XXIV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Sborník příspěvků

Kapitola

Abstrakt

Při strategickém plánování rozvoje urbanizovaných oblastí je nutné brát v potaz, že se jedná o území nehomogenní a to jak z hlediska ekonomického, sociálního, tak i environmentálního. Zajištění spravedlivého přístupu ze strany autorit je zcela zásadní pro udržitelný rozvoj oblasti. V této studii je navržen environmentální index kvality životního prostředí pro městské části statutárního města Brna. Cílem tohoto příspěvku je vytvořit index, který s využitím volně dostupných dat umožňuje stanovit oblasti města, které vykazují zvýšené riziko environmentální nerovnosti. S využitím GIS byla zpracována řada ukazatelů charakterizujících jak environmentální benefity, jako jsou zelená a modrá infrastruktura, tak i environmentální zátěž, což je zejména množství znečišťujících látek v ovzduší a úroveň hluku. Z nich byl následně sestaven kompozitní indikátor. Případová studie ukázala, že v rámci města Brna lze rozlišit dvě základní oblasti. V severní části se shlukují městské části s vyššími hodnotami indexu, což ukazuje, že environmentální benefity zde převažují nad zátěží. Na druhou stranu na jihu se vyskytují městské části s nižší hodnotou indexu. To znamená, že environmentální zátěž zde je vysoká a není vyvážena environmentálními benefity, což způsobuje celkové zhoršení životních podmínek tamních obyvatel. Tyto městské části tak vykazují zvýšené riziko z hlediska environmentální spravedlnosti.

Klíčová slova

environmentální spravedlnost, environmentální index, environmentální benefity, environmentální zátěž, urbanizované oblasti, kompozitní indikátor


Reference

  • Amaral, M. H., Benites-Lazaro, L. L., Antonio de Almeida Sinisgalli, P., Prates da Fonseca Alves, H., Giatti, L. L., (2021). Environmental injustices on green and blue infrastructure: Urban nexus in a macrometropolitan territory. Journal of Cleaner Production, vol. 289, no. 125829. ISSN 0959-6526. DOI: 10.1016/j.jclepro.2021.125829.
  • Aydin, Y., Kaltenbach, M., (2007). Noise perception, heart rate and blood pressure in relation to aircraft noise in the vicinity of the Frankfurt airport. Clinical Research in Cardiology, vol. 96, no. 6, pp. 347–358. ISSN 1861-0692. DOI: 10.1007/s00392-007-0507-y.
  • Balestra, C., Dottori, D., (2012). Aging society, health and the environment. Journal of Population Economics, vol. 25, pp. 1045–1076. ISSN 1432-1475. DOI: 10.1007/s00148-011-0380-x.
  • Balestra, C., Sultan, J., (2013). Home Sweet Home: The Determinants of Residential Satisfaction and its Relation with Well-being. DOI: 10.1787/5jzbcx0czc0x-en.
  • Coan, T. G., Holman, M. R., (2008). Voting Green. Social Science Quarterly, vol. 89, no. 5, pp. 1121–1135. ISSN 1540-6237. DOI: 10.1111/j.1540-6237.2008.00564.x.
  • Schlosberg, D., (2007). Defining Environmental Justice: Theories, Movements, and Nature, New York: Oxford Scholarship Online. DOI: 10.1093/acprof:oso/9780199286294.001.0001.
  • Dizdaroglu,, (2015). Developing micro-level urban ecosystem indicators for sustainability assessment. Environmental Impact Assessment Review, vol. 54, pp. 119–124. ISSN 0195-9255. DOI: 10.1016/j. eiar.2015.06.004.
  • EnvironmentaL Protection Agency (EPA), (1998). Environmental Justice Related Terms as Defined across the PSC Agencies.[online]. [cit. 31 3 2021]. Dostupné z: https://www.epa.gov/sites/production/files/2015-02/documents/team-ej-lexicon.pdf.
  • European Union, Copernicus Land Monitoring Service 2017, European Environment Agency (EEA), (2017): CopernicusLand Monitoring Service - Local Component: Riparian Zones.[online]. [cit. 31. 3. 2021]. Dostupné z: https://land.copernicus.eu/user-corner/publications/rz-flyer-a4/view.
  • European Union, Copernicus Land Monitoring Service 2020, European Environment Agency (EEA), (2020a): Urban Atlas Mapping Guide v 6.1. [online]. [cit. 31. 3. 2021]. Dostupné z: https://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library/urban_atlas_2012_2018_mapping_guide_v6-1.pdf.
  • European Union, Copernicus Land Monitoring Service 2020, European Environment Agency (EEA), (2020b): Grassland 2018 and Grassland change 2015-2018. [online]. [cit. 31. 3. 2021]. Dostupné z: https://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library/grassland-2018-user-manual.pdf.
  • Fann, N., Roman, H. A., Fulcher, C. M., Gentile, M. A., Hubbell, B. J., Wesson, K., Levy, J. I., (2011). Maximizing Health Benefits and Minimizing Inequality: Incorporating Local-Scale Data in the Design and Evaluation of Air Quality Policies. Risk Analysis, vol. 31, no. ISSN 1539-6924. DOI: 10.1111/j.1539-6924.2011.01629.x.
  • Kahn, M. E., (2002). Demographic Change and the Demand for Environmental Regulation. Journal of Policy Analysis and Management, vol. 21, no. 1, pp. 45–62. ISSN 1520-6688. DOI: 10.1002/pam.1039.
  • Kahn, M. E., Matsusaka, J. G., (1997). Demand for environmental goods: Evidence from voting patterns on California initiatives. Journal of Law and Economics, vol. 40, no.1, pp. 137–173. DOI: 10.1086/467369.
  • Lafortezza, R., Carrus, G., Sanesi, G., Davies, C., (2009). Benefits and well-being perceived by people visiting green spaces in periods of heat stress. Urban Forestry and Urban Greening, vol. 8, no. 2, pp. 97–108. ISSN 1572-9990. DOI: 10.1016/j.ufug.2009.02.003.
  • Lakes, T., Brückner, M., fKrämer, A., (2014). Development of an environmental justice index to determine socio-economic disparities of noise pollution and green space in residential areas in Berlin. Journal of Environmental Planning and Management, vol. 57, no. 4, pp. 538–556. ISSN 1360-0559 DOI: 10.1080/09640568.2012.755461.
  • Lillesand, T. M, Kiefer, r. w.,chipman, j. w., (2015). Remote Sensing and Image Interpretation, 7th Edition. New York: John Wiley & Sons. ISBN 978-1-118-34328-9.
  • Maas, J., Verheij, R. A., Groenewegen, P. P., De Vries, S., Maas, J., (2006). Green space, urbanity, and health: how strong is the relation? J Epidemiol Community Health, vol. 60, pp. 587–592. ISSN 1470-2738. DOI: 10.1136/jech.2005.043125.
  • magistrát města brna (MMB), (2013). Rozptylová studie Brna 2016.[online]. [cit. 26. 10 2020]. Dosstupné z: https://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OZP/rozptylova_ studie_Brno_2016/data/rozptylova_ studie_Brno_2016.pdf.
  • Middleton, C., Allouche, J., Gyawali, D., Allen, S., (2015). The rise and implications of the water-energy-food nexus in Southeast Asia through an environmental justice lens. Water Alternatives, vol. 8, no. 2, pp. 627–654. ISSN 19650175.
  • Patz, J. A., Campbell-Lendrum, D., Holloway, T., Foley, J. A., (2005). Impact of regional climate change on human health. Nature, 438, no. 7066, pp. 310–317. ISSN 1476-4687. DOI: 10.1038/nature04188.
  • Pretty, J., Peacock, J., Sellens, M., Griffin, M., (2005). The mental and physical health outcomes of green exercise. International Journal of Environmental Health Research, vol. 15, no. 5, pp. 319–337. ISSN 1369-1619. DOI: 10.1080/09603120500155963.
  • Streimikiene, D., (2015). Environmental indicators for the assessment of quality of life. Intellectual Economics, vol. 9, no.1, pp. 67–79. ISSN 1822-8038. DOI: 10.1016/j.intele.2015.10.001.
  • Svarstad, H., Benjaminsen, T. A., (2020). Reading radical environmental justice through a political ecology lens. Geoforum, vol. 108, pp. 1–11. ISSN 0016-7185. DOI: 10.1016/j.geoforum.2019.11.007.
  • Vandasová Z., Fialová, A., (2016). Vztahy mezi hlukovými ukazateli Ldvn a Ldn. [online]. [cit. 31. 3. 2021]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/hluk/Hluk_2.pdf.
  • Wheeler, B. W., (2004). Health-related environmental indices and environmental equity in England and Wales. Environment and Planning A, vol. 36, no. 5, pp. 803–822. ISSN 1472-3409. DOI: 10.1068/a3691.
  • Yang, X., Liu, Z., (2005). Use of satellite-derived landscape imperviousness index to characterize urban spatial growth. Computers, Environment and Urban Systems, vol. 29, no. 5 SPEC. ISS., pp. 524–540. ISSN 0198-9715. DOI: 10.1016/j.compenvurbsys.2005.01.005.