Geografie bariér: příklady dobrých bezbariérových realizací
KapitolaBrněnský archiv příkladů dobré praxe: proč ne Metodika?
Rok vydání: 2021https://doi.org/10.5817/CZ.MUNI.M210-9910-2021-9
Abstrakt
Devátá kapitola představuje soubor Příkladů dobré praxe tvorby přístupného prostoru města. Jedná se o bezbariérovou dobrou praxi, která byla za specifických situačních okolností praktikována různými aktéry v minulosti v Brně, nicméně Příklady dobré praxe mají za cíl být inspirací a motivací i pro budoucí bezbariérovou praxi, nejen ve městě Brně. To je jejich prvním cílem, zatímco druhým cílem je potřeba brněnskou dobrou praxi určitým způsobem archivovat. Kapitola začíná úvodem, kde se autoři a autorka vymezují proti Metodikám tvorby bezbariérového prostoru. Metodika je zde představena jako určitý konceptuální nástroj striktního, systematického a univerzálního tvoření bezbariérového prostoru, který je nicméně svazující a neotevřený eventualitám. Příklady dobré praxe představují protipól a odlišný konceptuální princip, který je otevřen eventualitám, neočekávaným fenoménům, a proto nesvazuje, naopak se snaží především inspirovat k tomu, že účelný přístupný prostor se může vždy a všude utvářet pragmaticky, bezprecedentně a různorodě. Jak je popsáno, Metodiky tvorby bezbariérového prostoru jsou svázány třemi univerzalitami, které obvykle principiálně brání experimentování a kreativitě v praxi tvorby tohoto prostoru. Příklady dobré praxe s jejich záměrem inspirovat a podnítit kreativitu naopak představují spíše univerzální „vůli“ být v tvorbě bezbariérového prostoru tvůrčí, nesvázaný a tvořivě aktivní. Každý Příklad dobré praxe se skládá z několika oddílů. Obsahuje Ilustrační příběh, který prezentuje bariérové úskalí, popisuje, jak situace vypadala na počátku a proč bylo třeba intervenovat; Analýzu, která analyticky rozebírá, v čem spočívá úskalí daného příkladu; Návrh řešení, který diskutuje, jak je možné úskalí řešit; Konkrétní realizaci v Brně, která popisuje proces vyřešení bariérového problému v konkrétním brněnském kontextu; Omezení řešení, které popisuje limity zvoleného řešení; Závěry, které poskytují souhrnný vhled do toho, jak se z daného případu poučit do budoucna, a Časovou osu, která nastiňuje, jak celý proces vypadal z chronologického hlediska. Každý Příklad dobré praxe je také doplněn fotografiemi, které zobrazují nejprve stav v době přetrvávajícího bariérového úskalí a poté stav, kdy je již úskalí vyřešeno.
Reference
BARNETT, C., 2017. The Priority of Injustice. Athens: The University of Georgia Press. ISBN 9780820351513.
BHAKTA, A. a J. PICKERILL, 2016. Making space for disability in eco-homes and eco-communities. The Geographical Journal. 182(4), 406–417. ISSN 00167398. https://doi.org/10.1111/geoj.12157
CLARKSON, J., R. COLEMAN, S. KEATES a Ch. LEBBON, eds., 2003. Inclusive Design: Design for the whole population. London: Springer-Verlag. ISBN 9781447100010. https://doi.org/10.1007/978-1-4471-0001-0
DOEL, M. A., 2020. Civic space–and desire–deranged: From Le Corbusier to Georges Perec. In: DROZYNSKI, Ch. a D. BELJAARS, eds. Civic spaces and desire. London: Routledge, s. 20–37. ISBN 9780815395263. https://doi.org/10.4324/9781351184137-2
HARDT, M. a A. NEGRI, 2000. Empire. Cambridge: Harvard University Press. ISBN 9780674006713. https://doi.org/10.2307/j.ctvjnrw54
IMRIE, R., 1999. The body, disability and Le Corbusier’s conception of the radiant environment. In: BUTLER, R. a H. PARR, eds., 1999. Mind and Body Spaces: Geographies of Illness, Impairment and Disability. London: Routledge, s. 25–44. ISBN 9780415179034.
IMRIE, R., 2012a. Auto-disabilities: the case of shared space environments. Environment and Planning A. 44, 2260–2277. ISSN 0308518X. https://doi.org/10.1068/a44595
IMRIE, R., 2012b. Universalism, universal design and equitable access to the build environment. Disability and Rehabilitation. 34(10), 873–882. ISSN 09638288. https://doi.org/10.3109/09638288.2011.624250
IMRIE, R. a R. LUCK, 2014. Designing inclusive environments: rehabilitating the body and the relevance of universal design. Disability and Rehabilitation. 36(16), 1315–1319. ISSN 09638288. https://doi.org/10.3109/09638288.2014.936191
PERSSON, H., H. AHMAN, A. A. YNGLING a J. GULLIKSEN, 2015. Universal design, inclusive design, accessible design, design for all: different concepts–one goal? On the concept of accessibility–historical, methodological and philosophical aspects. Universal Access in the Information Society. 14, 505–526. ISSN 16155289. https://doi.org/10.1007/s10209-014-0358-z
SÁNCHEZ CRIADO, T. a M. CERECEDA OTÁROLA, 2016. Urban accessibility issues: Techno-scientific democratizations at the documentation interface. City. 20(4), 619–636. ISSN 13604813. https://doi.org/10.1080/13604813.2016.1194004
WINANCE, M., 2014. Universal design and the challenge of diversity: reflections on the principles of UD, based on empirical research of people’s mobility. Disability and Rehabilitation. 36(16), 1334–1343. ISSN 09638288. https://doi.org/10.3109/09638288.2014.936564