654313.2013.862518.
[19] KVĚTOŇ, V., BLAŽEK, J., (2018). Path-development trajectories and barriers perceived by stakeholders in two Central European less developed regions: narrow or broad choice? European Planning Studies, vol. 26, no. 10, pp. 2058–2077. ISSN 14695944. DOI:10.1080/09654313.2018.1509061.
[20] LUNDMARK, L., (2005). Economic restructuring into tourism in the swedish mountain range. Scandinavian Journal of Hospitality and Tourism, vol. 5, no. 1, pp. 23–45. ISSN 15022269. DOI:10.1080/15022250510014273.
[21] MAREŠ, J., (1988). Industrializace Československa – její klady a zápory. Sborník Československé geografické společnosti., vol. 93, no. 3, pp. 183–198.
[22] PUGH, R., DUBOIS, A., (2021). Peripheries within economic geography: Four “problems” and the road ahead of us. Journal of Rural Studies, vol. 87, no. September, pp. 267–275. ISSN 07430167. DOI:10.1016/j.jrurstud.2021.09.007.
[23] SLACH, O., (2011). Průmysl. In RUMPEL, P. ed. Komplexní regionální marketing periferního rurálního regionu Jesenicko. Plzeň: Aleš Čeněk, pp. 95–148. ISBN 9788073803209.
[24] SÜDEKUM, J., (2018). Agglomeration and Regional Unemployment Disparities. Frankfurt am Main, pp. 1-229. ISSN 978-3-631-75686-7.
[25] ŠŤASTNÁ, S., PAVLÍK, A., (2021). Evolutionary trajectories of manufacturing firms in the rural Zlín Region of Czechia. AUC Geographica, vol. 56, no. May 2021, pp. 144–156. DOI: 10.14712/23361980.2021.8.
[26] TRIPPL, M., GRILLITSCH, M., ISAKSEN, A., (2017). Exogenous sources of regional industrial change: Attraction and absorption of non-local knowledge for new path development. Progress in Human Geography, vol. 42, no. 5, pp. 687–705. DOI: 10.1177/0309132517700982.
[27] VAISHAR, A., ed., (2019). Development of the Czech countryside after 1990: Causes and consequences. In Three decades of transformation in the east-central European countryside. B.m.: Springer, pp. 99–116. DOI: 10.1007/978-3-030-21237-7_5.
[28] VIRKKALA, S., (2007). Innovation and networking in peripheral areas - A case study of emergence and change in rural manufacturing. European Planning Studies, vol. 15, no. 4, pp. 511–529. ISSN 09654313. DOI:10.1080/09654310601133948.
[29] ŽENKA, J., NOVOTNÝ, J., SLACH, O., KVĚTOŇ, V., (2015). Industrial specialization and economic performance: A case of Czech microregions. Norsk Geografisk Tidsskrift-Norwegian Journal of Geography, vol. 69, no. 2, pp. 67-79. ISSN 0029-1951. DOI: 10.1080/00291951.2015.1009859.
[30] ŽENKA, J., SLACH, O., SOPKULIAK, A., (2017). Typologie českých nemetropolitních regionů z hlediska faktorů, mechanismů a aktérů regionálního rozvoje. Geografie, vol. 122, no. 3, pp. 281-309. ISSN 1212-0014.
[31] ŽENKA, J., ŠŤASTNÁ, S., (2021). Proces restrukturalizace na území Česka. In SLACH, O., ŽENKA, J. ed. Výzvy a scénáře rozvoje venkovských oblastí. 1. vyd. Ostrava: En Face, pp. 120–131. ISBN 978-80-87264-83-6.
[32] ŽENKA, J., ŠŤASTNÁ, S., PAVLÍK, A., (2021). The role of manufacturing in the development of rural regions: Evidence from a highly industrialised Moravian region. Moravian geographical report, vol. 29, no. 1, pp. 39–52. ISSN 21996202. DOI: 10.2478/mgr-2021-0004.