XXV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků
KapitolaAlokace nepřímé podpory výzkumu a vývoje v podnicích na úrovni českých okresů
Rok vydání: 2022https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.P280-0068-2022-5
Abstrakt
Příspěvek se zabývá prostorovou distribucí nepřímé podpory na výzkum a vývoj v České republice. Tato podpora je podnikům poskytována od roku 2005 a realizuje se formou odpočtů od základu daně z příjmu. Cílem příspěvku je analyzovat prostorovou alokaci nepřímé podpory výzkumu a vývoje v podnicích na úrovni českých okresů. Obsahem provedené analýzy je zejména celková výše této podpory a počet příjemců v období 2014 až 2018 a to jak na úrovni absolutních hodnot, tak dle výše hodnot přepočtených na jednoho obyvatele. Prezentované výsledky znázorňují nejlepších 10 okresů pro každý ukazatel a všechny regiony jsou rozděleny do pěti skupin dle jejich odchýlení od průměru. Výsledky analýzy ukázaly, že kromě očekávané nadprůměrné pozice Prahy, Brna či Mladé Boleslavi, hrají v systému podpory poměrně významnou roli podniky sídlící v moravských okresech nacházejících se při hranici se Slovenskem. Velmi špatně z hodnocení vycházejí zejména okresy Ústeckého a Karlovarského kraje.
Klíčová slova
výzkum a vývoj, daňová podpora VaV, prostorová alokace, regionální rozdíly, české okresy
Reference
[1] AMSP, (2016). Jak firmy hodnotí využívání odpočtu na výzkum a vývoj. Závěrečná zpráva. [online]. [cit. 2019_01-21]. Dostupné z: www.amsp.cz.
[2] APPELT, S., BAJGAR, M., CRISCUOLO, C., GALINDO-RUEDA, F., (2016). R&D Tax Incentives: Evidence on design, incidence and impacts. OECD Science, Technology and Industry Policy Papers, no. 32. Paris: OECD Publishing. DOI: 10.1787/5jlr8fldqk7j-en.
[3] CUNNINGHAM, P., EDLER, J., FLANAGAN, K., LARÉDO, P., (2013). Innovation policy mix and instrument interaction. Compendium of Evidence on the Effectiveness of Innovation Policy Intervention, June 2013. Maastricht: University of Manchester, Manchester Institute of Innovation Research. 41p.
[4] CZARNITZKI, D., HANEL, P., ROSA, J. M., (2011). Evaluating the impact of R&D tax credits on innovation: A microeconometric study on Canadian firms. Research Policy, vol. 40, no. 2, pp. 217-229. ISSN 0048-7333. DOI: 10.1016/j.respol.2010.09.017.
[5] ČSÚ, (2019). Počet obyvatel v obcích. [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/pocet-obyvatel-v-obcich.
[6] ČSÚ, (2020). Statistické ročenky krajů. [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/19-veda-a-vyzkum.
[7] DELOITTE, TAČR, (2018). Daňová a dotační podpora činností výzkumu a vývoje. Vyhodnocení průzkumu v ČR. [online]. [cit. 2019_01-21]. Dostupné z: www.deloitte.cz.
[8] DORTET-BERNADET, V., SICSIC, M., (2017). The effect of R&D subsidies and tax incentives on employment an evaluation for small firms in France. Economie et Statistique, no. 493, pp. 5-22. ISSN 1777-5574. DOI: 10.24187/ecostat.2017.493s.1909.
[9] ELSCHNER, C., ERNST, C., LICHT, G., SPENGEL, C., (2011). What the design of an R&D tax incentive tells about its effectiveness: a simulation of R&D tax incentives in the European Union. Journal of Technology Transfer, vol. 36, no. 3, pp. 233-256. ISSN 0892-9912. DOI: 10.1007/s10961-009-9146-y.
[10] FALK, R., (2009). The coherence of the instrument mix. Report no. 8. In Evaluation of government funding in RTDI from a systems perspective in Austria. Vienna: Austrian Ministry for Transport, Innovation and Technology.
[11] FREEL, M., LIU, R., RAMMER, C., (2019). The Export Additionality of Innovation Policy. Industrial and Corporate Change, vol. 28, no. 5, pp. 1257-1277. ISSN 0960-6491. DOI: 0.1093/icc/dty059.
[12] HALASKOVA, M., GAVUROVA, B., KOCISOVA, K., (2020). Research and Development Efficiency in Public and Private Sectors: An Empirical Analysis of EU Countries by Using DEA Methodology. Sustainability, vol. 12, no. 17, article no. 7050. ISSN 2071-1050. DOI: 10.3390/su12177050.
[13] MINA, A., DI MININ, A., MARTELLI, I., TESTA, G., SANTOLERI, P., (2021). Public funding of innovation: Exploring applications and allocations of the European SME Instrument. Research Policy, vol. 50, no. 1, article no. 104131. ISSN 0048-7333. DOI: 10.1016/j.respol.2020.104131.
[14] NEMÉTHOVÁ, V., ŠIRANOVÁ, M., ŠIPIKAL, M., (2019). Public support for firms in lagging regions - evaluation of innovation subsidy in Slovakia. Science & Public Policy, vol. 46, no. 2, pp. 173-183. ISSN 0302-3427. DOI: 10.1093/scipol/scy046.
[15] OECD, (2022). OECD Compendium of Information on R&D Tax Incentives, 2021. [online]. [cit. 2022-04-01]. Paris: OECD Publishing. Dostupné z: https://www.oecd.org/sti/rd-tax-stats-compendium.pdf.
[16] PEKOVIC, S., LOJPUR, A., PEJIC-BACH, M., (2015). Determinants of innovation intensity in developed and in developing economies: The case of France and Croatia. International Journal of Innovation Management, vol. 19, no. 5, article no. 1550049, pp. 1-27. ISSN 13639196. DOI: 10.1142/S1363919615500498.
[17] RODRÍGUEZ-POSE, A., BELSO-MARTINEZ, J.A., DÍEZ-VIAL, I., (2021). Playing the innovation subsidy game: Experience, clusters, consultancy, and networking in regional innovation support. Cities, vol. 119, article no. 103402, pp. 1-10. ISSN 0264-2751. DOI: 10.1016/j.cities.2021.103402.
[18] SILVA, P., PIRES, S.M., TELES, F., (2021). Explanatory models of regional innovation performance in Europe: policy implications for regions. Innovation: The European Journal of Social Sciences, vol. 34, no. 4, pp. 609-631. ISSN 1351-1610. DOI: 10.1080/13511610.2021.1909462.
[19] WALTER, C. E., AU-YONG-OLIVEIRA, M., MIRANDA VELOSO, C., a Daniel Ferreira POLÓNIA, D. F. (2022). R&D tax incentives and innovation: unveiling the mechanisms behind innovation capacity. Journal of Advances in Management Research (early access). ISSN 0972-7981. DOI: 10.1108/jamr-06-2021-0194.
[20] ŽÍTEK, V., KLÍMOVÁ, V., (2018). Prostorová koncentrace podnikatelského výzkumu a vývoje. In XXI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků. Brno: Masarykova univerzita, pp. 100-107. ISBN 978-80-210-8969-3. DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-8970-2018-12.